Provozovatele internetových televizí čekají možná těžké časy. Rada pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV), regulátor a hlídač standardního televizního a rozhlasového vysílání, by rád získal páku i na projekty, které jsou provozovány jenom na Internetu. Zákon o audiovizuálních službách na vyžádání, do jehož pravomoci má spadat i internetové vysílání, má pomoci bojovat proti nevhodnému a protizákonnému obsahu v internetovém videu. Zákon připravili lidé z Ministerstva kultury ČR na motivy eurounijní regulace téhož. Cílem zákona je smysluplný boj proti pornografii, kterou mohou děti vidět na Internetu, a také proti rasismu i dalším společensky nebezpečným jevům.
Novinka se má týkat pouze provozovatelů velkých serverů, blogeři a provozovatelé osobních stránek se kontroly bát údajně nemusejí: rozlišujícím kritériem je zde skutečnost, zda jde o podnikatelskou aktivitu. RRTV je orgán, který kontroluje televizní vysílání dlouhá léta a má jistě v této činnosti mnoho zkušeností a úspěchů. Jak si ale radní poradí s Internetem? Zlé jazyky tvrdí, že velmi špatně, jelikož v řadách úředníků mnoho specialistů na Internet není. Registrace, poplatky a kontrola mají zasáhnout velké weby. Nejen že přibude další administrativa, ale ve vzduchu také visí hrozba pokut za porušení zákona.
Ve článku v týdeníku Euro najdeme vyjádření velkých hráčů místního trhu, kteří z regulace samozřejmě nejsou nadšeni a poukazují na různé překážky, které ji mohou provázet. Logickým argumentem je poznámka, že internetové video bude velmi těžké sledovat a regulovat, samotné médium příliš nenahrává kontrole. V kontrole televizního vysílání hrají velkou roli oznámení, které pak rada řeší a na základě kterých pak uděluje pokuty. Najde se vůbec někdo, kdo by si namáhal oznamovat porušení zákona v internetovém vysílání? Jediným řešením by pro RRTV mohlo být snad najmutí firmy, která by prováděla kontroly videoobsahu, ve stávajícím složení na to rada kapacity mít nebude.
Navrhované úpravy
Ve hře je spolupráce se Sdružením pro internetovou reklamu, ovšem sama výkonná ředitelka Kateřina Hrubešová podle Eura považuje zákon za nejlepší ze špatných řešení. Nejenom Kateřina Hrubešová je přesvědčena o tom, že veškeré prohřešky na Internetu jsou řešitelné stávajícími prostředky. Není vůbec jisté, v jaké podobě bude zákon schválen a zda se mu dostane potřebné pozornosti poslanců, kteří mají nyní trochu jiné starosti.
Jaké jsou hlavní úpravy, uvedené v zákoně a týkající se videoobsahu na Internetu? Internetové televize a poskytovatelé videoobsahu na Internetu budou v evidenci RRTV, video nebude smět podněcovat k nenávisti z důvodů pohlaví, rasy a dalších specifik. K erotickému a násilnému obsahu se nebude smět dostat snadno mládež. Vznikne povinnost uchovat odvysílaný program včetně reklam 30 dní zpět a provozovatel bude muset zveřejnit tiráž se základními informacemi pro diváky.
Ano, děti nemají vidět erotický a násilný obsah, to je jistě chvályhodný počin, ale jak toho prakticky dosáhnout? Nejde jenom o nařízení, aby se vlk nažral a koza zůstala celá? Vždyť i v televizi se děti mohou dívat na erotické pořady velmi jednoduše, stejně tak to je i s Internetem, zde spíš vše záleží na rodičích a režimu, který stanoví. Ministerstvo kultury jako předkladatel zákona chce rovné podmínky pro všechny, takže má dojít k jejich narovnání. Lze ale regulovat internetové televize podobně jako ty klasické celoplošné? Možná ano, ale ne za pomoci zákona, který vychází z podmínek pro klasické televize, jako jsou Nova, Prima nebo Česká televize. Zatím to vypadá tak, že bude případ od případu porušení zákona řešit RRTV ve spolupráci se Sdružením pro internetovou reklamu.
Regulace internetového videoobsahu primátně vzešla z Bruselu. Stížnosti směrem k RRTV tedy mohou přicházet i z ostatních členských zemí Evropské unie. Pokud ovšem provozovatel videoserveru sídlí někde jinde než na území Evropské unie, může být v klidu, místní ani evropské zákony a nařízení se ho netýkají. Pavel Mucha z Centrum Holdings pro Euro naznačil, že pokud bude nejhůře a regulace bude opravdu nesnesitelná, vždycky existuje možnost přesunutí serverů mimo EU…
Jak se k regulaci staví odborníci
Jak se na možnost regulace videoobsahu na Internetu dívají odborníci? Asi těžko bychom našli někoho, kdo by s podobným nápadem souhlasil a podpořil by ho. Tomáš Jindříšek ze společnosti Ogilvy Interactive návrh zákona považuje za absurdní. Nejhorší na něm je navrhovaný způsob provedení regulace. Zodpovědný orgán „Rada pro rozhlasové a televizní vysílání“ nemá na regulaci znalosti, zkušenosti a koneckonců nemá internetové vysílání ani ve svém názvu. Tvrdit, že Internet je naprosto neregulovaný, je také nesmysl. I dnes se na něj přece vztahují zákony České republiky. Tedy například autorský zákon, ošetření šíření pornografie apod. I kdybychom připustili potřebu regulace, vzhledem k technickým možnostem Internetu bude zákon skutečně bezzubý. Videoservery se závadným obsahem budou stejně vysílat ze zahraničí a zákon se tak stane pravděpodobně pouze nástrojem šikany pro seriózní provozovatele videoobsahu. Technicky není podle mého názoru v demokratické zemi taková naivní představa o regulaci Internetu proveditelná. Inspirovat se nicméně můžeme například v Číně, tam to funguje bez problémů pod pregnantnějším názvem cenzura.
Konzultant a novinář Daniel Dočekal se k problematice staví jasně: Regulovat Internet? Ale jistě, vždyť už regulovaný je. Není to médium/prostor, kde by neplatily existující zákony. Nedomnívám se, že Internet vyžaduje další specifické metody regulace, ale plně chápu pohnutky, které za snahou o regulaci Internetu jsou – nejde o nic jiného, než o věčné pokusy cenzurovat něco, co je nepochopitelné a neuchopitelné. Internet přináší pro politickou a cenzurní moc nebezpečí ztráty kontroly a jako takový tedy musí být svázán dalšími regulemi. Až tak absurdními, jako jsou svévolné aktivity telekomunikačních operátorů schovávajících se za ochranu dětí před pornografií. Asi by bylo vhodné připomenout ještě něco. Aktuální snahy o regulaci Internetu jsou v rozporu s Ústavou – tím dokumentem, který si současná politická moc tak snadno přizpůsobuje podle potřeb. Pokud tedy Evropská Unie trvá na nastoleném rámci regulaci, bude asi nutné řešit další problém s Ústavou. Včetně tím, že regulační snahy vedou k porušování základních lidských práv, a to i na úrovni EU.
Zajímavý pohled na problematiku poskytl Ivan Rössler, člověk z oboru a bývalý šéfredaktor TV Nova: Internet není televize. Využívá sice určitých podobných technologických postupů, ale připomíná spíš TV on demand, protože si můžete svobodně vybírat z obrovské databáze videí. Tím ale není řečeno, že neexistuje regulace už nyní. Jsou obecné zákony, které musí provozovatel dodržovat a ty podle mého názoru zcela postačí. Mám na mysli nepropagování násilí, šíření pornografie, rasové a jiné nesnášenlivosti apod. To si myslím, že k regulaci stačí. Nevzpomínám si, že by se zákon už zmohl na pořádnou definici veřejnoprávní služby a už chce regulovat něco, co ještě technologicky nedozrálo, aby se to jako internetová TV dalo definovat.
Situaci okomentoval i Pavel Hacker ze společnosti neo@Ogilvy: Snahy regulovat Internet jsou kombinací populismu, odvěké snahy mocných regulovat a ovládat a naprostého nepochopení předmětu regulace. V případě videoserverů to jasně ukazoval např. požadavek na vysílání „závadného obsahu“ po 22. hodině. Nicméně k regulaci nepochybně dojde, minimálně k samoregulaci, která bude neustále zaostávat za vývojem Internetu, globálním rozsahu služeb omezovaných lokálními pravidly a omezeností regulátorů, takže se regulace bude stávat stále absurdnější.
Jiří Malý ze stejné společnosti doplňuje o pohled na spornou definici internetové televize: Hlavní problém vidím v definici internetové televize. Způsobů, jakými lze šířit „pohyblivé obrázky“, je na Internetu víceméně nekonečně mnoho a podobný zákon bude nutně diskriminační. Na koho by se vztahoval? Na ty, co videoobsah agregují (např. vyhledávače), tvoří (např. produkční firmy), streamují (hostingové firmy), prezentují pod určitou značkou (např. stream.cz)? Pokud si vytvořím uživatelský playlist na youtube a vložím do svých stránek, je můj blog internetovou televizí? A brand kanál velké značky? Zůstaňme raději u obecných normotvorných zákonů a nepokoušejme se vytvářet, které nemají šanci vydržet ani pár měsíců.
Podle vyjádření odborníků je jasné, že Internet je do jisté míry regulován již nyní, a to příslušnými zákony, zasahujícími do jednotlivých témat. To, co by mělo úředníky trápit nejvíc (pornografie, rasismus), je řešeno docela dobře.
Na jednu stranu by mohlo být zajímavé počkat si (pokud bude zákon v této podobě schválen), jak se RRTV s regulací popere. Jenže pak už může být pozdě, k regulaci Internetu se dostane nekompetentní orgán s problematickým mandátem i odbornými kvalitami. A čekat od něj nějakou smysluplnou regulaci není zrovna nejmoudřejší. Ostatně české videoservery nečekaly a už před časem implementovaly samoregulační mechanismy, například na největším českém videoserveru Stream.cz můžete nahlásit závadné uživatelské video a to je posléze provozovatelem serveru staženo. Možná by taková samoregulace byla nejenom efektivnější, ale i levnější, než rozšiřování působnosti RRTV na Internet.
Stávající situace ale napovídá, že se provozovatelé videoserverů a poskytovatelé videoobsahu na Internetu mají na co těšit…
ČLÁNKY DO MAILU