Hlavní navigace

Unikátní uživatelé, aktivní návštěvníci, náv­štěvy. Co se vlastně počítá?

28. 4. 2015
Doba čtení: 11 minut

Sdílet

Osm set milionů „aktivních uživatelů“ WhatsAppu opět oživilo diskuzi na téma, jak se vlastně měří návštěvnost. Známe ji i z našeho malého rybníčku.

Když minulý týden WhatsApp oznámil, že má 800 milionů uživatelů (WhatsApp patří Facebooku), tak to CEO Jan Koum doprovodil prohlášením, že jde o aktivní uživatele. Jenže, jak už to tak v posledních letech bývá, nikdo netuší, co vlastně aktivní v pojetí WhatsAppu znamená.

V Česku nedávno žonglování s čísly k ještě větší dokonalosti dotáhl šéfredaktor Echo24 Dalibor Balšínek, který návštěvníky z Google Analytics označoval za čtenáře, pak za uživatele, a dokonce za unikátní uživatele. S pravidelností manipuloval s čísly podle toho, co se zrovna hodilo. A s kritiky se buď vypořádával agresivní odpovědí, nebo si hrál na to, že vlastně neví, o co jde.

Jak měřit návštěvnost (či obecně kvalitu nějaké internetové služby)? Těžká věc. Pokud služba čísla prezentuje sama za sebe (jako třeba už roky Facebook) a není ověřitelné, co vlastně udávají, jsou jakékoli údaje prostě jenom čísla. Stačí si je totiž vhodně vymýšlet a dělat je lepší a lepší. Pak může Facebook mít přes 1,3 miliardy „měsíčních aktivních uživatelů“. A může to být pravda, stejně jako to může být kompletní výmysl.

Přesto je dobré se podívat na to, co některá čísla týkající se návštěvnosti znamenají.

Nesrovnávejte nesrovnatelné

Návštěvník je jedno z nejméně přesných čísel. Zejména proto, že návštěvník je nejenom většinou jeden prohlížeč, ale i tento jeden prohlížeč se v průběhu času může projevovat mnohokrát. Počet návštěvnávštěvníků ovlivňuje mazání cookies, délka intervalu, ve kterém se návštěva počítá jako nová. Ještě více je ovlivňuje to, že dnes běžně jeden člověk používá počítač, notebook, mobilní telefon či tablet. Počítačů navíc může používat několik, stejně tak jako se na jednom počítači (či mobilním zařízení) může objevit několik lidí.

Je důležité vědět, že návštěva i návštěvník není (stejně jako další metriky) vzájemně srovnatelná mezi Google Analytics, NetMonitorem, Alexou, Toplistem, Navrcholu ani čímkoliv dalším, co se používá pro měření (Wordpress.com má mimochodem také svoje vlastní).

Únorová čísla NetMonitoru

Unikátní uživatel by měl být metrikou podstatně přesnější, ale je velmi obtížné něco takového zjistit. Google Analytics své unikátní uživatele počítá zcela jinak než český NetMonitor (tamní RU). Posledně jmenovaný na to má přesně popsaný algoritmus, ale přesto jsou to všechno jen odhady. A jediné, co je na tom celém dobré, je, že jsou alespoň jakž takž srovnatelné v čase a také porovnatelné mezi servery (s výhradou toho, že čím menší server je, tím hůře na tom čísla jsou).

Aktivní uživatel je zajímavá metrika v tom, že ukazuje, jak hodně je služba používaná. Aby čísla vypadala lépe, setkáte se u firem v zásadě hlavně s počtem měsíčních aktivních uživatelů, který s sebou nese dost zásadní problém. Do aktivních uživatelů je běžně započítáván někdo, kdo danou službu použije pouze jednou měsíčně. A zejména u Facebooku je tu další problém: množství falešných účtů či lidí s více účty znamená, že jde o čísla značně nadsazená.

Sociální sítě, jako je Facebook, Twitter či již zmíněné WhatsApp, samozřejmě mají oproti „obecnému webu“ (jako je třeba Lupa) jednu podstatnou výhodu. Lépe se jim identifikují uživatelé – ti totiž musí mít účet a být přihlášení. Ale stejně to moc nepomáhá. Situaci by trochu zlepšilo, kdyby služby uváděly denní a týdenní aktivní uživatele. Ale do toho se jim moc nechce.

Jak měřit konec

Registrovaní uživatelé byla ještě nedávno velmi oblíbená metrika. Pokud by Facebook chtěl ohromovat, tak by byla určitě ideální. Registrovaných uživatelů, tedy založených účtů, tam totiž bude klidně tři až pětkrát tolik, co aktivních uživatelů.

Zhlédnuté stránky (videa, atd), odeslané chatové zprávy či cokoliv tomu podobného je také jednou z metrik, kterou firmy používaly (a občas stále používají). Zejména zhlédnuté stránky ale dnes neznamenají vůbec nic. A pokud jimi někdo chce vážně operovat, tak snad jedině ve spojitosti s počtem uživatelů a u obsahového webu – tam číslo, kolik stránek v průměru zhlédne jeden uživatel (návštěvník), má určitou vypovídací hodnotu. Ale nikoliv srovnávací, pouze vypovídací v rámci dané konkrétní služby.

Čas trávený na webu či v aplikaci by mohl být skvělou metrikou, kdyby byl opravdu měřitelný. Vzniká zde totiž zejména jeden zásadní problém. Přijde-li návštěvník a podívá se pouze na jednu stránku (například na článek) a na žádnou další neodejde, tak není měřitelné, jak dlouho na daném webu byl. Není totiž jak změřit „konec“ jeho dívání se.

Co vědět o žonglérech s návštěvnostními čísly

Pokud vás bude chtít někdo ohromovat čísly, nenechte sebou manipulovat. Bude-li vám dávat čísla z Google Analytics, prakticky vždy budou podstatně vyšší (až několikanásobně), než čísla z NetMonitoru. A nikdy nebudou vzájemně srovnatelná. Co navíc, čím menší web je, tím větší bude chybovost.

Dostanete-li jakékoliv číslo, musíte se zeptat na několik podstatných věcí. Nejprve za jaké období to je – měsíc je dobrý, ale ještě lepší je mít možnost podívat se na vývoj po dnech a po týdnech, ideálně za delší časové období, abyste si udělali představu. Je běžné, že vás někdo chce opít rohlíkem a nabídne vám to nejvyšší číslo, které se mu podařilo najít. Takže se musíte velmi pečlivě zeptat, o co jde – návštěvy, návštěvníci, uživatel, unikátní uživatelé?

V jakémkoliv systému na měření návštěvnosti (a v NetMonitoru zejména) se musíte velmi pečlivě podívat, co všechno se do návštěvnosti započítává. Pokud je provozovatel serveru seriózní, tak je to v NetMonitoru rozklíčované, ale pořád to může znamenat, že v návštěvnosti média je započítaná nějaká zcela jiná služba (jako třeba Jízdní řády započítané do iDnes).

Neméně dobré je vědět, že návštěvnosti nelze sčítat. Dva servery, které každý mají po jednom milionu unikátních návštěvníků, nemají dohromady miliony dva. Vždy mezi nimi bude nějaký ten průnik, tedy uživatelé, kteří používají oba servery.

Nedávný úlet Business Insideru, který sečetl návštěvnost Facebooku, WhatsApp a Instagramu. A vyšlo jim 3,1 miliardy MAU. Což by za měsíc dva znamenalo, že by Facebook podle nich měl víc uživatelů, než má internet jako takový.

Pokud vám někdo začne ukazovat čísla z Alexy nebo Similarweb.com, tak se zdvořile omluvte, protože žádná takováto služba nedokáže o českých webech říci nic reálného. Dokáže se hodně přiblížit realitě u těch největší webů, ale u těch ostatních je úplně mimo.

Příklad: Similarweb.com odhaduje pro POOH.CZ 120 tisíc návštěv měsíčně, vs. 35 tisíc z NetMonitoru a 42 tisíc z Google Analytics. U @365tipů je Similarweb přesvědčen, že má 130 tisíc návštěv, ale podle Wordpressu je tam za stejné období zhruba 15 tisíc návštěvníků a 37 tisíc zhlédnutých stránek. Vezmeme-li o hodně větší Lupu, tak návštěv má mít 1,3 milionu, ale v NetMonitoru je za březen návštěv 519 tisíc (1,3 milionu je zhlédnutých stránek).

Co nejvíce ohrožuje zjištění unikátních/reálných uživatelů

Ve vší té snaze spočítat unikátní reálné uživatele je řada zádrhelů. Největší z nich je ten, že svět se změnil a dnes používáme počítače jinak, než tomu bylo před lety. A prakticky nedokážeme dohledat konkrétního člověka tam, kde ho nemáme pokaždé přihlášeného. A ani to nezaručuje, že je to opravdu ten jeden konkrétní člověk.

Jeden člověk dnes používá zpravidla jeden či více počítačů (minimálně doma vs. práce či škola) a na nich jeden či více prohlížečů. Prohlížeče i počítače procházejí aktualizacemi, reinstalacemi a mazáním cookies, takže je běžné že se jeden člověk na jednom počítači jeví jako více uživatelů.

Jeden člověk dnes zpravidla má mobilní telefon a v něm opět jeden či více prohlížečů, ale také řadu aplikací. Některé z těch aplikací otevírají vlastní prohlížeče, aby zobrazily obsah. Máme tu další moment, kdy se jeden člověk jeví jako, běžně, i desítky lidí.

Jeden člověk může ještě používat tablet a zde opět může jít o několik prohlížečů a další a další  mobilní aplikace. Připočítat můžeme ještě čtečky e-knih, herní konzole či chytré televize.

Problém ale hrozí i z opačného směru. Jeden počítač běžně může používat několik lidí. Ať už jde o domácnost nebo práci. Způsob, jak zjistit, kolik jich je, ale prakticky neexistuje. Bylo by nutné, aby se důsledně odhlašovali a přihlašovali.

Jeden mobil či tablet také běžně používá několik lidí. Ať už poměrně intenzivně v rodině nebo prostě tak, že si ten váš mobil/tablet na chvíli někdo půjčí. Opět zde není cesta, jak bezpečně zjistit, kolik jich je.

E-čtečku, herní konzoli, chytrou televizi opět používá více lidí, takže i zde vzniká stejný problém.

Právě kvůli výše popsaným komplikacím se dokonalejší služby na zjišťování návštěvnosti snaží o využití panelů i statistických metod a návštěvnost počítají. Proto má NetMonitor své RU (reálné uživatele), proto Google své unikátní uživatele počítá. A proto nemůžete různě počítaná čísla vzájemně porovnávat.

Jak to nakonec může vypadat? Autor článku používá desktop a na něm Chrome (v něm zhruba 15 profilů, z nichž minimálně čtyři navštěvují weby při práci s nimi), Internet Explorer i Firefox. Android telefon (v něm Chrome), iOS tablet (v něm Chrome a Safari), notebook (Chrome opět s řadou profil, IE i Firefox). Počítač, telefon i notebook používá jenom on sám, ale tablet běžně používají tři další členové rodiny. Na mobilu i tabletu do toho všeho musíte započítat ještě Facebook, Twitter, Pinterest a nějaké další aplikace, které zejména na iOSu otevírají linky ve „vlastním“ Safari. Dokážeme se teď nějak dopočítat k tomu, jak tohle vlastně převést na návštěvnost?

Měsíční, týdenní a denní čísla?

Jedním z problematických momentů v měření návštěvnosti je stále trvající zvyk používat měsíční čísla. Při stále nižší životnosti cookies (o absenci těch mobilních raději ani nemluvit) a všech dalších vlivech jsou měsíční čísla zatěžována obrovskou chybou. Praktičtější v tomto ohledu jsou týdenní či denní čísla.

Pokud se s někým chcete seriózně bavit o návštěvnosti jeho webové služby či aplikace, chtějte jak měsíční, tak denní a týdenní čísla. Ta denní a týdenní, zejména pokud se budete moci podívat na vývoj v čase (tři měsíce jsou například docela užitečně dlouhé období), mohou hodně prozradit o tom, jestli daný web/aplikace má uživatele, kteří se vracejí nebo neustále láká nové.

Princip je samozřejmě prostý, vysoká denní čísla vzhledem k týdenním či měsíčním znamenají, že uživatelé se musí často vracet. Pokud jsou ale denní/týdenní čísla nízká a měsíční číslo vysoké, znamená to, že „každý den je tam jiná skupina uživatelů“. Znalost této informace je dobrá i pro inzerci. Pokud službu používají pořád dokola ti samí lidé, bude frekvence či délka inzertního působení jiná, než když každý den má služba jiné uživatele.

Česko vs. zahraničí? Svět vs. USA?

U zahraničních služeb je běžné, že se soustřeďují hlavně na počty uživatelů celosvětově a v USA. Příkladný je v tomhle Twitter. U podobných služeb se prostě nedozvíte, kolik uživatelů je z Česka. Není to pro ně podstatné, tedy alespoň jim nedochází, že tato informace podstatná je.

Nezapomeňte na toto rozděleni i v případě českých webů. NetMonitor vám sice neřekne, kolik lidí má weby z jednotlivých zemí, ale poví vám, kolik bylo návštěvníků z Česka a kolik ze zahraničí. Podíváte-li se hlouběji na jednotlivé „české“ weby, narazíte na zajímavé výjimky z toho, že by měly mít výrazné množství českých návštěvníků.

Mimochodem, podobně je tomu u stránek na Facebooku, kde je také nutné se dívat na to, kolik mají fanoušků z jednotlivých zemí. Ale také jak jsou aktivní a kolik z nich je případně koupených (a zcela mrtvých).

Návštěvnost lze velmi snadno falšovat

Fanoušky i návštěvnost si můžete poměrně snadno koupit. Prodejce najdete běžně přes vyhledávání v Googlu. Co se návštěvnosti týče, je zde řada možností, jak si patřičně pomoci. Některé z těchto možností jsou z pohledu (třeba právě) NetMonitoru košer, jiné jsou proti pravidlům. Ale jedna věc zůstává: je běžné, že se na různé manipulace nepřijde a mohou trvat dlouhé měsíce. Zejména pokud je manipulující dostatečně chytrý a nechá návštěvnost růst postupně.

BRAND24

Pár nejčastějších triků:

  • Započítávání nesouvisející návštěvnosti je v zásadě „povolený“ trik. Patří sem například i to, že v iDnes jako celku jsou Jízdní řády. Což pro neznalé znamená, že si mylně představují, jak hodně velké je to zpravodajství na iDnesu. U některých z webů v NetMonitoru se ale nedozvíme, co všechno si započítávají. Stejně jako nevíme, kam všude někdo umístil kód z Google Analytics.
  • Při odhlášení pošleme uživatele někam úplně jinam je také trik, který běžně prochází. Třeba tak, že když se odhlásíte z e-mailu, pošle vás na stránku zpravodajství. A čísla hned rostou.
  • Využití přesměrování při neaktivitě uživatele je podobné tomu předchozímu, ale vychází z toho, že je možné nechat na stránku, kterou uživatel nechal otevřenou, automaticky načíst stránku jinou.
  • Umístění kódu někam, kam vůbec nepatří by procházet nemělo, ale děje se velmi často. Funguje v mnoha různých podobách a dokáže divy. Běžně se zneužívá tak, že se kód vkládá v rámci IFRAME na zcela nesouvisející stránky.
  • Generování umělého provozu strojovým způsobem je pokročilejší a obtížně detekovatelné. V zásadě stačí využívat jakýkoliv botnet a nechat nic netušící uživatele otevírat webové stránky na pozadí. Lze také využít robota, který bude využívat desítky tisíc proxy serverů, které jsou dostupné po celém světě.
  • Záměrně či omylem chybně umístěné měřicí kódy zpravidla nezvýší návštěvnost, ale mohou ovlivnit počty zhlédnutí, čas trávený na stránkách a některé další ukazatele.
  • Umístění měřících prvků do dynamicky zobrazovaných prvků opět ovlivňuje hlavně počty zhlédnutí a trávený čas.
  • Umístění měřících prvků do mobilních aplikací, kde bude docházet k měření návštěvnosti, aniž by uživatel ve skutečnosti byl na daném webu.

Jak NetMonitor, tak Google Analytics se samozřejmě velmi snaží, aby jejich údaje nebylo možné až tak snadno falšovat. O dalších systémech už to ale tolik neplatí.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Konzultant a publicista, provozuje www.pooh.cz. Podle některých si myslí, že rozumí všemu, sám je však přesvědčen o pravém opaku a ani v 30+ letech nedokázal přijít na to, jak mít peníze a nepracovat.
Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).