Hlavní navigace

Patrik Brom: Vládní strategie přechodu na DVB-T2 prosazuje pouze jedinou možnou variantu

Autor: Karel Choc
Jan Brychta

Do příprav přechodu na nový standard zemského televizního vysílání DVB-T2, který souvisí s rozhodnutím Evropské komise opustit pásmo 700 MHz, razantně vstoupila nedávno založená asociace satelitních operátorů.

Doba čtení: 24 minut

Proč vlastně satelitní operátory zemská platforma tolik zajímá a čím je zúžení pásma 700 MHz, které sami nevyužívají, ohrožuje? Jaké cíle a ambice si klade nově založená Česká asociace satelitních operátorů, jejímiž jedinými veřejně známými členy jsou Skylink a Digi TV a která pravidelně rozesílá otevřené dopisy a právní analýzy médiím, politikům i dalším zainteresovaným stranám? Jak by vlastně mělo podle představ satelitních vysílatelů probíhat odebrání 700 MHz pásma zemskému televiznímu vysílání? Nejen na tyto otázky reaguje v rozsáhlém rozhovoru jednatel asociace Patrik Brom, který je profesně spojen se společností Lama Energy Group. Ta mimo jiné majetkově ovládá i zmíněnou satelitní platformu Digi TV.

Nazvali jste se Česká asociace satelitních operátorů. Proč satelitních operátorů, nejste podle zákona spíš vysílatelé?

V jazyce českých zákonů jsou vysílateli televizní stanice jako třeba Česká televize. My jsme v tomto jazyce poskytovatelé služeb elektronických komunikací přes satelit. Pokud bych tedy měl být úplně přesný, jsme poskytovatelé služeb elektronických komunikací přes satelit.

Kdo vlastně tvoří asociaci, jaké jsou její cíle nebo ambice a proč vlastně vznikla?

Máme několik členů. Vznikli jsme minulý rok, do té doby neexistoval tak silný společný zájem, abychom jako konkurenti cítili potřebu zakládat společnou platformu.

Dokud nepotřebujete vůči trhu hovořit jednotnou řečí…

Samozřejmě existuje hodně společných témat a většinou se jedná o legislativu, co si budeme povídat. V této oblasti je dobré fungovat koordinovaně. Členů je několik – jde o firmy, které se pohybují v řetězci satelitního vysílání, ale ti hlavní, které má podle mě smysl zmínit, jsou Digi TV a Skylink. To jsou dva ze tří velkých satelitních operátorů. Osobně nedokážu uchopit satelitní platformu Flix, takže říkám, že jsme dva ze tří satelitních operátorů, kteří v Česku působí.

Freesat se připojí, nebo nepřipojí?

Že by se připojil, v nejbližší době nepředpokládám.


Autor: Karel Choc

Patrik Brom, ČASO

A co jiné placené platformy, jako třeba O2 TV, a jiné IPTV platformy nebo i kabelové televize?

Až budou v satelitním vysílání, tak to samozřejmě smysl dává.

Zatím tedy nejde o placené platformy, ale pouze o ty satelitní.

Samozřejmě že jde o trošku užší pohled. Má to tu výhodu, že když se omezíte na satelitní operátory, kterých v Česku zase tolik nepůsobí, je poměrně vysoká šance, že se dokážou domluvit. Kdybychom se snažili zakládat asociaci operátorů placených televizí, pak máte pravdu, že v některých aspektech by asi byla logičtější. Na druhou stranu by ale počet členů byl příliš velký, což by se mohlo negativně projevit na akceschopnosti celé asociace.

Zase byste vybrali více na příspěvcích…

Nebráníme se ničemu, ale nazvali jsme se satelitní operátoři, protože to je primární byznys všech našich členů. Navíc jak Digi, tak Skylink mají vlastní OTT řešení ve formě internetové televize, a nejsou tudíž čistě satelitní operátoři. Dneska pouze se satelitní nabídkou nevystačíte a do OTT řešení asi půjdou všichni klíčoví hráči. To znamená, že čistě satelitní asociací nejsme. Ale v kontextu tématu, které nás aktuálně pálí, je pro nás logičtější se prezentovat právě takhle, protože střety mezi terestrickými a satelitními operátory probíhají po celé Evropě.

ROZHOVOR: Marcel Procházka – Přechodovou síť v DVB-T2 ze Žižkova a Cukráku spustíme na přelomu února a března 

Co třeba SES Astra, ta by se vám do asociace nehodila?

Ta podle mě působí spíše na nadnárodní úrovni.

To Skylink v rámci skupiny M7 v podstatě taky.

Samozřejmě, navíc působí jako československá platforma. Digi TV zase působí jenom v Česku. Co se týče Astry, osobně nevím. Nedokážu si představit, že by jim účast dávala smysl.


Autor: Karel Choc

Patrik Brom, ČASO

Otázka samozřejmě je, jak moc je současné změny pálí. Tuzemský televizní trh je už pár let rozdělený zhruba na polovinu pro terestrický příjem, pak po čtvrtinách pro kabel a satelit plus pár procent pro IPTV. Po první vlně digitalizace přibylo placeným platformám zhruba patnáct procent diváků. Jak myslíte, že by se mohl ten poměr změnit po druhé vlně digitalizace? Případně jakou máte ambici a jak by se podle vás měl tento poměr platforem změnit?

My nechceme nic měnit, o tom rozhodnou pochopitelně diváci. Bude hodně záležet na tom, jak se kroky související s uvolněním pásma 700 MHz dotknou právě diváků. Naším cílem není ho využít, ale vidíme tu jistý potenciál. Nemyslíme si, že nějak otočíme poměry na trhu, to asi ne. V České republice má terestrika dlouhodobě silnou pozici, což je částečně dané tím, že je fakticky protežovaná státem. Je to sice trošku provokativní tvrzení, ale osobně si myslím, že celý přechod na DVB-T2 by mohl placeným televizním platformám pomoci. Nevím, jestli primárně těm satelitním, spíš bych řekl, že nastane trend odklonu od neplacené televize k té placené. A myslím si, že konkrétně tuto změnu třeba české komerční kanály uvítají, viz třeba nedávné prohlášení pana Pořízka z Primy.

Je samozřejmé, že by komerční stanice za šíření radši inkasovaly, než platily.

Pochopitelně. Nejsem si ale jistý, jestli chystaná digitalizace způsobí nějaké zásadní otřesy na českém trhu. Spíš se domnívám, že by mohla odstartovat podobný proces, který nastal na Slovensku, kdy Markíza odešla z neplacené terestriky, aby se do ní za pár měsíců třeba vrátila, ale v placené podobě. Myslím si, že obchodní modely, které v současnosti využívají komerční televize, jsou zralé na změnu. A ono se to možná takto sejde i časově.

K TÉMATU: Leoš Pohl – DVB-T2 nenabízí divákům žádnou přidanou hodnotu 

Co je tedy cílem vaší asociace, když ne změnit poměr na trhu ve svůj prospěch?

Cílem asociace je chránit a bránit společné zájmy, které máme. Naším aktuálním společným zájmem je udržet férovou soutěž na televizním trhu, a to tak, že nebude poskytnuta veřejná podpora naší konkurenci. Máme ale i další témata, o kterých jednáme a která jsou společná, jako třeba problematika autorských svazů.

O jaké podpoře konkurence hovoříte? Co se týče zásady technologické neutrality, není klíčová akorát technologicky neutrální infokampaň, která bude ze strany státu přechod na DVB-T2 provázet?

Jste první člověk, který vůbec tento termín zmínil. Včera jsem mluvil s jedním poslancem a říkal jsem mu, že by měla proběhnout technologicky neutrální informační kampaň…

Která byla součástí už první vlny digitalizace.

On mi odpověděl: „Jak si to představujete?“ A já říkám, že divákům…

…budou zmíněny všechny způsoby příjmů.

To máte sice pravdu, ale když se podíváte na příklady v některých jiných evropských zemích, tak tam technologická neutralita míří na koncového uživatele. Například usnesení Evropského parlamentu, které bylo ratifikováno Radou EU 25. dubna tohoto roku, říká, že kompenzace se mají dávat zejména koncovým uživatelům a měly by se jim dávat technologicky neutrálně. Naše interpretace i v kontextu těch zmíněných precedentů je, že by měl být nějaký příspěvek pro diváky, kteří budou přechodem negativně postiženi. Což je zhruba polovina všech českých domácností, které využívají terestriku jako primární zdroj příjmu. Oni si třeba za ten příspěvek, který jim stát nabídne, mohou vybrat, jestli si přeladí anténu na nový terestrický standard, koupí si set-top box na tento nový standard, nebo příspěvek použijí na to, že si částečně zaplatí satelitní set-top box.

Propagační materiály, provázející státní infokampaň k přechodu z analogového na digitální televizní vysílání.

Na druhou stranu vás se zúžení sedmistovkového pásma nijak nedotýká. Proč vás to vlastně tak pálí?

Proč si myslíte, že se nás netýká?

Nevysíláte tam, nevyvíjíte žádnou aktivitu na pásmu 700 MHz a zúžení spektra se vás ani vašich předplatitelů nijak nedotkne. Vaši zákazníci by tedy v té případné kompenzované skupině určitě nebyli.

To je pohled, který samozřejmě je možný, ale já vám na něj odpovím paralelou, kterou jsem si promýšlel, protože tohle slýchávám docela často. Jenže ono to tak jednoznačné není. Představte si, že máte na svém pozemku dům a vedle soused na svém pozemku taky začne stavět, ale v rozporu s místním územním plánem. Místo aby byl jeho dům dvoupatrový, bude sedmipatrový a ten váš zastíní, takže už nikdy neuvidíte sluníčko. Říkat, že nás se to netýká, je stejné jako říkat, že vy nemůžete protestovat, že si soused postavil v rozporu s územním plánem nesmyslně vysoký dům na vlastním pozemku a znehodnotil tak ten váš, ale taky váš pozemek a váš uživatelský komfort.

V tomto případě jste ale účastníkem stavebního řízení ze zákona jako soused.

No vidíte, my jsme účastníkem tohoto schvalovacího procesu nebyli a hlásíme se o slovo.

ANALÝZA: Pozemní vysílatelé se vyjádřili k námitkám asociace satelitních operátorů 

Jak se vás ale dotkne zúžení sedmistovkového pásma, jak vás zastíní?

Zúžení pásma se nás nedotýká. Co se nás však dotýká, je, že navrhované řešení se má financovat ze státních peněz. A všechny argumenty pro to, aby se do navrhovaného řešení dávaly peníze ze státního rozpočtu, stojí na tom, že terestrická platforma je významná a že je bezplatná. Souhlasíte, že to tak je?

Je.

Jenže v tom zákoně není žádná garance bezplatnosti.

Je tam garantované pokrytí.

Není tam garance bezplatnosti, kterou se zdůvodňuje použití veřejných peněz. Do mezirezortního připomínkového řízení šla diginovela se slovem „neplacené“. Verze, kterou mají poslanci aktuálně na stole, ale toto slovo už neobsahuje. A teď si vezměte, kolik má být multiplexů? Čtyři. A to dávám stranou ty dva rozvojové. Čtyři multiplexy v kódování DVB-T2 HEVC. Kolik se do nich vejde SD kanálů, dvacet?

Osmnáct do každého.

A vy si myslíte, že tady je bezplatný obsah na téměř osmdesát kanálů?

Je jasné, že druhá vlna digitalizace jen těžko přinese divákům nové kanály.

Ale hlavně nepřinese nové bezplatné kanály. A to je ten logický nesmysl, protože celý proces se evidentně dělá proto, aby se vytvořila kapacita pro zpoplatněné terestrické vysílání. Ano, můžete tvrdit, že nás se to přímo netýká, protože oni teď mají jiný obchodní model, ale nikde není zaručeno, že ho nezmění. Že nezačnou zpoplatňovat.


Autor: Karel Choc

Patrik Brom, ČASO

Skylink už zemské vysílání s podmíněným přístupem zkoušel.

To je jejich podnikání. Nám jde spíše o to, jak je možné, že někdo může zdůvodnit stovky milionů dotací na nějakou přechodovou akci s poukazem, že to dělá pro dobro lidí, protože je to bezplatné. A potom do toho zákona nenapíše a žádným způsobem negarantuje, že to bezplatné zůstane. Je to náhoda?

PSALI JSME: Chystá Skylink expanzi do terestriky? Testy kódovaného DVB-T v Praze to naznačují

Podobná legislativní kreativita je prokletím místních zákonodárců. Mě by spíš zajímalo, jak vidíte výsledné počty. Myslíte si, že stát na přechodu na DVB-T2 vydělá, nebo prodělá? Když teda vyplatí kompenzace operátorům a následně vydraží uvolněné frekvence, v jakém poměru tyto částky budou?

Jak se to potká?

Stát by na tom přece podle všeho měl vydělat.

Dobře, ale vy berete ten výnos jakoby z teoretického prodeje sedmistovkového pásma mobilním operátorům. To pro úvahu, zda se přechod má financovat ze státních peněz, nebo ne, není relevantní, protože se vydraží tak jako tak.

Ale kdyby se neuvolňovala, tak by se nepřecházelo na DVB-T2, to se točíme v kruhu.

Jistě, ale to je dané. O tom není diskuse, to je daný fakt.

Takže jde o formu toho procesu. Nerozporujete samotný proces.

Ten nejde rozporovat, vždyť je daný Evropským parlamentem.

Samozřejmě.

A to je další zdroj nedorozumění, kdy na naše argumenty padají reakce typu „vždyť my máme závazek“. Upřímně řečeno věřím, že máme evropské předpisy načtené mnohdy lépe než lidi, kteří celý přechod propagují. Hlavně proto, že kladou rovnítko mezi uvolněním pásma 700 MHz a přechodem na DVB-T2/HEVC. Ale to rovnítko tam není.

Postupné uvolňování pásma využívaného pro televizní vysílání.

Jaká je tedy vaše ideální představa o přechodu na DVB-T2 a jeho formě?

To je dotaz, který jsem dostal na naší tiskovce, a říkal jsem, že z mnoha důvodů se mi na to nechce odpovídat. Jeden z těch důvodů je i to, že v tom oboru nepodnikáme a mně se nechce mluvit do konkurenčních oborů. Kdybyste byl včera na hospodářském výboru Poslanecké sněmovny, slyšel byste slova předsedy, pana Pilného, který velice jasně a nahlas konstatoval, že vláda nezvážila žádnou jinou alternativu. A my spolu s určitou skupinou lidí, kterou jsme dali dohromady a s níž jsme se o této problematice bavili, protože to není náš obor, jsme se jako první začali ptát, proč jít do HEVCu? Když jím nejsou vybavené domácnosti, a navíc Česká televize a všechny komerční televize nahlas říkají, že pro vysílání SD kanálů je to nevhodný formát. Zavedení HEVCu tak bude stát tuzemské televize stamiliony za překódování archivů a tak dále. Když se podíváte do vládní strategie přechodu, tak tam žádná jiná alternativa než HEVC není. Celá ta strategie je slohové cvičení na téma obhajoby přechodu na standard DVB-T2/HEVC a jak ho profinancovat.

Možná proto, že vámi zmiňovaný MPEG-4 je devatenáct let starý formát.

Ale je rozšířenější mezi lidmi. Nemám technický background, jsem ekonom. Vždyť nemusíme mít zemské vysílání jenom v jednom formátu. Tam mohou vysílat souběžně dva formáty a lidi to ani nepoznají.

Tak už to reálně ve vzduchu funguje.

Přesně tak. My nemáme žádné univerzální řešení. Pouze se ptáme, proč nikdo nehledal jiná řešení. To jsme psali i Ministerstvu průmyslu a obchodu na podzim minulého roku v mnoha dopisech a argumentovali jsme, že chybí něco, co by se dalo nazvat jakousi elementární analýzou alternativ. Celou strategii vláda pojala jako slohové cvičení na obhájení jednoho jediného řešení, které má podle nás negativní dopad na diváky. Například mně otevřel oči jeden člověk, který má technické vzdělání a říkal: Proč se tady nenechá ve stávajícím standardu DVB-T MPEG-2 jeden multiplex se základními programy jako jakási forma sociálního multiplexu? Byl by pro hlavní kanály nebo všechny kanály České televize v SD, aby je mohl přijímat každý. Kolik programů by se do takového multiplexu vešlo, sedm? Od každé komerční stanice by tak mohl být jeden hlavní a ty by mohly být garantovány bezplatně. A zbytek si vysílejte v jakémkoliv moderním formátu, který potřebujete, a tam tu bezplatnost negarantujte.

Národní vysílací platforma.

Třeba. Lidi by tam sice neměli HD kanály, ale byla by dostupná pro každého a ti nejméně nároční diváci by nebyli nuceni k žádným mimořádným výdajům.

Tak zemský příjem využívá jako alternativu i spousta předplatitelů placených platforem.

No jasně. Ale proč to nikoho nenapadlo? Tady se jenom hledají, respektive vymýšlejí argumenty pro to, jak to dělat jedním jediným způsobem. A to je podle mě nefér hlavně vůči divákům. Proč si babičky na Vysočině mají zase kupovat novou televizi? Nejdřív si koupily set-top box, protože neměly na novou televizi. Potom si našetřily na novou a teď jim někdo řekne, ať si ji nebo ten set-top box koupí znova. Což je pro ně nepohodlí a zbytečně utracené peníze.

Které jim nepřinesou nic moc navíc.

Které jim nepřinesou nic. Ale nejhorší je, že se nikdo těch lidí neptal a nikdo jim to nevysvětlil.

Nevím, jestli by veřejná slyšení ohledně přechodu na DVB-T2 byla dobrý nápad…

Veřejné konzultace ohledně této problematiky jsou podle mě civilizovaný způsob, jak se s podobným problémem vypořádat. A ne, že si tady někdo potichu na ministerstvu něco upeče, potom to všem ohlásí a řekne: „Podívejte, vláda to schválila jako strategii, a jestli se vám to nelíbí, tak máte smůlu.“ Ta je mimochodem v rozporu s příslušným usnesením Evropského parlamentu, které 25. dubna potvrdila Rada Evropy. To je ještě skandálnější.

V čem?

Třeba v otázce technologické neutrality. Nebo že se mají dodržovat zákony na poskytování veřejné podpory a explicitně se tam píše, že kompenzace se mají vyplácet zejména koncovým uživatelům, a ne operátorům sítí. Bylo by zajímavé udělat čtení tohoto dokumentu a hledat hlavní rozdíly mezi usnesením Evropského parlamentu na jedné straně a vládní strategií a diginovelou na straně druhé. Našli bychom jich mnoho. A nejlepší na tom je, že se s tím strašně pospíchá, ačkoliv se vůbec nemusí.


Autor: Karel Choc

Patrik Brom, ČASO

Takže požadujete transparentnější projednávání a sociální multiplex.

Ano, transparentnost by byla velice žádoucí. A samozřejmě dodržování zákonů Evropské unie. U těch bychom měli začít, a kdyby se změnilo jen toto, tak si myslím, že celý přechod bude vypadat úplně jinak. Chápejte, tady neproběhla žádná diskuse. Když si stáhnete vládní strategii, tak já tam alternativy z hlediska nákladů, dopadů na spotřebitele a vysílatele, na komerční televize nebo na Českou televizi nevidím. Nebyla provedena žádná vícekriteriální analýza. Rovnou se zvolilo jedno jediné řešení.

Stejné, jako zvolili v Německu.

A které nezvolili v Rakousku nebo ve Francii. A proč je to Německo pro nás tak důležité, když je tam terestrická platforma marginální? Francouzi před rokem zvolili DVB-T2 MPEG-4. Možná není úplně náhodou, že to je země, kde penetrace zemského příjmu dosahuje pětačtyřiceti procent, podobně jako u nás. Rakousko, Německo, to jsou země, kde má zemská platforma do deseti procent. A teď si vezměte, že evropské rozhodnutí nařizuje jednoznačně kompenzovat koncové uživatele. Kdyby se doopravdy měli nějakým způsobem kompenzovat při tak nízké penetraci HEVC přístrojů, pak ty náhrady budou samozřejmě vysoké.

Asi by přesáhly jednu miliardu korun.

Otázka je, jak velkou kompenzaci dáte.

Počítám pět set korun na set-top box.

Ano, já jsem si na internetu našel, že Francie dávala dvacet eur. V dnešní strategii a diginovele jsou ale nějaké kompenzace odhadované na 50 milionů korun pouze pro sociální ústavy, jako jsou domovy důchodců nebo dětské domovy.

Další stovky milionů půjdou na infokampaň k přechodu.

Celý proces má rozpočet okolo jedné miliardy, ale kompenzace koncovým uživatelům, to není informační kampaň. A nejsou to ani náklady na provoz přechodových sítí. Přechodové sítě nejsou žádné kompenzace pro koncové uživatele.

Přechodová síť je součástí komfortního přechodu, kdy se vysílání nevypne střihem, ale v určitém časovém úseku, který dá divákům možnost se na nový standard připravit.

Přechodové sítě po dobu čtyř let? To je nehospodárnost. Šest měsíců by úplně stačilo a střihem to jde taky.

A ty výsledné počty, když zopakuju položenou otázku? Vydělá stát na celém procesu, nebo prodělá?

Dražba uvolněných kmitočtů skončí v plusu vždy. Nikdo ale nezná možné alternativy toho, jak se nové situaci přizpůsobit v terestrickém vysílání.

Že by se na tom vydělalo ještě více?

Jistě. Hlavně ale není vůbec žádný důvod, aby stát nesl jedinou korunu nákladů, které hodlá utratit.

Taky neponese, když se mu po dražbě vrátí.

Kdybyste provozoval teplárnu na uhlí, zažíval byste ve velice krátkých intervalech pravidelné zpřísňování emisních limitů oxidu dusíku a oxidu síry. A teplárny nebo elektrárny se s tím musí vypořádat. Musí investovat ze svého. Jsou tam vynucené investice z důvodů změny regulace. Ty elektrárny nemůžou někam přijít a říct: „Milý státe, ty jsi nám zpřísnil emise, tak nám to proplať.“ Tady to najednou jde, z důvodu změny regulace dochází k uvolnění pásma 700 MHz. To má bezesporu negativní dopad na subjekty, které se v tomto oboru pohybují, a to včetně diváků. Ale to samo o sobě ještě neznamená, že se to musí financovat ze státních peněz.


Autor: Wikimedia

Funguje paralela s podnikáním v energetice?

Ale já se nemohu zbavit dojmu, že stát sice něco zaplatí, ale pak to dostane zpátky i s úroky.

Ale to by dostal tak jako tak. Celkový výnos této akce by mohl být plusový. Mimochodem, celou strategií se prolíná velice úsměvná myšlenka, že ono se to vlastně zaplatí samo. Protože diváky přimějeme, aby si koupili nové televize a nová zařízení, a vybereme tak více na DPH. Stát se tím přiznává, že cíleně a vědomě chce poškozovat spotřebitele, protože jim nutí něco, co by si jinak nekoupili. A ještě je na to hrdý.

V jaké fázi je vaše stížnost u Evropské komise?

Podali jsme ji v září, doplnili jsme ji v únoru a průběžně ji doplňujeme o všechno, co se tady děje. Nechali jsme si ještě udělat expertní posudek od právní firmy, která nás v procesu nezastupuje. Ten jsme rozdávali poslancům a posílali na všechny strany, ještě jsme to doplnili třeba o vyjádření pana ministra Chvojky, který jako předseda Legislativní rady vlády diginovelu zkritizoval ze stejných důvodů jako my. Vláda však naše připomínky nevzala v potaz. Evropská komise v těchto kauzách rozhoduje velice konzistentně a zachovává princip technologické neutrality. Ve finále všechny diskuse, které tady vedeme, jsou úplně irelevantní, protože vše se rozhodne v Bruselu. Jediné, co my říkáme, je, abychom neschvalovali zákon předtím, než se k tomu, zda je, nebo není v souladu s evropskou legislativou, vyjádří Evropská komise. Proč předbíháme?

Na úrovni Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže a Evropské komise už ale příslušná jednání probíhají, ne?

Probíhají, ale to je externí formální proces a v České republice se něco podobného děje jednou za deset let. Evropská komise podobné kauzy řeší jak na běžícím pásu. Bylo tam zajímavé precedenční rozhodnutí státní subvence ve Španělsku během přechodu z analogu na digitál, další velice relevantní je kauza z Německa, další případ z Itálie a u všech rozhodovala Evropská komise naprosto konzistentně.

A o nějaké mezinárodní koordinaci akcí proti DVB-T2 jste přemýšleli, třeba i na půdě M7?

M7 má samozřejmě spoustu aktivit různě po Evropě, ale já osobně nejsem z M7. Ale ano, osobně se domnívám, že podobné excesy se nejspíš budou odehrávat i v jiných evropských zemích a podle mě budou končit stížnostmi u Evropské komise. Bohužel k velké škodě spotřebitelů a diváků. Ti myslím zapláčou nejvíc.

V čem se liší současná situace s DVB-T2 oproti prvnímu přechodu na digitální DVB-T vysílání? Tehdy snad nakonec jediný, kdo dostal pokutu, byl Skylink za zavedení servisního poplatku.

Nevím, jestli to souviselo s digitalizací. Mimochodem, přestože to novináři občas tvrdí, Skylink žádnou pokutu za zavedení servisního poplatku nedostal.

Mělo se jednat o to, že Skylink sliboval divákům satelitní příjem zdarma a následně zavedli servisní poplatek.

Žádný orgán nikdy zavedení servisního poplatku nerozporoval.

Dostali několikamilionovou pokutu od Českého telekomunikačního úřadu…

Tu kauzu neznám a v tom oboru jsem v dané době nepůsobil, takže to nechci komentovat. Dle mých informací se žádná pokuta zavedení servisního poplatku netýkala. Myslím si ale, že současná situace se může lišit poměrně zásadně. Hnidopich by se mohl zeptat, jestli už ta první digitalizace byla provedená v souladu s evropským soutěžním právem, ale upřímně řečeno, teď asi nikdo nemá zájem vykopávat mrtvoly.

PODROBNĚJI: Jaromír Glisník – Přechod na DVB-T2 je zbytečný, jde jen o budoucí kompenzace

Ale ex post tam žádní kostlivci nevyrostli, když teda pomineme zmíněné Španělsko.

Pozor, Španělsko bylo rozhodnuto v létě minulého roku, to není tak stará kauza. A že se nikdo neozval, může také znamenat, že na to neměl odvahu, energii nebo chuť.

Nebo jsou možná placené platformy od té doby silnější.

Možná. A možná jsou organizovanější, chytřejší. A možná je podporují právě ty precedenty na úrovni Soudního dvora Evropské unie a Evropské komise, které jim dodávají odvahu se ozvat.


Autor: Karel Choc

Patrik Brom, ČASO

Jaký je aktuální stav novely zákona o elektronických komunikacích a jaký vliv by na další proces mohlo mít její případné zpoždění způsobené vládní krizí? Navíc nejde jen o zákon o elektronických komunikacích, chybí novela zákona o České televizi, která je klíčová pro spuštění veřejnoprávního DVB-T2 multiplexu.

Opakovaně deklarujeme, že absolutně respektujeme garantovanou kapacitu České televize a Českého rozhlasu v zemském vysílání. To je z našeho pohledu primární cíl terestriky. Kde my vidíme velké otazníky, jsou ty ostatní, komerční multiplexy. Tam si myslíme, že by veřejné peníze jít neměly. Jde nám o to, aby se skutečně oddělila veřejná služba České televize, pro kterou musí být přenosová kapacita v terestrice garantovaná.

Ale kompenzaci za přechodovou síť České televize budou stejně inkasovat České Radiokomunikace.

Budou, samozřejmě, ale pořád to nemění nic na tom, že nikterak nerozporujeme, že by vždycky mělo být dost kapacity na terestrice zajištěné pro potřeby České televize a Českého rozhlasu. O tom to je, historicky vždycky bylo a asi i bude. Protože dneska odevzdáváme pásmo 700 MHz a už nám ťukají na dveře s tím, že se bude odevzdávat 600 MHz. Takže terestrice zřejmě zbyde jenom pásmo 500 MHz, se kterým se zase budou muset nějakým způsobem vypořádat možná už v horizontu třeba pěti let.

Ale to jsme odbočili od novely zákona o elektronických komunikacích.

Diginovela byla 3. května na hospodářském výboru Poslanecké sněmovny a ten ji ke schválení nedoporučil. Nicméně doporučil pozměňovací návrh, který tu míru její třaskavosti z pohledu kolize s evropským právem a potenciálních dopadů na státní rozpočet z důvodu mezinárodních arbitráží výrazně zvýšil. Vše je teď na zodpovědnosti poslanců.

Což je to vypuštění slova „neplacené“?

Ne, to už vypadlo v rámci mezirezortního řízení, když šel návrh do parlamentu. Je tam ten zmíněný pozměňovací návrh člena hospodářského výboru, který garantuje prodloužení přídělů rádiových kmitočtů do roku 2030. Celé to ale úplně odtrhává od procesu uvolnění pásma 700 MHz a nepodmiňuje to žádným souhlasným vyjádřením Evropské komise ohledně toho, jestli to veřejná podpora je, nebo není. A to z toho zákona dělá jednoznačně toxickou právní normu, která může mít poměrně negativní dohru pro státní rozpočet.

A jak to dopadne?

To si opravdu netroufám tvrdit. Jenom pořád doufám, že to někoho trkne a řekne si: sakra, vždyť pravidla Evropské unie říkají, že nesmíte schválit zákon, který dává někomu veřejnou podporu předtím, než to schválí Evropská komise. Tak proč to teď proboha děláme, když nehrozí žádná přírodní katastrofa a nejsme v žádném časovém presu? Máme na to pohodlné tři roky a rok na to, abychom strategii, přepracovanou strategii, poslali do Bruselu.

Penetrace DVB-T vysílání v jednotlivých zemích v procentech. Obrázek lze zvětšit

Čeká terestrickou televizi osud pevných telefonních linek?

Jakou nabízíte alternativu divákům? Myslíte si, že je reálné vybavovat domácnosti satelitním přijímačem?

Na začátku devadesátých let měla terestrika penetraci sto procent, teď má pětačtyřicet. Třeba tedy bude mít za pět let deset procent jako v Rakousku nebo v Německu. To já opravdu nevím. Záleží taky na tom, jestli ji stát bude, nebo nebude uměle podporovat a zvýhodňovat.

Podle mě je to ale podstatně levnější varianta než satelit.

Když se podíváte na náklady, na to, kolik potřebujete vynaložit peněz, abyste dostali jeden program ke koncovému divákovi, tak terestrika je zdaleka nejnákladnější.

A když porovnám cenu satelitního setu a set-top boxu, je to dvojnásobné zdražení.

Ale to není cena za celou distribuci.

To je cena pro koncového diváka.

Vždyť České Radiokomunikace a Digital Broadcasting dostávají ročně miliardu korun od České televize a komerčních stanic za to, že ten signál doručí.

POLEMIKA: České Radiokomunikace se ohradily proti stížnosti satelitních operátorů 

Skylink naopak platí Nově za to, že ji může šířit.

Aha. A dalo by se velice snadno spočítat, kolik by stála kapacita satelitního transpondéru na to, abyste zreplikoval přes satelit tu programovou nabídku, která je v terestrice.


Autor: Karel Choc

Patrik Brom, ČASO

Kolik by stálo vybavit tu zhruba polovinu domácností satelitními komplety?

Členové naší asociace, Skylink i Digi TV, si tímto přece prošli, když přecházeli z DVB-S na DVB-S2. V podstatě to záleží na tom, jak máte složitou instalaci. A dostanete se třeba do 1500 korun za instalaci, set-top box si buď koupíte, nebo si ho vezmete do pronájmu, což je do stovky měsíčně.

To už je dvanáct set korun ročně. Ještě těch vámi deklarovaných deset miliard – to je spočítané jak, jako náklady přechodu na DVB-T2?

To je jednoduchý výpočet. Vychází z toho, že v novém standardu máte čtyři celoplošné sítě. Odhlížím od těch dvou rozvojových, které jsou zmíněné ve strategii, ale neřeší je diginovela, což je samo o sobě podivné. Do DVB-T2 HEVC dostanete možná až 22 SD kanálů na multiplex. Pak vezmeme ceníkové ceny za distribuci 1 SD kanálu, vynásobíme to počtem kanálů v multiplexu, počtem multiplexů, budou to mít na devět let, mají tam nějakou ziskovou marži a celé to zdiskontujeme. Těch jedenáct miliard je ještě velice konzervativní odhad, mohli bychom se dostat i ke dvaceti miliardám. To je tedy odhad tržní ceny licence, když ji někomu dáte zdarma na devět let. To je částka, o kterou stát přijde, protože se ani nepokouší nové licence vydražit.

Vzhledem k tomu, kolik je aktérů na trhu, tak by toho asi moc nevydražil…

Jasně, ale ani se nepokouší. A kdyby dneska v roce 2017 někdo řekl „fajn, zavádím tady v červnu 2022 nový terestrický standard, na který připravím veřejné výběrové řízení“, tak by to bez odezvy určitě nezůstalo. Je povinností státu se o to aspoň pokusit.

Povinností správného hospodáře.

A ne to někomu dát bez řečí jenom proto, že to provozuje teď a že je mi sympatický.

Ale má infrastrukturu, lidi, zkušenosti…

Kdysi tady byla firma jménem SPT Telecom a byla v oboru sama. A dneska se na pevných linkách nevolá zdaleka tak moc jako tehdy, máte tady tři mobilní operátory, desítky virtuálních… Vždyť technologie se mění. Co existuje dneska, může být zítra úplně jinak. Ale to, že se o nic ani nepokusím a že bez mrknutí oka někomu daruju licence, to je trestuhodné.

Samozřejmě, ale pak přijde otázka odebrání licencí do roků 2021 a 2022 a případných arbitráží.

Ne, žádné arbitráže nebudou.

WT100 tip v článku Dolejšová

Minimálně u jedné sítě určitě.

Přesně tak. A jsem rád, že jste to postřehl. Co se snažíme lidem říci, je, že když budeme přecházet co nejpozději, tak v podstatě nemusíme nuceně odebírat příděly. Mimochodem, institut odebrání přídělů rádiových kmitočtů je něco, co zákon o elektronických komunikacích zná. A to je další věc, která ve vládní strategii není. Zkusil někdo spočítat, o kolik nás ten jeden subjekt, kterého by se to dotklo, mohl žalovat? Třeba by mohl reálně nárokovat jenom nějaké desítky milionů korun. A my, abychom se vyhnuli arbitráži nebo žalobě za desítky milionů korun, rozdáváme miliardy? Jenom proto, že nás nenapadlo si to spočítat, nebo že nechceme vůbec riskovat takovou situaci, i když ji zákon předpokládá a umožňuje? Nejčistším řešením by bylo vypsat výběrové řízení na provoz nových sítí od června 2022 dál a těm, kterým se v červnu 2022 stávající příděly odeberou, vyplatit kompenzace v souladu se zákonem o elektronických komunikacích. Ono by to třeba celé bylo plusové, ale dokud to nikdo nezkusí, tak se to nedozvíme.

Našli jste v článku chybu?