Hlavní navigace

Příběh Wikipedie

14. 1. 2011
Doba čtení: 7 minut

Sdílet

Když na Internetu hledáte vysvětlení pojmu, detaily věci, které nerozumíte, nebo jakoukoli další informaci encyklopedického charakteru, kam se podíváte? A víte, že to místo zítra oslaví deset let své existence?

Wikipedie. Málokterý internetový projekt změnil svět i mimo Internet tak hodně jako právě ona. Ze serveru, který měl být původně jen doplňkem jiného projektu, a který byl založen na ve své době již ne zcela nové technologii, se postupem času stal projekt, jenž je uznávaným zdrojem informací a ve kterém se denně scházejí experti všech možných oborů s úplně normálními uživateli Internetu. V sobotu, 15. ledna, Wikipedie oslaví rovných deset let své existence. Pojďme se nyní, při této příležitosti, podívat na počátky této encyklopedie, na to, co provázelo a provází její rozvoj – a konec konců i na perspektivy, které má Wikipedie do budoucnosti.

titulní stránka wikipedie
Autor: www.wikipedia.org

titulní stránka wikipedie

 Televize, ve které může hrát, kdo chce

Základem současné Wikipedie je technologie uživateli editovatelných webových stránek neboli Wiki (v implementaci MediaWiki). Tuto technologii vyvinul v polovině 90. Let programátor Ward Cunningham v rámci projektu WikiWikiWeb (samotný název pochází, ač je to neuvěřitelné, z autobusu, který pendluje mezi terminály letiště v Honolulu a znamená něco jako „rychlý web“) .

Cunningham navazoval na svou vlastní práci na technologii HyperCard distribuovanou  společnosti Apple, která umožňovala vytvářet jednoduché aplikace nad databází mimo jiné se vzájemným provazováním prostřednictvím odkazů. HyperCard byl  starší technologií než je web (a měl své analogie i ve světě počítačů PC v dobách DOSu i později). Možnost uživatelské upravitelnosti byla nicméně v případě webu zakotvena již v jeho základních principech. První webový prohlížeč WorldWideWeb obsahoval současně editor stránek, a řada dalších jej následovala. Wiki ovšem sjednotilo prostředí pro úpravu webového obsahu s prostředím pro jeho prohlížení, vytvořilo standardní vizuální podobu při možnosti uživatelů zasahovat do obsahu, a  i když původní WikiWikiWeb nikdy extrémního úspěchu nedosáhl (mimochodem, funguje dodnes), Wiki položilo základ mnoha dalším implementacím – z nichž ta nejvýznamnější je předmětem naší dnešní malé oslavy.

Encyklopedie online

Nápad použít Internet jako médium pro umístění encyklopedie není v žádném případě nový a nespatřil světlo světa ani krátce před 15. lednem 2001, kdy byla uvedena do provozu Wikipedie. Tak třeba Encyclopedia Britannica, jedna z nejvýznamnějších encyklopedií vůbec, začala elektronická média pro svou distribuci používat již v polovině 90. let, zhruba ve stejné době, kdy vznikala technologie Wiki, a online obsah pak není o moc mladší. V roce 2000 ale přišel podnikatel Jimmy Wales  s ideou zcela nové encyklopedie, principem odlišné od všech doposud existujících.

Jeho encyklopedie nazvaná Nupedia měla být univerzální webovou encyklopedií se zadarmo dostupným svobodným obsahem, která by ale po stránce odbornosti a kvality příspěvků plně odpovídala standardním encyklopedickým dílům typu Britannicy. Na jejím obsahu měli pracovat odborníci, měl být  zařazován na základě recenzního řízení, obdobně jako je tomu u vědeckých textů či klasických encyklopedií (proces řízení z nich vycházel, ale současně je vylepšoval), měl však být k dispozici bezplatně. Tato ve své době naprosto bezprecedentní myšlenka (ve vědeckém světě k ní existuje určitá analogie, ale ani ona není moc úspěšná) se v praxi ukázala být života neschopná. Příčinou byl nepoužitelný obchodní model nedostatečně motivující autory ke spolupráci, nedostatečná prestiž a z toho plynoucí nedostatek obsahu.

titulní stránka serveru Nupedia.com
Autor: Wikipedia Commons

titulní stránka serveru Nupedia.com

Nupedia skončila svou existenci v roce 2003, aniž dosáhla jakéhokoli většího úspěchu. Stala se ale základem z nějž vzešli následovníci, tím nejvýznamnějším se stal Wikipedie.

Wikipedie byla původně vedlejším projektem Nupedie. Byla založena – jak název napovídá – na implementaci wiki softwaru, díky čemuž ji mohl editovat, kdokoli chtěl (samotná Nupedie používala jinou platformu). Na rozdíl od Nupedie její obsah nepodléhal vědeckému schvalovacímu mechanismu, ale byl tvořen kolaborativně uživateli (účelem bylo zrychlit proces tvorby článků pro Nupedii založením Wikipedie jako „hřiště“, které by poskytovalo hrubý materiál). A právě tento detail způsobil, že zatímco Nupedie zemřela na obsahové sucho, Wikipedie se začala masivním způsobem rozrůstat. Zájem o ni začal přibližně ve druhé polovině roku 2002 následován nejprve pozvolným, pak velmi strmým růstem objemu  obsahu. Ruku v ruce s ním šla návštěvnost i zájem o celý projekt. V roce 2005 dosáhla anglická Wikipedie půl milionu článků, na začátku roku 2011 jich má již přes tři a půl milionu (celá Wikipedie má 262 jazykových mutací a skoro 18 milionů článků). V dubnu roku 2010 byla dosažena miliarda editací.

statistika článků na wikipedii
Autor: wikipedia.org

statistika článků na wikipedii

Do světa a do povědomí

Úspěch Wikipedie v anglicky mluvících zemích znamenal mimo jiné taky postupný vznik jejich mutací v jiných jazycích. Pokusy s automatickými překlady z obsahově dominantní angličtiny do jiných jazyků víceméně selhaly, a tak se ukázalo, že encyklopedii je potřeba překládat ručně. Mnoho článků se v jednotlivých jazycích liší, protože jsou napsány pro každý zvlášť různými autory. To není chyba – ostatně obdobně se postupuje i v řadě jiných encyklopedií. Česká verze v současnosti obsahuje přes 183 tisíc článků a stále roste.

Wikipedia se díky schopnosti přitahovat lidi ochotné nejen konzumovat, ale také tvořit a upravovat obsah stala poměrně rychle zdrojem velkého množství různorodých informací, které byly na jednom místě a snadno dostupné. To z ní postupem času udělalo velice významný referenční zdroj používaný odborníky i laiky po celém světě. Dostala se tak do povědomí milionů obyčejných uživatelů Internetu, kteří ji denně používají k práci i k zábavě. Zejména to první přitom může být vážný problém. Tím, že encyklopedii může upravovat kdokoli, a že je to vlastně ona televize, ve které může hrát kdo chce, totiž není nikdo, kdo by garantoval její obsahovou správnost.

Pravda je online?

Na Wikipedii pracuje celá řada dobrovolníků (u nás se jim říká wikipedisté), kteří kontrolují a editují obsah, existují také pravidla pro práci s ním, jsou definovány procesy pro management obsahu i sebeřízení komunity wikipedistů, vedou se hlasování o problémech, zavádějí sankce. Wikipedie funguje jako gigantický organismus, který je překvapivě efektivní (kdysi se hovořilo o „wiki efektu“, který by byl přenositelný i do jiných oblastí, prakticky se ukázalo, že to tak jednoduše nepůjde). Bohužel, nic z toho nemůže plně nahradit recenzní proces klasických encyklopedií a vědeckých textů a wikipedie – jakkoli to její autoři a i třeba studenti, kteří z ní rádi čerpají, neradi slyší – není odborným zdrojem. To ovšem neznamená, že v ní není pravda.

Už v roce 2005 prozkoumal časopis Nature obsah Wikipedie z hlediska správnosti a korektnosti a konstatoval, že se vyrovná Britannice. Komunita dobrovolných tvůrců je schopna odhalovat a eliminovat uživateli vandalizovaná hesla, nekorektní obsah i pokusy o komerční propagaci. To však neznamená, že se na Wikipedii takový obsah nenachází.  Například odkaz na stránku nebo firmu na Wikipedii je hodnocen jako významný SEO faktor, a vlastní heslo je pak – díky tomu, že velké vyhledávače Wikipedii preferují – hotovým ternem. Wikipedie také obsahuje mnoho hesel, která by v tradičních encyklopediích nemohla být pro nízkou významnost (heslo autora tohoto článku  kritéria Wikipedie pro významnost splňuje), a nebo která pojednávají o fiktivních jevech. I když se autoři snaží o maximální korektnost, není ji jak zajistit, protože tomu brání technická podstata věci.

Dalším problémem (který brání použití Wikipedie jako referenčního zdroje například v odborných textech) je, že hesla se časem mění. Systém Wikipedie uchovává rozdíly a umožňuje návrat k historické verzi i její zobrazení, ale použití těchto funkcí přesahuje možnosti většiny uživatelů. Drtivá většina uživatelů  tak čte heslo v tom stavu, ve kterém právě je a není nikdo, kdo by garantoval, že právě v tomto okamžiku není chybně.

Wikipedie, respektive jednotlivé články, byly již mnohokrát osočeny z krádeží, respektive neoprávněného používání obsahu pocházejícího z jiných zdrojů. Komunita se snaží eliminovat jakýkoli jiný než svobodný obsah (používá se licence Creative Commons, dříve to bylo pro encyklopedické podmínky poněkud nepraktické FDL). Úplnou čistotu obsahu ale zajistit nelze. Totéž pak platí (a možná ještě více) pro multimediální objekty jako jsou obrázky nebo audiovizuální záznamy.

Sečteno a podtrženo, Wikipedie je velmi cenným zdrojem informací, ale nelze ji brát absolutně.  Dozvíme se z ní mnoho opravdu zajímavých faktů, většinou naprosto správných a korektních, ale není ji možné zcela důvěřovat. Wikipedie je zajímavý opěrný prvek při rešerších, vědeckých a odborných pracích, ale v žádném případě (wikipedisté prominou) není referenčním zdrojem.

Za peníze

Provoz Wikipedie stojí peníze.  Encyklopedie by byla se svým enormním provozem a kvalitním strukturovaným obsahem prakticky dokonalým nosičem kontextové reklamy. Její provozovatel, nadace Wikimedia Foundation,  tomuto lákání doposud nepodlehl a slibuje, že ani nepodlehne. Provoz Wikipedie tak je možný jedině díky darům větších i menších sponzorů od firem, po jednotlivé uživatele. A sponzoři dávají. Jen při poslední fundraisingové kampani se vybralo na 16 milionů USD, což je opravdu impresivní číslo, které projektu umožňuje fungovat.

BRAND24

Úspěch Wikipedie podnítil celou řadu obdobných projektů. Najdeme encyklopedie humoristické, účelové,  ale třeba také oborové nebo věnující se zajímavým internetovým osobnostem. Některé například zpravodajské servery používají „wiki“ principů pro vytvoření faktografických bází pro své čtenáře, avšak tyto pokusy bychom rozhodně neměli plést s dobročinností. Cílem je totiž  hlavně zabránit jejich odchodům na Wikipedii.  Samozřejmě nelze nezmínit slavnou „protistátní“ verzi Wikileaks, která se stala domovem utajovaných a nyní již obecně dostupných dokumentů. I přesto Wikipedie je a zůstane v tomto „wiki mumraji“ nejvýznamnějším a dalece přečnívajícím projektem.

Příběh Wikipedie nyní, na počátku roku 2011, ještě rozhodně není dovyprávěn do konce. Těžko říct, jak významným v něm bude desetileté výročí předělem. Jisté ale je, že Wikipedie změnila svět, a to nejenom ten internetový. Změnila svět informací a poznání. Možná srovnatelně jako Encyclopedia Britannica v době svého počátku.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Autor je sociolog, odborný publicista, poradce, a lektor.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).