Ryze digitální placené projekty na českém internetu stále spočítáte na prstech – ale aspoň už musíte použít dvě ruce. Míří povětšinou na úzkou cílovou skupinu a sázejí na originální obsah, který v obecných denících nenajdete. Součástí jejich byznys modelu jsou obvykle nízké náklady a malé redakce postavené na výrazných jménech. Svá čísla nikde neauditují, takže jsme odkázání na to, co jsou jejich provozovatelé ochotni sami prozradit. A podle většiny z nich se jejich titulům v loňském roce dařilo.
Ekonomický server Motejlek.com má v současné době přes 500 předplatitelů, prozradil Lupě jeho provozovatel Miroslav Motejlek. A daří se mu i finančně: „Celková fakturace (nikoli tržby) za rok 2013 činí kolem 15 milionů korun, zisk bude určitě výrazně přes 5 milionů,“ uvádí Motejlek. „Za leden 2014 máme fakturace za 2,6 milionu Kč,“ dodává.
Za rok 2012 přitom uváděl několikanásobně nižší čísla: fakturace kolem 5,5 milionů Kč a výsledný zisk před zdaněním činil podle rozvahy za rok 2012 celkem 2,8 milionu Kč. „Jednáme o akvizicích, budeme pokračovat v projektu Motejlek.art a připravujeme nový oborový web pouze pro předplatitele,“ naznačuje Motejlek plány pro letošní rok.
Psychologie.cz
Překvapivým hráčem na poli placeného obsahu se loni stal server Psychologie.cz, který zavedl předplatné v květnu a hned za první měsíc hlásil 125 předplatitelů a inkasovaných 180 tisíc Kč. K dnešnímu dni se počet předplatných vyšplhal na celkem 760, řekl Lupě jeden z vydavatelů Jan Majer.
Server k tomu umožňuje i platby za jednotlivé články. „Jednorázových plateb registrujeme celkem 4396. Pár desítek u každého nového článku či videa, rekordy jsou něco přes stovku,“ doplňuje Majer. Předplatné přitom tvoří hlavní zdroj příjmů redakce. „Předplatné přinese měsíčně něco přes 100 tisíc Kč, jednorázové platby kolem 20 tisíc, podobně dobře nám fungují eventy (semináře, víkendové akce, festival),“ vysvětluje Majer.
Server podle něj v podstatě úplně rezignoval na příjmy z reklamy: „Zkoušeli jsme tři roky získat typické inzerenty, pro které je naše publikum ideální, ale už jsme to vzdali, kvalitní publikum a nízká cena inzerce v Česku není to, co by někoho v marketingu velkých firem zajímalo. Takže už se ani nehoníme za návštěvností (máme 190 tisíc unikátních měsíčně),“ dodává.
067.cz
Zcela bez reklamy se chce obejít také zatím nejnovější přírůstek mezi placenými servery, publicistický projekt 067.cz, za kterým stojí publicista Petr Koubský. Web nabízející texty pro náročné čtenáře odstartoval na konci loňského listopadu s tím, že k zaplacení přímých nákladů mu stačí získat kolem tří set předplatitelů.
Podle Koubského se necelé tři měsíce po startu podařilo tuto metu překonat: „V tuhle chvíli máme 361 předplatitelů. Je to lepší číslo, než předpokládal náš plán — touhle dobou jsme očekávali zhruba 300. A ne, spokojený s tím nejsem a nebudu, dokud jich nebude aspoň 6700,“ říká s nadsázkou.
„Zjistili jsme, že čtenáře nám přivádějí skoro výhradně sociální sítě — na rozdíl třeba od billboardů, kde se odezva blíží nule,“ popisuje své zkušenosti z prvního čtvrtletí existence magazínu. „Překvapilo nás, že dárkové předplatné, které jsme zamýšleli cíleně na Vánoce, se pořád prodává i dávno po svátcích, jen nevím, zda je to opravdu zásluhou časopisu, anebo zda jde hlavně o ten krásný grafický list,“ dodává.
V blízké budoucnosti podle něj 067.cz zprovozní možnost offline čtení: „Trvá to dlouho, protože to bohužel nezávisí jen na nás, ale taky na subjektech jako Pocket, Amazon apod. a komunikace s nimi je trochu zdlouhavá,“ vysvětluje Koubský.
Borovan.cz a Fffilm
Mezi placené weby už také půl roku patří specializovaný Borovan.cz, který se orientuje na zprávy z showbyznysu. „Doposud registrujeme desítky předplatitelů,“ reagoval na dotaz Lupy provozovatel serveru Aleš Borovan.
Web nabízí individuální předplatné na čtvrt roku, pololetí či na rok, nebo předplatné skupinové. „Největší zájem je o roční předplatné, v drtivé většině převažuje individuální,“ upřesňuje Borovan. Jeho web přitom není závislý jen na přímých platbách: „Mám určitý příjem z reklamy, loni to bylo hodně přes 100 tisíc. Flattr funguje naprosto minimálně, skoro vůbec – moje cílovka, tj. top a střední management z firem v zábavním průmyslu, šéfové komunikací bank, finančních skupin atd. – ho podle mne v podstatě nepoužívají,“ upřesňuje.
Do přehledu placených českých webů určitě patří také Fffilm publicisty Františka Fuky, který jako jediný spoléhá výhradně na dobrovolné platby od komunity svých čtenářů. V prvním měsíci (v prosinci 2011) čtenáři na jeho účet poslali přes 53 tisíc Kč, poté se částka postupně snižovala, až se v loňském roce ustálila na průměru kolem 14 tisíc Kč měsíčně. „Měsíčně od vás obdržím ještě dalších cca 1000 Kč přes Flattr a BitCoiny,“ dodává na webu Fuka. Jako jediný také své příjmy kontinuálně přiznává a zveřejňuje na webu.
Digizone.cz
V říjnu loňského roku přišel s nabídkou prémiového obsahu také server DigiZone.cz (vydává ho společnost Internet Info, která je zároveň vydavatel Lupy – pozn. redakce). Odborný web v rámci placeného servisu nabízí kolem 40 textů měsíčně, další obsah, zejména běžné zpravodajství, je pro čtenáře dále zdarma.
V současné době máme 300 předplatitelů (tedy lidí, kteří si koupili předplatné, a těch, kteří zaplatili za konkrétní text) a celkový příjem 100 tisíc Kč. Tento příjem je v podstatě za dva měsíce plného provozu prémiové sekce (leden a únor), protože období říjen až prosinec pro nás bylo zkušební období,
říká ředitel obsahu Internet Infa Aleš Miklík .
Část potenciálních předplatitelů měla na konci roku možnost si předplatné vyzkoušet nejprve zdarma a až poté se rozhodnout, zda zaplatí. V komunikaci s cílovou skupinou jsme také ladili, jaké informace jsou pro ni běžné a jaké už považují za nadstandardní,
dodává s tím, že prioritou serveru zůstává bezplatné zpravodajství a prémiový obsah je nadstandardem.
Insider a Patria Online
K placeným webům na českém internetu patří také deník Insider, který od prosince 2011 vydává Centrum Holdings (nyní součást vydavatelství Economia). Na jaře loňského roku podle serveru Mediář hlásil necelých 1400 předplatitelů. Kam se od té doby posunul?
Deník Insider si předplácí více než tisíc osob,
říká dnes mluvčí Economie Luděk Březina. Jak se Insider vyplácí a jak je vydavatel s výsledkem spokojený, upřesňovat nechce: Deník Insider je důležitou součástí onlinového portfolia našeho vydavatelství. Ekonomika jednotlivých titulů je interní záležitostí, kterou nebudeme zveřejňovat,
říká.
A jak se Insider vypořádal s odchodem velké části redakce, která měla jeho přípravu na starosti? Insider nikdy neměl vlastní redakci. V současné době do něj přispívají nejlepší novináři z celého integrovaného newsroomu vydavatelství Economia,
odpovídá Březina.
Pokud mluvíme o placeném obsahu, nemůžeme zapomenout ani na jednoho z průkopníků specializovaného obsahu v Česku – investiční server Patria Online. Čerstvá data neznáme, ale podle údajů z loňského podzimu jeho placená část vydělává údajně kolem 10 milionů Kč ročně.
Jak si vede tisk?
V digitálním světě se snaží prosadit také zavedení vydavatelé papírových titulů, kteří se v posledních letech povětšinou potýkají s poklesem printových prodejů. Počty prodaných elektronických verzí (ať už jde o PDF, tabletové verze či prodeje přes aplikace atd.) sčítá a audituje ABC ČR – Kancelář pro ověřování nákladu tisku, jejíž čísla rozhodně nemůžete brát doslova.
Počty prodaných elektronických kopií deníků se samozřejmě nedají přímo srovnávat s počty předplatitelů samostatných webových projektů. Nejde vlastně o placený webový obsah, ale o jiný způsob distribuce obsahu tištěných novin. I tak ale jde o zajímavá čísla, zvláště když je dáte do souvislosti s celkovým prodaným nákladem titulů. Dá se říct, že světový trend, kdy se papírové tituly snaží své platící čtenáře převést na zpoplatněné digitální platformy, do Česka zatím nedorazil.
Neauditovaná čísla za prosinec 2013 (novější zatím nejsou k dispozici) ukazují, že se čtenáři do kupování elektronických verzí českých deníků, týdeníků či měsíčníků zatím příliš neženou. Zajímavá čísla hlásí vydavatelství Ringier Axel Springer CZ – jde ale o důsledek spolupráce s výrobcem telefonů a tabletů Samsung, který jeho dva tituly nabízí v přístrojích předinstalované, navíc s nabídkou ročního předplatného zdarma. Samsung sice za kopie platí, je ale otázka, co od vydavatelství za spolupráci dostává a jaký je tedy výsledný finanční efekt. Každopádně jde o zajímavý způsob, jak čtenáře vůbec naučit digitální kopie číst.
Mezi deníky v prosinci nejvíce elektronických „výtisků“ (celkem 12 334) prodal deník Blesk – jde o důsledek výše popsané spolupráce se Samsungem. Celkový prodaný náklad Blesku byl přitom 267 tisíc kusů. Na druhém místě jsou Hospodářské noviny, které v průměru prodaly 4628 elektronických kopií (celkový náklad 36 tisíc), následují MF DNES (997 elektronických kopií při 183 tisících celkového prodaného nákladu) a Lidové noviny (458 kopií digitálních, 35 tisíc celkem).
Také mezi týdeníky výrazně vede titul vydavatelství Ringier Axel Springer CZ – jde o Reflex s 14 515 prodanými elektronickými kopiemi a důvody jsou stejné jako u Blesku. Týdeník Respekt v prosinci prodal v průměru 2172 kopií týdně, časopis Týden 1249, Ekonom 1134 a Instinkt 844, týdeník Květy 11 a Vlasta 9 kopií.
U magazínů s vyšší periodicitou už digitální prodeje dosahují jen desítek, maximálně stovek kusů: čtrnáctideník Computerworld udal v průměru 73 kopií, měsíčník National Geographic Česko prodal 188, FotoVideo 185, herní časopis Level 181, GolfDigest C&S 93 a Story 14 kopií.