Jak dlouhá doba je pět let v životě televizní stanice? Televize Barrandov v sobotu oslavila páté výročí zahájení vysílání, ale žádné velké oslavy nepřipravila. Zrovna totiž prochází radikální proměnou, která by z ní měla udělat plnohodnotného konkurenta velkých plnoformátových televizí. Vladímír Železný coby její nový šéf dělá při těch možnostech, které Barrandov má, všechno pro to, aby zvednul její výkon a „utekl“ menším tematickým kanálům. Přeci jenom, po pěti letech existence se Barrandovu stále stává, že bývá v celodenním podílu na dospělém publiku starším 15 let porážen tu Novou Cinema, tu Primou Cool, tu ČT 2 nebo ČT 24.
Ohlédneme-li se ale za těmi pěti lety a možná ještě dál, Barrandov sehrál velmi důležitou roli v procesu digitalizace i rozvoji plurality televizního vysílání. Byla to TV Barrandov, kdo jako první z komerčních televizí podepsal dlouhodobou smlouvu na vysílání v celoplošné síti DVB-T. Z dnešního pohledu se to zdá jako sebevražda, ale v roce 2008, těsně před vypuknutím celosvětové ekonomické krize, se Barrandov upsal nejdražšímu multiplexu 2 Českých Radiokomunikací na deset let. Za peníze, za které by dnes České Radiokomunikace už žádného klienta nezískaly. A startoval už do zuřící krize a klesajícího trhu s televizní reklamou.
Od začátku se Barrandov profiloval jako televize pro starší diváky, od kterých se všichni ostatní odvraceli. Hnáni vidinou vyšších zisků z reklamy, slyšeli na požadavky mediálních agentur a zadavatelů, aby cílili na mladší, ekonomicky aktivní a bonitnější diváky. Těm starším zůstala ČT 1 a… Barrandov. Televize spojená pupeční šňůrou s barrandovskými filmovými studii, aniž tuto výhodu v době, kdy existovala, nějak výrazněji využila. TV Barrandov se pustila do výroby televizních estrád, jichž se postupně zbavila Nova i Prima, nakupovala komunistické seriály Československé televize, které už nikdo nechtěl, aby je neustále dokola reprízovala.
Vrátila na obrazovku mayovky s Vinnetouem a Old Shatterhandem, ale také italské westerny a vzkřísila někdejší slavný Videostop. Zkrátka to byla televize pro nostalgiky, a občas nabídla i trochu víc, takže bývala i alternativou pro další skupiny diváků – třeba když sáhla po méně známých zahraničních filmech, které posbíraly ceny na zahraničních festivalech (třeba Faunův labyrint nebo nejnovější snímky Woodyho Allana). Do toho se mísil showbyznys jejího někdejšího marketingového a posléze i programového ředitele Janise Sidovského, všechny ty Královny popu a To byl náš hit, v nichž se zjevovali interpreti hojně zastupovaní právě Sidovským.
Ale byl to originální mix, kterému nelze zapřít snahu odlišit se. Vždyť která plnoformátová televize si dovolí nasadit do tradiční večerní zpravodajské hodiny pásmo animovaných seriálů pro děti? (mimochodem, Barrandov se díky nim svého času stal nejsledovanější televizí u dětských diváků). Pravdou je, že startovat hlavní večerní program z dětského pásma bylo dost sebevražedné, ale každopádně to bylo něco nového. Dnes se z Barrandově stává „obyčejná“ komerční televize. To „obyčejná“ není nic hanlivého, prostě se pod vedením Železného profesionalizuje. Schéma skládá logičtěji a využívá synergií, přelévá si celé divácké skupiny tak, aby si je udržela co nejdéle u sebe.
Nová TV Barrandov, která vzniká právě v těchto týdnech a měsících, bude ve všech ohledech úspěšnější a silnější než ta, kterou jsme znali do loňského podzimu. A pokud se v ní nebude měnit pět generálních ředitelů za rok jako doposud, skutečně by mohla začít šlapat na paty velkým televizím. Dlouhodobou, mravenčí prací se schématem, která bude tolik připomínat někdejší nástup Primy, jejíž bývalý programový ředitel Miloš Zahradník dokázal v různých dnech a časech nacházet okna, v nichž se dalo za málo peněz zahrát hodně muziky. Ani Barrandov těch peněz nemá nazbyt, zato ega přibylo až příliš. Zatím se ale zdá, že má nakročeno dobře.
Teď jen nezkazit plánovaný redesign, změnu loga a možná i názvu. Tím se Barrandov vydá na velmi tenký led. Pokud ale platí onen Železného sen o desetiprocentním podílu na trhu, bez výraznější vizuální proměny a odříznutí od minulosti to nepůjde. Bude to už jiný Barrandov, částečně pro jiné diváky. Prostě klasická komerční televize, která ničím nevyčnívá a časem se bude s Novou, Primou a ČT přetahovat o vysílací práva na filmy typu Slunce, seno nebo Marečku, podejte mi pero. Neměli bychom ale zapomínat ani ty, co se pod značkou Barrandov kdysi pokoušeli vybudovat něco jiného, na plnoformátovou televizi v Česku nezvyklého. Bez nich by tu TV Barrandov nebyla.
