Hlavní navigace

Výzkumné agentury a Internet: Co měříme nevíme, ale čísla máme

Marek Antoš

Poněkud tristní pohled na stav Internetových průzkumů výzkumných agentur poskytl včerejší kulatý stůl o tomto tématu, který byl pořádán na PIWu. Za stolem zasedli zástupci velkých agentur a během diskuse se neshodli skoro na ničem - kromě toho, že nevědí, jak v případě Internetu definovat jednotlivé ukazatele a co zkoumat.

Panel byl pořádán pod záštitou SIMARu, což je jakési sdružení výzkumných agentur. Úlohu moderátora převzal Přemysl Čech z agentury Median, která se již dříve Internetem zabývala a svého času se dokonce uvažovalo o tom, že by provedla větší průzkum uživatelů Internetu pro tehdy ještě fungující APO; z myšlenky nakonec sešlo z finančních důvodů. Svými zástupci byly dále zastoupeny známé agentury Sofres Factum, AISA, STEM/MARK a GfK.

Podle představitelů těchto agentur všechny z nich provádějí určité průzkumy týkající se Internetu, výrazně se však liší v metodice i definicích jednotlivých zkoumaných pojmů. Nejlépe to asi demonstruje rozptyl, který mají jednotlivé agentury ve stanovení počtu uživatelů Internetu: je nás 6 až 16 procent populace, což věru není příliš přesné číslo. Některé agentury přitom ještě navíc počítají tento podíl z dospělé populace, zatímco jiné z celkového počtu – může nás tedy být 400 tisíc, ale také milion a půl.

Pozitivní je však skutečnost, že právě o standardizaci metodologie průzkumů se v současné době tyto agentury snaží. Nepochybně je to první nutný krok, který vede k profesionalizaci jejich činnosti a zavedení úrovně, kterou jinak tyto agentury běžně udržují v jiných oblastech. Jak vyplynulo z celé diskuse a na závěr to trefně vystihnul ve své připomínce pan Michal Krejčí z IP Praha, výzkumné agentury zatím o Internetu stále hovoří spíše z hlediska nějakých pocitů a subjektivních dojmů, a méně řečí exaktních průzkumů a čísel, jak bychom od nich očekávali.

Nicméně některé konkrétnější informace přeci jen padly. Například pokud jde o domácnosti připojené k Internetu, podle odhadů je jich 2–3 procenta, což není nic moc, ale díky nabídkám Internetu zadarmo a tarifu Internet2000 právě tato oblast v loňském roce zažila svůj růst. Typickým uživatelem českého Internetu je doposud muž, ale jeho převaha postupně slábne, je mu méně než 29 let, má vysokoškolské vzdělání (popř. ještě studuje VŠ) a pochází z města nad 100.000 obyvatel; i tato dominance však postupně mizí.

Zajímavá je také statistika, odkud se lidé připojují. Podle Medianu má 18 % přístup v práci, 5 % doma, 10 % ve škole, 13 % prostřednictvím známých a plných 17 % se připojuje z Internetové kavárny. Právě toto číslo mne poněkud zarazilo a mám pocit, že jde zřejmě o nějaké zkreslení. Bylo by asi vhodné se zamyslet nad tím, zda byl tento průzkum dělán mezi stálými uživateli Internetu, nebo mezi lidmi, kteří ho už – byť třeba jednou – vyzkoušeli. Výsledky těchto dvou přístupů samozřejmě musí být výrazně odlišné.

Marcom

V poslední době je dobře viditelná zvýšená aktivita výzkumných agentur a jejich zájem o Internet. Zda se tento trend projeví i v tom, že se konečně dočkáme nějakých kvalitních průzkumů, je však zatím ve hvězdách. Přesněji řečeno: dočkáme se jich určitě, otázkou je, kdy to bude.

Marek Antoš

Našli jste v článku chybu?
26. 4. 2000 9:42
IceSeek (neregistrovaný)
Možná se pletu, ale většina lidí očekává od těchto agentur čísla, která se dají opakovaně spočítat a jsou přesným odrazem skutečnosti, včetně uvedení okolností výzkumu.