Až tisíce černých londýnských taxíků najednou by měly v červnu zaplavit ulice britské metropole. Místní LTDA, neboli Asociaci licencovaných taxikářů, se totiž nelíbí, že řidiči Uberu nemají taxametry, ale jejich ceny určuje mobilní aplikace. Podle nich to na ostrovech není legální praxe.
Londýnský dopravní odbor je ale opačného názoru a žádné porušení zákona v případě americké služby nevidí, protože aplikace měří jen vzdálenost a čas.
„Úřady neprosazují zákon o taxislužbě, a to může být pro Londýňany nebezpečné,“ tvrdí pro BBC Steve McNamara, generální sekretář LTDA s tím, že se město má připravit na kolaps.
„Předpokládám, že demonstrace proti tomu, jak úřady přistupují k Uberu, přiláká mnoho tisíc řidičů a způsobí chaos a dopravní kalamitu,“ dodává McNamara s tím, že taxikáři zvažují soudní přezkum úřednického názoru.
„Zatím nemáme žádný důkaz o tom, že by Uber London nesplňoval podmínky pro provozování svých služeb. Ještě ale nemáme finální analýzu hotovou,“ dodal zástupce Traffic of London.
Konkurence versus americký strašák
Do přestřelky se nakonec zapojil i šéf londýnského Uberu. „Nabízíme řidičům mnohem flexibilnější model než klasické služby, což jim uvolňuje ruce. Navíc si myslíme, že konkurence je nakonec vždycky výhodná hlavně pro zákazníka,“ tvrdí Jo Bertram.
Reakce na sebe nenechala dlouho čekat. „Uber není žádná dobročinná organizace. Je to americké monstrum, které jde bez výčitek z porušení všech zákonů jen za ziskem a navíc ještě jako většina z nich nenechá v Británii ani penny na daních,“ uzavírá McNamara.
Krušný rok Uberu
Americká společnost si letošní rok s evropskou tradiční konkurencí „užívá“. Už v lednu na její řidiče ve Francii útočili pařížští taxikáři – neobešlo se to bez prořezaných pneumatik. A to byl jen začátek.
V Bruselu Uber narazil se svou ride-sharingovou službou. Když bude přistižen, čeká ho pokuta deset tisíc eur, tím pádem pravděpodobně konec v metropoli země Vlámů a Valonů.
Svůj soud a získání dočasného opatření mají za sebou i berlínští taxikáři. Ti se ale zatím do žádných větších akcí nepouští, protože se bojí, aby případně Uberu nemuseli platit škody, kdyby nakonec soud rozhodl o neplatnosti původního zákazu.
Může za to i Google
Je také zajímavé, že taxikáři celkem šikovně do celé kauzy namočili i Google, který poslední dobou také nemá v Evropě úplně ideální pozici a místní firmy na něj posílají žaloby k Evropské komisi.
A o tom, že taxikářská lobby mluví jedním hlasem, hovoří i komentář jednoho z německých řidičů. „Nejde o boj taxikářského kartelu proti studentskému startupu, vždyť Uber je financovaný Googlem,“ citoval jej v dubnu deník Financial Times.
V podobném duchu se nesou skoro o měsíc později argumenty i v Británii. „Uber, financovaný Googlem a Goldman Sachs, se pokouší obejít předpisy, které neladí s jeho byznysmodelem,“ vysvětluje McNamara.
I přes všechny zákazy ale Uber stále roste. Paradoxně přitom vznikl v Evropě na pařížské konferenci Le Web. Dnes má 500 zaměstnanců a hodnota startupu se odhaduje na 3,5 miliardy dolarů. Nad evropskými specialitami se na loňském ročníku pařížské konference pozastavil i zakladatel Uberu Travis Kalanick.
