Toto pondělí představil nový ministr vnitra Radek John svou koncepci úsporných opatření v resortu vnitra. Podrobněji mluvil hlavně o oblasti bezpečnosti, zatímco oblast eGovernmentu přešel velmi rychle, konstatováním, že zde se musí uspořit na 300 milionů revizí nereálných (megalomanských) projektů. V jeho prezentaci byl této oblasti věnován jediný slide.
Konkrétnější představu o tom, kde a jak by se měla vzít část těchto peněz, si lze udělat až z návrhu novely zákona č. 300/2008 Sb. (o elektronických úkonech autorizované konverzi), která se objevila ve vládním systému eKlep. Jde o návrh, který se odkazuje na usnesení vlády č. 563 ze dne 11. srpna 2010, kterým vláda schválila materiál „Návrh příjmů a výdajů rozpočtových kapitol a státních fondů na rok 2011“ (dále jen „materiál“). No a tento materiál navrhl změnit financování datových schránek v tom smyslu, že:
užívání datových schránek budou hradit koncoví uživatelé v rámci svých rozpočtových prostředků.
Jaký je dnešní stav?
Připomeňme si, že dnes je provoz datových schránek financován kombinaci paušálního a objemového zpoplatnění: Česká pošta, jako provozovatel informačního systému datových schránek, dostává od MV ČR na jejich provoz každý měsíc 15 milionů Kč (jako tzv. „provozní paušál“). Vedle toho dostává za každou přenesenou datovou zprávu 15,04 Kč bez DPH, resp. 18,048 Kč včetně DPH, a to od státu, z jeho rozpočtové kapitoly pro všeobecnou pokladní správu. Až se počet přenesených zpráv přehoupne přes 33 milionů (dnes je někde nad 18 miliony), klesne cena za jednu přenesenou zprávu na 13,36 Kč bez DPH, resp. 16,032 Kč.
K tomu je ovšem nutné dodat, že datové schránky se dnes využívají ve dvou režimech:
- „veřejnoprávním“: dle paragrafu 17 zákona 300/2008 Sb., kdy orgány veřejné moci vykonávají svou veřejnou moc, a dle paragrafu 18, kdy občané či firmy činí podání vůči orgánům veřejné moci
- „soukromoprávním“: dle paragrafu 18a zákona, kdy subjekty jednají v soukromoprávních vztazích, a kdy si mohou například posílat datové zprávy i dvě firmy navzájem.
Výše popsané „objemové“ financování se přitom týká jen prvního režimu. Ve druhém režimu se posílají tzv. Poštovní datové zprávy, které jsou ryze komerční službou České pošty, a které jsou již dnes zpoplatněny (stejnou částkou jako ve veřejnoprávním režimu, tj. 18,048 Kč za jednu datovou zprávu).
Jaká je podstata návrhu?
Nyní již ke změně ve financování, která je navrhována. Podstatu formálně popisuje následující úryvek, který má být novelou vložen do zákona č. 300/2008 Sb.:
Na úhradě nákladů spojených se správou a provozováním informačního systému datových schránek se podílejí držitelé datových schránek zaplacením příspěvku za odeslání datové zprávy z jejich datové schránky (dále jen „příspěvek“).
Co by to ale znamenalo? Předně: vše by se týkalo jen „veřejnoprávního“ režimu, a nikoli „soukromoprávního“ (s Poštovními datovými zprávami), který je již dnes zpoplatněn. Dále by se nic neměnilo na tom, že „objemovou“ složku zpoplatnění ve veřejnoprávním režimu hradí České poště stát, a to ze své rozpočtové kapitoly pro všeobecnou pokladní správu. Změnilo by se jen to, že do této kapitoly by přispívali (formou „příspěvku“) všichni držitelé datových schránek, za to, že v tomto režimu odešlou nějakou datovou zprávu:
zvláštním zdrojem příjmů kapitoly všeobecná pokladní správa určeným ke krytí nákladů spojených se správou a provozováním informačního systému datových schránek bude úhrada příspěvku za odeslanou datovou zprávu ze strany držitelů datové schránky,
Výše tohoto příspěvku není v návrhu konkrétně stanovena, a je pouze dáno společné zmocnění ministerstvům financí a vnitra, aby ji stanovily. Dovolím si ale očekávat, že výše příspěvku bude shodná s částkou, kterou stát platí České poště za jednu přenesenou zprávu. Tak to ostatně předpokládá i příklad s výpočtem úspor, obsažený v návrhu.
Co by ale tato změna obnášela pro jednotlivé držitele datových schránek?
Jaké by byly konkrétní dopady?
Začít můžeme u orgánů veřejné moci, kterými jsou nejrůznější úřady, ale třeba také exekutoři. Pro ně je používání datových schránek (ve „veřejnoprávním“ režimu) povinné, a to jak pro příjem, tak i pro odesílání: jsou povinny přijímat podání činěná skrze datové schránky, a pokud příjemce má datovou schránku, jsou povinny odesílat (doručovat mu) také skrze datovou schránku.
Dnes přitom orgány veřejné moci za odesílané datové zprávy (ve „veřejnoprávním“ režimu) samy nic neplatí. Nově by měly za každou odeslanou datovou zprávu uhradit již zmiňovaný „příspěvek“, který by směřoval do rozpočtové kapitoly všeobecné pokladní správy (a z ní by stát platil České poště tak jako dosud).
U těch orgánů veřejné moci, které jsou samy financovány ze státního rozpočtu, by se v globálu nic neušetřilo: to, co dnes stát platí přímo, by platil zprostředkovaně: nejprve by peníze dal příslušnému orgánu veřejné moci, a ten by mu je zase vrátil skrze příspěvek na jednotlivé datové zprávy. Z „lokálního“ pohledu příslušného orgánu veřejné moci by ale změna mohla být i zásadní: jeho rozpočet mohl být v mezidobí zkrácen nebo jinak upraven tak, že v něm již není počítáno s náklady na poštovné, resp. na používání datových schránek. Ale tyto náklady by se znovu objevily.
Jinak by tomu ale bylo u těch orgánů veřejné moci, které nejsou financovány ze státního rozpočtu. Zde si můžeme představovat třeba již zmiňované exekutory, kteří jsou opravdu intenzivními uživateli datových schránek. Zde by stát skutečně ušetřil, protože dnes za ně platí, ale nově by již neplatil. Tedy, přesněji: i nově by platil, ale jejich penězi, které by získal ve formě povinných příspěvků.
Obdobně by tomu bylo i u ostatních skupin uživatelů, konkrétně u právnických osob (hlavně firem), podnikajících fyzických osob a nepodnikajících fyzických osob: i ti všichni by nově „přispívali“ do rozpočtové kapitoly všeobecné pokladní správy, za každou odeslanou datovou zprávu. Ale přeci jen by byli v jiné pozici než orgány veřejné moci: používání datové schránky pro odesílání pro ně není povinné. Takže pokud by se jim „příspěvky“ za datové zprávy nevyplácely, nejspíše by datové schránky nepoužívali.
Tedy: pokud jim použití datových schránek mezitím někdo neuloží jako povinnost. Například nedávná novela zákona č. 137/2006 o veřejných zakázkách ukládá (od poloviny září 2010) skutečně ukládá povinnost používat (i pro podávání nabídek) datové schránky, pokud to povaha písemností umožňuje. Takže z dobrovolnosti pro právnické (případně i podnikající fyzické osoby) se v tomto konkrétním případě stává povinnost.
Od kdy, kolik a kdo?
Popisovaný návrh novely zákona č. 300/2008 Sb., který připravilo ministerstvo vnitra a předložilo vládě, počítá se zavedením „příspěvků“ od 1. ledna příštího roku. S tím, že výše příspěvku by se stanovovala vždy na celý rok, a mohla by se měnit jen k 1. lednu. Což sice je logické ve vztahu k plánování ročních rozpočtů, ale nekoreluje to se způsobem stanovování ceny, kterou stát platí České poště. Ta se odvíjí od počtu dosud přenesených datových zpráv, a nikoli od kalendáře. K prvnímu snížení ceny, z dnešních 18,048 Kč na 16,032 Kč (vč. DPH) dojde při dosažení objemu 33 milionů zpráv. Další skoky jsou ve smlouvě mezi MV ČR a Českou poštou stanoveny při dosažení objemu 66 milionů přenesených zpráv, pak 100 milionů a 123 milionů.
Jak jsme si již uvedli, konkrétní výše příspěvku není v návrhu stanovena, a je udělena společná kompetence resortům vnitra a financí, aby výši příspěvku stanovili. V odůvodnění návrhu je pak uveden příklad výpočtu přínosů, který (jako příklad) pracuje s výší příspěvku 13,36 Kč (bez DPH), což je na haléř stejně, jako cena datové zprávy po dosažení objemu 33 milionů přenesených zpráv. Lze totiž odhadnout, že této hranice bude v průběhu roku 2011 dosaženo.
Návrh novely ale uděluje ještě jednu zajímavou pravomoc ministerstvu financí, které by mohlo osvobodit od poplatků některé uživatele datových schránek. V odůvodnění je to vysvětleno takto:
Výkonná moc tak získá nástroj pro případnou podporu aktivního užívání datových schránek některými subjekty, jakož i možnost ulehčit těm držitelům datových schránek, pro které by zpoplatnění odesílaných datových zpráv bylo shledáno jako příliš zatěžující.
Kolik by to přineslo?
V odůvodnění popisovaného návrhu lze najít i zajímavý odhad toho, kolik by celé popisované opatření „ušetřilo“ v roce 2011 (z pohledu státního rozpočtu). A to na základě odhadu počtu datových zpráv, které by byly přeneseny v příštím roce.
| Subjekt | Odhad počtu zpráv, odeslaných v roce 2011 | Výše příspěvku v Kč | Celkové náklady za 12 měsíců v Kč |
|---|---|---|---|
| Fyzické osoby a podnikající fyzické osoby | 131 874 | 16,–- | 2 109 984,–- |
| Notáři | 406 316 | 16,–- | 6 501 056,–- |
| Exekutoři | 8 181 116 | 16,–- | 130 897 856,–- |
| Právnické osoby | 1 071 008 | 16,–- | 17 136 128,–- |
| CELKEM | 156 645 024,–- |
Jak se v odůvodnění také praví, jde spíše o teoretickou úsporu, protože praxe může být jiná: povinnost platit příspěvek může významně demotivovat ty subjekty, které datové schránky používají dobrovolně. A kromě toho část „úspor“ spolykají náklady na výběr příspěvků:
Výše uvedená tabulka může být ovšem zatížena chybou, protože je možné předpokládat, že počet datových zpráv odesílaných některými subjekty po zavedení příspěvku poklesne. Stejně tak tento ekonomický rozklad neobsahuje náklady na výběr příspěvku od jednotlivých subjektů, kterými dnes systém zatížen není. Vzhledem k tomu, že se jedná řádově o sto tisíc aktivních subjektů, je možné, že náklady na výběr mohou činit cca 20 až 25 % z odhadované úspory.
Přesto se z uvedené tabulky zdá být jasná jedna věc, která v odůvodnění pochopitelně zmíněna není: že stát by rád zkasíroval hlavně exekutory. Ti totiž přišli datovým schránkám opravdu na chuť a využívají je velmi intenzivně. Však je to také z tabulky patrné. Pro exekutory by přitom placení příspěvku nemuselo jít o žádnou významnou bariéru, protože nový příspěvek by určitě zahrnuli do nákladů exekučního řízení a přenesli na své „zákazníky“.
Naproti tomu příspěvek fyzických osob, ať již podnikajících či nepodnikajících, je v celkovém součtu nejmenší – a fyzické osoby by tak mohly být kandidátem na osvobození od příspěvku. I když třeba jen do určitého objemu odeslaných datových zpráv, aby se eliminovala výhodnost datových schránek pro notorické stěžovatele.
Jak je to s „provozním paušálem“?
Připomeňme si, v souladu s úvodem článku, že za datové schránky se České poště platí „po dvou liniích“. Vlastně spíše po třech:
- „provozní paušál“ v pevné výši 15 milionů měsíčně platí České poště (jako provozovateli ISDS) přímo Ministerstvo vnitra ČR
- „objemové zpoplatnění“, podle počtu skutečně přenesených zpráv ve „veřejnoprávním“ režimu, platí České poště stát, z rozpočtové kapitoly všeobecné pokladní správy
- „objemové zpoplatnění“, podle počtu skutečně přenesených zpráv v „soukromoprávním“ režimu (tedy Poštovních datových zpráv) hradí České poště přímo jejich odesilatelé.
Výše popisovaný příspěvek se přitom týká pouze pouze druhé z těchto složek. Pokud jde o první složku, zde se zatím využívají prostředky z fondů EU, obdobně jako pro další projekty českého e-governmentu: stát hradí jen „spoluúčast“ ve výši 15 %, zatímco zbývajících 85 % jde ze strukturálních fondů. Jak se nedávno pochlubil Odbor strukturálních fondů MV ČR, vnitro do konce července t.r. „podpořilo“ projekt datových schránek částkou 210 milionů (což přesně odpovídá „provoznímu paušálu“ na 14 měsíců). Z nich ale jen 31,5 milionu šlo skutečně ze státního rozpočtu, a zbytek ze strukturálních fondů EU.
Co bude dál?
No, uvidíme, jak nakonec vše dopadne. Popisované zavedení příspěvku (za odeslanou datovou zprávu) může být jen první vlaštovkou mnohem dalekosáhlejších změn v celé oblasti e-governmentu. Připomeňme si, že nový ministr zde hodlá (či musí) ušetřit na 300 milionů. A skrze příspěvek na datové schránky by reálně neušetřil nejspíše ani polovinu této částky.
Nebo že by stát zkusil dojednat s Českou poštou nižší cenu za každou zprávu? Již předchozí ministr Martin Pecina rád a opakovaně říkal, že tak vysokou cenu za jednu datovou zprávu jeho hlava nebere. Bude ji brát hlava nového ministra?
Mimochodem, toto úterý podepsalo Ministerstvo vnitra ČR s Českou poštou Memorandum o spolupráci v oblasti ICT služeb a eGovernmentu. Deklarují v něm oboustranný zájem o větší zapojení České pošty v uvedených oblastech. Jedním z konkrétních bodů memoranda je i „Konsolidace financování služeb eGovernmentu a služeb ICT“, v rámci kterého obě strany prohlašují, že jsou připraveny spolupracovat na takovéto konsolidaci.
Copak si pod tím můžeme představit? Bude to konkrétně znamenat i snížení ceny za jednu odeslanou datovou zprávu?
