Dohromady 17 let už Ministerstvo spravedlnosti připravuje elektronický soudní spis (eSpis). Přesto je tuzemská justice - až na výjimky - stále založená na papírech svázaných motouzem. Po chodbách soudů dál pojíždějí vozíky obtěžkané papírovou dokumentací. A jak se zdá, po letech nekončících příprav justici nakonec předběhnou jednotlivé správní úřady, které s digitalizací svých agend začaly mnohem později, v řadě případů však už mají téměř hotovo.
S přípravami na digitalizaci soudních spisů začal resort spravedlnosti v roce 2008. Jediné, co se v té době v rámci projektu elektronické justice podařilo, bylo spuštění elektronických platebních rozkazů.
Ve všech ostatních ohledech české soudy dál fungují jako za Rakouska-Uherska. Stohy papírů se z kanceláře do jednacích síní převážejí v krabicích nebo nákupních vozících. Obsáhlejší trestní věci přitom mívají i kolem padesáti tisíc stran. V případě podaných opravných prostředků pak transport k nadřízené instanci a zpátky připomíná stěhování.
Delší spory a více peněz za advokáty
Výsadní papírová podoba dokumentů zároveň představuje omezení pro ty, kteří by se spisem chtěli pracovat zároveň. Pokud v něm listuje soudce, není v tutéž dobu přístupný pro advokáty nebo vyšší soudní úředníky. Jakýkoliv pohyb dokumentace mezi instancemi potom představuje zpoždění, a to přispívá k tomu, že se soudní pře v tuzemsku vlečou neúměrně dlouho. Pro účastníky řízení to znamená pomalejší rozhodování a dražší právní služby.
Namísto toho, aby advokáti měli na několik kliknutí celý spis k dispozici v elektronické podobě, z pohodlí své kanceláře, musejí vážit cestu mnohdy stovky kilometrů daleko k příslušnému soudu a tam stránku po stránce jednotlivé svazky skenovat. Pro jejich klienty je to spojené s povinností hradit cestovní výlohy i promarněný čas.
„Soudy nemusejí protistraně zasílat vše, co se ve spisu nově objeví, ačkoliv by to v době datových schránek nemělo představovat významnější problém. Před jednáním je přitom nanejvýš vhodné se s kompletním obsahem spisu seznámit. A to znamená se objednat k nahlížení a potom strávit část dne na cestách,“ přibližuje běžnou praxi advokátka Marie Koričanská z BKS advokáti.
Sama by proto elektronický soudní spis a vzdálený přístup k němu uvítala. „Jednoznačně by to na všech stranách ušetřilo čas i náklady a přiblížilo by to justici podmínkám 21. století,“ dodává.
Slováci dostanou notifikaci o nových dokumentech
Na Slovensku takový přístup ke spisu funguje už od roku 2017. Díky ověřování přistupujících uživatelů buď občanským průkazem s čipem nebo na základě přístupového kódu přiděleného soudem je zajištěno, že se k citlivým datům nedostane nikdo nepovolaný.
Výhodou systému pak je, že přihlášení uživatelé dostanou automaticky notifikace ve chvíli, kdy se ve spise objeví nový dokument. Nemusejí tak na soudy aktivně jednou za čas volat s dotazem, zda od protistrany nedorazilo něco nového.
V tuzemsku se o digitalizaci justice gesční resort pokouší už téměř dvě desetiletí. Bez hmatatelných výsledků. Tři roky stará kontrolní zpráva Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) konstatuje jen minimální pokrok v rozvoji eJustice.
„Klíčové informační systémy resort nedokončil nebo s jejich realizací ani nezačal (chybí především nový modulární elektronický systém spisové služby). Bez nich je úspěšné dokončení elektronizace justice téměř vyloučeno,“ poznamenal tehdy NKÚ k závěrům kontroly z let 2016 až 2021.
Ani s odstupem času kritika kontrolorů k nápravě nevedla. Elektronický spis na soudech a dálkový přístup k němu je stále v nedohlednu. Ministerstvo neurčitě uvádí, že do rutinního provozu bude systém spuštěn, až bude řádně otestován a vyzkoušen i v pilotním provozu. A opakovaně odsouvá termín, kdy by se tak mělo stát.
Soudy s nekompatibilními systémy
Bolavou patou v procesu implementace je různorodost stávajících informačních systémů používaných jednotlivými soudy. „Od 90. let máme snad 6 nebo 7 různých evidenčních počítačových systémů, které jsou většinou spolu absolutně nekompatibilní,“ řekl prezident Soudcovské unie Libor Vávra. Ani justice mezi sebou si tak ve všech případech neumí předávat automatizovaně potřebné informace.
Výjimku představují insolvenční řízení, kde je spis v elektronické podobě veden od začátku, a správní soudnictví, kde jsou v databázi u nadřízeného Nejvyššího správního soudu alespoň k dispozici znění konečných rozhodnutí krajských soudů. V ostatních agendách je nutné vyvinout způsob, jakým se soudy k centrálnímu řešení připojí.
Specifická je také situace u Ústavního soudu. Z pohledu digitalizace má hotovo. Spisy v elektronické podobě vede a sedm let už do nich umožňuje vzdáleně nahlížet přes aplikace NaSpis. Platí to sice jen pro advokáty, ale vzhledem k tomu, že bez povinného právního zastoupení stejně nelze na tomto soudu žádné řízení vést, nepředstavuje toto omezení vážnější překážku.
Digitální řízení
Justici, která si proces digitalizace narýsovala už před dvěma desetiletími a dodnes s ním není hotova, tak začíná předbíhat státní správa. Částečně v důsledku takzvané digitální ústavy, tedy práva občanů na digitální služby, přichází s portálovým řešením pro vedení svých agend.
Naposledy tento týden svůj ePortál spustil Český telekomunikační úřad (ČTÚ). Ten má ve své kompetenci rozhodovat všechny spory o nezaplacené faktury v telekomunikacích a v této agendě je jeho situace se soudy velmi podobná, ostatně v minulém desetiletí se na politické úrovni uvažovalo o tom, zda tyto spory o peněžitá plnění nepřesunut k soudům. Justice se ale nakonec záplavě těchto bagatelních pří ubránila.
Podle mluvčí úřadu Terezy Meravé ČTÚ vede už nyní v elektronické podobě většinu správních řízení, kde nefiguruje fyzická osoba. „Předpokládáme zavedení konverze listinných dokumentů na vstupu ještě v průběhu prvního pololetí,“ říká s tím, že ve spojení se zavedením hybridní pošty by tento krok měl odstranit některé stávající bariéry, které zatím brání vedení všech spisů v elektronické podobě.
Telekomunikační regulátor má dobré zprávy i pro advokáty zastupující účastníky v těchto sporech. Do roka chce umožnit nahlížení do spisu přes internet. „Zpřístupnění spisů vzdáleným přístupem je v přípravě a mělo by být součástí druhé fáze portálového řešení. Její spuštění je plánováno na první pololetí příštího roku,“ dodává Meravá.
Úřady vzdálené přístupy zavádějí svým tempem
Podobný přístup razí i další úřady a instituce. Úřady práce v záležitostech sociálních dávek umožňují vést komunikaci přes systém Jenda. Touto aplikací lze žádost podat a stejným způsobem si i stáhnout rozhodnutí.
Přijímací řízení na střední školy lze také už dva roky vést výlučně elektronicky přes systém DiPSy. A do neveřejné části spisů vztahujících se k živnostenskému podnikání je možné po přihlášení nahlížet v Rejstříku živnostenského podnikání.
Státní správa se s digitalizací zmáhá izolovaně a podle všeho to tak zůstane. Ministerstvo vnitra neplánuje zavádět obecnou povinnost vzdáleného přístupu k obsahům spisů.
„Kladlo by to značné nároky na infrastrukturu i personální zdroje všech správních orgánů, včetně obecních úřadů malých obcí. Proto se upřednostňuje postupné zavádění této možnosti na úsecích veřejné správy, kde na to jsou náležitě připraveni a vybaveni,“ říká mluvčí resortu Hana Malá.
- Chcete mít Lupu bez bannerů?
- Chcete dostávat speciální týdenní newsletter o zákulisí českého internetu?
- Chcete mít k dispozici strojové přepisy podcastů?
- Chcete získat slevu 1 000 Kč na jednu z našich konferencí?
Staňte se naším podporovatelem
ČLÁNKY DO MAILU