Současní členové Rady České televize a Rady Českého rozhlasu nedokončí své funkční období. Vláda připravuje stručnou technickou novelu mediálních zákonů, která změní způsob, jakým jsou členové rad vybíráni. V souvislosti s tím musí být předčasně ukončeny mandáty dosavadních radních.
Přesný text zákona připravuje ministerstvo kultury. Částečně vychází z návrhu, na kterém se podíleli Rekonstrukce státu, Nadační fond nezávislé žurnalistiky, premiérův poradce Michal Klíma a senátor David Smoljak (STAN). Jejich představy ale úředníci proškrtali a pozměnili podle dohod politických špiček pětikoalice.
Senátoři původně chtěli, ať členy mediálních rad vybírají poslanci i senátoři rovným dílem. Počet členů televizní rady se měl snížit z 15 na 12, přičemž polovinu by volila horní komora parlamentu a polovinu dolní komora. S tímto plánem ale u ministerstva kultury narazili.
Počet členů Rady České televize má podle aktuálních plánů zůstat stejný jako dosud, tedy 15. Nic se nemá měnit ani v rozhlase. „Z patnácti členů Rady České televize by jich volila deset sněmovna a pět Senát. V Radě Českého rozhlasu by to bylo šest členů sněmovna, tři členové Senát,“ podotkla náměstkyně ministra kultury Petra Smolíková při úterním jednání v Senátu.
„Je to opravdu velmi úzká novela. Stále čeká na schválení na nejvyšší úrovni, abychom tento návrh poslali do meziresortního připomínkového řízení. Pokud to časově půjde tak, jak jsou naše představy, byl by vládě předložen ke schválení v první polovině března,“ nastínila další postup.
O zákonu se měli poradit představitelé pěti stran vládní koalice při úterní schůzce, takže některé parametry se mohou ještě měnit. Senátorům se totiž nelíbí, že by měli mít na výběr radních menší vliv, než jaký očekávali. „Jsme nadále přesvědčeni, že podstata zákona je v tom, že rozděluje odpovědnost mezi obě komory rovným dílem. Připadá mi proti duchu podstaty tohoto zákona takto disproporčně promítat váhu obou komor,“ řekl senátor David Smoljak (STAN).
Podle poslance Jana Laciny je pro Starosty hraničním poměrem rozdělení televizních radních v poměru 9:6, tedy devět vybraných sněmovnou, šest vybraných senátory. Zároveň by platilo pravidlo, že na odvolání nebo volbu generálního ředitele České televize by bylo potřeba deset hlasů radních. Šest Senátem vybraných radních by tak de facto tvořilo blokační menšinu.
Pokud by zůstalo rozdělení radních mezi sněmovnu a Senát v poměru 10:5, zvýšila by se hranice pro odvolání i volbu generálního ředitele na 11 hlasů.
„Senát vyvažuje převahu jedné politické strany ve sněmovně. Jde o to vyvážit případnou jednostrannou převahu vítěze voleb a přístup pod heslem vítěz bere vše,“ namítá senátor David Smoljak (STAN). Shodou okolností má současná vládní koalice pohodlnou většinu ve sněmovně i v Senátu. Senátor Jan Žaloudík (nestraník za ČSSD) požaduje, aby Senát měl rovnocenný vliv. „Půl na půl, nebo si to dělejte, jak chcete,“ vzkázal vládním politikům.
Smířlivější je nezávislý senátor Ladislav Faktor: „Pokud se budeme pořád hádat o tom, kdo může řídit polostátní médium – protože média veřejné služby jsou vágní pojem – tak bude lepší, když Senát ukořistí šest hlasů, to je lepší než nic. Už se asi nedožiju toho, aby stát přestal svými radami kontrolovat názory obyvatel,“ poznamenal zkušený mediální podnikatel.
Mandát stávajících radních by podle návrhu zanikl dva měsíce po datu účinnosti chystaného zákona. U nově vybraných členů se losem určí, jak dlouho bude trvat jejich mandát. Nejkratší bude na dva roky, nejdelší na šest let. To kvůli tomu, aby mohl být v následujících letech zachován princip pravidelné obměny členů. Při další volbě už by byl mandát na dobu šesti let.
Novinkou také bude, že sněmovna přijde o možnost odvolat Radu České televize nebo Radu Českého rozhlasu jako celek. Dnes to může udělat, pokud neschválí dvakrát po sobě výroční zprávu o činnosti anebo výroční zprávu o hospodaření daného média. Sněmovna i Senát budou rozhodovat jen o jednotlivých radních.
Návrhy na členy mediálních rad mohou podle novely podávat právnické osoby fungující minimálně 10 let. Má se tím předejít nominacím od účelově založených spolků. Bývalý poslanec a senátor Petr Bratský, který zasedá v senátní mediální komisi, však o účelnosti tohoto omezení pochybuje. „Třeba ve sportovní oblasti je takových klubů řada,“ poznamenal.
Jestliže vláda stručnou novelu schválí ještě na jaře a zákon projde standardním legislativním procesem ve sněmovně a Senátu, teoreticky by mohl vyjít ve Sbírce zákonů ještě před koncem roku. To vše za předpokladu, že stručnou novelu nic nezkomplikuje. Vláda se ji snaží redukovat na minimum, aby předešla politickým hádkám.
V aktuálně dokončovaném zákoně se proto vůbec nebude řešit zvýšení televizních a rozhlasových poplatků. K tomu se chce vláda vrátit až v další, mnohem šířeji pojaté novele mediálních zákonů. Ta se začne chystat ve chvíli, kdy bude tato technická rychlá novela procházet sněmovnou.
„Je třeba vést diskusi o poplatcích, které jsou teď vázané na přijímač,“ nechal se slyšet senátor Ladislav Faktor. „Tyto instituce spotřebují přesně tolik peněz, kolik jim dáte. Já před revolucí dělal v rozhlase hudebního režiséra,“ dodal na závěr senátní diskuse.
Chcete mít každé ráno v mailu přehled aktuálních článků z Lupy? Objednejte si náš mailový servis a žádná důležitá informace vám neuteče. Objednat si lze i týdenní přehled nebo také newsletter To hlavní, páteční souhrn nejdůležitějších článků ze všech našich serverů.
ČLÁNKY DO MAILU