Proč Londýn pořádá celosvětovou Konferenci o kyberprostoru

Vznik a rozvoj kyberprostoru změnil svět a zásadně mění i náš každodenní život. V budoucnu může přinést kromě velkých výhod i celosvětové problémy, a tudíž také vyžadovat koordinovanou reakci všech zemí. Doposud ovšem neexistuje jednoznačný názor na to, jakou formu by tato odezva měla mít, ani této problematice nebyla věnována dostatečná pozornost.

Velká Británie je přesvědčena, že situace se musí změnit. Je nezbytné, aby více zemí dosáhlo v této otázce konsensu. Musí to být výsledek společného úsilí, na kterém se budou podílet významní uživatelé informačních sítí.

Proto jsem na Konferenci o kyberprostoru, konané 1. a 2. listopadu v Londýně, pozval nejen vládní představitele, ale i zástupce občanských sdružení a podnikatelské sféry. Žádná vláda ani země nezná odpovědi na všechny otázky. Musíme se tedy společně začít zabývat tím, jak bychom mohli zachovat ekonomický i sociální přínos internetu, zároveň se bránit proti počítačovým zločinům a jiným bezpečnostním rizikům Internetu, ale nebrzdit přitom rozvoj inovací.

Počet uživatelů Internetu vzrostl neuvěřitelně rychle: ze 16 milionů v roce 1995 na téměř 2 miliardy v současnosti. Rychlý rozvoj internetu a s tím spojený rozvoj vazeb a sítí vytvořily v ekonomické i sociální oblasti ohromné příležitosti, které bychom ještě před necelými dvaceti lety ani neočekávali.

Další rozvoj světových sítí je zcela v našem zájmu: dle odhadů totiž 10% nárůst širokopásmového připojení k internetu přináší zvýšení celosvětového HDP o 1,3 %. Podporují totiž rozvoj konkurenčního prostředí, přispívají k efektivitě a také otevírají nové trhy.

Britský ministr zahraničí William Hague.

Elektronický obchod se stal nedílnou součástí našich ekonomik. Ve Velké Británii nyní dosahuje hodnoty 100 miliard liber, tedy 8 % celkového HDP, a očekáváme, že v následujících čtyřech letech poroste 10% tempem. V celosvětovém měřítku je pak roční hodnota elektronického obchodování osm bilionů dolarů.

Lidé ve více a více zemích nyní spoléhají na Internet téměř při všech svých činnostech, od práce a získávání nových znalostí přes komunikaci s přáteli až po placení daní.

Internet také přispívá k inovačnímu rozvoji a pomáhá vzdělávat celé generace tím, že jim mimo jiné poskytuje rychlý přístup k informacím. Jen na Googlu se denně zadá více než miliarda vyhledávacích dotazů.

Toto masivní využívání Internetu potlačuje význam státních hranic, překonává tradiční kulturní a náboženské rozdíly, sbližuje rodiny a přátele a umožňuje kontakt lidem s podobnými zájmy či starostmi. Změnil se tak způsob naší vzájemné komunikace.

Internet přispěl k transparentnosti a poskytl lidem způsob, jak kontrolovat své vlády. Pro některé byl přínos Internetu v tomto směru ještě významnější. „Arabské jaro“ bylo názorným příkladem situace, kdy sdílení názorů přispělo k dříve nemyslitelným změnám a umožnilo obyčejným lidem povstat proti autoritářským režimům. Okolnímu světu přitom ukázali, jak krutý byl život v těchto zemích.

Díky internetu se podstatně zlepšuje fungování státní správy, řešení krizových situací a přírodních katastrof a také možnosti vyšetřování trestných činů.

V rozvojových zemích je vliv Internetu již také patrný. Mnoha lidem dává naději na lepší budoucnost, ať už díky vzdělávání venkovských oblastí nebo možnosti dálkově sledovat osoby nakažené virem HIV a předvídat u nich vypuknutí nemoci AIDS.

Rozvoj informačních sítí s sebou ovšem přinesl i významné problémy, které zmiňované přínosy oslabují a brání tomu, abychom potenciál virtuálního světa využívali naplno.

Dostupnost Internetu se v posledních letech zlepšila. Přesto jsou ale rozdíly mezi jednotlivými zeměmi stále výrazné; zatímco na Islandu má internetové připojení 95 % obyvatel, v Libérii je to pouhá desetina procenta. Celé dvě třetiny světové populace jsou stále bez přístupu k internetu.

Internet však také dává prostor zločincům, kteří jej používají ke krádežím identity, podvodům zaměřeným na vlády i soukromé firmy i využívání těch nejzranitelnějších členů naší společnosti. Finanční škody způsobené internetovým zločinem jsou značné – celkově dosahují hodnoty 1 bilionu amerických dolarů ročně. Dopad na lidské životy je ještě významnější. Teroristé pak využívají Internet k plánování vražedných útoků a ve snaze získat nové generace stoupenců zaplavují internetové diskuze svou ideologií.

Autoritativní režimy zneužívají technologický pokrok k porušování práv svých občanů – omezují jejich soukromí a svobodu projevu a brání jim v přístupu k informacím, které mnozí z nás považují za samozřejmost. Internet také vytvořil prostor k tomu, aby na sebe útočily jednotlivé země. Navzájem si ničí informační struktury a kradou tajné informace, což posiluje obavy z možné „kybernetické války“. Hrozba je skutečně reálná: každý měsíc přichází do schránek britských vládních organizací přes 20 tisíc podvodných e-mailů, přičemž asi tisícovka z nich má skutečně za cíl napadnout jejich informační sítě.

Nepodceňujeme problémy, které jsou před námi. Internet nikdo nekontroluje a my nemůžeme ponechat jeho budoucnost náhodě. Máme příležitost získat v budoucnu mnoho technologických inovací, ale také čelíme riziku, že bude Internet zneužit jako zbraň. Pokud máme ochránit a nadále si zachovat skvělé příležitosti, které nám všem rozvoj kyberprostoru přináší, musíme začít jednat nyní.

Doufáme, že se nám v Londýně podaří vypracovat program, který světu umožní, aby výhody bezpečných komunikačních sítí mohly budoucí generace využívat naplno.

Rozhodujte také: i vy budete mít možnost se konference zúčasnit tím, že nám zašlete otázky nebo své postřehy týkající se budoucnosti kyberprostoru. Některé ze došlých příspěvků budou následně předloženy účastníkům konference. Doufám, že tuto příležitost využijete, protože řešení těchto otázek není jen v rukou vlád jednotlivých zemí.

Jak položit otázky prostřednictvím Twitteru?

Jak položit otázky prostřednictvím Facebooku?

Otázky pokládejte v anglickém jazyce.