Pokrytecký ouřada

20. 2. 2006
Doba čtení: 2 minuty

Sdílet

Americký úřad pro národní bezpečnost varoval výrobce v oboru informačních technologií a zábavy před používáním rootkitů. Pokud se jich nezbaví, mohou prý čelit nepříjemnostem. Podobné prohlášení je určitě pozitivní, ale co je za ním? Nesnaží se americká vláda náhodou o totéž, jen v jiném kontextu?
Vojtěch Bednář

Ilustrace: Nenad Vitas

Technologie rootkitu, kterou neblaze proslavilo použití v chráněných CD od Sony a následně také v dalších technologiích, umožňuje svým autorům kontrolovat a také bez vědomí uživatelů zasahovat do počítačů prostřednictvím Internetu. Slouží, v těchto případech, k monitorování a hlavně k omezování kopírování dat. Tedy k ochraně vlastnických práv poskytovatelů obsahu. Na tom není samo o sobě nic špatného, jenže se tak děje proaktivím, nekontrolovatelným a práva uživatelů poškozujícím způsobem. Zábavní průmysl (ale nejen on), který se snaží svá práva tváří v tvář obrovské přesile chránit, se k zasahování do počítačů uchyluje proto, že rootkit je pro daný účel vcelku dobře použitelná technika. A jak pravila již svatá inkvizice, účel světí prostředky.

Pokud ze strany americké vlády vyšel jasný hlas po odstranění podobných praktik, je to jen dobře. Soukromí a bezpečnost uživatelů je na prvním místě. Poskytovatelé obsahu a pronajímatelé informací, ať už jde o software nebo album písniček, nejsou policajty a nemají právo přistupovat ke svým zákazníkům jako k potenciálně podezřelým. Nemohou také využívat faktu, že takřka každý počítač v západním světě je připojen do globální sítě ke sledování, co se děje s „jejich“ majetkem u těchto zákazníků. Nasazení rootkitů je do nebe volající drzostí, která by měla být co nejdůsledněji a co nejbrutálněji potlačena. Aktivita ze strany USA je v této oblasti jednoznačně správná, a nelze ji než přivítat.

Jenže každá mince má dvě strany. Američané požadují odstranění rootkitů. Také předvolávají šéfy svých online firem na kobereček, protože tyto firmy porušují práva svých uživatelů v zahraničí. Protože spolupracují s totalitářskými režimy, nerespektují důvěrná data svých zákazníků a o svých zákaznících, to vše pod pláštíkem, že „jen“ dodržují zákony dané země. Jsou schopni vyvolat aféru kvůli kontextové reklamě ve freemailech, založené na obsahu korespondence.

Marketing meeting Ai a tvorba obsahu

Titíž Američané po těch stejných firmách požadují totéž, co jejich čínští kolegové. Pochopitelně pod pláštíkem demokracie a šlechetných úmyslů. Ochrana před pornografií? Dobrý důvod k tomu, aby měli přehled, co se vyhledává a výhledově také kdo vyhledává. Kontextové prohledávání e-mailů? Kvůli reklamě vadí, ale co kdyby byl v některém z těch e-mailů schovaný třeba terorismus? Některé firmy skloní hlavu a jiné, třeba ty, které ochotně dělají Internet pro Číňany o něco hubenějším, se chtějí bránit u soudu. Rootkit v kompaktech vadí, nicméně obrazovka vyšla krachem LG-Philips z módy a skrz něj má Velký Bratr lepší výhled i barvy.

Obávám se, že debata o soukromí a o využití nástrojů, které jej porušují, je debata pokrytců s pokrytci. Jedni by chtěli omezovat druhé, a přitom sami pošilhávají po jejich metodách. Druzí chtějí opevnit rybník, který dávno kompletně vytekl, a na děvečky s kyblíkem střílet z děla. V této debatě není komu tleskat a uživateli zůstane jedině kvalitní ochrana před oběma z vlastní iniciativy. A možná je to tak i lepší.

Autor článku

Autor je sociolog, odborný publicista, poradce, a lektor.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).