Markéta Hujerová rozvíjí projekt, jehož úspěch by změnil řadu operací. Jeho jádrem je náplast vyrobená z nanovláken, již možná brzy začnou lékaři používat na závěr operací tlustého střeva, přelepí jí operované místo a zabrání tak infekcím a vylepší hojení. Je to nápad, který se právě přetváří v komerční firmu Nanoflexion. Tleskal jí za něj předseda Nobelovy nadace. Získal ocenění veřejnost, které jí předávala bývalá astronautka. A vynesl ji do českého pavilonu v Osace, kde projekt s hrdostí za Česko prezentovala. Projekt ji zjevně zařazuje mezi velmi nadějné české vědce.
Co se dozvíte v článku
A přesto, všechno to se děje jen díky tomu, že Markéta Hujerová hodně chce. Rozvíjet vědu vzniklou na univerzitě totiž pro ni mimo jiné znamenalo pobírat „plat“ ve výši 11 250 korun, bydlet na kolejích se studenty, které učí, aby ušetřila na další výdaje, a k tomu odložit kariéru a na nějakou dobu i osobní život.
„Přemýšlela jsem, jestli jsem neudělala chybu. Že už jsem nešla někam normálně vydělávat a někde normálně bydlet,“ říká Hujerová, když vysvětluje, co všechno obnáší bydlení se studenty, dokonce na jedné buňce. Zmiňuje, že „její“ bydlení pro studenty bylo pěkné a negativní zkušenost se spolubydlícími neměla. „Ale rozhodně je to nedůstojné. Pokud jde o transfer projektů z univerzit do byznysového prostředí, určitě plat vnímám jako první překážku,“ popisuje . „Jak si ve věku, kdy je vám 25 až 30, chcete zajistit bydlení? Hypotéku? Nebo snad rodinu?“ táže se s tím, že proti veřejnému přesvědčení jsou na tom v takovém nastavení vědy možná ještě hůř muži než ženy – protože od nich se stále očekává, že finance do rodiny přinesou.
Nejen její pohled ukazuje skryté důvody, proč se v Česku nedaří přenést nápady z univerzit do praxe. Není to jen dojem, země má velmi malý počet takzvaných spin-offů, samostatných firem vzniklých z projektů na univerzitách. Spolek Transfera před třemi lety vypočítal, že v Česku ročně vznikne šest takových společností, zatímco v Rakousku je to až čtyřnásobek. Od té doby se čísla příliš nevylepšila – v Česku má být podle veřejné databáze Technické univerzity v Liberci mírně nad 80 aktivních spin-offů, přičemž loni založené jsou v těchto datech dva.
Přesto se stav transferu pomalu mění. V Česku vznikají služby, které mají pomoct vědcům dostat jejich nápady do funkčního stavu, na trh a do reálného používání. Mají pomoct vyřešit několik dalších problémů, které se kolem spin-offů točí.
„Máme tady špičkové univerzity, duševní vlastnictví, skvělé technologie, které jsou naprosto konkurenceschopné na globální úrovni. Ale velmi se nám nedaří je komercializovat,“ říká Filip Fingl, který nápadům do byznysového světa pomáhá s projektem IP Lab Ventures, který ve svém názvu skrývá „Intellectual Property“ („duševní vlastnictví“).
Fingl pracoval pro globální poradenskou společnost BCG, jako investiční manager v Rockaway Capital a CEO Dáme Jídlo. Vysvětluje, že vnímá, že se česká ekonomika propadá a jako jednu z mála možností růstu vnímá budování firem s vysokou přidanou hodnotou. Ty hledá na univerzitách. Tam je podle něj dosud řada technologií, které se můžou stát základy budoucích firem.
Na tom, jak je dostat „do světa“, začal pracovat s Jiřím Navrátilem, vědcem se dvěma doktoráty, který po zkušenostech v českém výzkumu odešel do Británie. „Měl dojem, že tady se všechno dělá do šuplíku, tak odešel na Imperial College London a Imperial Innovations (společnost založená v roce 1986 na zmíněné univerzitě zabývající se komercionalizací technologií a investicí do nich, pozn. redakce) a později působil také v Cambridge Enterprises. Osahal si, jak se věci dají z vědy přenášet do aplikované sféry,“ vysvětluje Fingl. Třetím spoluzakladatelem se stal Andrew Hladký, Američan s českými kořeny, který studoval na (Rochester Institute of Technology (RIT) a pracoval pro Goldman Sachs či Avast nebo jako stážista pro Teslu či SpaceX.
IP Lab Ventures se snaží odpovědět na otázku, jak udělat z technologie byznys. „Existuje sobrovská díra mezi univerzitním světem a světem rizikového kapitálu,“ nastiňuje Fingl součást mezery, která vede do byznysu. Rizikový kapitál přitom může být důležitým zdrojem peněz pro rozvoj startupu, jenže výzkumníci nevědí, jak na něj dosáhnout. IP Lab Ventures funguje jako venture builder, tedy aktivně vstupuje do projektů jako spoluzakladatel a pomáhá vědcům s přechodem do komerční sféry. Tým je aktivní v jednotlivých spin-offech, stává se součástí vedení univerzitního startupu a projekt pomáhá tlačit vpřed. „Stáváme se co-foundery,“ říká Fingl.
Za tři roky existence už stojí za sedmi spin-offy a v přípravě má dalších deset projektů. Je například součástí spin-offu MendelFOLD vzešlého z Ústavu chemie a biochemie Mendelovy univerzity, který se zabývá vývojem platformy, jež integruje nové, biorelevantní metodiky pro predikci 3D struktury proteinů. Před měsícem oznámil pre-seedovou investici od amerických investorů. Jiným úspěchem je Atomiver z institutu Catrin při olomoucké Univerzitě Palackého vyvíjející materiál například pro superkapacitátory s výrazně vysokou energetickou hustotou. „Byli jsme první česká firma, která se dostala do akcelerátoru NATO DIANA. Dostalo se tam 70 firem ze tří tisíc po celém světě,“ říká Fingl. Pomáhá rozvíjet firmu Preagon Biotech z Akademie věd ČR, ta vyvíjí látky proti škůdcům, jako jsou komáři nebo štěnice, se kterou řeší pre-seedové kolo.
„Důležité je nakombinovat vědce s někým z komerční sféry. Nakonec, byznys je řemeslo jako každé jiné,“ popisuje Fingl. „Ale je na něj potřeba člověka, který má zdroje nebo nějaké předpoklady, určitý způsob přemýšlení a dělá to léta. Pokud je někdo patnáct let v laboratoři, není úplně jednoduché, aby si jen tak nasadil „čepici“ CEO a vedl firmu. Narazí na spoustu problémů, jejichž řešení je třeba se naučit,“ vysvětluje.
Vysvětluje, že mezi nimi patří složité procesy, produkt je třeba na trhu validovat, firmu budovat po administrativní stránce i po té profesní, navazovat kontakty, účastnit se různých jednání a naplánovat finance a mimo jiné také to, kolik peněz projekt spotřebuje a v jakém časovém horizontu je možné splnit nároky případného komerčního hráče. „Je to prostě hodně jiný svět než v laboratoři. Objevují se záležitosti, které jsou doslova antiteze. Ve výzkumu věci trvají dlouho a je třeba je dotáhnout na 100 procent. V komerčním světě jde o to, s projektem jít co nejrychleji na trh, i když na něm třeba něco může být ne úplně dobře. Důležité v něm je v průběhu pivotovat,“ popisuje.
Není možné z univerzity odejít a zase se vrátit
Na vědce kromě toho doléhají zkušenosti, které nasbírají ještě před vstupem do byznysového světa. Michael Volný je spoluzakladatel českého spinoffu AffiPro, který dodává technologie velkým farmaceutickým firmám. Má specifickou perspektivu díky svým zahraničním zkušenostem. „V zahraničí jsou úřední záležitosti nastavené, existují postupy, které jsou téměř automatické,“ srovnává situaci v Česku a v cizině.
AffiPro poskytuje technologie velkým zahraničním firmám a je profitabilním startupem vzniklým z Akademie věd. „Ten proces nebyl vůbec jednoduchý. Vyjednávání nám trvalo dva roky,“ popisuje. V jejich průběhu bylo jednodušší založit firmu nejprve bez Akademie a postupně řešit nutné náležitosti, jak ji do projektu správně zahrnout. „Přišlo mi, že v Seattlu, kde jsem dělal doktorát, byly ty postupy jasně nasazené,“ porovnává. Podle něj je tam doba „odspinování“ závislá na reálných problémech – tedy jestli se najde investor, který bude ochotný podpořit vstup projektu na trh. „Samotný úřední postup je však v řádu měsíců,“ porovnává.
„Akademické instituce mají značnou interní byrokracii. A ač do nějaké míry chtějí podporovat přenos do komerčního světa, někdy to nestačí," popisuje Volný. „Je obtížné ošetřit konflikt zájmů vynálezců, kteří se na projektu mají podílet a případně kromě instituce z něj také mít nějaký benefit,“ vysvětluje.
Volný popisuje dva hlavní modely technologického transferu ve světě. „Americký model, kde se přenos podporuje a lidem se nechává velká volnost, nesmí však zneužívat veřejné prostředky a musí vše deklarovat. A německý systém, kde mohou dočasně odejít po dobu komercializace,“ vysvětluje. „U nás se všichni bojí toho amerického způsobu, protože se bojí kontroly. A ten německý není proveditelný, protože u nás není možné z univerzity odejít a pak se vrátit. Není na to právní rámec,“ vysvětluje.
Podle Volného je pak velikou překážkou strach z právních komplikací. „Všichni se bojí potenciálních trestních oznámení třeba od jiných zaměstnanců. Je strašně těžké vyšetřovatelům nebo státním zástupcům vysvětlovat složité detaily technologie,“ říká. „Myslím, že je to spíše abstraktní strach než že by se něco takového opravdu dělo. Ale vede k tomu, že úřední strategie nedělat nic je vlastně nejlepší strategií přežívání pro státního úředníka,“ říká.
Vědcům pak někdy brání i zmíněný plat, respektive granty, které je nutí si přivydělávat. Hujerová, která spolupracovala s nanotechnologickým průmyslem už během doktorátu, potvrzuje, že propojení s praxí je klíčové, ale vzácné. „Měla jsem to štěstí, že jsem se dostala při doktorátu do kontaktu s reálnou průmyslovou sférou v mém oboru. Což není časté,“ říká. „Často se doktorandi přivydělávají v kavárnách nebo administrativě, což je vyčerpává. Pak nemají energii na svou vědeckou práci,“ říká.
Zájem vysoko nad nabídkou
Zatímco IP Lab Ventures pomáhá jednotlivým projektům, na systémové úrovni vznikají další iniciativy. Ministerstvem průmyslu a obchodu oznámený DeepTech fond má za součást transfer technologií. I za účasti IPL pak vznikla v posledních měsících v Praze Executive Academy – vzdělávací program pro vědce z biotechnologických oborů, který jim pomáhá rozvíjet manažerské dovednosti. Je součástí projektu Lorem Ipsum Academy, ten vznikl propojením tří organizací: IPL, Prague.bio a Technologické gramotnosti.
„České vysoké školy připravují špičkové vědce, ale ne manažery,“ vysvětluje Ludmila Součková, manažerka programu. O získání těchto dovedností je mezi vědci velký zájem, do prvního běhu se přihlásilo třikrát víc zájemců, než nabídl míst. Nakonec kapacitu mírně navýšil a vzdělává se v něm 12 vědců.
„Dlouhodobě vnímáme velký zájem o bio tech manažery mezi velkými firmami i nově vznikajícími startupy,“ říká Součková. „Účastníci získají základní manažerský skill set. Akademie je rozdělena do osmi tematických workshopů, které jsou zaměřeny na budování byznysu, finance, fundraising a jednání s investory, právní minimum pro řízení firmy i duševní vlastnictví, budování týmu a leadership nebo marketing,“ vyjmenovává.
Aby neutíkali do zahraničí
„Musíme mít daleko větší ambice,“ říká Fingl na adresu zakladatelů i univerzit. Vysvětluje, že je pochopitelně těžké přejít z módu, kdy historicky byli vědci motivováni spíše k publikační činnosti a k přístupu, že univerzity byznys nedělají. „Navíc, my jako Češi si v tomto málo věříme. Máme pocit, že si budeme něco dělat na svém písečku, a když to vyjde, tak to bude super,“ říká. „Přitom když jsem před měsícem strávil týden v Bostonu na MIT, kde ukazovali své technologie, tak upřímně – kdybychom tady dali hlavy dohromady s pár školami nebo výzkumnými ústavy, podobné technologie tady máme taky,“ hodnotí.
A že škola prostě nemá dělat byznys? „Je třeba se na to dívat jinak. Spin-offy můžou přinést významné peníze do vědy a zpátky univerzitám. Nastartovat ekonomickou hodnotu a dát lidem z univerzit byznysovou perspektivu projekt rozvíjet. Dnes hodně lidí z tohoto prostředí utíká do zahraničí, protože mají dojem, že ta šance tady není,“ upozorňuje.
IP Lab Ventures pracují na spuštění strategického vědeckého fondu, který by se měl zaměřit na podporu projektů z univerzit v počátečních fázích vstupu na trh. „Dnes už to máme vyzkoušené,“ odkazuje k uzavřeným a rozjednaným investicím do spin-offů ve spojení s IPL. „A doufáme, že příští rok tento fond spustíme naplno,“ říká. Je třeba do něj najít investory, kteří své peníze budou ochotni vlévat do technologií z českých univerzit. „Představuji si, že bychom mohli pracovat minimálně s 30 miliony eur,“ říká.
- Chcete mít Lupu bez bannerů?
- Chcete dostávat speciální týdenní newsletter o zákulisí českého internetu?
- Chcete mít k dispozici strojové přepisy podcastů?
- Chcete získat slevu 1 000 Kč na jednu z našich konferencí?
Staňte se naším podporovatelem
