Značně rozporuplné názory na možnost prodloužení individuálních oprávnění ke kmitočtům pro regionální sítě DVB-T mají provozovatelé těchto multiplexů. Zatímco většina operátorů regionálních sítí pro pozemní digitální televizní vysílání ve standardu DVB-T by ráda pokračovala ve vysílání i po 31. prosinci 2017, kdy jim vyprší původně udělená individuální oprávnění ke kmitočtům, České Radiokomunikace jsou proti a trvají na ukončení existence regionálních multiplexů již ke konci letošního roku. Obávají se totiž, že by regionální sítě DVB-T blokovaly kmitočty potřebné pro výstavbu přechodových a finálních sítí DVB-T2 a také jejich dokrývačů.
Deset kmitočtů by končilo letos na Silvestra
ČTÚ v polovině července navrhl, aby kmitočty, na kterých nyní vysílají regionální sítě DVB-T, mohly být využívány o rok déle, případně až do června 2020, kdy má být v České republice uvolněno kmitočtové pásmo 700 MHz pro mobilní sítě nové generace. Pouze deset kmitočtů by podle ČTÚ bylo nutné vypnout v původně stanoveném termínu 31. prosince 2017. Dotklo by se to tří regionálních multiplexů: šest kmitočtů náleží Regionální síti 7, kterou provozuje Radim Pařízek a využívá ji Česká televize jako rozšíření svého veřejnoprávního multiplexu pro šíření programů ve vysokém rozlišení obrazu (HDTV), tři kmitočty Regionální síti 8 Českých Radiokomunikací a jeden Regionální síti 20, již provozují rovněž ČRa.
Ostravský podnikatel Radim Pařízek je aktivní v oblasti televizního a rozhlasového vysílání hned na několika polích.
Pařízek by vypnutím šesti kmitočtů, konkrétně v Českých Budějovicích, Domažlicích, Jablonci nad Nisou, Jáchymově, Jihlavě a Klatovech, přišel o šestinu vysílačů Regionální sítě 7 a s takovým postupem nesouhlasí. S ohledem na to, že jednáme s provozovateli vysílání, jejichž obsah je šířen prostřednictvím MPX1/RS7, navrhujeme úpravu textu týkající se Přílohy č. 3 se snahou o maximální možné prodloužení provozu této sítě,
napsal Pařízek v připomínce k návrhu ČTÚ na změnu PVRS. Zmiňovaná příloha obsahuje oněch deset kmitočtů regionálních multiplexů DVB-T, které by musely být vypnuty již ke konci letošního roku. Navrhujeme prodloužit termín odnětí kmitočtů pro Regionální síť 7 s ohledem na skutečný termín nového použití uvedených, resp. o doplnění PVRS o adekvátní náhradu,
dodal Pařízek.
Volí Nova zdržovací taktiku jako u analogu?
ČTÚ však vypínané kmitočty potřebuje pro mezinárodní koordinaci přechodových a finálních sítí DVB-T2. Zároveň ve svém návrhu uvádí, že do budoucna už nebude vydávat žádné kmitočty pro pozemní digitální vysílání ve standardu DVB-T, ale pouze v DVB-T2, na který má terestrické televizní vysílání v Česku přejít do června 2020. Proti takovému kroku se však ozval nejen Radim Pařízek, ale také jeden z jeho největších klientů, televize Nova. Podle technického ředitele Novy Josefa Uhra by direktivní rozhodnutí o nepřidělování dalších kmitočtů pro vysílání v DVB-T zabránilo optimalizaci celoplošného multiplexu 4, v němž Nova šíří svoje programy Nova 2, Nova Action a Nova Gold.
Technický ředitel televize Nova Josef Uher.
Nejsledovanější komerční televize tvrdí, že vyjednává s Radimem Pařízkem o zprovoznění dokrývačů multiplexu 4, které by zvýšily dosah této sítě. To samé napsal ve své připomínce adresované ČTÚ i Radim Pařízek. Nova společně s operátorem multiplexu 4 by tak de facto mohli blokovat některé kmitočty potřebné pro výstavbu přechodových sítí DVB-T2. Jde o podobnou zdržovací metodu, kterou zvolila Nova v době přechodu z pozemního analogového na pozemní digitální televizní vysílání ve standardu DVB-T.
V analogové éře byly držiteli kmitočtů pro vysílání samy televize. Stát jim za to, že se předčasně vzdají těchto kmitočtů, slíbil přednostní vstup do digitálního vysílání, kompenzační licence pro nové programy a prodloužení licencí pro hlavní kanály. Nova přesto vypínání analogového vysílání a vracení kmitočtových přídělů zdržovala a blokovala tím rozvoj digitálního vysílání.
Komplikovanější přechod na DVB-T2 pro regiony
Při přechodu na DVB-T2 volí Nova opět zdržovací taktiku. Odmítá vstoupit do přechodových sítí DVB-T2 a odvolává se na nejasnou obchodní politiku terestrického vysílání ve standardu DVB-T2. Z komerčních televizních skupin je jediná, kdo nemá zastoupení v přechodových multiplexech DVB-T2. Neobjevila se ani v Přechodové síti 12, kterou provozují ČRa pro klienty celoplošných multiplexů 2 a 3, ani v Přechodové síti 13 Radima Pařízka, již by pro přechod na DVB-T2 měly využít programy v multiplexu 4 a regionálních sítí DVB-T. Sám Radim Pařízek navíc nedávno překvapil rozhodnutím, že jeho přechodová síť DVB-T2, která byla zamýšlena jako regionalizovatelná, nebude odpojovat vysílání po regionech a nenabídne tak adekvátní podmínky regionálním televizím pro přechod na DVB-T2.
Proti Pařízkovu záměru neodpojovat regionálně vysílání v Přechodové síti 13 protestovala Asociace krajských televizí, ale i České Radiokomunikace. Oba subjekty se odvolávají na vládní Strategii rozvoje terestrického televizního vysílání, v níž je Přechodová síť 13 zamýšlena jako regionální s možností regionálního odpojování. Radim Pařízek však chce regionálním televizím nabídnout celoplošné programové pozice, na kterých by se jednotlivé programy střídaly v časových intervalech.
Předseda Koordinační expertní skupiny ministerstva průmyslu a obchodu Pavel Dvořák.
Toto řešení, které je výrazně levnější než využívání regionálních headendů a multiplexerů, podporuje i předseda Koordinační expertní skupiny ministerstva průmyslu a obchodu Pavel Dvořák, podle něhož se o Přechodové síti 13 vždy hovořilo jako o „regionální“ ve smyslu omezení jejího pokrytí, nikoli v souvislosti s možností regionálního odpojování vysílání.
Jednotný konec regionálních sítí v roce 2018?
Vraťme se však k samotnému návrhu ČTÚ na prodlužování individuálních oprávnění ke kmitočtům pro regionální sítě DVB-T2. Kromě deseti zmiňovaných kmitočtů, které by skončily 31. prosince 2017, by většina dalších kmitočtů pro regionální vysílání končila o rok déle, tedy k 31. prosinci 2018. Konkrétně by se jednalo o kmitočty v pásmech 400, 500 a 600 MHz s tím, že ČTÚ by je mohl odebrat i dříve, pokud by si to vyžádala výstavba přechodových a finálních sítí DVB-T2. Kmitočty v pásmu 700 MHz, kvůli nimž dochází k přechodu na DVB-T2, protože o ně televizní vysílání definitivně přijde, by mohly pokračovat do června 2020. Rozvržení vypínání regionálních sítí DVB-T do tří různých termínů se ale nelíbí jak Českým Radiokomunikacím, tak dalšímu operátorovi, společnosti Prague Digital TV.
Jednatel společnosti Prague Digital TV Petr Formánek.
Firma, která provozuje pražskou Regionální síť 4, se společně s Radimem Pařízkem nejvíce zasadila o to, aby ČTÚ přehodnotil striktní ukončení vysílání regionálních multiplexů DVB-T ke konci letošního roku. Pro Regionální síť 4 poté telekomunikační úřad v návrhu změny PVRS určil nový termín ukončení vysílání na 31. prosince 2018. Ani s ním však Prague Digital TV není spokojena a navrhuje, aby k tomuto datu končila individuální oprávnění pro kmitočty všech regionálních sítí DVB-T s tím, že v druhé polovině příštího roku (po přijetí Technického plánu přechodu na DVB-T2) by ČTÚ provedl revizi, a pokud by to bylo možné, některá individuální oprávnění by prodloužil. Jednatel společnosti Prague Digital TV Petr Formánek dokonce hovoří o možnosti pokračování některých regionálních sítí DVB-T i po přechodu na DVB-T2, tedy po roce 2020.
ČTÚ čeká těžké rozhodování
Proti dalšímu prodlužování regionálních sítí DVB-T ovšem protestují České Radiokomunikace, které trvají na dodržení původně deklarovaného termínu ukončení platnosti jejich individuálních oprávnění. Připomínají také, že po přechodu na DVB-T2 má regionální vysílání zajišťovat finální síť 24, která bude pokračovatelem dnešního multiplexu 4, a také rozvojová síť 26, o kterou má zájem Česká televize. Tím by se ovšem eliminoval počet provozovatelů sítí pro pozemní digitální televizní vysílání ze současných více než deseti na pouhé tři – České Radiokomunikace, Českou televizi (pro kterou však technicky zajišťují provoz sítí České Radiokomunikace a společnost Progress Digital vlastněná Radimem Pařízkem) a Digital Broadcasting.
ČTÚ tedy čeká těžké rozhodování. Ať se přikloní k jakékoli straně, vždy zůstanou nespokojení operátoři. Připomínky k návrhu změn PVRS bylo možné předkládat do 16. srpna, poté má telekomunikační úřad měsíční lhůtu na jejich vypořádání. Následně se bude o finální podobě návrhu bavit Rada ČTÚ, takže konečný verdikt nelze očekávat dříve než na přelomu září a října. Tedy v době, kdy by už mělo startovat plnohodnotné vysílání přechodových sítí DVB-T2 České televize a společnosti Digital Broadcasting.
