První zkušenosti s digitální televizí na Domažlicku

Signál dorazil i na Rokycansko

Necelý týden po zahájení řádného digitálního vysílání na Domažlicku se zdá, že počet diváků zasažených signálem přechodného multiplexu A bude mnohem vyšší než udávaných 221 tisíc lidí. I přes relativně malý výkon vysílače Vraní vrch (5 kW) digitální televizi naladili i diváci v Plzni, Nýřanech, Stříbru, Plané, Mariánských Lázních, nebo dokonce ve Stupnu na Rokycansku, kde podle původní propočtů vůbec neměla být. Naopak v některých obcích na Domažlicku je příjem mutliplexu A problematický, ne-li vůbec nemožný. Takovým místem je například Klenčí pod Čerchovem, kde v současné době operuje měřicí vůz Českých radiokomunikací, nebo Tlumačov. Většinou jde ale jen o části obcí, které nemají přímý výhled na vysílač Vraní vrch.

U Klenčí jsme zjistili, že několik domů stojí v rokli, kam je problematické dostat jakýkoli signál, vysvětluje Martin Roztočil, ředitel Úseku vysílacích služeb ČRa. Podobný problém řeší Česká Kubice, kde pro změnu brání v příjmu digitální televize kopec. Pokud není přímý výhled na vysílač, s příjmem digitální televize to je horší. Při přímém výhledu a umístění antény co nejvýš ale mohou toto vysílání zachytit diváci poměrně daleko od vysílače, říká Roztočil. Zároveň ale upozorňuje, že ČRa garantují bezproblémový příjem pouze obyvatelům v okolí Domažlic. Experiment je zaměřený na obce v trojúhelníku ohraničeném městy Domažlice, Bor a Stod. V ostatních lokalitách Radiokomunikace nemohou vyloučit různé výkyvy kvality signálu.

Na vysílači se už nebude nic měnit

Do přechodu na definitivní kmitočet nebudou České radiokomunikace měnit vysílací parametry multiplexu A ani nijak upravovat anténní systém na Vraním vrchu. Podle Roztočila se tedy nedá očekávat, že by firma posunovala vysílací antény výše, než jsou nyní, nebo zvyšovala výkon vysílače, jak se lze dočíst v některých internetových diskusích. Současný kanál 38 by totiž zarušil příjem analogového vysílání programu ČT 1 z Jáchymova, který funguje jako primární zdroj pro další převaděče v západních Čechách. Už nyní musely ČRa kvůli digitálnímu vysílání na kanále 38 zajistit záložní zdroj signálu ČT 1 pro převaděč v Železné Rudě ze satelitu. Další potíže firma předpokládala v Blovicích, Rakovníku, Zbečně, Bečově nad Teplou a Rotavě, kde nyní provádí měření a v případě potřeby zvolí jiný zdroj signálu.

V oblasti se nyní pohybuje jeden měřicí vůz Českých radiokomunikací a čekáme, že se k němu přidá ještě jeden od Českého telekomunikačního úřadu (ČTÚ), říká Roztočil. Pracovníci ČRa a ČTÚ mají zjišťovat nejen míru zarušení analogového signálu digitálním vysíláním z Vraního vrchu, ale také kvalitu digitálního signálu a skutečnou oblast pokrytí předtím, než zde v druhém čtvrtletí příštího roku dojde k vypnutí analogového vysílání České televize a Novy. Kromě Vraního vrchu ČRa v oblasti zatím nespustily žádný digitální dokrývač a podle Roztočila se teprve ukáže, zda budou vůbec nějaké dokrývače potřeba: Měříme úroveň signálu DVB-T v místech, kde probíhá analogové vysílání prostřednictvím převaděčů. Je možné, že digitální signál tam bude tak dobrý, že analogový převaděč vypneme bez náhrady. V celé oblasti je celkem devět převaděčů a opakovačů.

Nemanice se dočkají vlastního multiplexu

Samostatného řešení digitálního vysílání se dočká obec Nemanice přímo na hranici s Německem. Od Vraního vrchu ji sice dělí jen několik stovek metrů, kvůli kopci k ní ale digitální signál nedoletí a rovněž analogové vysílání musí řešit opakovač přímo nad vesnicí. Přes něj ale nelze vysílat zároveň analogově i digitálně, takže pokud by místní diváci chtěli přijímat DVB-T právě z tohoto opakovače, Nemanicím by se úplně vyhnulo přechodné období souběžného vysílání a k vystřídání analogu digitálem by zde došlo ze dne na den. Jiným řešením by byl malý digitální vysílač pouze pro Nemanice, který by přijímal vstupní signál ze satelitu, podobně jako Vraní vrch. Stejný problém jako nemaničtí mají i obyvatelé obcí Rybník či Všeruby, které ale spadají pod digitální oblast Sušice/Svatobor a signálu se dočkají později (podle Technického plánu přechodu v červnu až září 2008).

Lokality s horším nebo vůbec žádným signálem blíže Plzni zase spadají do plzeňské digitální oblasti s primárním vysílačem Krašov, odkud se začne vysílat až v lednu 2009. Domažlický multiplex A lze ale už dnes naladit na mnoha místech přímo v Plzni a okolí. Například v Nýřanech na klasický set-top-box a venkovní anténu dosahuje signál podle diskutujících na serveru Digitálnítele­vize.cz úrovně 25 procent a kvality 100 procent, záleží však na správném nasměrování antény. Odchylka pouhé dva tři centimetry vede k naprosté ztrátě signálu. Ve Sklářích u Mariánských Lázních hlásí divák příjem na klasickou anténu bez zesilovače s úrovní signálu 72 procent. Velmi kvalitní příjem na střešní síto a televizní kartu pro PC zaznamenal jiný divák v centru města Stříbro.

Kdyně i Merklín se signálem, Klatovy nikoli

Na východ od hlavní oblasti příjmu zaznamenali digitální signál diváci nejdále v Merklíně a Kdyni. V Merklíně úroveň signálu na matraci se zesilovačem a kabelovým zesilovačem na čtyřnásobném rozbočovači dosahuje 68 procent, kvalita dokonce 100 procent. Po vypnutí napájení zesilovačů a aktivaci napájení přímo ze set-top-boxu klesla síla signálu na 63 procent, kvalita zůstala stejná. Divák z Kdyně zkoušel příjem na „obyčejný kus drátu“ a dosáhl úrovně signálu okolo 80 procent při naprosto bezproblémovém obrazu a zvuku. Oproti tomu Klatovy jsou téměř bez signálu. Výjimkou je zástavba na vyvýšených místech, ostatním vadí ve výhledu na Vraní vrch kopec. Severozápadně od Vraního vrchu dorazil signál nejdál do Plané u Mariánských Lázní a Mariánských Lázní.

Podrobné mapy pokrytí Domažlicka

Chcete vědět, jestli se signál digitální televize z vysílače Vraní vrch dostane až k vám? Nabízíme vám podrobnou mapu teoretického pokrytí přechodné digitální sítě A na Domažlicku. Jde o vypočítané pokrytí, které se může od reality výrazně lišit. Po zkušebním měření v regionu zveřejníme aktualizované mapy podle skutečného dosahu vysílače. Podívejte se také na mapky pokrytí multiplexu A v Praze, Brně a Ostravě.

Zdroj: Radiokomunikace

Diskutující na webu Digitálnítele­vize.cz z Plané popisuje zkušební příjem na kombinovaný satelitní a terestrický set-top-box Golden Interstar 8300 CU a širokopásmovou anténu bez zesilovače umístěnou na balkonu rodinného domku. Síla signálu dosáhla 30 procent, kvalita 95 procent. Na severovýchodě se signál domažlického multiplexu A téměř potkal se signálem z pražského vysílače Cukrák. Pražské vysílání totiž dálkově přijímají například v Oboře u Kaznějova, zatímco signál z Vraního vrchu naladil divák ve Stupně/Břasích na Rokycansku. Udává přitom, že na síto se zesilovačem dosáhl síly signálu 80 až 85 procent a kvality 90 až 95 procent. Není sporu o tom, že jde zrovna o domažlický multiplex, protože v programové nabídce „áčka“ chybí televize Nova.

Zájemce odrazuje Nova i problém s anténami

Nova svým krokem zabrzdila chuť spousty zákazníků k pořízení set-top-boxu. Čekají, až se objeví v multiplexu A, což mi osobně potvrdilo několik zákazníků, líčí David Rácz, prodejce televizní techniky z Mrákova u Domažlic. Druhým problémem je podle něj analogový příjem televize Prima, která v oblasti vysílá pouze v Domažlicích a většina ostatních diváků ji chytá dálkově z vysílače Krašov a Plzeň – město. Nastala tím tzv. anténářská potíž, s níž se potýkám i já sám. Tito lidé museli svoje antény otočit směrem k Vranímu vrchu, ale absence Primy v digitálním vysílání je donutila spekulovat o pořízení ještě jedné antény pro příjem analogové Primy z Plzně. Jenže nevědí, jak obě antény propojit a sloučit, aby obojí běželo dobře, řekl Rácz serveru DigiZone.cz.

V reálu se to opravdu jeví jako problém, jelikož lidé vlastní různé druhy předzesilovačů a zesilovačů, které se vzájemně mohou rušit atd. Samozřejmě že to má řešená, ale zákazníka to chvilku potrápí a zdrží, a je to potíž také pro prodejce set-top-boxů, protože musí lézt po střechách místo aby v klidu vysvětlovali ovládání přijímače, líčí Rácz. Sám se montování venkovních antén věnovat nehodlá, nabízí pouze pokojové antény: Při instalaci se mi potvrdilo, že DVB-T se chová velmi rozdílně oproti analogovému signálu. Dá se porovnat s milimetrovým posunem jako u satelitní paraboly. Například jsem doufal, že naladím signál i z bočního příjmu antény, ale nestalo se a musel jsem nalézt jeden jediný malý bod, kde byl signál nejlepší.

Signál lze chytat i odrazem

Při montáži v obcích na Domažlicku Rácz narazil na zajímavý jev, když ve Spáňově naladil digitální vysílání s anténou otočenou na opačnou stranu od Vraního vrchu: Anténa namířená na Vraní vrch nefungovala, signál šlo přijímat pouze s odrazem od kopce na Zahořany. Kvalita signálu přitom kolísala jen ve žlutém pásu a měla hodnotu něco kolem 35 až 42 procent. Předpokládal jsem, že se signál naladí a programy uloží až tak od 50 až 60 procent, ale set-top-box TechniSat DigiMod T1 to zvládl. Mezi zákazníky podle Rácze dobře funguje „sousedský efekt“, kdy si set-top-box pořizují hlavně ti, co si mohli digitální vyzkoušet na vlastní kůži u sousedů. Prodejce se ale obává, aby očekávaným vstupem Novy do domažlického multiplexu A neklesla kvalita obrazu všech programů, protože v místech se slabším příjmem by poté mohlo docházet k pixelizaci obrazu.

O termínu zahájení digitálního vysílání Novy na Domažlicku se zatím pouze spekuluje. Stanice sice požádala Radu pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV) o možnost rozšíření svého pokrytí DVB-T signálem, žádost však podle předsedy RRTV Václava Žáka nebyla formálně v pořádku a Nova ji má podat znovu. Zda-li tak už učinila, nevím, řekl Žák v pondělí serveru DigiZone.cz. Radní zasedají dnes a zítra, takže povolení pro digitální vysílání by mohla Nova získat už v průběhu tohoto týdne. Dalších televizních programů, ale v němčině a francouzštině, se domažličtí diváci dočkají 6. prosince, kdy začne z bavorského vysílače Hoher Bogen vysílat jedenáct digitálních stanic včetně francouzsko-německého kulturního kanálu Arte či veřejnoprávních stanic ZDF a ZDR Dokument.

Máte problém s příjmem digitální televize na Domažlicku? Napište nám, pokusíme se zprostředkovat řešení.