Zvrátit dosavadní tradici, že pozemně vysílající televizní programy mohou čeští diváci přijímat volně a zdarma, chce s přechodem na nový vysílací standard DVB-T2 generální ředitel nejsledovanější české televize Nova Christoph Mainusch. Minulý týden na konferenci The New Europe Market v chorvatském Dubrovníku prohlásil, že terestrická televizní platforma je z pohledu provozovatelů komerčního televizního vysílání neekonomická a nemá budoucnost. Mainuschova slova, která pouze potvrdila dřívější argumentaci Novy proti pokračování volně dostupného televizního vysílání v Česku, zapůsobila na český televizní trh jako studená sprcha.
Zásadní Mainuschovo prohlášení totiž přišlo ve chvíli, kdy na vládu putuje návrh Strategie rozvoje terestrické televizní platformy v České republice, který řeší přechod ze současného vysílacího standardu DVB-T na nový standard DVB-T2. Stát dosud jasně deklaroval snahu zachovat terestrické televizní vysílání jako volně dostupnou, bezplatnou službu pro všechny občany. Vize Christopha Mainusche tuto představu výrazně narušuje a zpochybňuje celý proces přechodu na DVB-T2. Proto není od věci jeho argumenty proti DVB-T2 rozebrat podrobněji.
Vstříc placenému příjmu terestrické televize?
Předně je třeba říci, že nelze všechny evropské země, v nichž je provozovatel Novy aktivní, házet do jednoho pytle. Podíl a využitelnost terestrického televizního vysílání na celkovém distribučním mixu televizního signálu se v jednotlivých státech výrazně liší a Česká republika patří k zemím s největším podílem příjmu terestrického vysílání v Evropě. Víc než polovina českých domácností je závislá na televizním signálu z klasických vysílačů. Ze zemí, v nichž působí skupina CME (majitel Novy), to je zdaleka nejvíc. Přetrvávající síla terestrické televizní platformy naznačuje neochotu českých diváků platit za příjem základních televizních programů. Ale pojďme si rozebrat jednotlivé argumenty Christopha Mainusche detailněji:
Státní podpora DVB-T2 znevýhodňuje jiné platformy
Základní omyl generálního ředitele Novy tkví v tom, že přechod na nový vysílací standard DVB-T2 považuje za jakousi hříčku státu, který se rozhodl terestrice nasypat několik miliard korun na další rozvoj a možnost šíření programů v HD kvalitě – na úkor satelitní, kabelové a IP televize, které žádnou takovou státní dotaci nedostanou. Jenže přechod na DVB-T2 není výmyslem státu, nýbrž vynuceným krokem, kterým se stát pokouší nahradit část vysílacího pásma, jež televizím odeberou mobilní operátoři. Nikoli Česká republika, ale mezinárodní telekomunikační unie rozhodla o tom, že se z televizního vysílání vyjme kmitočtové pásmo 700 MHz, které by mělo sloužit mobilnímu broadbandu.
Stát tedy pouze sehrává roli prostředníka, který musí tento problém vyřešit. Bude to on, kdo v konečném důsledku pásmo 700 MHz odebere nynějším operátorům terestrických televizních sítí a bude jim ho muset nějak nahradit. Při stávající nabídce volných kmitočtů je jasné, že vysílání v dnešním standardu DVB-T by po vyjmutí pásma 700 MHz nemohlo pokračovat v takové šíři a s takovým pokrytím jako dnes. Vzhledem k tomu, že operátoři celoplošných multiplexů DVB-T mají kmitočtové příděly platné do let 2021 až 2024, musel stát přijít s řešením, které jim bude kompenzovat očekávané ztráty z předčasného vypínání těchto kmitočtů.
Nakonec rozhodnou peníze. Ale čí?
Řešením je přechod na nový vysílací standard DVB-T2, který jednak umožní do jedné vysílací sítě dostat větší počet televizních programů než nyní, ale také složit tyto vysílací sítě z menšího počtu vysílacích kanálů, než je tomu u DVB-T. Čili bude možné v terestrice zachovat všechny současné televizní programy a navíc jí to umožní další rozvoj, který u DVB-T nebyl možný (kapacity všech sítí byly naplněny). Přechod na DVB-T2 požaduje a koordinuje stát, tudíž také stát zaplatí náklady spojené s přechodným stavem, kdy vedle sebe budou po nějakou dobu existovat stávající sítě DVB-T a přechodné multiplexy DVB-T2. Zároveň zajistí informační kampaň pro veřejnost. Nebude však hradit budování definitivních sítí DVB-T2 ani financovat vysílání televizních stanic v těchto definitivních multiplexech.
Sečteno a podtrženo, stát zaplatí pouze přechodné období souběhu obou vysílacích standardů, jelikož tento přechod na DVB-T2 naplánoval a požaduje ho po všech hráčích na trhu. Nejde tedy o žádnou státní podporu terestrickému televiznímu vysílání, ale pokrytí nákladů, které vyvolal sám stát. Operátoři satelitních televizních platforem sice také přecházejí ze standardu DVB-S na novější DVB-S2, k tomu je však nikdo nenutí ani nepřicházejí o část vysílacího spektra jako terestrická platforma. V jejich případě jde o svobodné rozhodnutí soukromých subjektů, které chtějí přechodem na nový vysílací standard ušetřit vysílací kapacitu a získat prostor pro další klienty při výrazně nižších nákladech než u DVB-S.
Terestrické vysílání je neekonomické
Christoph Mainusch si v Dubrovníku postěžoval, že zatímco satelitní nebo kabeloví operátoři Nově platí za to, že mohou do svojí nabídky zařadit její programy, u terestrického vysílání to je Nova, která platí nemalé peníze za možnost vysílat z terestrických vysílačů. To je však model, který funguje od samotného vzniku televizního vysílání: terestrika je vnímána jako základní televizní služba, kterou mají diváci zdarma. Díky tomu jde o nejmasovější způsob příjmu televizního vysílání. Jednotlivé televizní skupiny platí operátorům terestrických sítí za pronájem kapacity v multiplexech DVB-T a za to dostávají miliony televizních diváků, díky nimž si mohou účtovat milionové částky za prodej reklamních časů.
Obchodní model u satelitní nebo kabelové televize funguje jinak. Základním příjmem televizních stanic nejsou výnosy z prodeje reklamních časů, ale poplatky od operátorů jednotlivých služeb za každého svého zákazníka, který může v té které satelitní nebo kabelové službě sledovat dané programy. Je to samozřejmě jistější příjem než prodej reklamních časů, o které není v některých ročních obdobích takový zájem. Operátoři satelitních a kabelových sítí ale musí pokrýt náklady spojené s provozem těchto sítí, takže kabelová a satelitní televize nejsou pro diváky zadarmo – jde o placené vysílací platformy.
Výměna televizní antény na Ještědu při přechodu z analogového na digitální vysílání
Pokud by se měl převést stejný model na terestrické vysílání ve standardu DVB-T2, ztratila by terestrická televize pro řadu diváků svůj půvab v tom, že jde o nejjednodušeji přístupnou a zároveň bezplatnou televizní službu. To by znamenalo odliv diváků od terestriky k jiným, rovněž placeným televizním platformám. A nebo také od televize jako takové, což by mělo za následek významný pokles sledovanosti televizí, a tudíž i pád výnosů z prodeje reklamních časů. Současný obchodní model velkých komerčních televizí v Česku by se zhroutil. Přitom by nebylo jisté, zda by Nova dokázala na poplatcích od operátorů vydělat stejně nebo víc peněz než z prodeje reklamních časů, resp. zda by těmito poplatky dokázala vykompenzovat výpadky reklamních příjmů, které by se zpoplatněním terestrického příjmu televize logicky přišly.
Ano, terestrické televizní vysílání je drahé, je to nejdražší způsob šíření televizního signálu, ale zároveň televizím generuje nejvíc příjmů. Ohrozit tuto platformu znamená ohrozit sebe sama. Ostatně, Nova si už jeden experiment se změnou obchodní strategie před pár lety vyzkoušela a vzpamatovává se z toho dodnes.
DVB-T2 je nemoderní platforma
Pokud na DVB-T2 nahlížíme jako na pouhé lineární vysílání bez možnosti interakce, má Christoph Mainusch pravdu. Jenže v takovém případě bychom museli to samé říci i o satelitním vysílání a kabelové televizi. Ani jedna vysílací platforma, s výjimkou IPTV, neumožňuje sama od sebe interaktivitu. Vždy je zapotřebí chytrý televizor připojený k internetu a IP vrstva. Chytrý televizor, který bude přijímat signál DVB-T2 a zároveň bude připojený k internetu, dokáže divákovi nabídnout pořady z televizních archivů i přístup k placeným videotékám a lineárním televizním kanálům stejně tak jako chytrý televizor s primárním signálem ze satelitu nebo kabelu.
DVB-T2 v tomto smyslu není technologicky pozadu, naopak drží krok s ostatními televizními platformami. Navíc má nejjednodušší způsob příjmu, nevyžaduje žádné speciální parabolické antény ani dostupnost kabelové sítě (v případě chytrých funkcí pouze internetovou přípojku). Prostřednictvím DVB-T2 tak lze využívat služby OTT, HbbTV a přijímat televizní programy v HD rozlišení, dokonce i v Ultra HD. Během krizových situací je navíc terestrická televizní platforma jedinou spolehlivou platformou ze všech – satelit může za špatného počasí vypadnout, kabelová televize je omezena dostupností pevné sítě, která může v případě povodní vypadnout. Pro krizovou komunikaci je bezplatné terestrické vysílání klíčové.
Zajímavé je, že generální ředitel Novy jedním dechem označuje terestrické vysílání za nemoderní a zároveň vidí budoucnost v lineárním vysílání. Internetoví vysílatelé se podle něj dokonce budou muset přizpůsobit modelu lineárních televizí, aby přežili. To je ale přesně v rozporu s jeho další tezí, že diváci lační hlavně po catch-up službách, které jim mohou nabídnout „pouze“ poskytovatelé satelitu, kabelu a IPTV.
Co na to koordinátor DVB-T2 v Česku?
O komentář k názorům generálního ředitele TV Nova na budoucnost terestrického televizního vysílání jsme požádali vedoucího expertní skupiny ministerstva průmyslu a obchodu Pavla Dvořáka, který je faktickým koordinátorem příprav přechodu na vysílání ve standardu DVB-T2
Bohužel jsem neměl příležitost se seznámit s věcnými argumenty výše uvedeného tvrzení. Takže odvozuji z možné motivace a rozumím pouze tomu, že základem tvrzení je snaha omezit či dokonce zlikvidovat DTT jako klíčové pro diváky bezplatné distribuční platformy lineárního televizního vysílání a propagovat či ovlivnit tržní mechanismy a svobodnou volbu domácností a získat výhody pro alternativní platformy šíření televizního signálu, a hlavně jiný ekonomický model šíření televizního signálu, než je FTA.
Přechod na DVB-T2, na rozdíl od tvrzení, že jde o zvýhodnění terestrické platformy, je adekvátní reakcí zodpovědného státu na nutnost odebrat kritické zdroje – tj. rádiové spektrum. Je nutno si uvědomit, že odebíráním rádiového spektra (digitální dividenda 1 a připravovaná digitální dividenda 2) jsou naopak systematicky zvýhodňovány alternativní platformy.
DTT je nepochybně perspektivní distribuční platformou nejméně do doby, než bude domácnostem nabídnut jiný, výhodnější způsob bezplatné distribuce digitálního televizního signálu. A pro diváky není bezplatná terestrická distribuce televizního vysílání „neekonomická“, naopak. Konec konců domácnosti se naštěstí dosud mají možnost rozhodnout sami, jakou zvolí platformu příjmu TV. Údaje hovoří jasně – cca 40 % domácností stačí DTT jako jediná platforma, cca 60 % domácností užívá DTT na některém z televizorů domácnosti.
Výhodnější způsob distribuce nemusí být bezplatný, ale pak musí nabízet „nějakou“ přidanou hodnotu pro diváky. Zatím je pro velkou část domácnosti v řadě zemí nejvýhodnější platformou, protože je pro ně spojena s modelem FTA.
Model FTA je výhodný pro diváky, resp. domácnosti, ale pochopitelně není tak výhodný pro provozovatele televizního vysílání, kteří z ekonomických důvodů preferují různé modely placené televize, které jim garantují mnohem vyšší či/a jistější příjmy.
Perspektiva DTT je samozřejmě limitována dostupností vhodného spektra. Podle aktuálně platných dokumentů ITU i EU, vč. Návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady k uvolnění pásma 700 MHz, je potřebné rádiové spektrum garantováno nejméně do roku 2030.
Projekt DVB, jehož součástí je i systém DVB-T2 (stejně jako další – DVB-S2) je jeden ze světově rozšířených systémů, které se pochopitelně vyvíjí k technologicky a užitně efektivnějším systémům. DVB-T2 je druhou generací vývoje vysílacích standardů projektu DVB, kam patří i např. DVB-S2, DVB-C2 a další.
Rozhodnutí o řízeném procesu Přechodu na DVB-T2 je nepochybně dobrým krokem státu, protože respektuje sociální dopady případné destrukce DTT na domácnosti (nutnost přejít na placené platformy) a dává DTT prostor i pro technologický rozvoj.
ČTÚ: Výroky ředitele Novy jsou nešťastné
Předseda Rady Českého telekomunikačního úřadu Jaromír Novák komentuje vyjádření generálního ředitele skupiny Nova Christopha Mainusche k budoucnosti terestrické televize:
Z pohledu regulátora je terestrická platforma jednou z významných složek distribuce televizního signálu do domácností v České republice a jako taková má na trhu své místo. Současně je součástí konkurenčního mixu a rozšiřuje nabídku pro spotřebitele. Oznamování konce terestrické platformy bez znalosti souvislostí a specifik regionu nepovažujeme za šťastné.
ČLÁNKY DO MAILU