Statistiky z nové publikace Informační společnost v číslech 2008 Českého statistického úřadu jsme v posledním článku opustili v momentě, kdy jsme konstatovali, že k Internetu připojených domácností v ČR je 32 % a polovina lidí neovládá počítač. Na Internetu se pohybuje 45 % Čechů starších 16 let.
V těchto a dalších číslech patříme bohužel k podprůměru celé Evropské unie, míra adaptability české společnosti na nové technologie je nižší než ve srovnání se západními nebo severskými státy, zpravidla nás ale ve výsledcích přeskočilo i Slovensko.
Jedinou oblastí, která dopadla relativně dobře i ve srovnání s civilizovanou Evropou, byl korporátní svět – 77 % firem má v ČR vysokorychlostní připojení, sedm z deseti firem provozuje webové stránky.
Dnes se podíváme, jak jsme na tom s veřejnou správou, školstvím a zdravotnictvím – jde tedy o sektor, který je dosud převážně placen z daní formou jejich přerozdělování. Průzkum by měl zahrnovat výsledky ze všech organizačních složek státu (376 – ministerstva, soudy, úřady práce, katastrální úřady, krajů (13 krajských úřadů) a obcí (6300).
Statistiky přístupů zaměstnanců veřejné správy k IT technologiím se vztahují k roku 2006. Nejlépe v tomto případě vycházejí zaměstnanci krajských úřadů, kde měli přístup k Internetu v 90 % případů. Obecní úřady v průměru nabízeli Internet k práci 70 % úředníkům (čím větší obec, tím spíš mají na úřadu Internet) a organizační složky státu 50 %. Rozšířenost počítačů je o něco vyšší, kupříkladu ve státních institucích byla jejich penetrace o polovinu vyšší než Internetu.
Vysokorychlostní připojení mělo jen 62 % všech obecních úřadů. Každým rokem ale jejich počet stoupal zhruba o 50 %, dnes – po dvou letech – tedy může být aktuální situace veselejší. Výsledky kazí hlavně malé obce s méně než 500 obyvateli. Jen málo větších obecních úřadů nemělo v době průzkumu oficiální webové stránky.
Možnost stáhnout, nebo dokonce přímo online vyplnit formulář, mají nejlépe zvládnutou krajské úřady. Na stránky úřadů ale chodí poměrně málo lidí – jen 13 % zde hledá informace a 7 % si stáhlo nějaký potřebný formulář. Daleko více weby veřejné správy využívají podnikatelé a firmy. Dá se říci, že u nich je to běžná činnost (až 71 % firem v roce 2006 získávalo informace z veřejných webů).
Že je u nás myšlenka a realizace úřadu online stále v plenkách na všech stranách, naznačuje i tento mezinárodní graf s loňskými výsledky:
V ČR firmy weby úřadů využívají více, a to se odráží i na tom, že jsou se svými 73 % dle Eurostatu nad průměrem EU (65 %). Zda je to osvíceností zdejších podnikatelů nebo vyšší mírou byrokracie a nutností neustále vést v patrnosti informace úřední povahy, nechejme na individuálním posouzení. Nutno ještě dodat, že tato statistika se týká čerpání informací – v případě stahování a vyplňování formulářů jsou na tom i firmy špatně. Je to pravděpodobně tím, že tuto možnost české úřady zatím ve většině případů nenabízejí.
Podobný počet k Internetu připojených úřadů také nabízí návštěvníkům využití přístupu k Internetu. Pozoruhodné je, že zvykem byl tento přístup hlavně v krajích, nikoli v Praze.
Do ministerstvem vnitra poměrně propagovaného programu CzechPoint bylo letos v únoru zapojeno 1305 úřadů, o více než tisícovku víc, než loni v prosinci. Největší zájem mají lidé o výpis z rejstříku trestů a o záznamy z katastru nemovitostí, který je i online.
Kolik je ve školách počítačů?
Jak jsou na tom české školy s počítačovým vybavením? Dle výsledků za rok 2007 připadá průměrně 11 počítačů na 100 studentů. Nejlépe jsou na tom školy v Praze a ve Středočeském kraji, nejhůře v Moravskoslezském. Otázkou ještě je, jakou mají tyto počítače kvalitu… Podle Eurostatu využilo v minulém roce 78 % pedagogických pracovníků při výuce počítač. Z vlastní zkušeností z několika českých škol mi ale toto číslo připadá poněkud vysoké – pakliže učitelé nemají na mysli to, kdy odvedou děti třeba při suplované hodině do počítačové učebny, aby si hrály.
Studenti ale mají samozřejmě přístup k počítačům hodně mimo školu. Podle statistik disponuje osobním počítačem 97 % studentů (což z nich dělá patrně sociální skupinu s nejlepším přístupem k technologiím), 76 % z nich má počítač doma, 91 % uvedlo i školní přístup, 66 % studentů používá počítač každý den. Přístup k Internetu má 93 % studentů, z domova 64 %.
Přes Internet se k doktorovi pravděpodobně neobjednáte
V závěru roku 2006 disponovalo počítačem 98 % nemocnic, Internet mělo 85 % nemocnic. Ve stejném období mělo 80 % nemocnic vlastní webové stránky, menší instituce a ordinace jsou na tom výrazně hůře. Přitom by mělo platit, že webové stránky jsou snadným, rychlým a efektivním informačním nástrojem (kolik zbytečných telefonů ohledně ordinačních hodin by mohlo odpadnout?). 40 % ordinací má podle unijního průzkumu počítač, který je propojen s počítačovým systémem jiných subjektů. Evropský průměr je o 15 % vyšší. Třetina ordinací praktických lékařů pracuje se systémem umožňujícím elektronickou výměnu informací o pacientech.
Poměrně málo praktických lékařů využívá při své práci Internet. Pouze 18 % jej využívá při komunikaci se svými pacienty. Podle Eurostatu má 39 % ordinací praktických lékařů zaveden vysokorychlostní Internet, třeba ve Finsku je těchto ordinací 93 %.
Internetové služby můžeme alespoň v malém zahlédnout u specializovaných doktorů, gynekologů a dalších specialistů. Například více než polovina gynekologií, které mají webové stránky, poskytuje online konzultace, ve třetině z nich se lze přes web objednat. Je docela možné, že se to týká hlavně soukromých praxích.
Jen něco přes pětinu internetových uživatelů ale hledá informace o zdraví na Internetu. Aktivnější jsou v tomto směru ženy a starší uživatelé, u nichž je asi větší pravděpodobnost, že je něco trápí.
ČLÁNKY DO MAILU