Hlavní navigace

Procházka: do přechodových sítí se komerční stanice v HD nevejdou

Jan Potůček

Během přechodu na DVB-T2 se většina diváků žádných zásadních novinek nedočká. I Marcel Procházka v rozhovoru uznává, že pro HD vysílání komerčních stanic v přechodových multiplexech nebude místo.

Doba čtení: 15 minut

Vláda na svém posledním zasedání schválila na druhý pokus státní strategii rozvoje digitální televize, se kterou přímo souvisí i přechod na nový standard DVB-T2. Celý proces by mohl být zahájen ještě do konce letošního roku a s jeho koncem se počítá po roce 2020. Podle vyjádření Ministerstva průmyslu a obchodu by po skončení přechodu na DVB-T2 mohlo vysílat až šest celoplošných sítí. Aktuální stav příprav nám popsal Marcel Procházka, ředitel Českých Radiokomunikací pro oblast regulace.

Vláda schválila strategii pozemního vysílání po déletrvajícím připomínkovém řízení. Radiokomunikace strategii také připomínkovaly?

Samozřejmě, že jsme měli řadu připomínek. Řada z nich také byla řádně vypořádána.

Co pro vás znamená schválení vládní strategie pro rozvoj pozemní digitálního platformy?

Jde o základní předpoklad zajištění budoucí dostupnosti nejen pozemního televizního příjmu v České republice, ale i ostatních služeb elektronických komunikací. Strategie také řeší budoucí přechod na novou generaci televizního vysílání ve formátu DVB-T2 s ohledem na vynucenou celosvětovou změnu využívání třiceti procent televizního frekvenčního spektra v pásmu 700 MHz. To bude v budoucnu vyhrazeno pro mobilní datové služby. Právě nový vysílací standard je nezbytným předpokladem pro uvolnění pásma 700 MHz, které následně využijí mobilní operátoři. Nástupnický standard DVB-T2 umožní zajistit televizní vysílání ve vysoké kvalitě s řadou nových služeb a vysokým pokrytím, které bude obdobné jako dnešní vysílání v DVB-T. Přechod na nový vysílací standard se vedle operátorů vysílacích sítí dotkne také televizních diváků. Strategie proto řeší i vliv přechodu na diváky a eliminaci těchto dopadů. Klade proto velký důraz na komunikaci nejen v rovině zúčastněných institucí, ale i na informovanost koncových diváků.

Za jak dlouho od schválení strategie jste schopni spustit přechodovou síť?

Schválená strategie dává jasný mandát Českému telekomunikačnímu úřadu, že může začít přidělovat individuální oprávnění pro přechodové DVB-T2 sítě. To je první zásadní krok. Pokud ČTÚ bude schopen vydat tato individuální oprávnění a my se staneme jedním z jejich držitelů, můžeme zahájit výstavbu přechodové sítě do tří až čtyř měsíců a během jednoho roku jsme schopni zajistit pokrytí obyvatel na úrovni sítě 2, která vysílá z 26 základních vysílačů a je dostupná na téměř sto procentech území České republiky. Pokud vše proběhne tak, jak předpokládá vládní strategie, a letos na podzim dostaneme zmíněná individuální oprávnění, začneme stavět na konci letošního roku. Na konci roku příštího roku bychom pak měli být schopni výstavbu dokončit.

Bude se stejně jako při přechodu z analogového na digitální vysílání začínat od Prahy?

Praha má tu výhodu, že se nachází ve středu České republiky a je tak nejméně problematická z pohledu mezinárodní kmitočtové koordinace. Lze tedy očekávat, že začneme v Praze na Žižkovském vysílači, který je víceméně technologicky připraven pro vznik nového multiplexu. Experimentální vysílání v DVB-T2 ze Žižkova už provozujeme řadu měsíců, což nám umožní rychlejší zprovoznění DVB-T2 vysílače pro přechodné vysílání.

Kolik lidí vlastně toto experimentální vysílání přijímá a kolik ho reálně sleduje?

Dosah experimentálního vysílání je přibližně šestnáct procent obyvatel, tedy něco kolem 1,6 milionu potenciálních diváků. Kolik lidí ho reálně přijímá, to nevíme, ale dá se říci, že jde o diváky, kteří si v posledních dvou letech koupili televizor schopný přijímat vysílání ve formátu DVB-T2/HEVC. Prvními televizory schopnými přijímat experimentální vysílání byly 4K televizory, nyní to jsou i střední modelové řady s full HD rozlišením. Desítky diváků se ozývají a často jsou překvapeni, že v DVB-T2 multiplexu vysíláme i kanál v Ultra HD rozlišení 4K. Dostáváme pozitivní zpětnou vazbu na kvalitu vysílání od desítek lidí, co si koupili Ultra HD televizor.

Jakým způsobem budete experimentální vysílání vyhodnocovat? Je pro vás důležitější počet diváků, nebo spíše technické otázky související s jeho provozem?

Experimentální vysílání primárně slouží pro ověření DVB-T2 technologií, jejich nastavení, měření a vyhodnocování. S jeho pomocí jsme si ověřovali parametry vysílání DVB-T2 standardu, nastavení pro jednofrekvenční sítě, pokrytí signálem, ale také jsme testovali nastavení HEVC – enkodérů a multiplexerů. S tím také souvisí intenzivní spolupráce s výrobci televizních přijímačů a set-top boxů při testování kompatibility přijímačů. Experimentální DVB-T2 vysílání je totiž hojně využíváno nejen ze strany výrobců televizní techniky, ale i jejích prodejců. Ti si jeho prostřednictvím mohou snadno ověřit, nakolik jsou jejich televizory nebo set-top boxy kompatibilní, jak fungují a jestli jsou schopny přijímat všechny typy služeb, které ve zkušebním vysílání šíříme.

Marcel Procházka

Kolik vlastně plánujete postavit přechodových multiplexů – dva, nebo tři?

Vládní strategie předpokládá vznik dvou celoplošných přechodových sítí a jedné regionální. Jedna přechodová síť je plánována pro zajištění souběžného vysílání v DVB-T2 našich zákazníků ze stávajících multiplexů 2 a 3. Vlastní přechodovou síť by měla mít i Česká televize. Pro dvě celoplošné přechodové DVB-T2 sítě jsou podle stávajícího plánu využití radiového spektra alokovány kanály 22, 24, 26, 27, 28 a 31. Rozsah regionální přechodové sítě bude záležet na výsledku mezinárodní kmitočtové koordinace, kterou zajišťuje Český telekomunikační úřad.

Když nebudou přechodové sítě tři, museli byste zvládnout obsloužit i klienty vaší konkurence. Jaké budou kapacity přechodových sítí?

Dnešní DVB-T síť 2 vysílá pět TV kanálů, síť 3 pak devět kanálů. Do jedné celoplošné přechodové sítě DVB-T2 se vejde zhruba osmnáct televizních kanálů v obdobném rozlišení, jako je dnešní SD. Nechci mluvit o SD rozlišení 576×720i, protože to není podporováno v DVB standardu pro DVB-T2/HEVC vysílání. Rozlišení, které se blíží dnešnímu SD, je 540×960 v progressive režimu. V tomto rozlišení už dnes vysíláme v rámci experimentálního DVB-T2 vysílání.

Nova navíc deklarovala, že s HD verzemi svých kanálů pro DVB-T2 nepočítá…

My ale teprve řešíme přechod na vysílací standard DVB-T2, nikoli finální stav po přechodu na DVB-T2. Přechodové DVB-T2 sítě jsou nouzovým východiskem pro zajištění televizního vysílání pro plánované odebrání televizního pásma 700 MHz, které bude vyhrazeno mobilním internetovým sítím. Celoplošné přechodové sítě, které by měly být v provozu do roku 2020, nebudou disponovat potřebnou kapacitou pro přenos významného počtu programů v HD rozlišení. Jedinou výjimkou bude možnost vysílání HD programů České televize. Naší snahou bude zajistit divákům dostupnost televizního signálu během přechodu z DVB-T na DVB-T2 a kmitočtovém refarmingu tak, aby byla terestrická platforma co nejméně ohrožena. Našim zákazníkům pak budeme garantovat, že budou moci i nadále vysílat s velmi vysokým pokrytím a pro jejich vysílání bude dostatek prostoru.

Neohrozí budoucnost terestrické platformy právě absence HD obsahu, který by ve vztahu k divákům fungoval jako jistá forma lákadla?

V první fázi určitě ne, navíc vládní strategie počítá s možností vysílání HD vysílání programů České televize. Pro HD programy komerčních televizí ale v celoplošných přechodových multiplexech pravděpodobně nebude místo. Vysílání komerčních HD kanálů je otázka, která přijde na pořad dne někdy v roce 2020.

Co tedy bude diváky motivovat k přechodu? Počet programů?

Musíme vycházet z reálných možností. Dostupné frekvenční spektrum nabízí prostor pro dvě plnohodnotné celoplošné přechodové sítě DVB-T2 a jednu regionální. Pokud chceme zajistit, aby všechny dnes vysílající celoplošné televizní stanice mohly vysílat paralelně i v DVB-T2, tak nemáme prostor pro HD vysílání. Motivací nákupu nového přijímače během přechodového období by pro diváky mohla být dostupnost nového obsahu prostřednictvím platformy HbbTV, tedy hybridního vysílání, a pravděpodobně také HD vysílání České televize. Je nutné zdůraznit, že přechod na DVB-T2 řeší ztrátu třiceti procent televizního frekvenčního spektra v pásmu 700 MHz. Jeho hlavním úkolem je primárně zajistit dostupnost televizního vysílání ve stávajícím rozsahu, ale nikoli už jeho rozvoj. Ten by měl nastat až po dokončení přechodu. Strategie předpokládá vznik pěti až šesti DVB-T2 sítí, které umožní vysílání v HD nejenom pro Českou televizi, ale i pro komerční televizní stanice.

Mohou komerční televize změnit svůj odmítavý postoj k šíření svých HD kanálů v DVB-T2?

Tato otázka je spíše na komerční televize. Ale když se podíváte na vyspělé trhy, jako je Itálie, Španělsko, Francie nebo Británie, tak ve všech těchto zemích jsou bezplatně šířeny terestrické kanály. Jejich nabídka je kombinací veřejnoprávních a komerčních stanic a obchodní model evidentně funguje. Například Anglie je velmi rozvinutým trhem, na kterém dlouhodobě funguje model volně dostupného televizního vysílání z pozemní platformy, a to včetně HD vysílání.

Ale třeba Německo chce příjem DVB-T2 kanálů zpoplatnit…

V Německu komerční stanice toto opatření nepovažují za placenou službu, ale podle nich jde o jakýsi servisní poplatek. Ten podle našich informací dosahuje výše pěti až sedmi eur měsíčně. Za ně dostanou němečtí diváci zhruba 21 kanálů v HD rozlišení. Důvodem pro zavedení tohoto poplatku je hlavně nízká penetrace terestrického vysílání, která v Německu dosahuje přibližně deseti až patnácti procent obyvatel. Jiný obchodní model a samozřejmě žádný servisní poplatek zavádějí země, ve kterých je penetrace pozemního vysílání na podobné úrovni jako v České republice. To se týká například už zmiňované Británie, dále třeba Itálie nebo Španělska a Francie.

S kódovaným vysíláním v DVB-T2 nepočítáte?

Zavedení podmíněného přístupu závisí výhradně na rozhodnutí televizních stanic, nikoli na Českých Radiokomunikacích. Jsme připraveni nabídnout potřebnou infrastrukturu pro různé způsoby terestrické distribuce televizního obsahu. Konkrétní řešení nezávisí na nás, ale na televizních stanicích.

Ve finálních sítích DVB-T2 by každopádně prostoru mělo být dost.

Ano, ve finálních DVB-T2 sítích by mělo být dostatek prostoru i pro HD vysílání. Samozřejmě bude záležet, v jakém rozlišení a v jaké kvalitě budou chtít televize vysílat své kanály. Vysílání ve vysokém rozlišení zajistí lepší kvalitu obrazu, ale bude možné vysílat i vyšší počet televizních kanálů ve standardním rozlišení.

Marcel Procházka

Neobáváte se odlivu uživatelů pozemní platformy stejně, jako nastal během první digitalizace? Máte nějaké interní odhady, jaké výšky by mohl dosáhnout?

Žádné takové odhady nemáme, budeme dělat vše pro to, aby přechod na DVB-T2 pocítili diváci co nejméně. Věříme, že DVB-T2 může divákům přinést nejenom lepší kvalitu obrazu a zvuku, ale i nové typy služeb.

Minimálně si ale budou muset koupit nové přijímače.

Ano, ale technologické změny se netýkají jen terestrického vysílání, i v případě satelitního příjmu si diváci musí pořídit nový přijímač pro příjem nového standardu DVB-S2. Právě v těchto měsících se vypínají DVB-S transpondéry, na kterých se vysílají kanály v SD rozlišení. A v České republice jsou řádově stovky tisíc diváků, kteří nemají DVB-S2 přijímač a řeší nákup nového set-top boxu nebo televize. Pravděpodobně to jsou diváci, kteří využívají základní programovou nabídku pokrytou servisním poplatkem. Ti dnes vlastně nemusí vůbec nic řešit, protože nejsledovanější televizní programy mají zdarma dostupné v terestrice. Nemusí nic kupovat, stačí naladit DVB-T tuner, který je obsažen v naprosté většině televizních přijímačů, a mají k dispozici své oblíbené televizní programy.

Dá se fakt, že přechod na DVB-S2 nedoprovází žádná státem financovaná kampaň, považovat za důkaz síly satelitní platformy?

Jediným důvodem pro přechod na standard DVB-S2 je komerční rozhodnutí operátorů. Vysílání v DVB-S2 zabírá menší datový tok než v DVB-S, a zabere tak menší kapacitu na satelitu. Oproti tomu přechod na DVB-T2 není žádným naším rozmarem, jde o vynucený proces, během kterého nám bude odebráno třicet procent televizního spektra. To bude následně vydraženo za řádově miliardy korun, které poputují do státního rozpočtu. Abychom mohli odevzdat třicet procent dnes využívaného frekvenčního spektra, budeme muset provést kompletní kmitočtový refarming a přechod na spektrálně efektivnější technologii DVB-T2 prostřednictvím paralelního vysílání. To je rozdíl mezi satelitním a pozemním vysíláním, satelitnímu vysílání nikdo kmitočty neodebírá.

Proč se tolik nemluví o standardu DVB-C2?

V kabelových sítích je relativně dost místa a kabeloví operátoři tak nejsou tlačeni k přechodu na úspornější formát DVB-C2. Ten správný impuls podle mě nastane, až kabeloví operátoři navýší počet internetových zákazníků a zvýší se rychlosti internetu. Dalším významným stimulem bude 4K rozlišení a tehdy může dojít na DVB-C2 nebo nové přenosové technologie založené výhradně na IP. Systém přechodu ale bude u kabelové televize výrazně jednodušší, protože většina diváků využívá operátorem dodané set-top boxy a ty jsou součástí služby. Obměna pak proběhne stejně, jako když diváci dostávají nové set-top boxy například pro službu Horizon.

Jak bude probíhat proces certifikace přístrojů pro DVB-T2/HEVC?

Naším zájmem je, aby na trhu byl dostatek kompatibilních přijímačů. Bohužel jsme zjistili, že významná část přijímačů pro DVB-T2/HEVC pořádně nefunguje. I když certifikační proces zatím neběží, jsme v kontaktu se všemi významnými výrobci televizorů a úzce s nimi spolupracujeme, aby vše fungovalo, jak má. Od září chceme začít ověřovat kompatibilitu televizorů a set-top boxů. Každý výrobce si k nám bude moci dát ověřit svůj přístroj, a když úspěšně projde, dostane patřičný protokol a nálepku a bude zařazen do databáze kompatibilních přijímačů. Testovat budeme primárně kompatibilitu přijímačů s D-bookem, což je dokument popisující minimální požadavky na televizní přijímače, který vydává Český telekomunikační úřad.

Kolik bude muset výrobce za certifikaci zaplatit?

Cenu teď aktuálně řešíme, snažíme se najít optimální poměr ceny a náročnosti. České Radiokomunikace budou muset nakoupit měřící zařízení a najmout techniky, kteří budou měření provádět. Ale samotné osvědčení by nemělo být drahé, mělo by de facto jen pokrýt nezbytné náklady.

Jak bude samolepka vypadat?

Rádi bychom připravili certifikační proces, na který by mohl posléze navázat stát. Vládní strategie předpokládá, že certifikaci televizních přijímačů by měl zajistit právě stát. Proces posuzování kompatibility už připravujeme, a pokud bude mít stát zájem v procesu nadále pokračovat, rádi ho státu přenecháme. České Radiokomunikace mají rozsáhlé know-how k formátu DVB-T2/HEVC, vždyť déle než rok provozujeme experimentální vysílání v tomto standardu. Máme rozsáhlé zkušenosti nejen s vysíláním, ale i s problematikou příjmu. Na denní bázi komunikujeme s výrobci přijímačů, víme, na které oblasti je potřeba se zaměřit a kde by mohly případně nastat problémy. Také jsme se inspirovali zahraničními zkušenostmi, certifikační proces probíhá v Německu, Itálii, chystá se na Slovensku.

V čem spočívají problémy televizorů s DVB-T2/HEVC?

Je zajímavé, že některé modelové řady pro loňský rok fungovaly lépe než ty pro letošek. Nejčastější problém souvisí s prokládaným řádkováním, s jehož zpracováním mají televizory často problém. To je až devadesát procent všech potíží, které mají televizory se zpracováním kodeku HEVC.

Marcel Procházka

Počítáte ve svých sítích s regionálním vysíláním?

To je trochu problém, protože DVB-T2 je sice frekvenčně efektivní technologie, která potřebuje daleko méně kmitočtů, ale to má i negativní efekt – je omezena regionalizace. Současné DVB-T sítě jsou plně regionalizovatelné na úrovni nějakých dvanácti regionů. Ale ztráta třiceti procent spektra se musí někde projevit a primárně to je právě na nemožnosti regionalizace. Je pravděpodobné, že ve finálních DVB-T2 sítích budeme mít daleko méně kmitočtů než dnes a budeme muset pracovat ve větších jednofrekvenčních sítích. Nebudeme proto schopni realizovat regionální vysílání v dnešním rozsahu. Tak, jak je napsána strategie rozvoje pozemního vysílání, by České Radiokomunikace přišly přechodem na DVB-T2 o schopnost regionalizace svých multiplexů.

Kdo bude rozhodovat o operátorech nově vzniklých sítí?

České Radiokomunikace mají kmitočty přiděleny do roku 2021 až 2024. Je potřeba zdůraznit, že přechod na DVB-T2 se týká jen stávajících operátorů s příděly rádiových kmitočtů. Vynucená ztráta pásma 700 MHz a přechod na DVB-T2 nemůže způsobit změnu tržních podmínek na trhu pozemního televizního vysílání.

Teď fungují čtyři celoplošné sítě, ale v DVB- T2 by jich mělo vzniknout šest.

Mezinárodní kmitočtová koordinace ale bude dokončena až koncem roku 2017, takže si na počet a topologii finálních sít budeme muset počkat. Nejvíce kmitočtů ztratí síť 3 a 2, které provozuje společnost CDG a my. Významnou ztrátu také utrpí síť 1, která je provozována Českou televizí. Případné kompenzace musí poměrově reflektovat ztráty kmitočtového spektra.

Jak bude vypadat struktura finálních DVB-T2 sítí, kdo je získá?

S ohledem na nedokončený proces mezinárodní kmitočtové koordinace neznáme přesný počet finálních sítí. Může jich být pět až šest, nebo také pět a půl. Strategie předpokládá, že stávající čtyři DVB-T sítě budou po roce 2020 překlopeny do DVB-T2. Tři sítě – dnešní MUXy 1, 2 a 3 – zcela ztratí schopnost regionalizace, která zůstane jen v síti 4. Další síť nebo sítě by měly být alokovány podle reálné ztráty kmitočtů operátorů sítí.

Co budete dělat s klienty regionální sítě 8, které příští rok skončí individuální oprávnění? Jak to bude s jejich přechodem na DVB-T2?

Ve Strategii se myslí i na zákazníky regionálních sítí. Strategie předpokládá vznik regionální přechodové sítě DVB-T2 a ve finálních DVB-T2 sítích bude možné regionálně vysílat ve stávající sítí 4, které zůstane schopnost regionalizace i po přechodu, nebo v nové regionální síti ČT. Její vznik však závisí na výsledku mezinárodní kmitočtové koordinace a nutných legislativních změnách, které nyní nelze předjímat.

Česká televize bude muset vypsat výběrové řízení na provozovatele případné druhé sítě. Ty první provozujete vy. Do kdy vlastně platí vaše smlouva s Českou televizí? Měla by platit i po přechodu na DVB-T2, to byla jedna z podmínek veřejné soutěže.

Vynucené odejmutí pásma 700 MH zasahuje do některých uzavřených obchodních smluv. Ke smlouvě s Českou televizí se nemohu vyjadřovat.

Na provozovatele druhé sítě České televize se bude soutěžit?

To je dotaz na Českou televizi.

Může se o pozici operátora druhé sítě České televize ucházet společnost Digital Broadcasting?

Druhá síť zatím neexistuje, zatím není o co se ucházet.

Jaká je podle vás životnost pozemního televizního vysílání? Tlak na omezování spektra asi hned tak neskončí. Nepřejde televizní vysílání na IP protokol?

I na rozvinutých trzích s vysokou penetrací vysokorychlostního internetu prostřednictvím optických sítí je obchodní model terestrické televize funkční. Když uvážím nezanedbatelnou zranitelnost nejen internetové televize, ale i jiných online mediálních služeb, tak věřím, že pozemní vysílání bude naopak nabývat na významu. Omezit internet v České republice je totiž otázkou několika silných DDoS útoků. Známé jsou technické problémy s nedostupností služeb některých IPTV operátorů třeba během mistrovství světa v hokeji, ale i při jiných událostech. IPTV operátoři se mohou snažit eliminovat rizika, ale je to nekončící boj, protože internet je otevřená síť a kdokoliv může zaútočit na jakýkoli síťový prvek.

Není větším problémem slabá infrastruktura pro internetové vysílání?

Je to jeden z problémů. Nějakých 320 tisíc diváků vygenerovalo při internetovém přenosu hokejového utkání mezi Českem a Švýcarskem více než 230 Gb/s provozu a služby selhávaly. A tři sta tisíc diváků není žádné závratné množství v porovnání se sledovaností pozemního televizního vysílání, které v prime timu sleduje zhruba dva a půl miliónu domácností. Internetová infrastruktura není podle mého názoru schopná plně nahradit pozemní vysílání, které je zcela nezávislé na počtu diváků a nelze ho ochromit DDoS útoky. Je nutné mít na zřeteli, že internet je negarantovaná služba s negarantovanou dostupností, respektive jeho provoz je možné garantovat pouze v rámci sítě konkrétního operátora. V Čechách ale funguje více než tisícovka poskytovatelů internetu.

KL2018 Tip nominace

Jaký bude zájem o vysílání rozhlasových stanic v DVB-T2?

Český rozhlas už deklaroval, že by raději rozvíjel své digitální vysílání prostřednictvím DAB platformy než skrze rozhlasové vysílání v DVB-T2. V případě úspěšného rozvoje DAB by bylo zbytečné vysílat rozhlas v DVB-T2, i když procento posluchačů rozhlasu v DVB-T je relativně vysoké, pohybuje se okolo šesti procent. Jestli rozhlas v DVB-T2 bude, záleží podle mého názoru hlavně na dalším rozvoji nebo naopak nerozvoji DAB platformy.

Marcel Procházka je odborníkem v oblastech telekomunikací, ICT a médií, v minulosti byl technickém ředitelem společnosti Karneval Media, tedy v dnešním UPC. V Českých Radiokomunikacích se zabývá otázkami regulace a podílí se na rozvoji nových technologií – TV, OTT služeb nebo digitalizace rozhlasového vysílání. Jeho aktuálně nejfrekventovanějším tématem je přechod terestrického vysílání z DVB-T na DVB-T2.

Našli jste v článku chybu?