I zde je jako hlavní příčina vzniku projektu uváděn digitální předěl mezi rozvinutými a nerozvinutými částmi kontinentu, který se Evropská unie snaží snížit. Jádrem pudla jsou pochopitelně peníze – celkový roční příspěvek všech uživatelů ukrajinské akademické sítě URAN činí necelé 4 miliony Kč.
Ukrajina je dost typickým příkladem místní situace. Monopol tamního telekomu skončil až v roce 2005. Ceny telekomunikačních služeb sice klesají, ale stále jsou dost drastické. Většina zdejších univerzitních měst je proto připojena rychlostmi od 128 kb/s do 2 Mb/s. Pouze optické trasy Lvov–Kyjev (155 Mb/s) a Kyjev–Oděsa (10 Mb/s) nabízejí kapacity blížící se západní Evropě. Důsledkem je, že navzdory pětinásobné populaci činí objem provozu zdejší akademické sítě méně než jednu pětisetinu provozu CESNETu.
Mimochodem – akademické síťování je jednou z oblastí, kde na Ukrajině konkurence funguje. Mají totiž dvě: UARNet (Ukrainian Academic and Research Network) a URAN (Ukrainian Research and Academic Network).
Použil jsem sice Ukrajinu jako příklad, ovšem v ostatních zemích, na něž je projekt Porta Optica Study zaměřen, je situace více či méně podobná. Akademické sítě jsou často budovány pomocí pronajatých přenosových služeb, což je v místních podmínkách velmi nákladné a výrazně to omezuje přenosové rychlosti. Hlavním cílem Porta Optica Study je pomoci budování optických sítí na temných vláknech a přinést tak do cílových zemí novou kvalitu.
Projekt se zaměřuje na rozvoj tří oblastí:- pobaltské státy: Estonsko, Lotyšsko, Litva
- východní Evropa: Bělorusko, Ukrajina, Moldavsko
- Zakavkazsko: Arménie, Ázerbajdžán, Gruzie
Mezi cílovými zeměmi panují zřetelné rozdíly. Zejména pobaltské státy jsou jasně vpředu a díky přímému napojení na evropskou páteř GÉANT2 mají jejich národní sítě pro vědu, výzkum a vzdělávání k dispozici kvalitní mezinárodní připojení. Ovšem vnitřní infrastruktura za evropskými standardy zaostává. Proto se Porta Optica Study zaměřuje i na ně.
Iniciátorem projektu byl CEENet, sdružení středoevropských akademických sítí. Projekt je řešen v rámci 6. rámcového programu Evropské komise a je krátkodobý – od 1. února 2006 do 30. dubna 2007. Jeho cílem totiž není implementace sítě (tu by měl zajistit nástupnický projekt), ale pouze analýza a návrh řešení.
Hlavní cíle se odrážejí v rozčlenění projektu do čtyř pracovních skupin:
- Analýza požadavkù
-
má především zmapovat uživatelské skupiny a jejich požadavky. Zaměřuje se především na skupiny spolupracující s evropskými projekty, či alespoň s potenciálem takové spolupráce. Z této fáze už jsou k dispozici některé výsledky.
- Mapování dostupnosti vláknové infrastruktury
-
musí stanovit možnosti pro nasazení optických vláken v národních sítích pro vědu, výzkum a vzdělávání. Do zájmu této skupiny spadá i analýza mezinárodních spojů a popis právního a politického prostředí cílových zemí.
- Případové studie
-
navrhnou nasazení temných vláken pro vybrané modelové případy. Vedle technických otázek návrhu vhodného zařízení pro osvícení tras a vybavení uzlů se budou zabývat i ekonomikou – pořizovacími a provozními náklady jednotlivých variant.
- Popularizace výsledků
-
si klade za cíl vytvořit „nadkritické množství“ znalostí a podpory k nasazení optických sítí. Hodlá šířit informace o výhodách tohoto přístupu k budování sítí, vzdělávat personál místních provozovatelů i přesvědčovat na rozhodujících místech a hledat další zdroje financování.
Do Porta Optica Study je zapojeno 12 partnerů, především národních akademických sítí. Najdete mezi nimi i náš CESNET, který byl přizván díky svým zkušenostem v oblasti budování sítí na temných vláknech. Přiznám se, že je pro mě příjemné číst, když zástupce jedné z cílových zemí prohlásí CESNET za světovou špičku v oblasti rozlehlých sítí provozovaných zákazníky.
Podrobnosti o projektu se dočtete na stránkách Porta Optica. Vaší pozornosti doporučuji zejména části Publications s prvními výstupy a Events, kde jsou k mání (docela zajímavé) prezentace z projektových seminářů.