Velká změna v tom, jak Česko funguje s údaji o pracovnících, naběhla s prvním dubnem. Jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele (JMHZ) slibuje nahradit dvě desítky formulářů pro ČSSZ, finanční úřady, statistický úřad a úřady práce jedním elektronickým podáním.Zatímco ministerstvo práce mluví o stabilitě systému a připravenosti firem, mnohé účetní trávily na Velikonoce v boji se softwary i logikou.
Například ve facebookové skupině věnující se radám, tipům a dotazům ohledně JMHZ se sešlo přes 15 tisíc uživatelů a jen za poslední týden jejich počet stoupl téměř o dva tisíce. Denně se v ní objeví na 130 dotazů. Zatím tam účetní především registrují zaměstnavatele, tedy firmy, nebo přihlašují či odhlašují zaměstnance, ve všech případech s adresami a řadou podrobností o práci.
Mnohdy ale není zřejmé, jak a koho mají registrovat. Pokud systém přijme jejich přihlášky či odhlášky zaměstnanců a nahlásí někde chybu, neupřesní, kde – ta tak může být u kohokoliv z desítek či více zpracovaných zaměstnanců. Podle diskusí některé hodiny a dny některé systémy hlásí Česko jako neexistující stát. Někdy se liší ID zaměstnání z předchozích dnů a nyní. Někde chce metodika doregistrovat zaměstnavatele, které Česká správa sociálního zabezpečení z moci úřední zaregistrovala, protože firma spadala do určité daňové kolonky, ale nikoliv daňové povinnosti – takže ty zas pracovníci dříve u úřadů odregistrovávali. Metodické pokyny ale nyní vyžadují jejich opětovnou registraci.
Systém stojí na třech samostatných procesech. Je jím registrace zaměstnavatele (tedy v podstatě přihlášení firmy do systému), registrace zaměstnance (podrobné informace o zaměstnanci, kdy stát doporučuje firmám vyplnit s každým dotazník o 11 stranách) a samotné měsíční hlášení.
První dva byly uveřejněny 1. dubna, tedy v den, kdy jejich používání vešlo v platnost. Samotné JMHZ, tedy detailní přehled mzdových dat a dalších informací, k dispozici ještě nebyl. Objevil se zhruba o týden později. „A to společně s manuálem pro jeho vyplnění. Tento manuál má 148 stran, což, co se týče uživatelské přívětivosti, pravděpodobně mluví samo za sebe,“ říká Lucie Šťastná, šéfka oddělení Payroll Team ve společnosti ASB Group, která firmám zajišťuje účetní služby, HR agendu, mzdy či daňové poradenství.
Firma bude za své klienty od tohoto dubna vyplňovat a podávat všechny formuláře spojené s JMHZ. „Už jsme měli možnost vyplňovat REGZEC – registraci zaměstnance. Po časově náročném nastudování rozsáhlých materiálů (manuály, číselníky kódů vzdělání, obcí, pracovního zařazení a podobně) se nám podařilo přijít na to, co je třeba, aby byl formulář v pořádku zpracován. Zde je zásadní mít vyplněné informace, které formulář nově vyžaduje, přitom u cizinců je jich více než u českých občanů. Proto je nezbytné, aby personální oddělení firem aktualizovala nástupní osobní dotazníky a včas sbírala od nových zaměstnanců potřebné detaily,“ popisuje Šťastná.
To ale pro zaměstnavatele vůbec není jednoduché. Lenka Černá, partnerka ve společnosti Účetní v sukni, už dříve pro Lupu upozorňovala, že „není reálné, aby například v menších firmách bez vlastního personálního oddělení zvládl externí zpracovatel mezd se všemi zaměstnanci vyplnit osobní dotazník, kdy ten doporučovaný má i 11 stran“. Michal Bláha, zakladatel organizace Hlídač státu a dlouholetý propagátor digitalizace, přitom upozorňoval, že některé informace stát k dispozici už má a jedná se tak podle něj o porušování zákona o právu na digitální služby. To MPSV odmítá a nesouhlasí s tím ani managing partner právnické kanceláře Peyton Legal Jakub Málek, ale i on se pozastavuje nad přiměřeností rozsahu údajů.
ČSSZ na aktivity účetních ohledně JMHZ pravidelně reaguje. 2.dubna úřad vydal dokument o aktuálních chybách v podání, o pět dní později uživatelskou příručku o 53 stranách, která bude dále aktualizována podle nových funkcionalit.
Raději ještě počkáme
„Formulář JMHZ je již možné na e-portále ČSSZ vyplnit,“ říká Šťastná z ASB Group. „A to buď položku za položkou – což je reálné aplikovat v případě firmy, která má maximálně dva zaměstnance –, nebo nahrát data z „xml“ souboru vyexportovaného ze mzdového programu. Do toho se ale zatím nepouštíme a čekáme, až náš dodavatel mzdového softwaru vydá aktualizaci plně připravenou na JMHZ,“ ujasňuje.
Část z výše uvedených zmatečných změn, kdy jednotlivé zápisy fungují a pak zase ne, mají na své straně mzdové programy. Prostřednictvím těch totiž účetní data zpracovávají a můžou podávat. Aby výrobci software připravili, potřebují ale řadu informací od MPSV, mezi jinými například kódy pro různé situace, jako například souběh činností – a na některé z nich stále čekají.
„Vývojáři mzdových programů byly v posledních měsících pod tlakem, aby co nejdříve přizpůsobili účetní systémy něčemu, co stát oficiálně uveřejnil až nyní. V okamžiku, kdy se tedy uleví vývojářům, se pod tlak dostanou mzdoví poradci, kteří budou muset, pravděpodobně metodou pokus–omyl, finální data reportovat,“ komentuje to Šťastná. Podle ní se pro stát jedná o zjednodušení a odlehčení od administrativy, pro mzdové účetní a hlavně pro zaměstnavatele to tak ale rozhodně není.
Spousty reálných zkušeností ukazují popisy zápasů účetních se systémem u komentářů Michala Bláhy, který proti projektu vystupuje. „Peklo je, že musíme každý měsíc vše znovu a znovu vyplňovat přesto, že neplatíme žádné sociální ani zdravotní pojištění,“ stěžuje si například Daniel Baran. „Stejná data z dotazníku vyplňují jednotlivci na daně,“ komentuje Jiří Krása.
Další hodnotí například, že „Máme dobrý program a komunikaci přes VREP, ale od 1.4. jsme s JMHZ strávili už cca 20 hodin“, někdo z komentujících doplňuje, že „účetní normálně brečí v kanclu“ a jiná komentující sděluje informace, které se dozvěděla, když se dovolala na sociální správu: „Pražské nově registrující osoby rozhazují po okresních správách, ale neřeknou ti, kam konkrétně tu tvoji vrhli. Také mi řekla, že se přihlášky zpracovávají ručně, takže máme vyčkat a kdyby do 20.4. (podání 1.4.) nic, tak se máme ozvat“.
Podle zkušenosti Bláhy popisovala úřednice, se kterou mluvil, že jsou tamní pracovníci v práci denně do noci a „celé to vůbec nefunguje“. Vedle stížností na funkčnost systému se nicméně řada lidí vyjadřuje velmi pozitivně k ochotě a snaze pomoci ze strany pracovnic a pracovníků okresních správ sociálního zabezpečení.
Stejné pochvaly neplatí směrem k oficiální komunikaci ministerstva práce a ČSSZ, které spolu po zhruba týdnu provozu zveřejnily tiskovou zprávu se závěry, že dosavadní dny potvrdily stabilitu systému a připravenost většiny firem. „Zaměstnavatelé se s novým prostředím učí pracovat velmi rychle,“ uvedl ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka.
Podle propočtů ministerstva bylo už úspěšně zpracováno 132 144 podání a konkrétně první měsíční hlášení za 8 297 zaměstnanců. „Ten systém skutečně funguje. Neříkám, že tam nejsou žádné porodní bolesti,“ dodal pak Juchelka ve videu na profilu Aleny Schillerové s tím, že problematický není. Tomu se podivují firmy, kterých se povinnost týká, a především jejich mzdové účetní a také účetní společnosti.
Někteří společnosti si stěžují na nahlášené chyby v podáních, které ale nejdou odhalit, další na to, že v opravených podáních byli někteří zaměstnanci zamítnuti, ale v telefonu ČSSZ úřednice říkala, že u nich vše v pořádku. „Tuhle práci dělám 36 let externě a přiznám se, že jsem nikdy nezažila tak obrovskou nepřipravenost ze strany státu,“ hodnotí jedna z účastnic diskuse na stránce věnované vzájemným radám lidí zpracovávajících JMHZ. S některými systémy účetní kroutí hlavou nad chybovými hláškami v angličtině, které se snaží dekódovat s překladači.
Šíři problémů pak ukazuje třeba komunikace o tom, jak nahlásit pracovníka Slováka s trvalým bydlištěm na Slovensku, když systém stále hlásí chybu, byť dotyčná překontrolovala adresu podle občanky i podle map. „Mně to teď hlásilo taky něco podobného a dávala jsem adresu 2×, 1× v řádcích 10077,78,79,80,82,83 v trvalém a pak jsem to stejné zadávala ještě pro Adresu v zemi rezidenství 10519,520,521,522,523,524 a už mi to nehlásilo a prošlo to dál přes automat,“ komentuje jedna z odpovídajících.
Dnes hodina místo dřívějších deseti minut
O něco smířlivěji hovoří Jana Jáčová, ředitelka společnosti UOL Účetnictví, která firmám pomáhá s účetnictvím či daněmi. Při vyplnění přímo na portálu hodnotí jako bezproblémové dohlášení zaměstnavatelů, jako „celkem bez problémů“ vidí i dohlášení stávajících zaměstnanců. „Respektive podání projde a je ve stavu ‚přijato‘, nicméně jsem se dozvěděla, že pro tento typ podání nemá ČSSZ žádné kontroly, jednoduše řečeno, projde vše a kontroly se budou dělat ručně, takže nás ČSSZ zanedlouho začne bombardovat telefonáty stejně jako při spuštění výkazů DPP,“ očekává. Dodává, že příliš nefungují přihlášky nových nástupů a ČSSZ je přetížena. „Navíc v té přihlášce je velká spousta údajů, tudíž se to po cestě vždy na něčem zasekne,“ říká. Přetížený systém pak způsobuje, že často nefunguje stahování neschopenek nebo třeba e-dávek, takže účetní všechno loví na portálu a přepisují do systému.
Další zádrhel je u klientů. Ti nejsou schopni získat informace od zaměstnanců. „Když už je naberou, jsou špatně, druhý případ je, že zaměstnanci ty údaje sdělovat nechtějí a horší případ je ten, kdy to nechce ani klient…,“ vyjmenovává. Věří, že do budoucna si systém sedne. „Ale zatím je to utrpení pro všechny zúčastněné. Pro porovnání, dříve jsme zaměstnance měli za 10 minut navedeného v systému, dnes to trvá hodinu a často je to na několik etap, protože nemáme všechny údaje,“ říká.
Miliony záznamů denně
Zatímco účetní popisují každodenní zápas, čistě technologický pohled je pro systém příznivější.
Michal Španěl je datový analytik JenPráce.cz, webu, který vedle nabídek práce mapuje pracovní trh. Vnímá první dny spuštění systému a jeho tři vrstvy – tedy registrace zaměstnavatele, zaměstnance a hlášení – v podstatě jako test kvality dat, připravenosti mzdových systémů a schopnosti správně projít novou logikou evidence. Dosavadní fungování z technologického i provozního pohledu popisuje jako „velmi tvrdý náběh mimořádně složité datové reformy“.
„Z technologického hlediska představuje přechod z pilotního provozu JMHZ (1. 7. 2025 – 31. 3. 2026) do ostrého nasazení (od 1. 4. 2026) klasický příklad rozdílu v měřítku a zátěži. Pilot byl cíleně omezený – zapojilo se jen několik desítek firem a úřadů s řádově desítkami tisíc záznamů zaměstnanců. Sloužil především k testování funkčnosti XML schémat, validací proti externím registrům (zejména RÚIAN) a distribuce dat do centrálního skladu ČSSZ. Zátěž byla kontrolovaná, validace probíhaly na ‚čistších‘ datech a systém prošel několika úpravami XSD schémat (poslední verze před ostrým startem 1.4.3.x),“ popisuje. Ostrý provoz je ale jeho slov plnohodnotný ‚big-bang‘ rollout pro přibližně 400 tisíc zaměstnavatelů. Zpětná doregistrace všech zaměstnanců a první měsíční hlášení znamenají stovky tisíc XML souborů denně, miliony individuálních záznamů a souběžný nápor na centrální validátor ePortálu ČSSZ.
„Hardwarová škálovatelnost systému (ePortál + VREP/Konektor + centrální datový sklad) zatím drží – nedošlo k žádným plošným výpadkům,“ hlásí. Problém vidí v klasickém ‚data migration effect‘ velkých státních digitalizačních projektů.
„Systém požaduje 100% shodu s RÚIAN (adresa musí obsahovat přesný kód ulice, část obce, orientační/domovní číslo), přesnou strukturu XML (nové identifikátory OIČ a ID zaměstnání) a další povinné položky (vzdělání, režim práce, OZP, partner pečující o dítě atd.). V pilotu stačily menší objemy a vybrané subjekty; teď přicházejí reálná legacy data z mzdových systémů, která často obsahují drobné nesoulady. Výsledek: vyšší míra odmítnutých podání, delší doba zpracování (potvrzení registrace a přidělení OIČ může trvat hodiny) a manuální opravy na straně zaměstnavatelů nebo účetních,“ vyjmenovává.
I on si všímá velkého množství reakcí a zoufalství některých mzdových pracovníků na sociálních sítích. I on pečlivě sleduje výše zmíněnou skupinu, kde si pracovníci vyměňují návody na to, jak vlastně systém obsluhovat, případně co reálně nejde, na co se čeká, nebo co je ještě slíbeno zprovoznit. Infrastrukturu ale chválí jako robustní. „První dny ostrého provozu odhalují bottleneck v datové kvalitě, nutnosti ručního ladění a rozdílu mezi očekávaným chováním mzdových softwarů a reálným chodem ePortálu,“ říká. Z IT perspektivy je to podle něj očekávaný jev. „Centrální validace (XSD + externí registry) zajišťuje vysokou datovou čistotu pro všechny šest státních institucí najednou, ale přenáší počáteční zátěž na zaměstnavatele,“ uvádí.
- Chcete mít Lupu bez bannerů?
- Chcete dostávat speciální týdenní newsletter o zákulisí českého internetu?
- Chcete mít k dispozici strojové přepisy podcastů?
- Chcete získat slevu 1 000 Kč na jednu z našich konferencí?
Staňte se naším podporovatelem
ČLÁNKY DO MAILU