Když jeden z největších českých distributorů elektronických knih Palmknihy.cz před měsícem oznámil, že začíná prodávat e-knihy přes nově založenou firmu Palmbooks se sídlem v Lucembursku, dalo se jen stěží odhadovat, jaký bude mít tento krok vliv na tuzemský trh s elektronickými knihami.
Důvodem přesunu bylo jednak to, že knihkupectví připravuje expanzi do ciziny. „Nakoupili jsme velmi slušné portfolio cizojazyčných knih, protože připravujeme expanzi do zahraničí. Vzhledem k funkčnosti našeho státu, neustálým změnám pravidel a renomé jsme hledali zemi, která by zajistila stabilní zázemí,“ nastiňuje plány šéf Palmknih Jiří Vlček.
Podstatnější je ale druhý důvod: zatímco v Česku se platí z e-knih daň z přidané hodnoty ve výši 21 %, v Lucembursku je DPH na knihy jen 3 %.
Chceme stejné podmínky jako Amazon či Apple
Zástupci Palmknih svůj krok vysvětlovali tím, že se jen snaží dosáhnout stejných podmínek, za kterých v Česku prodávají e-knihy nadnárodní firmy.
„V okamžiku, kdy se pohybujeme na trhu, kde působí Amazon, Apple či Google, tak jsme potřebovali srovnat podmínky s těmito subjekty. Na výběr jsme proto měli Lucembursko a částečně také Francii, rozhodli jsme se pro Lucembursko,“ uvedl Vlček.
Právě Francie a Lucembursko ale tím, že umožňují prodávat elektronické knihy ve snížené sazbě DPH 5,5 %, resp. 3 %, porušují platnou evropskou legislativu. Ta totiž dovoluje členským státům zařadit do snížené sazby DPH pouze vybrané zboží a služby. Na evropském seznamu pro sníženou sazbu přitom figurují pouze papírové, nikoliv elektronické knihy.
Porušení evropských pravidel
Loni došla Evropské komisi trpělivost a dala Francii a Lucembursko kvůli porušování pravidel k soudu. „Nedodržení platných právních předpisů vede k vážnému narušování hospodářské soutěže a poškozuje obchodníky z jiných států Evropské unie,“ uvedli loni v únoru na adresu Francie a Lucemburska zástupci Komise.
Nezdá se však, že by francouzským či lucemburským politikům nedala kritika ze strany Evropské komise spát. Fracouzští poslanci v listopadu odsouhlasili novelu, podle které se snížená sazba DPH u e-knih bude vztahovat pouze na knihy bez tvrdého DRM. Nakonec zasáhla až francouzská vláda, která normu namířenou především proti velkým hráčům typu Amazon či Apple smetla ze stolu s tím, že by se takový krok jistě nezamlouval Evropské komisi.
Amazon, stejně jako Apple, opravdu v Evropě e-knihy prodává prostřednictvím svých lucemburských poboček. Byť tím firmy neporušují žádné zákony, nakladatelům a prodejcům se to nelíbí.
„Z Lucemburska prodávají i největší hráči na trhu e-knih. V ostatních evropských zemích, především ve Velké Británii a Německu, je to nakladateli, obchodníky i politiky vnímáno jako skandální nekalá daňová konkurence,“ potvrzuje Hana Žáková ze společnosti Alza.cz
Naproti tomu zmiňovaný Google, který českým zákazníkům otevřel svůj virtuální obchod s e-knihami loni v létě, prodává přes svoji irskou dceřinku. V Irsku je přitom na elektronické knihy uvalena ještě vyšší DPH než v Česku, a to ve výši 23 %.
Ani měsíc poté, co Palmknihy zčaly prodávat v Česku e-knihy oklikou přes Lucembursko, se nezdá, že by tento krok nějak ovlivnil tuzemský trh elektronických knih. Od počátku totiž bylo jasné, že zahýbat s ním by mohlo pouze promítnutí nižšího DPH do ceny pro koncové zákazníky. Vlček sice slíbil, že se přesun do Lucemburska na zlevnění projeví, ve skutečnosti ale k plošnému pohybu cen směrem dolů nedošlo.
„Nemůžeme plošně zlevnit vše, protože to neumožňují smlouvy nakladatelů s držiteli práv. Ve smlouvách je skoro vždy doložka, která upravuje poměr koncové ceny elektronické knihy k té papírové. Nicméně v této oblasti se změny dají čekat,“ vysvětluje Vlček.
Tlak na sjednocení sazby pro tisk a digitál sílí
Změny se dají čekat i v evropské legislativě. Loni v březnu uspořádali zástupci Komise setkání daňových expertů, nakladatelů a vydavatelů, aby s nimi prodiskutovali problematiku DPH u e-knih a časopisů a novin v elektronické podobě. Účastníci se shodli, že vydavatelský průmysl nemůže přežít, aniž by došlo k sjednocení sazeb DPH u tištěných a digitálních verzí na nejnižší úroveň.
Dá se předpokládat, že ke sjednocení sazeb nakonec opravdu dojde. Elektronické knihy se ale ve snížené sazbě DPH neobjeví dříve než v roce 2015. Navrhovaná legislativa mimo jiné počítá s tím, že prodejci e-knih by napříště nevypočítávali DPH podle toho, v jaké zemi mají sídlo, ale podle toho, odkud pochází zákazník, který si knihu kupuje.
Každý členský stát si totiž může určit vlastní výši standardní a snížené sazby DPH (Sazby DPH v jednotlivých státech EU, PDF, 320 KB). Navázání DPH na bydliště zákazníka je důležité zejména pro státy, které si už dříve vyjednaly výjimky pro tištěné knihy. Například v Irsku či ve Velké Británii jsou tištěné knihy od DPH úplně osvobozeny.
Rozdílné sazby pro tištěné a elektronické knihy jsou nesmysl
Sjednocení sazeb by uvítali i tuzemští prodejci knih. Pokud by k němu nedošlo, začali by někteří z nich zvažovat podobný směr, jakým se v prosinci vydaly Palmknihy.
„Rozdílné sazby DPH na tištěné knihy a e-knihy, jak to stanovuje směrnice EU, pokládáme za nesmysl. Doufáme, že se výše DPH v nejbližší době na obě komodity sjednotí tak, aby Alza.cz a další prodejci e-contentu nemuseli z konkurenčních důvodů postupovat obdobným způsobem,“ říká například Hana Žáková z Alza.cz.
Zatím však pro všechny oslovené prodejce není přesun do Lucemburska či Francie na pořadu dne. „O podobném kroku prozatím neuvažujeme,“ potvrzuje Michal Meško spolumajitel internetového knihkupectví Martinus.cz.
Z principu by své aktivity do zahraničí nepřesouval ani spolumajitel a jednatel společnosti eReading Martin Lipert, který věří, že by české firmy měly odvádět daně v Česku.
„Žiji v České republice, využívám policii či hasiče, jsem rád za veřejné osvětlení. eReading.cz i Albatros Media jsou české firmy a já osobně jsem moc rád, že se nám zde daří. Námi zaplacené daně se pak vrací všem lidem například formou financování tuzemských knihoven,“ uvedl Lipert a zároveň dodal, že o vyvedení daňové povinnosti do zahraničí v eReadingu nikdo neuvažoval. Zároveň si na adresu Palmknih neodpustil kritiku.
„Využití nedokonalostí v zákonech ve svůj prospěch je pak vždy na morálce jednotlivých subjektů. V devadesátých letech nedokonalosti zákonů, byť velmi okatě, využil např. Viktor Kožený, dnes toho využívají velké nadnárodní společnosti a (pravděpodobně i) Palmknihy.“
Podle Liperta je z dlouhodobého hlediska problematický jakýkoliv trh, na kterém mají dvě stejné firmy odlišná pravidla hry.
Zdá se, že jediným možným a správným řešením je harmonizace sazby DPH, respektive zařazení elektronických knih, časopisů a novin do seznamu zboží/služeb, na které mohou členské státy stejně jako na tištěné knihy, čaopisy a noviny uvalit sníženou DPH. Podle všeho by tuto možnost většina států EU využila, byť i u tištěných knih tři země z evropské osmadvacítky, konkrétně Dánsko, Bulharsko a Litva, uplatňují vyšší sazbu DPH.