Hlavní navigace

Recenze na pořady se nepíší po zhlédnutí jednoho dílu, pane Žáčku

Josef Klíma

Je mi líto, pane Žáčku, že budu muset znovu učinit to, za co mě nejvíc kritizujete – tedy novinářsky poučovat – ale donutil jste mě k tomu, protože, jak vidím, to nikdo neučinil dřív, než jste se rozhodl psát.

Doba čtení: 1 minuta

REAKCE NA ČLÁNEK: Smutně starý kaleidoskop

Za á lekce slušného chování: poděkování je odměna za to, když vám dá někdo najevo, že si vaší práce váží. Proto neděkuji divákům jenom já, ale všichni ocenění. Ti, kteří mají své pořady, i ve svých pořadech.

Za bé lekce z přesnosti novinářské formulace: devótnost by byla, kdybych si tím poděkováním ten projev vynucoval – což je jaksi nesmysl, že, když jsem děkoval po soutěži.

NMI18_Sedivy

A za cé vám asi nějaký zkušenější novinář měl vysvětlit, že recenze na publicistický pořad se nedá napsat po jeho jednom zhlédnutí, tak jako u filmu. Musel byste vidět aspoň několik dílů (když už ne několik desítek, ale k takové oběti vás nutit nemohu), protože jinak byste se mohl jako recenzent ztrapnit tím, že nás pokáráte za něco, co v jiném díle je. Což se v tomto případě stalo. Konkrétně co se těch kladných konců našich pokusů týče: jindy zase převažují záporné a někdy je to půl na půl. Stejně jste se seknul s těmi školáky: jindy zase ten svalovec, o němž píšete, obtěžuje třeba ženu na ulici…

Rád bych vám nabídl další doplňující lekce, ale obávám se, že ve vašem případě by byly zbytečné. Mám prostě smůlu, že jsem zůstal z těch jmen, která jste citoval v úvodu, na obrazovce sám. A jiné, mladé reportážní pořady, z nichž bych si mohl vzít příklad, jak to dělat moderně, marně hledám.

Našli jste v článku chybu?