Do konce minulého týdne mohla jednotlivá ministerstva a další státní orgány zasílat ministerstvu průmyslu a obchodu připomínky k návrhu vládní Strategie rozvoje zemského digitálního televizního vysílání (plné znění mají k dispozici předplatitelé DigiZone.cz v pokračování tohoto článku). Klíčový dokument, podle kterého se bude v následujících letech přecházet na nový standard televizního vysílání DVB-T2, obsahuje několik sporných bodů, které by mohly celý proces torpédovat. Šedesátistránková Strategie, jejíž „odlehčenou“ verzi by měla koncem tohoto měsíce dostat vláda, určitá rizika připouští, zároveň ale na některé zásadní otázky nenabízí uspokojivé odpovědi. Podívali jsme se na tyto sporné body podrobněji.
Strategie rozvoje zemského digitálního televizního vysílání.doc by potucek793
1) Tři a půl roku souběhu DVB-T a DVB-T2
Strategie připravená expertní skupinou ministerstva průmyslu a obchodu, z níž se má později stát Národní koordinační skupina pro přechod z DVB-T na DVB-T2, opakovaně zmiňuje, že souběžné vysílání nynějších čtyř celoplošných multiplexů DVB-T a dvou až tří přechodných sítí DVB-T2, které mají také dosáhnout celoplošného pokrytí, potrvá tři a půl roku. Minimálně dvě přechodné sítě DVB-T2 (jedna pro Českou televizi, druhá pro velké komerční stanice) mají odstartovat již 6. června 2016, tedy ani ne za čtyři měsíce. Obě by měly provozovat České Radiokomunikace, které však samy uvádí, že jsou připraveny zahájit řádné vysílání ve standardu DVB-T2 až od roku 2018. Ve vzduchu visí otázka, kdo souběžné vysílání čtyř sítí DVB-T a dvou až tří multiplexů DVB-T2 zaplatí.
Jenom vybudování a simultánní provoz dvou přechodových sítí DVB-T2 po dobu tři a půl roku by podle návrhu Strategie rozvoje zemského digitálního televizního vysílání vyšlo na 418 milionů korun. Jde o peníze, které by inkasovaly České Radiokomunikace, protože ty zajišťují technický provoz stávajícího veřejnoprávního multiplexu 1 a samy provozují dva „velké“ komerční multiplexy 2 a 3 – tyto tři multiplexy DVB-T by se měly překlopit do dvou prvních přechodných sítí DVB-T2. Neexistuje ale jasná představa, jak donutit provozovatele televizí, zejména komerčních, aby zahájili vysílání v DVB-T2 tři a půl roku před vypnutím stávajícího systému DVB-T. Jedno je jisté: samy televize za toto simultánní vysílání platit nechtějí, a pokud budou dostupné ty samé programy ve standardním rozlišení v DVB-T i DVB-T2, diváky nic nedonutí k předčasnému přechodu na příjem DVB-T2.
České Radiokomunikace nejsou podle ředitele pro regulace a strategie Marcela Procházky ochotny hradit souběžné vysílání sítí DVB-T a DVB-T2, ale ani poplatky za využívání individuálních oprávnění ke kmitočtům přechodných sítí DVB-T2
2) HD jako přidaná hodnota DVB-T2
V dokumentu je často skloňované vysílání ve vysokém rozlišení obrazu (HDTV), které bude možné v nových sítích DVB-T2 provozovat naprosto standardně. HD kvalita má být jednou z hlavních přidaných hodnot přechodu na standard DVB-T2, ovšem nikdo nemůže garantovat, že televizní stanice, které nyní v DVB-T vysílají ve standardním rozlišení obrazu (SDTV), po přechodu na DVB-T2 zvolí nákladnější variantu HDTV. Rozdíl v poplatcích za šíření signálu bude markantní, u HD verzí ale televize nezískají žádnou protihodnotu v podobě větších výnosů z prodeje reklamy. Naopak, komerční stanice mohou ještě tratit, protože v současné době považují HD verze svých programů za prémiovou službu, za kterou si nechají platit od operátorů satelitních, kabelových a IPTV služeb, zatímco volně vysílají jen v SD kvalitě.
V případě komerčních televizí je tedy reálnější, že pro volný příjem v DVB-T2 počítají maximálně se svým hlavním kanálem v HD kvalitě, ale další stanice takto nabídnou za poplatek – a to dost možná i v sítích DVB-T2. Prostoru v nových multiplexech bude dost, Strategie totiž počítá s postupným spuštěním šesti celoplošných (z toho dvou regionalizovatelných) sítí DVB-T2 a do každé se má vejít sedm až deset televizních programů v HD kvalitě (nebo 15 až 25 programů v SD rozlišení). Strategie zmiňuje také možnost vysílání v Ultra HD kvalitě, ale to je spíše utopie (do jednoho multiplexu by se vešly dva až tři Ultra HD programy). Ohledně HDTV je reálné, že v této kvalitě své programy po přechodu na DVB-T2 nabídne pouze Česká televize, která tak již činí v současné Regionální síti 7 (či její části označované jako multiplex 1a). Pro diváka to ale nebude znamenat nic převratného, prostě se překlopí HD kanály z Regionální sítě 7 do Přechodné sítě A a možná k nim přibude ČT 24 HD, ČT :D HD a ČT art HD.
Nova HD zdarma v sítích DVB-T2? Mohlo by to být dobré lákadlo, ale raději s ním moc nepočítejme
3) (Ne)ochota lidí nakupovat přijímače DVB-T2
Bez televizoru nebo set-top-boxu s tunerem DVB-T2 se televizní diváci neobjedou od února 2021. První přechodové sítě DVB-T2 ale mají začít vysílat v polovině letošního roku, přičemž od konce příštího roku mají dosáhnout celoplošného pokrytí. Reálně přitom hrozí, že tyto sítě budou vysílat jen pro pár nadšenců, kteří si pořídí nový televizor čistě ze zvědavosti nebo proto, že patří mezi skalní fanoušky televizní techniky. Z průzkumu Digimonitor 2014, který Strategie přímo cituje, vyplývá, že pokud by začalo celoplošné vysílání DVB-T2 a fungovalo vedle stávajících sítí DVB-T, do dvou až tří let by si nový televizor kvůli novému standardu pořídila jen polovina diváků. Druhá polovina by čekala až na vypnutí DVB-T, v podstatě by se nechala donutit ke koupi nového přijímače až ve chvíli, kdy by bez něj už televizi pozemní cestou sledovat nemohla.
Průzkum přitom explicitně zmiňuje, že v sítích DVB-T2 by byly dostupné zajímavé programy v HD kvalitě, což však stát ani operátoři sítí nemohou nikomu garantovat. Pokud tedy například Česká televize využije možnosti pokračovat v HD vysílání na stávající Regionální síti 7 (v DVB-T), která drží individuální oprávnění k využívání kmitočtů do konce roku 2017, nebudou mít diváci do roku 2018 potřebu přecházet kvůli programům České televize v HD kvalitě na příjem DVB-T2. Leda že by jim ČT takto nabídla zpravodajskou ČT 24 nebo ČT art, ale oba tyto programy jsou zaměřeny na minoritnější skupiny diváků a fakticky by tedy nespustily lavinu zájmu o vysílání v DVB-T2. Spíše to tedy vypadá, že většina diváků – podobně jako při přechodu z analogového na digitální vysílání – vyčká do poslední chvíle a na příjem DVB-T2 přejde těsně před vypnutím sítí DVB-T.
Zkušenosti Českých Radiokomunikací s přijímači DVB-T2 na českém trhu
4) Postoj komerčních televizí k DVB-T2
Připomínky největších komerčních televizních skupin (Nova, Prima, Barrandov) k návrhu Strategie neznáme, ale nedá se předpokládat, že by samy ochotně chtěly podstupovat přelaďování vysílacích sítí a s ním i koncových televizních přijímačů v domácnostech. Nova s Primou a Barrandovem se před postoupením dokumentu do meziresortního připomínkového řízení k plánům expertní skupiny ministerstva průmyslu a obchodu nevyjadřovaly, byť ministerští experti kvůli nim o měsíc oddálili termín, kdy dokument poslali do „meziresortu“. Návrh Strategie vůbec neřeší kompenzace provozovatelům televizního vysílání za předčasné vypnutí sítí DVB-T, s jejichž operátory mají podepsané dlouhodobé smlouvy. Kompenzace jsou zmiňovány pouze v souvislosti s operátory multiplexů.
Pro komerční televize je přechod na DVB-T2 nepříjemný. Diváky přinutí kupovat si nové televizory, a to jen několik let poté, co se museli kvůli přechodu z analogového na digitální televizní vysílání zbavit starých analogových přijímačů. Podíl domácností, které po přechodu z analogu na DVB-T zůstaly plně závislé na terestrickém příjmu televizního signálu, klesl ze zhruba 80 na necelých 60 procent. Jde sice nadále o nejsilnější vysílací platformu, ale je vysoce pravděpodobné, že vynuceným přechodem na DVB-T2 terestrické vysílání v Česku ztratí další část podílu na trhu a vydělají na tom satelitní a kabeloví provideři, včetně poskytovatelů IPTV. Pozemní vysílání přitom pro televize zůstane stejně drahé nebo bude dokonce dražší, protože se budou snažit zaplnit veškerý volný prostor novými programy (či spíše klony programů), než to udělá konkurence, která by ještě více roztříštila trh.
Nova se k přechodu na DVB-T2 zatím nijak nevyjadřuje, přitom právě od ní a od Primy lze očekávat nejvíc námitek
5) Maximální kompenzace operátorům DVB-T
Návrh Strategie rozvoje zemského digitálního televizního vysílání je neskutečně štědrý vůči nynějším operátorům celoplošných sítí DVB-T. Za to, že budou muset předčasně opouštět standard DVB-T, jim nabízí adekvátní sítě v DVB-T2, které budou mít mnohem větší kapacitu, a navíc ještě po jedné další kompenzační síti navíc. České Radiokomunikace tak získají za předčasné vypnutí multiplexů 2 a 3 řádné vysílací sítě 22 a 23 pro DVB-T2 a navíc vysílací síť 25 (číselné označení vychází přímo z textu Strategie, definitivní sítě DVB-T2 ponesou označení 21 až 26), Radim Pařízek za vypnutí multiplexu 4 dostane novou vysílací síť 24 a poté ještě síť 26, která bude de facto náhradou za nynější Regionální síť 7, byť té končí oprávnění pro vysílání již v roce 2017.
Navíc všechny tyto sítě budou přiděleny bez výběrového řízení a jejich kmitočtové příděly budou automaticky prodlouženy do roku 2030 (jinak by končily v letech 2020 až 2024). Z hlediska provozovatelů vysílacích sítí tak dojde k zabetonování současného stavu a na trh nebude moci vstoupit žádný nový hráč. České televizi zůstane jeden její vlastní multiplex (s možností vysílat až 10 programů v HD kvalitě a doplňkové služby) a dále bude moci využívat podstatnou část kapacity nové vysílací sítě 26, která bude regionalizovatelná na pět větších regionálních celků, čehož by měla ČT využít pro své plány s rozšiřováním regionálního vysílání (někdejší projekt ČT Regiony, který se zřejmě stane jedním z nosných bodů kandidátského projektu generálního ředitele Petra Dvořáka, až bude příští rok obhajovat svůj post).
ČLÁNKY DO MAILU