Hlavní navigace

Potřebuje Portál veřejné správy školené uživatele?

13. 5. 2005
Doba čtení: 6 minut

Sdílet

Ministerstvo informatiky plánuje v rámci Národního programu počítačové gramotnosti zavést dvouhodinové kurzy práce s Portálem veřejné správy. Na tato školení by firmy, které by je provozovaly, dostávaly státní dotace. Má smysl školit úředníky a občany? K čemu je vlastně Portál veřejné správy dobrý? Splňuje očekávání, která do něj občané vkládají?

Ministerstvo informatiky v souladu s dlouhodobou strategií Národního programu počítačové gramotnosti (NPPG) v ČR vyhlásilo 23. března 2005 výběrové řízení na poskytnutí finančních prostředků na kurz „Občan, úředník a Portál veřejné správy”.

Finanční podpora bude poskytnuta na zajištění výukových míst pro provozování minimálně dvouhodinových odborných kurzů nejvýše pro 20 osob, při kterých budou představeny jednotlivé části Portálu veřejné správy (PVS), jejich řešení, propojení a možnosti využití, s důrazem na praktické využití jednotlivých funkcionalit pro cílové skupiny – občan, úředník. Cílem programu má být podrobné seznámení uživatelů PVS s jeho fungováním, vedoucí k lepší a rychlejší orientaci a snadnějšímu získávání informací. Předkládané projekty musí prokázat obeznámenost realizátora s možnostmi PVS a znalost potřeb jeho uživatelů.

Do naší redakce přišlo mírně kritické stanovisko jednoho ze sedmi koordinátorů NPPG, který je již od roku 2003 partnerem ministerstva informatiky (MI). Tento koordinátor, netající se tím, že nedává přednost loajalitě ke svému chlebodárci před zdravým selským rozumem, se rozčiluje nad přístupem MI a navrhuje věcnou diskusi. Zaráží ho následující body:

  1. Propagací PVS se jeho regionální střediska zabývají i v současné době bez nutnosti vyhlašování nového výběrového řízení.
  2. Koordinátoři NPPG jsou již vybráni, tak proč opět vypisovat další a další podmínky a výběrová řízení i pro již stávající partnery MI v rámci stejného programu NPPG?
  3. Z principu „zdravého rozumu“, s přihlédnutím k současnému stavu PVS, nelze předpokládat, že veřejnost projeví zájem o kurzy PVS, pokud v konkrétním středisku neabsolvuje předešlé kurzy práce s počítačem. Proto by měla mandát získat školící střediska, která již dnes školí v rámci NPPG, a kurzy PVS by byly přirozeným pokračováním předešlých. Nebo nové subjekty, které dostanou mandát školit PVS, automaticky budou moci provádět i předešlé kurzy?
  4. Jednou z nutných podmínek účasti na výběrovém řízení je předložení vlastních metodik, osnov kurzu a vzory výukových materiálů. Zde se zmiňovaný koordinátor pozastavuje nad tím, že v minulém výběrovém řízení stejně MI navržené metodiky a studijní materiály smetlo a předložilo své.

Musím se koordinátorů zastat, neboť jistě ze zkušeností ví lépe, co opravdu lidé přijmou, než některý úředník na MI od svého stolu. Takovou perličkou může být učebnice obsahující v desetině svého obsahu podrobný návod na hru Solitaire. Že by se tu někdo za naše daně učil hrát hry?

Mimo jiné se příslušný koordinátor rozčiluje nad samotnou funkčností PVS, ale to je ohraná písnička. MI už zveřejnilo seznam firem, které obdrží dotace na onen kurz, a náš zmíněný „neloajální“ koordinátor zde dle očekávání není.

Proč školit na PVS?

Předchozí kritika ze strany jednoho nespokojeného koordinátora NPPG mě nepřekvapuje, ale to hlavní, myslím, nebylo vůbec řečeno. Proč školit něco, co ještě vlastně vůbec nefunguje tak, jak by mělo? Až PVS bude plnit svoji pravou funkci, tedy bude schopen komunikace mezi občanem a státní správou, budou další školení, další výběrová řízení a dotace? Přece PVS v dnešní podobě slouží jen jako větší nepřehledná informační tabule, která budí pozornost hlavně svojí cenou. Školil bych, ale až bude plnit, co má. Pak je to jistě pro občana přínosné. Je zbytečné vyučovat občany tuhle – s prominutím – „betu“, kde stále čtu hlášky typu „Pracovní verze, Error 202: Žádný obsah není dostupný nebo Testovací služba“, a ještě na to vyhlašovat výběrové řízení.

A jaké služby mám na mysli?

Ve strategickém dokumentu „Státní informační a komunikační politika“, který vláda schválila 24. března 2004, se uvádí následující: do roku 2005 zpřístupnit prostřednictvím PVS alespoň následující online služby pro občany:

  • služby portálového typu poskytující pomoc veřejnosti při řešení životních situací,
  • možnost podání daňového přiznání z příjmů fyzických osob,
  • žádost o vystavení občanského průkazu, cestovního pasu a dalších osobních dokladů,
  • žádosti o sociální dávky,
  • možnost oznámení změny adresy online a na jednom místě,
  • a další.

Zajímají mě ty služby, jako je žádost o osobní doklady a změna adresy. Ty čas od času musí využít každý. Rozhodl jsem se, že to vyzkouším. Zavolal jsem na informační linku PVS na tel. čísle 800 20 21 22 a doufal jsem, že budu mít jasno. Zadal jsem komunikaci v českém jazyce a bylo mi oznámeno, že ihned budu spojen na specialistu.

„Hezký den, tady Jan Nehasil, čtu dokument Státní informační politika, kde se píše, že bude do roku 2005 možné nahlašovat změnu adresy, žádat cestovní doklady a podobně pomocí PVS. Tak mě zajímá, zda je to možné?“

operátor: „No… a kde jste to našel, na Portálu?

„Na webu MI.“

operátor: „Já přesně nevím, protože my tady děláme jako podporu uživatelů, když mají nějaký problém, když se jim to špatně zobrazuje, nebo účty ohledně odesílání evidenčních listů a podobně. Ale informace, co se týká obsahové, tak k tomu nemám nějakou…“.

„Takže nevíte, zda je to možné?“

operátor: „Nevím. Vím, že nějaké další služby, kromě toho posílání důchodových evidenčních listů, by měly být také spuštěné, ale nevím kdy. Je to naplánované na tenhle rok nějak asi……“

Dobře. Operátor možná nemůže vědět, co na Portálu lze a co nelze, a asi neví, kdy budou služby dostupné. Tak se zeptám na něco jiného. Typická životní situace – „rozvod“. Osobně to zatím nepotřebuji, ale člověk nikdy neví, kdy se to může hodit. Na úvodní stránce zvolím „životní situace“ a do vyhledávacího okénka napíšu „rozvod“. Je nabízena změna jména po rozvodu, ale zbývající odkazy jsou nanejvýš podivné. Tak se ptám dále.

„Když zadám např. rozvod manželství, tak mi to nabízí žádost o zbrojní průkazy. Nevíte, jak je to možné?“

operátor: „No, a jak jste, kde jste to zadal?

„Zadal jsem to do vyhledávacího okénka. Tam zadám slovo ‚rozvod‘“.

operátor: „Moment, já si to otevřu. Tak rozvod?“

„Ano, rozvod. Dám OK a o rozvodu mi to nenapíše nic.“

operátor: „No, mně to normálně vyhledal tady: životní situace, nalezené dokumenty…"

„A co vám to tedy píše jako nalezené dokumenty?“

operátor: „No, příjmení po rozvodu, uzavření manželství, vystavení cestovního dokladu, žádost o licenci, žádost o zbrojní průkaz a rozšíření skupin zbrojního průkazu.“

„A to myslíte, že je odpovídající rozvodu?“

operátor: „No když si to pročtete, možná tam je nějaký takový obsah, který s tím souvisí“.

„Tak moc děkuji.“

Specialista mi opravdu nic nového neřekl. Jiný specialista mi při druhém telefonátu řekl, že jediné, co lze dnes na PVS vykonávat elektronicky, je zasílání evidenčních listů důchodového pojištění. Pod nadpisem „Další elektronická podání“ v sekci „Podání“ jsem nalezl seznam odkazů na weby institucí, kde je možné vykonávat i další elektronická podání. Alespoň že PVS funguje jako rozcestník.

BRAND24

V dnešní době skutečně občan nemůže použít některé běžné služby, které mu MI slibuje v dokumentu „Státní informační a komunikační politika“ pro rok 2005. Navíc někdy nenajde ani srozumitelné rady pro běžné životní situace. Chci se prostě a jednoduše rozvést, nechci měnit jméno, žádat o licenci ani manželku zastřelit legálně drženou zbraní. Rád bych znal postup rozvodu: co musím vyplnit, kde to zaplatit, kolik to stojí, jak dlouho to bude trvat a další kroky. Po nějaké době hledání a zkoušení vás PVS opravdu nasměruje na celkem srozumitelný postup rozvodového řízení. Jeden využívá webhosting portálu Volný a druhý je zajímavý web pro cizince žijící v ČR. Opravdu nevím, zda informacím na těchto webech věřit.

Dle mého názoru je školení na PVS celkem zbytečná věc, která jen plýtvá finančními prostředky daňových poplatníků. Dokud není možné vykonávat základní úkony přes PVS – jako nahlásit změnu adresy jen jednou, zažádat o nový občanský průkaz nebo cestovní pas – tak školit občany i úředníky je na nic. Ač se to možná zdá ministerským úředníkům zarážející, občané hledají na PVS právě ty služby, které tam zatím bohužel nejsou. Pokud se přece jenom najde někdo, kdo dokáže vyškolit a podrobně seznámit občana s PVS během „dvouhodinového“ kurzu, tak před ním s úctou smekám.

Co si myslíte o počítačových kurzech ovládání PVS?

  • Měly by se zavést.
    9 %
  • Je to jen plýtvání penězi.
    88 %
  • Nevím.
    3 %

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Autor vede tým aliancí a výkonnostního marketingu ve společnosti LMC, nejvýznamnějšího operátora na českém elektronickém trhu práce (www.jobs.cz, www.prace.cz).
Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).