Hlavní navigace

Populární ProtonMail v Praze rozjíždí vývoj, ve vedení jsou dva Češi z CERNu

Jan Sedlák

Zabezpečená komunikační služba ze Švýcarska chce v Praze postupně růst, líbí se jí zdejší kryptokomunita.

Doba čtení: 3 minuty

„Komunita v Česku je malá, ale dost schopná. Praha je obecně v kryptokomunitě známá,“ popisuje pro Lupu Martin Zeman. Přibližuje tím jeden krok: švýcarská společnost ProtonMail, ve které Zeman dohlíží na vývoj back-endu, v českém hlavním městě rozjela budování vývojového centra.

Prozatím nejde o nic velkého, ProtonMail, respektive společnost Proton Technologies, aktuálně v Praze zaměstnává tři lidi včetně Zemana. „Postupně chceme růst a cílíme na permanentní pražskou centrálu,“ navazuje Zeman.

Švýcaři jsou schopní v Česku zaměstnat vývojáře pro front-end, back-end, iOS a Android, na což jsou také otevřeny pozice. „Máme vysoké nároky a bereme seniorní lidi,“ popisuje Zeman.

Ve vedení populární služby už je možné v ProtonMailu najít dva Čechy. Vedle Martina Zemana je to Jan Veverka, který se stará o infrastrukturu (servery a podobně), na níž služby ProtonMailu běží. Veverka pracuje přímo v centrále ve Švýcarsku.

V neutrálním Švýcarsku

ProtonMail má hlavní sídlo v Ženevě, už ale otevřel také kanceláře v San Francisku, které se na směřování firmy rovněž hodně podílí. Vedle Česka se pak také rozvíjí Francie, Makedonie a Litva. V případě posledních dvou zmiňovaných zemí jde především o technickou podporu a testování s menšími náklady. Celkově má nyní Proton kolem padesáti lidí.

Zakotvení ve Švýcarsku má dva hlavní důvody. Společnost v roce 2014 založili bývalí dlouholetí výzkumníci tamního CERNu. V této vědecké organizaci několik let pracovali také Zeman s Veverkou. Oba mají doktorát z fyziky – Veverka z kalifornského Caltechu a Zeman z univerzity v Paříži. Druhým důvodem švýcarského sídla je pak tamní legislativní prostředí.

ProtonMail staví na tom, že svým uživatelům nabízí kvalitní zabezpečení s tím, že k zašifrovaným datům nemá přístup ani sám provozovatel (je třeba znát privátní klíč, viz třeba článek na Root.cz). Šifrování a další praktiky se stále více nelíbí všemožným úřadům a bezpečnostním složkám. Objevují se snahy legislativně takové věci omezit.

Proton má ve Švýcarsku nejenom sídlo, ale také serverovou infrastrukturu. Přesná datacentra, kde tam jsou servery umístěny, nespecifikuje. Švýcarsko každopádně není členem Evropské unie a servery nespadají pod jurisdikci EU ani Spojených států. Kdo chce získat data, musí za švýcarskými soudy, které se však řídí přísnými pravidly o ochraně takových údajů.

Pražský Bridge

Uživatelům se evidentně něco takového velice zalíbilo. ProtonMail v roce 2014 spustil crowdfundingovou kampaň na Indiegogo, kde se mu místo požadovaných 100 tisíců dolarů podařilo vybrat přes 550 tisíc dolarů. Zhruba o rok později pak firma ještě získala dva miliony dolarů v rámci tradiční investice.

Podle informací Lupy má dnes ProtonMail kolem čtyř milionů uživatelů. Velká část z nich už se rekrutuje z řad firemních zákazníků, na které se služba i snaží cílit.

Mít servery alokované pouze v jedné zemi ovšem přináší určité problémy. Na služby Protonu na denní bázi míří řada útoků a velká část práce tak zabere to, aby se vše vůbec udrželo v chodu. Jak přesně Proton své technologie a infrastrukturu staví, veřejně příliš neprobírá, různé informace ale zveřejňuje na svém blogu. Popsán zde byl i velký DDoS útok, který na službu v minulosti mířil.

K ProtonMailu se přistupuje přes webové rozhraní, mobilní aplikace pro iOS a Android a také pomocí ProtonMail Bridge. Tato aplikace běží na počítači a umožňuje propojení ProtonMailu s některými tradičními e-mailovými klienty. Právě na technologii Bridge dva lidé z pražského vývoje dělají.

Proton postupně do chodu uvádí nové služby. Letos byla spuštěna ProtonVPN a v rámci ProtonMailu také zabezpečené kontakty. Firma už má nyní aktivní doménu ProtonDrive. Podrobnosti nekomentuje, s největší pravděpodobností ale půjde o zabezpečené úložiště dat ve stylu Dropboxu. Obecně se dá spekulovat i o tom, že Proton postupně uvede celý balík logicky se doplňujících služeb.

Našli jste v článku chybu?