Otázka je, co v této věci udělá RIPE. Mám teď na mysli jeho dokument číslo 152 (Charging by Local Internet Registries). Tam se totiž říká, že lokální registrátoři si mohou nechat platit poskytované administrativní a technické služby, nesmí však zpoplatňovat propůjčení IP či domain-name prostoru. Což o to, tohle ještě jistě půjde udělat (začne se důsledně říkat, že se neplatí za založení a udržování domény, ale za administrativní práci s tím spojenou), ale dále se praví, že pokud má daná registratura monopolní postavení (a to CZ-NIC má), nesmí generovat příliš vysoké ceny/zisky, a tím svého monopolního postavení zneužívat. Konkrétně se jim doporučuje (ale to už je bohužel jen doporučení), aby ceny odpovídaly nákladům (což CZ-NIC zjevně plánuje nedodržet), nebo alespoň aby byl konsensus o výši cen (a tedy i zisku) v rámci celé komunity, které příslušná registratura slouží (tedy ne jen mezi platícími členy CZ-NIC). To se teď nedá dopředu posoudit, ale prochybuji, že CZ-NIC takového konsensu dosáhne.
A pak ještě (ale já nejsem právník), je otázka, co udělá s potencionální antimonopolní stížností příslušný úřad pro hospodářskou soutěž.
Mám vážné pochybnosti o tom, ze CZ-NIC dokáže poměrně značné zisky smysluplně použít, a vzhledem k tomu, že se pravděpodobně budou úzkostlivě snažit, aby z takovýchto peněz neměl (nevyrovnaný) prospěch žádný z nich, bude jejich využití (alespoň pro Internet) značně komplikované. Situace, kdy nějaká skupina získá monopolní kontrolu nad omezenými zdroji čehokoliv, nastaví pravidla vstupu „do klubu“ tak, aby se tam každý nedostal (viz „vstupní poplatek“) a nastaví poplatky za poskytované služby tak, že musí začít rešit, co s takovou spoustou peněz potom udělá (!) – to je prostě absurdní.
Přiznám se, že ne zcela chápu, čeho se vlastně CZ-NIC snaží dosáhnout.
