Hlavní navigace

Sever útočí na jihokorejské banky

Vojtěch Bednář

Jihokorejští vyšetřovatelé podezírají hackery spojené se severním sousedem z toho, že zaútočili na jednu z nejvýznamnějších bank a její zákazníky připravili na několik dnů o možnost zacházet s penězi. Kybernetická válka tak dostává nový rozměr.

Vojtěch Bednář

Ilustrace: Nenad Vitas

Kybernetická válka představuje v mnoha ohledech vrchol současných forem vojenského snažení. Vyžaduje špičkové technologie, špičkové mozky, prostředky, investice a čas. Její důsledky, jak se například nedávno přesvědčil Irán, mohou být velmi nebezpečné a mohou poškozovat jak jednotlivé instituce státu, tak i jeho schopnost elementárního fungování a zajištění služeb. Je veřejným tajemstvím, že prostředky kybernetické války vyvíjejí všechny velké mocnosti a  země, které by se rády velkými mocnostmi staly. Někdy je používají více, jindy méně bohulibým způsobem. Své by o tom kromě zmíněného Íránu mohl vyprávět třeba Google, ale i další.

Pokud za útokem v jižní Koreji skutečně stojí severokorejští hackeři – a to prakticky zcela jistě znamená také severokorejský  komunistický režim, jde ale o něco zcela jiného. Severní Korea není takřka v žádném ohledu podobná jiným civilizovaným zemím, dokonce ani svému komunistickému čínskému sousedovi ne. Počítače v soukromém vlastnictví zde takřka neexistují, přístup na Internet je bez povolení úřadů nelegální a tvrdě trestaný. V zemi existuje vnitřní IP síť, která nahrazuje některé služby Internetu, něco jako „severokorejský internet“. Severní Korea  v souladu s oficiální doktrínou Juche, která přikazuje „být nezávislý“, vyvíjí své vlastní operační systémy i další software, ale jeho úroveň je žalostná. Většina z toho mála PC hardwaru, který se v zemi nachází, je měřeno Evropským pohledem zastaralá a měřeno pohledem přetechnizovaného Jihu přímo archaická. To paradoxně severu nevadí, protože zastaralost v tomto případě znamená také vítanou nekompatibilitu.

EBF17_Cupr

Pokud by Severní Korea, jejíž IcT je na výše popsané úrovni, dokázala investovat do prostředků potřebných pro efektivní napadení jihokorejské banky, znamená to, že hardwarové a softwarová úroveň v rámci státu je sice mizérie, ale když dojde na záškodnické akce, jsou peníze na úroveň plně srovnatelnou s největšími lídry v oboru. A pokud neoutsourcovali personál, znamená to mimo jiné také, že samotní Korejci vlastní know-how nezbytné k provedení naprosto zásadního útoku. Nejenom v Jižní Koreji, ale kdekoli. Klidně na území nenáviděného kapitalistického Satana, ale třeba i jeho neméně nenáviděných nohsledů v Evropě.

Pro nás je událost ze vzdáleného korejského poloostrova, která navíc vypadá jako jejich čistě vnitřní věc, mementem. Informační bezpečnosti a opatrnosti v nakládání s digitálními daty bychom měli věnovat mnohem více pozornosti. Jinak se totiž může stát, že Sever zaútočí i u nás. 

Našli jste v článku chybu?