Hlavní navigace

Přehled stolních a přenosných digitálních rádií DAB na českém trhu

Autor: Technisat
Bohumil Herwig

Na počátku srpna se rozeběhlo experimentální digitální rozhlasové vysílání z pražského Žižkova. Je proto na čase podívat se trochu více na nabídku přijímacích zařízení pro DAB.

Doba čtení: 8 minut

Rozhlas učinil další důležitý krok směrem k digitalizaci. Spuštěním experimentálního multiplexu DAB Praha ze žižkovského vysílače Českých Radiokomunikací se poprvé testuje digitální rozhlasové vysílání ve špičkové kvalitě prostřednictvím vysílače vysokého výkonu, který pokryje Prahu a část středních Čech, tedy téměř pětinu obyvatel Česka (17 %). Na diskuse o kvalitě není vhodné místo, ale co se týče pokrytí, podle čtenářských odezev na DigiZone.cz to vypadá ještě lépe a dokonce se ozývají čtenáři z podstatně větší vzdálenosti než je „Praha a část středních Čech“(Slovensko).

V multiplexu „DAB Praha“ jsou začleněny všechny digitální stanice Českého rozhlasu a celoplošné stanice Plus, Radiožurnál, Dvojka a Vltava. Mimochodem v tiskové zprávě Českých Radiokomunikací (ČRa), ze které jsem citoval, najdete i to, že první test předchozí verze digitálního rozhlasu byl proveden už v roce 1999 a současný experiment – a na to se zatím trochu zapomíná – povolil Český telekomunikační úřad (ČTÚ) pouze do 31. 5. 2016.

Tabulka se skoro 50 přijímači DAB, které jsou ke koupi na našem trhu je ke stažení na konci článku.

A jaké jsou technické parametry experimentálního vysílání?

  • Typ kódování: DAB+
  • Kanál: 12C (227,36 MHz)
  • Výkon (ERP): 20 kW
  • Polarizace: Vertikální
  • Vysílač: Praha-město (Mahlerovy sady, Žižkov)

Co je zapotřebí pro příjem

K tomu, abyste vysílání zachytili, pochopitelně potřebujete odpovídající přijímač vybavený digitálním tunerem standardu DAB, resp. DAB+ (o externí anténě se nebavme, tady většinou stejně nejde připojit). Doma ho nejspíše nemáte a standardní FM/MW/LW, tedy zařízení schopné analogového příjmu, na to stačit nebude.

DAB přijímač má dnes ale vždy i analogový tuner pro FM (VKV), takže to není o tom, že byste se museli spoléhat pouze na digitální příjem. Pokud si nyní říkáte „kdoví, jak to s ním bude“, je třeba si uvědomit, že jednou se opravdu přejde, resp. přejít musí. Otázky typu „kdy to bude“a „jak dlouho se bude souběžně vysílat i FM/MW/LW“nechme koňovi a podívejme se na nabídku přijímačů DAB na českém trhu. Obvyklou přehledovou tabulku, která je k článku připojena, si můžete stáhnout níže a jsou v ní jako obvykle základní parametry a orientační ceny.

Jaké má DAB výhody? Především není závislé na internetu

Můžete slýchat ledacos od toho, že stanic bude podstatně (nesrovnatelně) více, že vzniknou vysoce specializované (specializovanější) rozhlasové stanice, že tu je lepší doprovodný text či třeba viditelné přebaly alb, a také, že zvuk má nesrovnatelně vyšší kvalitu.

Faktem ale zůstává, že vše z toho je naprosto iluzorní, protože vždy záleží na provozovateli, co do DAB pustí a v jaké kvalitě to pustí.

Říkat „bude tam tohle a tamto“ je sice relevantní, ale jen při vědomí, že to být může a nemusí. Optimistický realista se sklony k idealismu mého typu si musí nutně vzpomenout na DVB-T a pak zapomenout na idealismus a optimismus a obrnit se skepsí.

Český rozhlas k tomu v každém případě říká následující:

Digitální rozhlasové vyslání přinese posluchačům širší programovou nabídku, vyšší kvalitu přenášeného audio signálu a zcela nové služby, které umožňují přenos grafických a textových informací na displeje rozhlasových přijímačů. Jeho významnou výhodou je, že pro posluchače je jeho šíření zdarma. DAB také není závislý na dostupnosti a fungování internetu, který může být době krizových situací omezený nebo zcela přerušený.

O kvalitě polemizovat nechci (96 kb/s, byť AAC), ale podle mého prohlášení udeřilo na hlavičku jen v jednom jediném případě. Totiž v tom, že DAB není závislé na internetu. Právě to je totiž podle mého jedna z jeho největších výhod, ne-li výhoda hlavní. A samozřejmě digitální vysílání jako takové dovolující mj. pustit do éteru více stanic či jim operativně zvednout kvalitu. Třeba se tak časem dočkáme nějakého opravdu solidního vysílání třeba v mém oblíbeném DTS a normální CD kvalitě…

Co tu není

V tomto přehledu záměrně opomíjíme přijímače komponentové, mikro- a minisystémy, jako jsou například Onkyo T-4070, Panasonic SC-PMX70 či Noxon A550+, a také autorádia (např. Blaupunkt Stockholm 230 DAB) či autorádia kombinovaná s navigacemi jako Pioneer AVIC-F70DAB. A rovněž přijímače čistě internetové, jako například Renkforce MS-60i.

Jejich čas možná přijde později, ale v současnosti jde především o přijímače stolní, přenosné, kapesní či třeba tzv. ložnicové. A je zcela jedno, zda mají internetový příjem, či nikoli. Podmínkou ovšem je, aby měly zabudováno DAB/DAB+, což všechny níže uváděné přijímače splňují, resp. by splňovat podle udávaných parametrů měly.

Přehled je připraven z nabídky větších i menších českých obchodů a nedělá si nárok na úplnost, protože od každé značky se vybírá jen část nabídky. Tedy pokud jsem našel více produktů než dva, tři…

Ještě něco je třeba si uvědomit. Zatím jen některé velké obchody zaregistrovaly existenci DAB natolik, že jim přidělily samostatnou kategorii. Kupříkladu u Datartu najdete tzv. multiroom systémy, ale DAB nikoli. A nejinak je tomu i jinde. Jeden z mála velkých hráčů, který tak tuto kategorii má, je Alza, ale z neznámých důvodů ji zařadila pod „Satelitní a digitální techniku“, kde jsou třeba i měřicí přístroje. A když jsem u toho, vedle tohoto obchodu jsem ještě využil zejména nabídek AQ (Acoustique Quality), Antenexu, společností Conrad, Hama, Electronic Star a Omko.

Co se týče jednotlivých digitálních rozhlasových přijímačů, od každé značky jsme zařadili maximálně tři modely s tím, že jsme se snažili pokrýt jak cenový rozsah, tak určení, tedy to, do jakého segmentu DAB trhu přijímač směřuje. Výjimku jsme učinili pouze u několika velkých značek, a to z ryze pragmatických důvodů, protože jejich nabídka je největší a nejpropracovanější.

Pár slov k tabulce

I když je přehledová tabulka připravovaná podle situace na domácím trhu, tj. podle zboží v internetových obchodech, vždy jsem se snažil technické parametry jednotlivých produktů ověřit na webu výrobce. Někdy se to povedlo, jindy nikoli. V každém případě jsou díky tomu u alespoň některých přijímačů v komplexnější podobě. 

Přenosné přijímače: Do této kategorie spadá cokoli, co je schopno pracovat na baterie či akumulátor, a to včetně takových přístrojů, které to dělají přes nějaký přídavný grip (můžete je nalézt např. u View Quest). Patří sem i DAB rádia vysloveně kapesní, jakým je například DigitRadio2Go (55 €) od TechniSatu či Noxon Mini (2500 Kč). Typický přenosný přijímač je tradiční konstrukce, tj. je postaven na výšku, a nikoli do hloubky (stolní naopak), není vybaven přístupem na internet, má tudíž pouze tunery FM a DAB, a napájet jde jak z 230 V, tak z baterií, často tužkových. A je také „mono“. Některé přenosné přijímače však mohou výbavou hodně překvapit. Jako třeba Pure Evoke F4 (7200 Kč), který zvládá multiroomové funkce či třeba streamování audia přes Bluetooth či Wi-Fi. Co do ceny se přenosné DAB pomalu, ale jistě začínají blížit 1000 Kč a řada výrobců podle nedávných prohlášení připravuje modely hlouběji pod 50 €.

Stolní přijímače: V podstatě cokoli, co je napájeno jen a pouze ze sítě 230 V, i když samozřejmě může mít (a nejčastěji i mít bude) nějaké to zálohování baterií, které uchová naladěné stanice, i když přeladění je opravdu svižné. Stolní přijímače startují na zhruba dvou tisících a v nižší cenové relaci povětšinou mají standardní osazení tunery, tj. FM a DAB, i když výjimka občas existuje i při ceně pod čtyři tisíce. Přijímače s přístupem na internet totiž zpravidla zakoupíte nad tuto částku, resp. spíše k pěti tisícům.

Odolné přijímače: míří nejen do stavebního segmentu a tudíž – řečeno s nadsázkou, někdy ovšem mírnou – mají tvar cihly, hmotnost koně, ale vydrží i přejetí parního válce. :) Vyrábí je například společnost PerfectPro. Existují ale i malé odolné přijímače, jakým je typicky Noxon Mini. Tento segment není nijak obsáhlý a v přehledu najdete jeden přístroj od každé jeho velikosti. V podstatě se jedná o přijímače odolné především proti prachu a stříkající vodě, resp. nějaké jejich kombinaci, což vyžaduje nejen robustní konstrukci, ale také odpovídající tlačítka.

Vysvětlení některých dalších pojmů: V tabulce občas narazíte na „audio vstup (jack)“ a „stereo audio vstup (jack)“. Pokud jsem tento parametr ověřit nezvládl, ponechal jsem raději originální údaj nalezený u prodejce. A týká se to například i výkonu zesilovačů a také počtu pamětí pro ukládání stanic, které překvapivě často nejsou k nalezení ani na webech solidních výrobců, jakými jsou pro mě TechniSat či Pure.

Pokud byl výkon zesilovače uváděn jako „RMS“ („efektivní“, i když to není úplně přesné vyjádření), což je pro vzájemné porovnání nejvhodnější, v tabulce to určitě naleznete. Kde to uvedeno nebylo nebo jsem to u výrobce nezjistil, ponechal jsem původní údaj, i když někdy nesmyslně vysoký.

Připravte se také na to, že obecně vzato se verze Bluetooth neuvádí, problémy jsem měl i s nalezením verze Wi-Fi, i když u zvuku nejde o tak citlivou záležitost jako u videa. V každém případě, pokud jsem na verze narazil, resp. je našel, uvedl jsem je, stejně jako verzi Bluetooth a případně i jeho profily či podporu aptX, kterou má ovšem jen málokterý přístroj.

Pokud jde o připojení externí antény, ve zkoumaných kategoriích na ni narazíte málokde a je vlastní spíše komponentovým přijímačům.

Co se týče důležitého údaje „zálohování času a budíku“, i na ten jsem narazil málokdy. V každém případě je řada přijímačů schopna si informaci dohrát ze sítě a záleží to jen na nich, protože tyto údaje jsou u DAB v rámci tzv. servisních informací k dispozici.

A ještě upozornění na jednu drobnost. V tabulce narazíte na „napájení i bateriemi“ a „napájení bateriemi“. To druhé je zřejmé, to první doufám také. Mimochodem, pokud jsem v tomto okamžiku narazil na „integrovaný zdroj“, uvedl jsem to, ale většina přístrojů ve stolní i přenosné kategorii pracuje se zdrojem externím, ze kterého se interní stává až s vyšší cenou.

NMI18_Krausova

Obecně vzato je mi jasné, přes veškerou snahu, že chyby tu budou a nejspíše jich bude docela dost. Chaos v parametrech, který na webech někdy panuje, je tu totiž podstatně větší, než na jaký jsem běžně zvyklý, a to i na webech výrobců.

Tabulka s parametry ke stažení (XLS): Přehled DAB přijímačů-2015

Anketa

Kolik jste ochotni investovat do přenosného či stolního digitálního rozhlasového přijímače DAB?

Našli jste v článku chybu?