Pokrytecký ouřada

Ilustrace: Nenad Vitas

Technologie rootkitu, kterou neblaze proslavilo použití v chráněných CD od Sony a následně také v dalších technologiích, umožňuje svým autorům kontrolovat a také bez vědomí uživatelů zasahovat do počítačů prostřednictvím Internetu. Slouží, v těchto případech, k monitorování a hlavně k omezování kopírování dat. Tedy k ochraně vlastnických práv poskytovatelů obsahu. Na tom není samo o sobě nic špatného, jenže se tak děje proaktivím, nekontrolovatelným a práva uživatelů poškozujícím způsobem. Zábavní průmysl (ale nejen on), který se snaží svá práva tváří v tvář obrovské přesile chránit, se k zasahování do počítačů uchyluje proto, že rootkit je pro daný účel vcelku dobře použitelná technika. A jak pravila již svatá inkvizice, účel světí prostředky.

Pokud ze strany americké vlády vyšel jasný hlas po odstranění podobných praktik, je to jen dobře. Soukromí a bezpečnost uživatelů je na prvním místě. Poskytovatelé obsahu a pronajímatelé informací, ať už jde o software nebo album písniček, nejsou policajty a nemají právo přistupovat ke svým zákazníkům jako k potenciálně podezřelým. Nemohou také využívat faktu, že takřka každý počítač v západním světě je připojen do globální sítě ke sledování, co se děje s „jejich“ majetkem u těchto zákazníků. Nasazení rootkitů je do nebe volající drzostí, která by měla být co nejdůsledněji a co nejbrutálněji potlačena. Aktivita ze strany USA je v této oblasti jednoznačně správná, a nelze ji než přivítat.

Jenže každá mince má dvě strany. Američané požadují odstranění rootkitů. Také předvolávají šéfy svých online firem na kobereček, protože tyto firmy porušují práva svých uživatelů v zahraničí. Protože spolupracují s totalitářskými režimy, nerespektují důvěrná data svých zákazníků a o svých zákaznících, to vše pod pláštíkem, že „jen“ dodržují zákony dané země. Jsou schopni vyvolat aféru kvůli kontextové reklamě ve freemailech, založené na obsahu korespondence.

Titíž Američané po těch stejných firmách požadují totéž, co jejich čínští kolegové. Pochopitelně pod pláštíkem demokracie a šlechetných úmyslů. Ochrana před pornografií? Dobrý důvod k tomu, aby měli přehled, co se vyhledává a výhledově také kdo vyhledává. Kontextové prohledávání e-mailů? Kvůli reklamě vadí, ale co kdyby byl v některém z těch e-mailů schovaný třeba terorismus? Některé firmy skloní hlavu a jiné, třeba ty, které ochotně dělají Internet pro Číňany o něco hubenějším, se chtějí bránit u soudu. Rootkit v kompaktech vadí, nicméně obrazovka vyšla krachem LG-Philips z módy a skrz něj má Velký Bratr lepší výhled i barvy.

Obávám se, že debata o soukromí a o využití nástrojů, které jej porušují, je debata pokrytců s pokrytci. Jedni by chtěli omezovat druhé, a přitom sami pošilhávají po jejich metodách. Druzí chtějí opevnit rybník, který dávno kompletně vytekl, a na děvečky s kyblíkem střílet z děla. V této debatě není komu tleskat a uživateli zůstane jedině kvalitní ochrana před oběma z vlastní iniciativy. A možná je to tak i lepší.