Streaming hudby? Digitální muzika už tvoří stejné příjmy jako fyzické nosiče

Spotify, Rdio, Google, Apple, Pandora a řada dalších firem chce získat zásadní pozici ve streamingu hudby. Podle toho, s jakou vervou se do toho pouštějí, a také podle toho, kolik peněz tímto směrem investují, to vypadá, jako kdyby hudební streaming byl zásadně významný. Jenže ono to až tak není. Zatím, nutno dodat.

Dnešní špičkou v online hudebním streamingu jsou Spotify a Pandora, které se mohou pochlubit i zdaleka největším poměrem platících zákazníků – jak ale upozorňuje například americký Nielsen, v praxi to stejně nakonec končí na tom, že za hudební streaming platí pouze 5 % spotřebitelů. 

Spotify, ale nově i Google se soustřeďují hlavně na vyvolání zájmu o své služby. Hudbu tak můžete poslouchat zdarma, byť s řadou různorodých omezení. Ať už jde o prokládání reklamami (Spotify) nebo nemožnost vybrat si, co budete konkrétně poslouchat (Google).

Trh s hudbou jako celek ale vypadá ještě zajímavěji – typický zákazník například, opět podle Nielsenů, utratí ročně nejvíce peněz za živé koncerty (38 dolarů). Následuje kupování CD nosičů (13 dolarů). Digitální nákupy v žebříčku najdete vícekrát – digitální písničky (8,9 dolaru), digitální alba (7,3 dolaru) a streaming je prozatím až na posledním místě s 3,6 dolaru. A zde je znovu na místě zopakovat, že toto je roční útrata.

Pokud vezmeme v potaz jiný zdroj dat, konkrétně IFPI a zprávu o stavu hudebního trhu z roku 2015, tak je možné to vzít z opačného konce. Zjistíte například, že digitální kanály se podílejí na hudebních příjmech 46 procenty (o rok předtím to bylo 39 procent), což představuje 6,85 miliardy dolarů. Stejných 46 % tvoří prodej hudby na fyzických nosičích a zbylých 8 % je prodej práv a další formy příjmů.

IPFPI přitom zmiňuje, že právě služby s předplatným za hudbu (což v zásadě jsou právě streamingové hudební služby) byly největším důvodem růstu v digitální oblasti. Předpokládá se, že ve službách s předplatným za hudbu je dnes 41 milionů zákazníků (celosvětově, v roce 2013 to bylo 28 milionů).

Prodej hudby na fyzických nosičích přitom o 8,1 % poklesl, stejně jako stahovaná hudba (pokles o 8 %), což ve finále vedlo k tomu, že celkový objem příjmů z hudby v roce 2014 poklesl o 0,4 % (celková částka je 14,97 miliardy dolarů).

Vlastní příjmy z digitálních prodejů přitom nejsou až tak optimistické, jak by to mohlo vypadat – 52 % tvoří stahování (8% pokles, 10,9% pokles u placení za jednotlivé písničky, 4,2% u placení za celá alba), 23 % předplatné služby (zmíněných 41 milionů zákazníků), 9 % příjmů plyne z reklam ve streamingu, 12 % spadá do kategorie „ostatních“ a 3 % z mobilní personalizace.

Vrátíme-li se zpět ke zprávě od Nielsenů, tak zde se hovoří i o 54% růstu streamingu, poklesu prodeje fyzických alb na CD a mírném posílení prodeje vinylových desek. Potvrzují i pokles digitálních alb a jednotlivých písniček. V zásadě se tedy od toho, co o hudbě uvádí IFPI, neliší.

V jaké krizi se hudební průmysl nachází, je možné vidět na vývoji od roku 2002. Tehdy se celosvětově prodala hudba za 25,1 miliardy dolarů, zatímco loňské číslo je o více než 10 miliard nižší.

Ještě zajímavější je ale pohled na vývoj podle sektoru – tam vidíte jasný nástup digitální hudby od roku 2004 až do současnosti. A také to, že případné výmluvy hudebního průmyslu na zásadní vliv hudebního pirátství jsou těžko obhajitelné – objem příjmů z hudby klesá dlouhodobě. A můžeme přemýšlet hlavně nad tím, že v minulosti byla cena za hudbu neopodstatněně vysoká. 

Spojíte-li si vše dohromady, tak je poměrně jasné, proč se řada společností snaží získat významnou pozici ve streamingu v kombinaci s předplatným. Dává to naději, že takoví zákazníci budou platit. Otázkou ale zůstává, jestli budou skutečně ochotní platit okolo 10 dolarů měsíčně, tedy více než 100 dolarů ročně. Je zde dost podstatný rozpor s tím, kolik peněz dnes utrácejí za hudbu jako takovou.

Součet ročních útrat za jednotlivé hudební aktivity (viz Nielseni na počátku článku) totiž dosahuje pouze 80 USD. Pro streaming za předplatné by to znamenalo, že přijatelnější částka by byla spíše někde okolo pěti dolarů. O snížení měsíční částky se naposledy pokoušel Apple, ale narazil na neochotu hudebního průmyslu jít pod onu magickou hranici 10 dolarů.