V dubnovém normalizačním zpravodaji o nových RFC jsem zmínila RFC 3271 (The Internet is for Everyone, Vint Cerf, duben 2002). Do přehledu jsem je zařadila až na poslední chvíli, ve skutečnosti v té době ještě nebylo ani oficiálně publikováno. To jsem ovšem netušila, jak bouřlivou diskusi v rámci IETF toto informační RFC vyvolá. Na první pohled je to překvapivé, protože se nejedná o závazný dokument (viz typy RFC), nýbrž o krátký pohled do historie a do budoucnosti Internetu.
Jedním z důvodů, které přispívají k zvýšenému zájmu o tento dokument, je nesporně osoba jeho tvůrce, samotného otce Internetu. Dr. Vinton Cerf je bývalý předseda a prezident Internet Society a současný předseda ICANN. Jako otec své dítko nejen viděl vyrůstat do krásy a velikosti, ale také mu pomáhal dělat první krůčky. Ze zřetele je nespouští ani nyní, když už je z dítka samostatný chlapík a do své budoucnosti si nenechá mluvit tak snadno.
Diskuse nad tímto doslova „ideologickým“ dokumentem mě přiměla k tomu, abych se zaměřila také na další příspěvky otce Internetu, týkající se vývoje a budoucnosti Internetu. Nejprve se tedy podívejme, jak Internet vypadá v současnosti a jaký rozvoj se mu předpovídá. Následně se budeme věnovat ideám, jak naplnit heslo Internet je pro každého, které je zatím pouhým sloganem.
„Internet for everyone: How easy to say – how hard to achieve!“ – Vint Cerf
Stav Internetu
Cerf v jedné své prezentaci (Internet and the High Capacity Challenge, březen 2002) velmi stručně definuje Internet jako „největší síť sítí na světě, používající TCP/IP a přepínání paketů, a běžící na jakékoli fyzické infrastruktuře“. Internet již čtrnáctý rok po sobě (!) každoročně zažívá své zvětšení na dvojnásobek. Počet uživatelů se dnes odhaduje na 513 miliónů, přičemž pro srovnání Cerf uvádí, že telefonních přípojek je na světě asi 1,3 miliardy. Geografické rozložení uživatelů (podle NUA) je uvedeno na obrázku. „Nadvláda“ anglicky mluvících uživatelů sice v roce 2001 skončila (jejich podíl je nyní kolem 45 %), Severní Amerika s Evropou však stále dominují. Rychle se však začínají prosazovat nové země jako Čína, Indie nebo Jižní Korea.
„There is an Internet in our future; resistance is futile!“ – Vint Cerf
Trend růstu uživatelů vypadá takto:
Cerf předpokládá, že počet trvale připojených počítačů (hosts) do roku 2006 dosáhne 900 milionů, což je oproti 150 miliónům v roce 2001 poměrně zásadní růst. Kromě nich tu bude asi 1,5 miliardy mobilních zařízení (telefon, PDA, pager) umožňujících komunikaci po Internetu. Podle jeho předpovědi tou dobou Internet přesáhne velikost globální telefonní sítě. V roce 2005 má být dosaženo jedné miliardy uživatelů; na první pohled ohromné číslo, ve srovnání s celkovou populací Země však stále jen něco kolem 15 procent.
Mezi rozvíjející se aplikace patří IP telefonie a audio/video vysílání, a to po nejrůznějších typech sítí – LAN/WAN, mobilní sítě, rádiové sítě, xDSL, kabelové sítě apod. Koncová zařízení se také mění – kromě původních počítačů se využívá řada elektronických komunikačních a zábavních zařízení s podporou Internetu (mobilní telefony, WebTV, Palm-Pilot, Nokia 9000, video zařízení, herní zařízení). Návazností na Internet jsou přitom v různých stupních rozvoje vybavovány i automobily (telematické systémy), klimatizační jednotky a topení či domácí spotřebiče (lednice, topinkovače, osobní váhy apod.).
Změna se do budoucna očekává jak s ohledem na koncová zařízení, která budou využívat širokopásmové paketové rozhraní, tak s ohledem na přechod k symetrické architektuře komunikace. V současné době se používají převážně asymetrické systémy (ADSL, obousměrné satelitní systémy, kabelové datové sítě), které umožňují řádově vyšší rychlost přenosu ve směru k uživatelům (downstream) než naopak (upstream). To vyhovuje hlavní aplikaci dneška, WWW, méně už jiným službám, jako jsou například videokonference.
„Internet Packets can run over anything, ..... including you, if you are not paying close attention to the Internet revolution!“ – Vint Cerf
Infrastruktura musí podporovat požadavky na zvyšující se potřebnou kapacitu a rychlost komunikace: přepínání paketů je sice velmi flexibilní, ale má vysokou režii. Proto se musí postupně přecházet na optické přepínání, zejména v páteřních sítích: ze současného řešení IP/Frame Relay nebo IP/ATM přes IP/MPLS (MultiProtocol label Switching)/SONET (Synchronous Optical NETwork) na IP/(MPLS)/optické přepínání okruhů (MEMS, MicroElectroMechanical System, holografie apod.). Problémem zůstává přepínání optických kanálů a konflikty nebo konverze barev (vlnových délek). Optika také může být jedním z řešení širokopásmového přístupu v poslední míli.
Nasazení IPv6 umožní nejen adresovat ohromné množství nových koncových zařízení (teoreticky 1038) včetně senzorů, webových kamer apod., ale podpoří také formu peer-to-peer sítí, v nichž spolu koncové počítače komunikují jako rovný s rovným, nikoli ve vztahu klient-server. Objem adresního prostoru IPv6 ovšem samozřejmě není jedinou a hlavní výhodou nového protokolu.
Shrnutí předpokládaného vývoje
- více připojených zařízení a více uživatelů na Internetu
- potřeba větší kapacity v páteřních sítích
- podpora symetrické komunikace na okrajích sítě
- rychlejší přístup k Internetu při nižších nákladech umožní nové aplikace
Pohled ještě dál do budoucnosti Internetu vede – logicky ;-) – k meziplanetárnímu využití (viz obrázek). Meziplanetární Internet (InterPlaNet) bude založen na meziplanetárních branách, meziplanetárním protokolu přenosu dat a funkčních protokolových vrstvách a Interplanetary Network and Information Systems Directorate. Páteřní komunikace mezi Zemí a Marsem má být funkční do roku 2008.
V zítřejším pokračování se podíváme na ideje otce Internetu v souvislosti s umožněním přístupu k Internetu pro každého.
