Koupě firmy Skype Microsoftem vyvolala zaslouženě menší poprask, který byl dostatečně probrán Patrickem Zandlem zde na Lupě a oglosován V. Bednářem tady. Třetí článek na stejné téma vypadá už jako nadbytečný, ale jde přece jenom o největší akvizici, kterou kdy Microsoft udělal, tak snad ještě jeden pohled snese.
Na čtvrt úspěšná firma
Skype je zvláštní společnost. Její produkt je technologicky vynikající, má přes půl miliardy zákazníků, firma je celosvětově největším operátorem v mezinárodních hovorech, stále roste a přesto se nedá označit za úspěšnou. Zakopaný pes je v tom, že sice kdekdo účet na Skype má, mnoho lidí si s ním rádo pokecá zadarmo s kamarádem na druhé straně zeměkoule, ale k běžnému telefonování se nepoužívá.
Srovnejme tato čísla. Celkový počet účtů je přes půl miliardy, ale denně Skype používá desetina z tohoto počtu – padesát miliónů. Ze Skype do Skype se (zadarmo) provolá sto miliard minut ročně, ze Skype do jiných sítí opět desetina z tohoto čísla. Tržby Skype se blíží miliardě dolarů; to vypadá hezky, ale když se podíváte na tuto tabulku, byl by Skype možná někde na konci první operátorské stovky. Na to, že to je celosvětově působící operátor, činí jeho tržby jedno promile (jednu tisícinu!) z toho, co za telefonování utrží pětadvacet největších mobilních operátorů světa.
Skype je tak z finančního pohledu vlastně bezvýznamný operátor – je menší než kterýkoli z české trojky. A zatímco všichni z české trojky vysoce nadprůměrně vydělávají, Skype – který je na trhu už devátým rokem – je víceméně prodělečným podnikem.
Nedá se říci, že by Skype byl jednoznačně neúspěšný. Ale jeho výsledky jsou směsí rozporuplných čísel, slušně kladných i silně záporných.
Monetizace je skoro neslušné slovo
U Skype se okamžitě dere na jazyk slovo monetizace. Tento ošklivý termín vymysleli nepochybně internetoví pionýři, a ve skutečnosti znamená jak vyždímat peníze z něčeho, co vůbec nebylo zamýšleno jako výdělečný podnik. Normální člověk by takové slovo vůbec nepoužil, protože obchodní model je u standardního podnikání evidentní. Jak monetizovat pekárnu? Tím, že prodávám rohlíky, přece.
V Internetu se tato bolístka opakuje znovu a znovu. Vymyslí se produkt, a aby rychle vyrostl, tak se dá zadarmo. V určitém okamžiku se pak ocitne na křižovatce, ze které vedou dvě cesty. Jedna říká: zpoplatníme ho. Výsledek je: uživatelé utečou, protože jej používají přece právě proto, že je zadarmo. Druhá říká: nechejme to zadarmo. Výsledek je – stále žádné tržby.
Jistě je možné se pokoušet i o nějaké třetí cesty, a Skype se pokouší – zpoplatňuje volání do venkovních sítí. Jenomže uživatelé toto nepotřebují: na volání do venkovních sítí mají mobily. I proto činí zásadní ukazatel tržby na jeden účet, tzv. ARPU, u Skype 1,2 dolaru (asi dvacet korun) ročně. To je směšná suma.
„Monetizovat“ Skype se pokoušel už kdekdo. Od Skype samotného, přes eBay a nyní se o to bude pokoušet Microsoft. Byť zapojením Skype do své zákaznické a partnerské sítě může věci trochu pomoci, naprosto nevěřím, že se po osmi letech útrat „19,40 Kč ročně“ stane zázrak.
Je Skype budoucností telekomunikací?
Toto je důležitá otázka. Sílou i slabostí Skype je jeho uzavřený, proprietární protokol. To znamená více než se na první pohled zdá. Zatímco v ostatních sítích (mobilních, nebo i VoIP postavené na standardním protokolu) je vzájemné volání odkudkoli kamkoli, s využitím celosvětově platného čísla základním standardem, u Skype se z 90% volá uvnitř této sítě a spojení s okolním světem zabezpečují propojky SkypeIn a SkypeOut.
Skype Protocol je přitom kvalitní, špičkový – umí prohnat hovor ve výborné kvalitě i nejnemožnější sítí, nerozpojuje, prokopne se přes kdejakou ochranu a zábranu. Ale je to tak trochu problém VHS vs Betamax: není kompatibilní s okolním světem a proto zvítězí ten rozšířenější, ne ten lepší. A je jedno, že Skype vlastně znamenal telekomunikační revoluci a umožnil miliónům lidí dříve nemožné – mezistátní, mezikontinentální volání za 0,00 Kč s nelimitovanou délkou hovoru.
Skype je a zřejmě i zůstane vynikajícím a používaným řešením tam, kde by se normálně volalo za velice draho: to jsou zejména mezinárodní hovory mezi hodně exotickými destinacemi, případně i tam, kde jsou standardní hovory drahé relativně, vzhledem k mzdě v dané (chudší) zemi.
V souvislostí se Skype vytane na mysli klišé o mouřenínovi, který vykonal černou práci a pak může jít. Černou prací Skype, kterou málokdo umí docenit, je jeho role ve zlevnění mezinárodních hovorů. V situaci, kdy velmi známý subjekt ukazuje, že je možné mezi naprosto jakýmikoli destinacemi na světě volat za nulu, je pro velké operátory stále obtížnější až nemožné udržovat a obhajovat své nemravné mezinárodní tarify. Svět – zákazníci, ale třeba i regulátoři – nyní jasně vidí, že extranáklady na mezinárodní hovory vlastně nejsou, neliší se od nákladů na lokální hovory. Dříve operátoři mohli vytahovat argumenty o ohromných nákladech na tyto způsoby volání (a také tak činili), dnes jim může regulátor s odkazem na Skype říci – nechte si ty kecy.
Skype je a zůstane světem pro sebe, a ani to, že se z něj stane „Microsoft Skype“ na tom nic nemění – spíš naopak. Microsoft je firma počítačového („PC-centrického“) světa a bude chtít Skype především protlačit jako volací funkci do svých kancelářských aplikací, tj. „rightclick na kontakt – zavolej mu“. Spojovat tuto akvizici s nedávnou další velmi pozoruhodnou smlouvou s Nokií je podle mého názoru nepochopení situace. Skype-enabled mobily může už dávno vyrábět kdekdo a taky je kdekdo vyrábí – ale moc se neprodávají. Naprostou většinu trhu s mobilů – toho, na který navíc spoléhá Nokia ze všeho nejvíce – ovládají mobilní operátoři a myslet si, že do své nabídky doťáků i normálních telefonů zahrnou skypácké, je více než naivní. Microsoft je velká firma s různorodými oblastmi působení a to, že během krátké doby koupila Skype a uzavřela úzkou smlouvu s Nokií, spolu nejspíš nesouvisí a nic z toho nevyplývá.
Mobilní Internet: poslední bitva vzplála
Můj názor je zde jistě ovlivněn tím, co dělám, ale domnívám se, že jedinou telekomunikační alternativou – a to ještě ne se zárukou úspěchu – je telefonování s využitím internetového protokolu, avšak postavené na standardech. Trhu dnes jednoznačně dominují mobilní operátoři, s velkou převahou nad kýmkoli dalším, pevnolinkový byznys je dědictví minulosti na setrvalém ústupu. Standardní (tj. standardy dodržující) VoIP telekomunikace jsou stále malé, ale ne mrňavé – zde jsou různé prognózy, ta nejodvážnější hovoří o 25 miliardách USD coby velikost VoIP trhu pro příští rok. To je pětadvacetkrát více než kolik jsou tržby Skypu, ovšem stále je to kapička proti 1600 miliardám USD (!), což je celková velikost telco trhu odhadovaná pro rok 2010.
Plameny sice ještě po obloze nešlehají, ale bitva vzplála: poslední bitva o všudypřítomný Internet. Kdo obsadí „vzduch“, kdo dokáže dodávat širokopásmovou internetovou konektivitu tam, kde je to potřeba (v okolí lidských sídel a jinak frekventovaných míst) za dobrou cenu, bude posledním vítězem – další bitva už nebude. Největší zálusk si dělají hlavní operátoři – proto také mimochodem prosazují termín „mobilní Internet“, který už skoro zdomácněl, přesto že tento pojem je nonsens. Mobilní je to, co se pohybuje, a Internet ve vzduchu jen „je“, nebo případně není, ale nepohybuje se. (Ale oni mají rádi termín „mobilní“, který si vlastně zmonopolizovali, protože to jakoby znamená, že tu službu musí poskytovat oni, když jsou to taky operátoři „mobilní“).
Bitva se dnes vede nenápadně, ale o to urputněji – o frekvence. Hlavní operátoři si ty zbylé chtějí koupit a nejspíše zkusí přeplatit jakéhokoliv dalšího zájemce. Internet ve vzduchu je pro velké operátory s trochou nadsázky otázka života nebo smrti: pokud jej ovládnou tak jak ovládli telefonii, mnoho se nezmění, Skype i standardní VoIP zůstane na okraji. Pokud ale zde nastane konkurenční prostředí, bude prudce růst objem hovorů mimo operátory, a to jak s využitím Skype, tak i standardních VoIP operátorů.
Předvídat budoucnost je tedy velmi těžké. Velcí operátoři využijí (nejen u nás!) všech tlaků a veškeré lobby, kterou mají, aby jim tato zásadní věc neutekla – to je jasné. Nejasné jsou technologie – další rozvoj standardu 802.16, ať již v sub-normě WiMax nebo mimo ni. Nejasní jsou i další hráči, kteří budou chtít k softwaru, hardwaru a službám poskytovat také konektivitu – například Google, Apple nebo možná i Amazon. Nejasné je, zda se podaří udržet Internet zcela otevřený a neutrální, nebo jestli se nejsilnějším hráčům podaří ve svých sítích vynucovat vlastní pravidla (už jsou zde více než náznaky). Nejasné je, jak do celého procesu promluví regulátoři, pro nás je zásadní hlavně EU úroveň, ze které se (neochotně, ale přece) odvozuje to, co udělá ČTÚ.
Budoucnost telekomunikací je tedy nejasná a v každém ohledu obtížně předvídatelná. Mám-li se ale vrátit k hlavnímu tématu: to, že došlo ke zmíněné akvizici, Skypu neublíží, ale ani mu to moc nepomůže, a Microsoftu právě tak. Telekomunikační trh si razí svou cestou bez ohledu na tyto – v daném oboru jen maličko významné – hráče.
ČLÁNKY DO MAILU