Andrej Babiš v poslední době opakuje návrh, aby se Česká televize spojila s Českým rozhlasem a nejlépe odstěhovala do nové budovy u stanice metra, třeba v Letňanech.
Argumentuje například britskou BBC, rakouskou ORF nebo italskou RAI – ale to jsou všechno organizace, které odjakživa fungovaly jako jedna instituce. Nikdo je dodatečně nespojoval.
Lídr opozičního hnutí ANO zmínil také situaci ve Francii, kde skutečně předchozí vláda uvažovala, že vytvoří jeden velký podnik France Médias. Mělo jít o úplnou fúzi několika samostatných organizací, od televize přes rozhlas po filmový institut. Dnešní francouzská struktura veřejnoprávních médií je totiž o něco složitější než ta naše.
V prosinci nastoupila nová vláda a premiér François Bayrou oznámil, že chce v reformě pokračovat. Její podstata ale bude trochu jiná, protože se pro ni pak lépe najde politická podpora v parlamentu. Ministryně kultury Rachida Dati se nyní přiklání k vytvoření holdingové struktury se čtyřmi samostatnými dceřinými společnostmi: televizí, rozhlasem, zahraničním vysíláním a filmovým institutem. Holding dostane od státu každý rok čtyři miliardy eur (tedy asi sto miliard korun).
Spojování odděleného rozhlasu a televize se obecně děje zřídka. Učinily tak Estonsko (2007), Slovensko (2011) a Maďarsko (2015), případně by se tak dala vyhodnotit také španělská reforma s účinností od roku 2007. Synergické efekty nejsou jednoznačné: jinak to vypadá při spojování zdravé organizace s problematickou, dvou problematických nebo dvou zdravých. Častým argumentem totiž bývají velké dluhy, které má reorganizace vyřešit.
Česká televize a Český rozhlas patří v evropském kontextu mezi stabilní organizace. O ekonomických přínosech jejich sloučení pochybuje generální ředitel České televize Jan Souček: „Spojením ČT a ČRo lze dosáhnout úspory v nižších desítkách milionů korun, což vzhledem k součtu jejich současných rozpočtů činí 0,4 %. Nezbytné náklady na rebranding budou mnohonásobně vyšší po řadu následujících let. Ekonomický smysl to nedává,“ napsal na sociální síti X.
Andrej Babiš se rád inspiruje na Slovensku a v Maďarsku. V obou zemích sloučili média veřejné služby v podobnou dobu. Na Slovensku to bylo v roce 2011, v Maďarsku ve stejném roce proběhla rozsáhlá reforma mediálních zákonů a v roce 2015 ji završilo spojení všech veřejnoprávních médií pod jednu neziskovou organizaci.
U našich východních sousedů se argumentem pro sloučení stal příšerný stav tehdejší Slovenské televize. Tou dobou měla už šestnáctého generálního ředitele za sedmnáct let existence (vznikla v roce 1991 ještě za československé federace). A především ji trápilo vysoké zadlužení. Od roku 2007 byla každoročně v červených číslech a na konci roku 2010 dosáhla kumulovaná ztráta částky 45,8 milionu eur. Výroční zpráva STV za rok 2010 hodnotila její finanční stabilitu jako „katastrofální“.
Vláda Ivety Radičové připravila sloučení televize a rozhlasu za pouhé dva měsíce na podzim roku 2010. V důvodové zprávě doufala, že tím zastaví zadlužování, zefektivní hospodaření, zvýší kvalitu a ušetří na technologiích i nemovitostech. Předpokládanou úsporu vyčíslila na 1,6 milionu eur. V plánu bylo také úplné zrušení koncesionářských poplatků. Od roku 2013 je měl nahradit příspěvek ze státního rozpočtu.
Od ledna 2011 vznikla organizace s názvem Rozhlas a televízia Slovenska a jednou z novinek bylo také to, že generálního ředitele začal volit parlament. Ředitelka Miloslava Zemková pak poznamenala, že spojování dvou institucí se standardně připravuje několik let a modelují se různé scénáře. Tady se ovšem dvě odlišné organizace slučovaly za pochodu a v rozpočtovém provizoriu. Při hromadném propouštění se RTVS rozloučil s 88 zaměstnanci a zrušil 152 neobsazených míst. Na konci prvního roku po sloučení měl 1413 zaměstnanců.
Ředitelka Zemková snížila náklady o 35 milionů eur, mimo jiné vypnula sportovní stanici Trojka. První rok hospodaření uzavřela ziskem 22 milionů eur, k čemuž významně pomohla účelová vládní dotace ve výši 19,5 milionu eur. RTVS přiznávala potíže s vybíráním koncesionářských poplatků, protože domácnosti počítaly s jejich ohlášeným zrušením.
Na podzim 2011 ovšem vláda Ivety Radičové padla a po předčasných volbách se premiérem v březnu 2012 znovu stal Robert Fico. Rozhlasu a televizi vzkázal, že si mají vzít příklad z České televize. V červnu pak byla odvolána ředitelka Miloslava Zemková a v srpnu parlament zvolil Václava Miku. Zároveň Ficova vláda rozhodla o zachování koncesionářských poplatků. Kvůli vysoké nezaměstnanosti a celkové hospodářské situaci však přibylo neplatičů. Hospodářský výsledek RTVS se propadl do ztráty 4,4 milionu eur.
Podíl veřejných prostředků na výnosech RTVS se postupně zvyšoval. Ještě v roce 2013 to bylo podle výročních zpráv 24 % výnosů, o šest let později už skoro 28 %, koronavirová pandemie tento podíl dostala přes 34 % a v roce 2022 už byl skoro 37 %. Při schvalování státního rozpočtu 2023 politici odsouhlasili zrušení poplatků a přechod na úplné financování RTVS z daní. Stalo se tak v polovině roku, takže podíl veřejných prostředků na celkových výnosech dosáhl 60 %.
Čtvrtá vláda Roberta Fica přišla s předělaným konceptem národního vysílání. Nejdřív chtěla RTVS znovu rozdělit na samostatné organizace, potom protlačila zákon o Slovenské televizi a rozhlasu (STVR). Tato instituce od července 2024 nahradila původní RTVS. Nový vysílatel však doteď nemá řádné vedení, funkční radu ani vizuální identitu. V důvodové zprávě Ficova vláda vysvětlovala nutnost předělat koncepci televize a rozhlasu mimo jiné tím, že se nenaplnila původní očekávání, jimiž byl obhajován vznik RTVS.
Maďarské uspořádání médií je dlouhodobě terčem kritiky mezinárodních organizací kvůli omezování prostoru pro opozici a vládní propagandě. Tamní parlament schválil fúzi všech veřejnoprávních médií do jediné státem kontrolované neziskové organizace Duna. Hlavním argumentem vládního Fideszu bylo opět efektivnější hospodaření. V praxi se média (nejen televize a rozhlas, ale také tisková agentura) sloučila od července 2015.
Financování národních médií je v Maďarsku zcela v rukách státu. Samotná vysílací společnost Duna má celkem nízký rozpočet, letos činí 2,44 miliardy forintů (přibližně 151 milionů Kč). Většina peněz jde ale přes fond na podporu mediálních služeb, který letos dostane 147,3 miliardy forintů (asi devět miliard korun).
Andrej Babiš o návrhu na spojení České televize a Českého rozhlasu mluvil v rámci svého projevu, jímž na plénu sněmovny blokoval třetí čtení velké mediální novely. Ta má zvýšit televizní a rozhlasové poplatky, zavést plošné placení poplatků pro firmy nad 25 zaměstnanců, a také rozšířit definici přijímačů o zařízení připojená k internetu. ANO a SPD zmařily projednání novely už minulý pátek, bod se nepodařilo otevřít ani na středečním jednání sněmovny. Další pokus bude v pátek 31. ledna. Andrej Babiš kromě návrhů na sloučení veřejnoprávních médií opakovaně mluví o tom, že ANO zruší televizní a rozhlasové poplatky, jestliže bude po volbách mít většinu ve sněmovně.
- Chcete mít Lupu bez bannerů?
- Chcete dostávat speciální týdenní newsletter o zákulisí českého internetu?
- Chcete mít k dispozici strojové přepisy podcastů?
- Chcete získat slevu 1 000 Kč na jednu z našich konferencí?
Staňte se naším podporovatelem
ČLÁNKY DO MAILU