Cesta do pekel je dlážděna dobrými úmysly, říká se. Leckteré vládní a poslanecké aktivity jako by se vehementně snažily dokazovat, že tomu tak opravdu je. Třeba ta poslední: Stát chce víc chránit děti před pedofily,
píše iDnes. Může snad být chvályhodnější úmysl?
Vládní koncepce předpokládá, že bude trestné pouhé stažení pedofilní fotografie z Internetu. Opatření má být pákou na devianty, kterým policie najde v bytě hromady pornokazet, a nemá žádný paragraf, který by jim omlátila o ten jejich oplzlý čumák. A současně má být nástrojem ke snížení poptávky: Ubudou-li výrobcům pornografie zákazníci, sníží se i nabídka,
dodává obratem ředitelka dětské nadace.
Dětská pornografie je všeobecně uznané zlo. A bezpochyby je záslužné proti jejímu šíření bojovat. Liberálněji orientovaní budou jistě pochybovat o tom, že represivní prohibice snižuje poptávku, a že bývá příčinou ještě horších zločinů – to ale budiž na odbornících. Dá se snad souhlasit i s tím, že má-li někdo doma videokazetu s takovým obsahem, těžko ji našel odpoledne pod stromem v parku a donesl si ji domů, aby zjistil, co na ní vlastně je („Ale ještě jsem to ani nepustil, pane strážmistr.“).
Jenže kazety a tiskoviny versus webové stránky a data vůbec jsou dost odlišné písničky. Zatímco videokazeta je fyzická, hmatatelná (musela být vyrobena, majitel si ji musel odněkud přinést a fyzicky ji vlastní), tak data jsou pouhá éterická informace. Bez omezení, donekonečna a bez ztráty kvality duplikovatelná, nehmotná – a chceme-li, i neviditelná.
Jsou tisíce možností, jak se do kteréhokoli počítače může dostat soubor, který by byl skutkovou podstatou takového zákona. Stáhnete si jej neúmyslně, omylem, společně s jinými daty, zkopíruje se z webu nebo datového nosiče do vaší cache atd. – a nemluvě o sto a jednom způsobu, jak komukoli podobné soubory podstrčit. Třeba tato stránka způsobí, že se do vašeho počítače stáhne soubor nezletily_baca_souloz_ovce.gif. Nemusíte o tom vědět, buch – jsou z vás zločinci. A to raději úplně pomíjím fakt, že si naši vládní internetoví negramotové neuvědomují, že samo otevření jakékoli webové stránky rovná se stažení jejího obsahu a všech připojených souborů do lokálního počítače. Stačí jednoduché přesměrování na vhodnou adresu a z hrdiny de facto je padouch de iure.
A konečně, co to vůbec taková „pedofilní fotografie“ je? Pedofila (což je diagnóza, nikoli rozsudek) může vzrušit i školní skupinové foto. A na druhé straně to, co leckdo označí za otevřenou pornografii, tím ve skutečnosti vůbec být nemusí. Sám mám ve svém počítači několik sad obrázků skupin nahých dětí, dovádějících v bazénku či ve vaně. Jsou to moje neteře a synovci a fotky mám od sestry. Jsme oba zločinci? A co víc: já sám jsem na web umístil i fotografie, na nichž je zobrazena nezletilá dívka, ležící nahá s obnaženými genitáliemi (!) ve vyzývavé póze. Ó, hrůzo! Je to moje měsíční dcera, koupe se ve vaničce a řve u toho jak na lesy. Zasloužím si já i všichni, kdo se na tu fotku podívali, elektrické křeslo?
ČLÁNKY DO MAILU