Svého přítele Jiřího Paroubka přijel do Teplic podpořit slovenský premiér a předseda sociálnědemokratické strany Směr Róbert Fico. Společně si zanotovali, že si veřejnoprávní televize z obou zemí málo vyměňují původní tvorbu. Na tiskové konferenci dokonce prohlásili, že požádají ředitele obou televizí, aby tento stav napravili.
Na Slovensku by to neměl být problém, generální ředitel Slovenské televize Štefan Nižňanský je přímým nominantem vládního Směru a nedávno si dokonce nenechal ujít příležitost vystoupit společně s premiérem Ficem v předvolebním diskusním pořadu na hlavním programu STV. Jak pochodí Jiří Paroubek na Kavčích horách u Jiřího Janečka, není jasné. Politici ale přeci jenom mají na veřejnoprávní televizi určité páky a pokud ČSSD vyhraje volby a sestaví vládu, získá nepřímou moc i nad ČT. S tím Jiří Janeček nic nenadělá.
Jiří Paroubek by se ale měl zamyslet nad tím, zda dvacet let po listopadu 1989 už není přeci jenom trošku pasé připomínat oblíbené slovenské televizní pondělky na Československé televizi. Koho to zajímá? Vždyť si ně mohou pamatovat snad jen starší voliči, zatímco střední a mladé generaci už „slovenské pondělky“ vůbec nic neříkají. A navíc: kdyby měl Jiří Paroubek alespoň mlhavý přehled o televizní nabídce v Česku, věděl by, že český divák má lehký přístup ke všem slovenským televizím programům. Tedy pokud chce a vyvine alespoň malou snahu.
Všechny velké slovenské televize jsou součástí základního bezplatného programového balíčku největších tuzemských satelitních služeb Skylink a CS Link. Slovenskou televizi, Markízu i Joj nabízí také většina kabelových společností a poskytovatelů IPTV. A na Slovensku? Tam jsou české televize sledované už odpradávna a pravidelně si ukusují desetiprocentní díl z koláče sledovanosti. Proč tedy násilím posilovat slovenštinu v České televizi a češtinu ve Slovenské televizi?
Buďme ale realisty. Teplický plán Jiřího Paroubka a Róberta Fica patří jenom mezi desítky předvolebních slibů, které zůstanou zapomenuty, jakmile Český statistický úřad sečte hlasy voličů a začnou vyjednávání o nové vládě. Vždyť kdo si dnes vzpomene na myšlenku někdejšího sociálnědemokratického vicepremiéra pro evropskou integraci Egona Lánského, aby Slovenská televize vysílala v Česku celoplošně z pozemních vysílačů?
Ani Lánský neměl představu o tom, kdo by takové vysílání zaplatil a jak by se řešila vysílací práva, nakupovaná zvlášť pro jednotlivé země. Schválně: sleduje Jiří Paroubek Českou televizi a Róbert Fico Slovenskou televizi tak často, aby mohli kvalifikovaně říci, že je v nich málo slovenštiny nebo češtiny? Obávám se, že nikoli.
ČLÁNKY DO MAILU