„Čísla vyjadřují takzvané instability score,“ říká Jakub Šuster ze startupu CulturePulse, když popisuje cifry u jednotlivých zemí regionu kolem Perského zálivu. Mnohé země svítí červeně, protože se blíží k maximu, kterým je jedna, říká, když komentuje jejich výši – 0,8080 pro Saudskou Arábii, 0,9554 pro Kuvajt a o něco světlejší 0,7877 pro Írán. Ve skutečnosti je nejvyšší číslo o kus dál, u Pákistánu, kde září 0,9721.
Instability score je interní metrika zmíněného bratislavského startupu. Vypočítává pravděpodobnost, že v následujícím období bude země nestabilní. Je na něm zajímavých několik faktů. Region začal nabírat sytěji červenou barvu až dva dny předtím, než na Írán začaly útočit Spojené státy a Izrael. A to přesto, že instability score vyjadřuje pnutí uvnitř dané země, a ne čistě nebezpečí přicházející zvenčí. A především, čísla, která odkazují k situaci, vypočítává umělá inteligence.
CulturePulse je totiž projekt, který vytváří v digitálním světě odraz určité kultury, například obyvatel konkrétní země či daného území, aby pomohl pochopit, jak lidé reagují na události ve společnosti. Svým klientům přináší informace o psychologii a jednání lidí. Pracoval s OSN, univerzitami i technologickými firmami, na projektech v Evropě i mimo ni.
Pro OSN vytvářel mimo jiné projekt zabývající se izraelsko-palestinským konfliktem. Aby bylo jasno: cílem v takovém případě není vyřešit konflikt pomocí umělé inteligence. „To by bylo dost naivní. Spíše jsme se snažili pochopit, co se ve společnosti děje. Konflikty často vznikají z kombinace identity, emocí, ekonomiky a politiky. A právě tyto věci se snažíme modelovat,“ popisuje Šuster, který má ve startupu pozici viceprezidenta. „Vytváříme modely společností, které simulují různé skupiny lidí a jejich chování. Díky tomu se dá podívat například na to, jak aby společnost reagovala na různá politická rozhodnutí anebo ekonomické změny. Je to nástroj na pochopení dynamiky konfliktu,“ vysvětluje.
Že jde o technologii, která vyvolává zájem bezpečnostních projektů, svědčí i skutečnost, že před třemi měsíci byl CulturePulse přijat do programu NATO Diana. To je akcelerátor, který NATO vytvořilo pro technologické firmy vyvíjející řešení v oblasti bezpečnosti, obrany a krizového řízení. Jeho hlavním cílem je rozvoj alianční technologicko-inovační sítě, která propojí civilní firmy s vojenskými experty a akademickou sférou, a organizace si tak zajistí rozvoj technologií a jejich prostoupení do reálného užití. Do programu se hlásilo 3 500 společností z členských států NATO, aliance jich vybrala 150.
Simulace společností uvnitř počítače
Ve zjednodušeném pojetí CulturePulse modeluje s pomocí umělé inteligence lidská společenství v digitálním prostoru a vytváří tak digitální dvojčata různých společenství. „Nejjednodušeji se to dá vysvětlit jako simulace určité společnosti v počítači. V modelu máme mnoho virtuálních lidí, kterým říkáme agenti. Reprezentují různé skupiny obyvatelstva. Každý má určité hodnoty, názory nebo emoce,“ popisuje Šuster.
Aby agenty CulturePulse mohl vytvořit, sleduje u lidí víc než 93 dimenzí zásadních pro jejich chování. Jde o různé kategorie dat, které na škále mezi 0 a 1 vyjadřují nastavení osob: míru jejich emocí, jako je hněv, úzkost, osobnost, morálku, sociální vazby, demografické údaje včetně věku i lokality, náboženské přesvědčení, hodnotové orientace, postoje k nenávistným projevům, nebo třeba víru v nadpřirozeno. Výsledkem je matematické vyjádření těchto dimenzí, jehož principy však vycházejí z psychologie a sociologie. Ukazuje, co lidi v konkrétním společenství motivuje k činům a jak jsou schopni se připoutat k různým konceptům, které se mohou stát motivátory krajních činů, jako je terorismus nebo ozbrojené útoky.
Pro výpočet dimenzí sbírá projekt data z řady zdrojů. S některými pomáhají dotazníky u tisíců respondentů, k mnohým sbírá umělá inteligence informace z internetu, od textů přes obrázky po videa. Nachází je na sociálních sítích, zjišťuje informace z Googlu, ale také z historických dat. Model se učí i z médií a výzkumů. „Vše závisí na konkrétním projektu a zadání klienta. Když se v modelu něco změní, například ekonomická situace nebo politické rozhodnutí, můžeme sledovat, jak by se mohlo změnit chování společnosti,“ vysvětluje Šuster.
Podstatné je, jak se v dané společnosti zrovna o některých tématech hovoří. Pokud se například v médiích začnou řešit otázky identity, minulosti, nespravedlnosti nebo ohrožení, jsou to signály v zemi rostoucího napětí a nestability.
„Média a sociální sítě často ukazují, že se něco ve společnosti mění ještě dříve, než se to projeví v realitě,“ říká Šuster. „Na toto používáme naši platformu Ares. Ta v podstatě neustále sleduje velké množství mediálních zdrojů, sociálních sítí a veřejných dat z různých zemí. Následně analyzuje, jaká témata se objevují, jaké emoce jsou s nimi spojené a jak se šíří mezi různými skupinami lidí,“ uvádí. Ares přitom neřeší jen klasickou analýzu sentimentu, snaží se „pochopit“ otázky důvěry, spravedlnosti, identity, strachu i pocitu ohrožení. „Právě tyto věci často rozhodují o tom, jestli se situace uklidní, nebo naopak vyhrotí. Systém sleduje, jak se faktory mění v čase a jak spolu souvisí, proto CulturePulse vnímá změny v polarizaci společnosti,“ říká Šuster.
Bratislavský startup s americkými zakladateli
V čele CulturePulse stojí Justin Lane a Fount LeRon Shults. Jsou to výzkumníci, kteří začali spolupracovat v rámci Laneova postdoktorandského studia, v rámci nějž modeloval multiagentní umělou inteligenci. Shults měl na podobný výzkum grant a své úsilí tak spojili. Díky tomu publikovali řadu prací v odborných recenzovaných časopisech. Spolu s tím začaly chodit poptávky ze strany byznysu, takže tým CulturePulse modeloval syrskou uprchlickou krizi, pro norskou vládu dopady covidu a později mapoval pro OSN konflikt mezi Izraelci a Palestinci. Tento projekt nicméně ukončil vpád Hamásu v říjnu roku 2023 do Izraele. Byznys se ale projevil i na straně investorů, CulturePulse od nich nasbíral v přepočtu zhruba 60 milionů korun a mezi ty, kteří projektu věří, se řadí slovenský Zero Gravity Capital nebo české Rockaway Ventures.
CulturePulse se totiž, přestože má americké zakladatele, usídlil v Bratislavě. Tam má dosud většinu pracovníků z týmu, který nyní tvoří asi deset lidí. Zaměstnává vývojáře, datové analytiky i sociální vědce a popisuje mezinárodní ambice.
Kromě bezpečnostního směru se ukázalo, že podobné principy se dají aplikovat i na veřejnou komunikaci či marketing. „Firmy řeší v principu velmi podobný problém jako vlády nebo mezinárodní organizace. Chtějí vědět, jak lidé zareagují na určitou zprávu, kampaň nebo rozhodnutí,“ popisuje Šuster s tím, že cíl je stejný: pomoci klientům pochopit psychologii publika a to, co s lidmi rezonuje. „Nejde jen o to, kolik lidí něco vidí nebo na to klikne. Důležitější je, jestli je zpráva v souladu s hodnotami a identitou dané skupiny lidí. Právě toto jsme původně zkoumali při konfliktech a společenských krizích. Když pochopíte, co lidi motivuje a co je spojuje nebo rozděluje, dá se to aplikovat také v úplně jiném prostředí. Například při komunikaci značek nebo při marketingových kampaních. Takže dnes děláme projekty pro veřejný sektor i pro firmy, které chtějí lépe pochopit své publikum a vyhnout se situacím, ve kterých komunikace narazí na odpor nebo nepochopení,“ vysvětluje Šuster.
Slovensko se pro firmu stalo i zajímavým klientem. Nechává si u ní vytvořit digitální dvojče celé společnosti. CulturePulse na projektu spolupracuje se Slovenskou akademií věd a institutem DEKK. „Simulace společnosti nám poskytne náhled do toho, co by se mohlo stát – ještě předtím, než se to stane. Takový prediktivní model je neocenitelný nástroj pro každého, kdo navrhuje veřejné politiky,“ uvádí Pavol Kosnáč, ředitel DEKK.
Kompas AI
Ptát se, co se podle AI dít dál bude v regionu kolem Perrského zálivu, nemá smysl. Umělá inteligence hlásí rostoucí napětí daleko za hranicemi Íránu. AI ale nepředvídá budoucnost a ani konflikty nevyřeší, což tým CulturePulse zdůrazňuje.
Firma místo předpovědí pomáhá prostě dělat informovanější rozhodnutí. „Tímto jsme se zabývali například při výzkumu konfliktu v Severním Irsku. Vytvořili jsme model společnosti, který se snažil pochopit, proč se některé situace vyhrotí do násilí. Ukázalo se například, že lidi jsou většinou mírumilovní, ale když mají pocit, že je ohrožena jejich identita nebo základní hodnoty, napětí může velmi rychle růst,“ říká Šuster.
Proč má na zmíněné mapce nejvyšší hodnoty podle AI právě Pákistán? „Je v dlouhodobém konfliktu s Afghánistánem. Což přispívá do celkové nestability regionu,“ popisuje Šuster a naznačuje, že situace u jednoho souseda přilévá na nestabilitě u druhého, a napětí tu tak roste všemi směry.
Tam, kde válka probíhá dlouhé měsíce nebo roky, bývají čísla nižší. Společnost je již zmobilizovaná a model to reflektuje. Výjimky by se však přeci našly. Patří k nim projekt, který zpracovával CulturePulse pro OSN v Bosně a Hercegovině. Snažil se pochopit, proč se i desítky let po válce stále objevuje etnické napětí a proč se zemi nedaří posouvat dopředu tak rychle, jak by mohla.
„Velká část projektu se zaměřuje na důvěru ve společnosti. Konkrétně na dva typy. První je vertikální důvěra, tedy ta lidí ve stát a instituce. Druhý pak horizontální důvěra, tedy ta mezi různými skupinami obyvatelstva. V Bosně je právě tato kombinace velmi citlivá. Když lidé nedůvěřují institucím a zároveň ani jiným komunitám, vytváří to prostředí, kde napětí může růst,“ popisuje Šuster.
Účast v akcelerátoru NATO ukazuje CulturePulse jako zajímavého hráče v obranných technologiích. „Zároveň je pro nás důležité i to, že se dostaneme ke spolupráci s výzkumnými laboratořemi a partnery z různých zemí NATO,“ těší se Šuster.
- Chcete mít Lupu bez bannerů?
- Chcete dostávat speciální týdenní newsletter o zákulisí českého internetu?
- Chcete mít k dispozici strojové přepisy podcastů?
- Chcete získat slevu 1 000 Kč na jednu z našich konferencí?
Staňte se naším podporovatelem
ČLÁNKY DO MAILU