Přinášíme druhou část souhrnu připomínek, které k vládnímu návrhu technického plánu přechodu prezentovala Česká asociace satelitních operátorů prostřednictvím svého jednatele Patrika Broma. Ten se v úvodní části své třídílné filipiky věnoval přechodovému plánu v souladu s evropskými pravidly při poskytování veřejné podpory.
V dnešním pokračování slibuje ČASO odhalit finanční dopady plánovaného procesu. Poslední třetí díl se pak bude soustředit na asi nejproblematičtější bod vládního plánu. Tím jsou z pohledu satelitních operátorů vládní kompenzace určené provozovatelům zemského vysílání.
Komentář konkurence ke kontroverzím kompenzace
Jako náhradu za předčasné uvolnění kmitočtových přídělů potřebných pro přechod na DVB-T2 by měl stát operátorům terestrické platformy, konkrétně dvojici firem České Radiokomunikace a Digital Broadcasting, uhradit výdaje vzniklé souběžným vysílání. To probíhá jednak ve stávajícím DVB-T standardu a zároveň i formou přechodových sítív novém standardu DVB-T2.
ROZHOVOR: Podle Patrika Broma počítá vládní strategie přechodu na DVB-T2 pouze s jednou možnou variantou
Současné DVB-T vysílání by mělo být vypnuto do poloviny roku 2020 a několikaroční simultánní vysílání má divákům maximálně usnadnit nákup potřebných přijímačů a umožnit jim rozložení souvisejících nákladů na delší časové období.
Patrik Brom, jednatel České asociace satelitních operátorů.
Na úvod článku, jehož autorem je opět jednatel ČASO Patrik Brom, znovu připomeňme, že asociace sdružuje dvě česko-slovenské satelitní platformy, Skylink a Digi TV. Se vstupem třetího hráče, služby freeSat, kterou provozuje kabelový operátor UPC, se podle informací DigiZone „v nejbližší době“ nepočítá.
Jsou připomínky ČASO relevantní?
Před samotným textem ČASO se asi sluší zmínit jeden často se opakující protiargument. Zaznívá obvykle ze strany subjektů, které se angažovaly při vzniku plánu přechodu na DVB-T2, nebo se jinak podílejí na souvisejících procesech.
Kromě dvojice výše zmíněných operátorů a pochopitelně také televizních stanic, které prostřednictvím zemské platformy vysílají, se jedná hlavně o koordinační expertní skupinu při ministerstvu průmyslu a obchodu doplněnou o zástupce ministerstva kultury, Českého telekomunikačního úřadu a Rady pro rozhlasové a televizní vysílání. Tato skupina je zároveň autorem zmiňovaného technického plánu přechodu.
Předsedou expertní komise je Pavel Dvořák, který se jako předseda ČTÚ aktivně podílel už na přechodu z analogového televizního vysílání na stávající DVB-T.
Podle vyjádření zmíněných aktérů jsou připomínky ze strany satelitních operátorů a zprostředkované jejich „účelově založenou“ asociací zcela irelevantní, protože se obor, ve kterém podnikají, nijak nedotýká zemského televizního vysílání.
Po těchto nezbytných úvodních slovech už ale dejme prostor avizovanému druhému pokračování souhrnu výhrad, jejichž prostřednictvím argumentuje ČASO proti vládnímu návrhu technického plánu přechodu na nový standard zemského vysílání DVB-T2. Přechodový plán má podobu vládního nařízení a po skončení připomínkového řízení a jeho vypořádání by jeho znění měla vláda projednat a schválit ještě do konce prázdnin.
Brom: Zaplatí i ti, kdo DVB-T nevyužívají
Jak jsem slíbil v předchozím článku věnovanému našim připomínkám k vládou navrženému postupu přechodu na nový standard zemského televizního vysílání DVB-T2, rád bych v dnešní části nabídl čtenářům serveru DigiZone shrnutí nákladů, které s sebou ponese přechod na DVB-T2 ve vztahu k veřejným rozpočtům.
Poslední použité sousloví je do jisté míry eufemismem, který bývá používán namísto obyčejnějšího kolik to bude stát nás všechny, co v České republice platíme daně
. V tomto konkrétním případě vztahujícím se k přechodu na DVB-T2 pak navíc ještě s dovětkem a to bez ohledu, jestli pozemní televizní vysílání vůbec sledujeme
.
Přechodové sítě a přelaďování za miliardu
Jako náklady nutné pro přechod na DVB-T2 prezentuje ministerstvo průmyslu obvykle částku okolo jedné miliardy korun. Jedná se o peníze určené především operátorům pozemního vysílání, sloužící jako úhrada jejich nákladů spojených s již fungujícím souběžným vysíláním v přechodových DVB-T2 sítích a s přeladěním vysílačů (přechodové DVB-T2 sítě aktuálně fungují tři – tu s číselným označením 11 provozují ČRa pro Českou televizi, ve druhé označované číslicí 12 šíří tento operátor vybrané komerční stanice, stejně jako v přechodové síti 13, jejímž operátorem jsou Digital Broadcasting, pozn. redakce).
Nejvíc peněz částky uvedené zřejmě spolkne souběžné vysílání uskutečňované prostřednictvím přechodových sítích. Ty mají být v provozu po dobu několika let, což je v rámci Evropy naprosto nevídaná délka souběhu. Přechodové DVB-T2 sítě přitom aktuálně sleduje pouhých sedm procent domácností.
Bohužel už nemá česká veřejnost žádnou kontrolu nad tím, kolik a co přesně by se mělo operátorům pozemního vysílání proplácet, jelikož hlavní příjemce těchto plateb brání zveřejnění svých žádostí o proplacení. Jako důvod uvádí, že obsahují obchodní tajemství, za které považuje i svou vlastní identitu! Taková úporná snaha o utajení většinou neznačí nic dobrého. Je namístě se ptát, proč má být při rozdělování těchto peněz v místnosti zhasnuto?
Infokampaň k DVB-T2 za 350 milionů
Druhou nákladovou položkou přiznanou ministerstvem průmyslu a obchodu je 350 milionů korun na tzv. informační kampaň. Na úvod považuji za nutné uvést na pravou míru samotné označení prosazované pro tuto akci. Ve skutečnosti se ale nejedná o kampaň informační, ale propagační.
Účelem informační kampaně by mělo být informovat diváky, které nějak negativně ovlivní ukončením vysílání v DVB-T, o všech dostupných způsobech příjmu televizního signálu. Mezi ty patří vedle nové generace pozemního televizního vysílání, tedy propagovaného DVB-T2, i vysílání prostřednictvím satelitu, kabelu nebo internetového protokolu ve formě IPTV.
Infohlídka oznamující konec analogové televize a přechod na DVB-T.
Skutečná informační kampaň by tedy byla technologicky neutrální, stejně jako tomu bylo i v případě informační kampaně doprovázející vypnutí analogového televizního vysílání a následného přechodu na DVB-T.
Bude kampaň neutrální?
Chystaná kampaň by ale měla vůči divákům propagovat výhradně vysílání v DVB-T2. Tento formát přitom není ničím jiným než jednou z několika variant pro dodání televizního signálu. Na trhu je divákovi nabízí množství podnikatelů, kteří pro jeho distribuci využívají různé vysílací technologie.
Financování takto koncipované propagační kampaně bude ze strany státu pouze další dotací směřující k příslušným operátorům zemského televizního vysílání. Ti by si ji v opačném případě museli platit ze svého.
Navzdory uvedeným skutečnostem ministerstvo průmyslu úhradu těchto nákladů státem zcela nepochopitelně nepovažuje za dotaci privátním firmám. Proto ji také neuvádí v celkovém přehledu veřejné podpory určené pro operátory zemského vysílání.
Jako možné vysvětlení se nabízí, že samotné ministerstvo průmyslu dlouho nevědělo, jakou formu by tato akce vlastně měla mít. Ještě v březnu minulého roku podepsal ředitel odboru elektronických komunikací Luděk Schneider dokumenty, ve kterých se výslovně zmiňuje technologicky neutrální informační kampaň. Můžeme se jenom dohadovat, co způsobilo tento obrat v záměrech ministerstva…
Zprava: Martin Gebauer (ČRa) a Luděk Schneider (MPO) spouštějí pravidelné DVB-T2 vysílání z pražského Žižkova.
V neposlední řadě je ovšem zarážející naprosto nepřiměřená výše těchto prostředků, jejichž konkrétní použití je obestřeno tajemstvím. Nelze se pak divit alternativním vysvětlením toho, na co jsou tyto peníze ve skutečnosti určeny.
Mezisoučet námi vypočtených nákladů zatím činí úctyhodných 1,35 miliardy korun. Oficiálně všechny prostředky směřují ve prospěch dvou soukromých firem (a částečně možná i veřejnoprávní České televize).
Ušlé výnosy: minimálně jedenáct miliard
Jak už to bývá u podobných akcí zvykem, tak zdaleka nejzajímavější nákladovou položkou je ta, o které se zarytě mlčí. Jedná se o ušlý výnos státu z bezplatného prodloužení existujících přídělů rádiových kmitočtů (neboli exkluzivních licencí na použití vysílacích frekvencí pro jednotlivé celoplošné sítě) jejich stávajícím držitelům do roku 2030 a rozdání kmitočtů pro nové, tzv. rozvojové, sítě.
ANALÝZA: Operátoři zemského vysílání se vyjádřili k námitkám asociace satelitních operátorů
Minulý rok schválená novela zákona o elektronických komunikacích (tzv. diginovela) totiž zavedla v souvislosti s uvolněním pásma 700 MHz a přechodem na DVB-T2 speciální výjimku z obecného pravidla, podle kterého se tyto příděly prodlužují primárně za cenu stanovenou znaleckým posudkem.
Platí stejná pravidla pro mobilní operátory i provozovatele zemského vysílání?
Toto pravidlo platí jak pro operátory pozemního vysílání, tak pro mobilní operátory (na webu ČTÚ je k dispozici ilustrační příklad týkající se O2 Czech Republic). Odhad ceny za kmitočty, které mají být bezplatně prodlouženy nebo rozdány, nám vyšel v rozpětí s dolní hranicí jedenácti miliard korun.
POLEMIKA: České Radiokomunikace se ohradily proti stížnosti satelitních operátorů
Ministerstvo průmyslu se proti tomuto číslu ohrazuje a poukazuje na fakt, že se v českých podmínkách frekvence pro zemské televizní vysílání ještě nikdy nedražily. V tom má ministerstvo nepochybně pravdu, však také ČASO tvrdí něco úplně jiného…
Mnohem více nás ovšem zaráží, že ministerstvo průmyslu nikdy neprezentovalo ani náznak svého vlastního odhadu toho, o jakou částku státní kasa díky jím prosazenému bezplatnému prodloužení a rozdání kmitočtů přijde.
Prominutí plateb za kmitočty není opět ničím jiným než další formou dotace určené jejich současným držitelům, operátorům zemského televizního vysílání. Máme tu tedy celkový účet této akce s částkou minimálně 12,35 miliard korun a zároveň hned tři učebnicové příklady toho, jak poskytnout státní dotaci
- přímou výplatou peněz příjemci dotace,
- hrazením nákladů, které by příjemce dotace měl nést sám, a
- odpuštěním příjemci dotace nějakého poplatku běžně vybíraného státem.
Členům vlády radši ani muk?
Jak bylo uvedeno v předchozím článku, technický plán přechodu (označovaný též zkratkou TPP) má vláda České republiky schválit svým usnesením jako tzv. nařízení vlády. Ač samotné TPP není nikterak záživnou četbou, nedá se totéž říci o jeho odůvodnění. V něm jsme napočítali téměř tři desítky (!) nepravdivých a zavádějících tvrzení.
PŘEČTĚTE SI NÁVRH TECHNICKÉHO PLÁNU PŘECHODU NA DVB-T2
Připomínáme, že se jedná o dokument, do kterého by měl před hlasováním o TPP nahlédnout každý člen vlády. Proto nás zaráží, že v něm čtenář nenajde výše uvedený úplný výčet dopadů přechodu na DVB-T2 na veřejné rozpočty (což je z jiného pohledu celkový objem dotace pro naši konkurenci) zahrnující i ušlý výnos z nestandardního rozdávání vysílacích kmitočtů.
Shrnutí, které daňového poplatníka nepotěší
Mám-li uzavřít naše shrnutí nákladů přechodu na DVB-T2, musím nejdřív konstatovat, že kvůli postupu, který prosazuje ministerstvo průmyslu, by tato akce měla stát české daňové poplatníky více než dvanáct miliard korun.
Na první pohled se jedná o mimořádně vstřícný přístup státu ke dvěma soukromým firmám. Nicméně stále existuje možnost, že nejde o nic pozoruhodného, protože tyto prostředky mohou být jejich příjemci nárokovatelné, a tudíž se vůbec nerozdělují z vůle státu (neboli nejsou dotací).
A právě otázku, zda se v tomto případě jedná o dotaci, nebo nikoliv, se pokusíme zodpovědět v posledním díle našeho souhrnu.
