Horní komora parlamentu projednala na čtvrteční schůzi občanskou petici s názvem Braňme média veřejné služby. Podle organizátorů ji podepsalo na 20 tisíc lidí. Po širší debatě ji senátoři vzali na vědomí a vyzvali, že je potřeba udržet institucionální a ekonomickou nezávislost veřejnoprávních médií, protože garantují poskytování ověřených informací. V diskusi nakonec vystoupilo šest zástupců petice a 12 senátorů. Převažoval názor, že je nutné České televizi i Českému rozhlasu zajistit stabilní prostředí.
„My jsme tuto petici připravovali v době, kdy média veřejné služby byla pod silným tlakem čelních představitelů tohoto státu, zejména pana prezidenta a pana předsedy vlády, a čelila silným verbálním útokům. Ta situace se změnila tak, že dnes už ta média tak silným verbálním útokům nečelí, ale začíná se měnit situace v radách těchto médií. Zákon říká, že v radách by měly být zastoupeny významné regionální politické, sociální a kulturní názorové proudy. Skutečnost je taková, jak vidíme, že současná většina v Poslanecké sněmovně si ze všech těchto aspektů vybrala jenom to politické, a to ještě ne ve smyslu zastoupení různých politických směrů, ale jenom toho svého,“ řekl v diskusi spoluautor petice a čerstvý senátor David Smoljak (zvolen za STAN).
Podle organizátorů petice jsou dnes veřejnoprávní média pod politickým tlakem a politici se je snaží ovládnout skrze nominace spřízněných lidí do mediálních rad.
Náměstkyně ministra kultury Kateřina Kalistová upozornila na dokument (PDF), v němž Rada Evropské unie nedávno podpořila důležitost veřejnoprávních médií a inovativních způsobů distribuce jejich obsahu. „V prostředí roztříštěných informací a hrozeb pro národní bezpečnost hrají profesionální sdělovací prostředky klíčovou úlohu v produkci, šíření a ověřování informací, a jsou tak nepostradatelné pro veřejnou diskusi. V této situaci zůstává role nezávislých veřejnoprávních médií při ochraně demokracie, plurality, sociální soudržnosti a kulturní a jazykové rozmanitosti rozhodující,“ citovala Kalistová.
Současná koaliční vláda se v programovém prohlášení zavázala, že bude podporovat nezávislost veřejnoprávních médií. „Je zřejmé, že i v České republice mají média veřejné služby nezastupitelné postavení,“ zdůraznila náměstkyně. „Je pochopitelně možné vést diskusi o možných zlepšeních, jiném nastavení systému kontroly či financování, vždy však musí být zachována redakční i ekonomická nezávislost těchto subjektů na státní moci, stejně tak zajištěna udržitelnost případných změn do budoucna.“
Ministerstvo kultury jako garant mediálních zákonů žádné novely nechystá. Ale iniciativy se chopili přímo senátoři v čele s Davidem Smoljakem. Inspiroval je dopis od místopředsedy Rady Českého rozhlasu Jiřího Vejvody, který jim navrhl, aby se o volbu členů mediálních rad podělila sněmovna se Senátem. Senátoři to uznali jako relevantní argument a chtějí připravit systémovou změnu mediální legislativy.
Úspěch jejich případné novely ve sněmovně je však nejistý, nebylo by to poprvé, co poslanci zablokovali senátní snahy. „Sněmovna to prostě nechce. Nechce se vzdát svého mocenského vlivu na tyto instituce. Zákony o České televizi a Českém rozhlase vznikaly v době, kdy Senát ještě neexistoval,“ připomněl místopředseda horní komory Jiří Oberfalzer (ODS). Nikdy neprošel ani nápad, aby výroční zprávy obou médií projednával i Senát. „Jestliže dopustíme, aby tato média byla okleštěna nebo nějak svázána do kazajky cenzurních zájmů, tak můžeme v krátké době také pohřbít demokracii,“ domnívá se.
„Když vidím tlaky na naše veřejnoprávní média, hlavně na Českou televizi, tak je skoro malým zázrakem, že tomu dosud dokážete čelit,“ obrátila se na přítomné mediální manažery senátorka Miluše Horská (zvolena za KDU-ČSL). „V příštím roce a půl skončí v Radě České televize devět radních. Takže ještě před parlamentními volbami (na podzim 2021 – pozn. red.) může mít Babišova skrytá koalice Kavčí hory pod palcem,“ varovala.
Pirátský senátor Lukáš Wagenknecht připomněl, že kromě složení mediálních rad by bylo dobré upravit také systém financování České televize a Českého rozhlasu. K tomu ostatně vyzval senátory i předseda Rady České televize Jan Bednář: „Prakticky v celé Evropě existuje indexace televizních a rozhlasových poplatků. To znamená, že se poplatky pravidelně valorizují, s ohledem na vývoj inflace. Děje se to v mnoha zemích každý rok, někde to je po dvou letech a například v Německu je to po čtyřech letech.“ Myšlenku podpořil i senátor Raduan Nwelati (ODS).
Hlasování bylo nakonec jednomyslné. Všech 50 přítomných senátorů napříč různými politickým kluby hlasovalo pro vzetí petice na vědomí s výslovným dodatkem, že je potřeba udržet nezávislost veřejnoprávních médií. 31 dalších členů horní komory chybělo.
O nutnosti zajistit stabilní fungování veřejnoprávních médií v dalších letech nedávno na konferenci Digimedia 2019 mluvil také generální ředitel České televize Petr Dvořák.
