Život je plný paradoxů.
Koncem července se v mé poštovní schránce objevila tisková zpráva firmy WideNet. V ní se mj. píše, že: „Aktivity a značku poskytovatele bezdrátového přístupu k Internetu prostřednictvím WiFi – WideNet s.r.o. převzala společnost Airnyx CZ a.s., která je propojená s Airnyx AG, druhým největším poskytovatelem Public WiFi (PWLAN) v Německu.“
Paradoxně k tomu však došlo den po mém odjezdu na dovolenou. Lupa se proto této mimořádné zajímavé události nikdy nevěnovala (což bych nyní rád napravil).
Pomineme-li skutečnost, že každá akvizice je zajímavá sama o sobě, pak tuto konkrétní činí zajímavou minimálně ještě tři důvody.
WideNet je velice mladá firma. Do obchodního rejstříku byla zapsána na jaře minulého roku, ale v současné podobě začala fungovat přibližně před půl rokem.
Výkonným ředitelem a (nyní již bývalým) spolumajitelem WideNetu je Jakub Ditrich, donedávna spolumajitel firmy Globe Internet. Svůj 40procentní podíl v Globe Internet však v průběhu tohoto roku prodal a WideNet je tak již druhou firmou, kterou letos prodává.
Airnyx přebírá aktivity WideNetu v okamžiku, kdy Eurotel vstupuje na trh se službou založenou na technologii CDMA. T-Mobile plánuje spustit podobnou službu postavenou na technologii EDGE koncem roku.
WideNet původně vznikla jako komunitní síť v Praze 6.
Jakub Ditrich přišel k projektu v okamžiku, kdy měl 13 přístupových bodů a jeho majitelé chtěli z WideNetu udělat poskytovatele veřejné WiFi. Protože jej technologie WiFi zajímala (Globe Internet provozovala veřejný přístupový bod), stal se výkonným ředitelem firmy a jejím jedenáctiprocentním spolumajitelem.
Zanedlouho poté následovalo spojení WideNetu se sítí WIA. Jednalo se o pilotní projekt veřejné WiFi firmy VanCo. WIA se vyznačovala propracovaným účtovacím (billingovým) systémem.
Rozvoj veřejné WiFi však nebyl tak rychlý, jak si majitelé WideNetu původně mysleli, takže firma posléze změnila strategii a namísto veřejné WiFi se zaměřila na rezidenční zákazníky.
Hlavnímu spolumajiteli a investorovi WideNetu však nakonec přece jen došly peníze a trpělivost. Jakub Ditrich byl proto jako výkonný ředitel firmy požádán, aby našel zájemce, který by WideNet koupil.
Tím pravým se ukázala býti německá firma Airnyx. Airnyx má v Německu síť 500 přístupových bodů a spolupracuje kupříkladu s firmou AGIP, německým automobilovým klubem ADAC či asociací čerpacích stanic BFT.
Airnyx je specifický rovněž skutečností, že má české akcionáře a českou pobočku. Airnyx už totiž v České republice v minulosti jednu akvizici provedl (systémový integrátor).
Z tiskové zprávy není příliš jasné, co se vlastně stalo.
Pravda je taková, že Airnyx koupil aktivity WideNetu (nikoli však firmu samotnou). Ty představují 43 přístupových bodů a značku. Cena není veřejná a Jakub Ditrich je ochoten říci pouze tolik, že odpovídá ceně lepšího luxusního automobilu. Hlavního cíle – vrátit investorům jejich investice – tak bylo dosaženo.
Jakub Ditrich ve firmě nadále zůstává jako její výkonný ředitel a WideNet bude dále působit pod svojí původní značkou. Je tomu tak proto, že značka WideNet je mezi zájemci o WiFi dobře zavedená a Airnyx nechce investovat do budování nové.
Hlavní změnou však bude opuštění nedávno přijaté rezidenční strategie a návrat k původní myšlence poskytování veřejné WiFi.
Je tomu tak proto, že právě zde Airnyx spatřuje budoucnost WiFi.
S Airnyxem přichází do WideNetu rovněž fungující systém a know-how. Jakub Ditrich říká, že akvizice umožní snížit náklady na postavení jednoho přístupového bodu až o 40 procent a významně tak zefektivnit provoz (původní cena za zřízení přístupového bodu činila přibližně 20 tisíc korun).
Poskytování veřejné WiFi není v současnosti podle Jakuba Ditricha lukrativní záležitostí a jde o investici do budoucna.
O lukrativní záležitost se jedná především na malých městech a vesnicích, které jsou bez možnosti internetového připojení (zejména mimo dosah ADSL a CDMA). Prostřednictvím WiFi sdílená internetová přípojka je pak často jedinou cenově dostupnou možností.
WideNet se chce do budoucna orientovat především na obchodní cestující z cizozemí. Podle Jakuba Ditricha jich není málo a jsou solventní.
Řada z nich používá pasy firem Boingo a iPass, které mají většinou předplacené od svého zaměstnavatele (například všichni zaměstnanci Intelu s notebooky mají předplacenu službu iPass) a které jim umožňují připojit se za jejich předplatné v sítích všech firem, s nimž mají Boingo a iPass dohodu.
Jakub Ditrich doufá, že se WideNetu podaří dosáhnout s těmito (a dalšími) firmami dohody, a lapit tak jejich klientelu do své sítě.
Konkurence v podobě CDMA či EDGE se Jakub Ditrich nebojí.
CDMA a EDGE mají podle něj řad nevýhod. Jednak musí mít člověk předplatné a jednak se musí neustále vláčet s modemem (od podzimu patrně s přístupovou kartou). CDMA má navíc proti WiFi horší technické parametry.
WiFi bude v lokalitách, kam by si lidé s notebookem stejně sedli. Dnes již je zabudovaná ve většině zařízení a nabízí nižší latenci, vyšší rychlost apod. Navíc si člověk může zaplatit tolik, kolik potřebuje.
Jakub Ditrich je navíc přesvědčen, že jsou to právě pohodlí a technické parametry, které ocení klientela, o niž WideNetu jde především.
Domníváte se, že WideNet se svojí staronovou strategií poskytování veřejné WiFi uspěje?
