Záložkovací systémy se začaly poprvé objevovat ve větší míře někdy kolem roku 2005. Myšlenka byla v té době jednoduchá a celkem praktická – sdílet s dalšími návštěvníky zajímavý obsah, který bude doplněný stručným komentářem nebo tagy. Vzhledem k tomu, že v této době jsou sociální sítě teprve v plenkách (například Facebook se otevřel veřejnosti až na podzim 2006), následuje bouřlivý a rychlý rozvoj.
Snad nejlépe je to vidět na projektu Del.icio.us, jehož první veze byla spuštěna v září 2003. V březnu 2005 odešel jeho zakladatel z práce, protože se zdálo, že by jej projekt mohl uživit. V dubnu získal investici 2 milióny USD a již v prosinci téhož roku službu koupilo Yahoo za neznámou částku, zřejmě okolo 20 miliónů dolarů.
Situace se ale začala měnit a zdálo se, že konkurence v podobě komplexnějšího Facebooku a dalších sítí bude pro podobné projekty smrtelná. Ekonomicky slabé Yahoo se rozhodlo v prosinci 2010 službu zavřít, protože rychle ztrácela uživatele a zřejmě nebyla ani ekonomicky rentabilní.
Po vlně kritiky ale nakonec služba přežila a od Yahoo ji koupila společnost Avos System. Ta službu postupně redesignovala a snažila se přidávat stále nové funkce. Podle měření služby Alexa se ale pád služby Del.icio.us nezastavil a mezi lety 2011 až 2013 se v žebříčku nejnavštěvovanějších webů propadla z cca 220. místa skoro o 400 příček níž.
Nový obchodní model
Přesto se ukazuje, že princip záložkovacích systémů ještě není úplně přežitý a že i dnes je možné dát mu zajímavý obsah a s ním snad také rozumnou ekonomickou stabilitu. Jaký je současný obchodní model? Vznikají na jejich principu nové služby v novém kabátu? A mají vůbec proti silným klasickým sociálním sítím vůbec šanci?
Zdá se, že ano, protože například web eBizMBA aktuálně řadí službu reddit na 15. pozici mezi web 2.0 službami. Vzhledem k nedávné tragické smrti jeho zakladatele se možná ještě dočkáme zvýšeného zájmu, který by mohl sociálnímu záložkování vlít novou krev do žil. Jde o zcela klasickou záložkovací službu s jednoduchým sdílením a komentováním. Nic víc, nic míň.
Klasický koncept záložkovacích služeb se postupně proměňuje a rozšiřuje. Více než jen o systém na sdílení odkazů jde o pokročilou správu všeho, co člověk na Internetu zajímavé četl či viděl. Mimořádně populární jsou služby, které pracují na konceptu „přečti si později“ – ať již jde o nové jako Pulse.me, které využívá také RSS či stále populární Instapaper. Tyto nástroje doprovází nepřeberné množství doplňků pro prohlížeče, které umožňují pozdější čtení či archivování zajímavých článků.
U těchto služeb jsou mimo možnosti odloženého čtení důležité také sekundární funkce. Především jde o možnost exportovat články do čteček (nejlépe automaticky) a pak je to také podpora mobilních zařízení, a to jak pro čtení, tak ke sběru článků. Sociální rozměr těchto služeb je spíše okrajový.
Výstřižky z webu
Druhou výraznou skupinou jsou pak nástroje, které šly cestou sběru nejrůznějších záložek, výstřižků či obrázků z webu. Koncept sdílených odkazů tak rozšiřují o další prvky – je možné sdílet obrázky stránek, jeden či dva odstavce, obrázek, graf. Jde tedy o dokonalé pomocníky pro novináře, odborné pracovníky atp. Jednotlivé služby se pak liší tím, komu jsou primárně určeny možnostmi organizace svých digitálních kolekcí.
Příkladem z této kategorie je Zootool. Ke každé položce umožňuje připojit popisek či tag; záložkovat je možné jak jednotlivé stránky, tak také videa, obrázky, dokumenty či RSS zdroje. Zootool je mimo jiné sociální sítí, takže je možné sledovat, jaké stránky ukládají lidé, které znáte, nebo je možné sdílet vlastní záložky. Podobným způsobem pracuje třeba poznámková aplikace Evernote, která kolem sebe buduje ekosystém příbuzných funkcí.
Diigo je tradiční sociální síť, která sloužila pro sdílení záložek. Dnes kromě funkcí pro pozdější čtení nabízí možnost ze stránek ukládat vyznačený text, třeba i nesouvislý, obrázky či celé URL. Jednotlivé položky lze doplnit tagy či popiskem. Samotné sdílení je realizováno prostřednictvím etablovaných sociálních sítí a Diigo tak hraje spíše než sociální roli, rozměr managera zajímavostí, dat a poznatků. Za poplatek se pak člověk může zbavit reklamy nebo se dočkat technické podpory.
Digg je dalším zajímavým záložkovacím produktem, který se snaží najít cestu k uživatelům. Od obyčejného sbírání záložek se postupně transformoval ve společensky utvářející se magazín. Uživatelé mohou sdílet odkazy, pročítat zprávy, komentovat je a dávat jim různá plus.
Novinkou má být magazín, který bude zasílán e-mailem. Celkem má jít až o deset miliónů adres. Majitelé se tváří spokojeně a tvrdí, že se celému projektu daří velice dobře. Statistiky ale ukazují, že počet aktivních uživatelů klesá a že tento trend asi nebude tím pravým ořechovým.
České služby
Masivní nástup záložkovacích služeb se v polovině minulé dekády projevil také v Česku. Vytvořit podobný nástroj bylo moderní a nepředstavovalo to téměř žádnou programátorskou zkušenost. Zároveň existovalo několik otevřených platforem, takže práce s nimi byla ještě jednodušší. Příliš nepřekvapí, že většina z nich vypadala téměř jako přes kopírák.
Z řady česko-slovenských projektů je možné zmínit například linkuj.cz a vybrali.sme, které od sebe skoro nepoznáte a za posledních pět let se změnily jen zcela minimálně. Drobných úprav v designu se dočkal Jagg, který ale působí víc jako okrajová záležitost pro úzkou technickou komunitu než nějaký masový projekt. Zmínit můžeme také Bookmarky.cz, které ale nejsou sociální službou, ale jednoduchým nástrojem na tvorbu vlastní stránky s odkazy.
Česká scéna záložkovacích systémů evidentně spíš skomírá. Hlavním konkurentem tuzemských služeb je reddit, který sází na klasické rozhraní a je lokalizovaný do češtiny.
Sdílení odkazů dnes stále více přebírají sociální sítě a dříve tak oblíbené záložkovací služby hledají, čím by se odlišily. Ať už jde o komplexněji orientované systémy na organisaci čehokoli, co člověk potká na webu, nástroje pro odložené čtení nebo třeba velice úzce profilované služby, které danému obsahu dají přidanou hodnotou svojí specifičností a originálním designem.
Obchodní model je stále založený především na reklamě a placených odkazech. Představa, že podobným projektům pomůžou komunitně tvořené magazíny, je dle mého soudu iluzorní, stejně jako objem plateb za technickou podporu pro koncové uživatele.
Pravdou je, že čtení prostřednictvím digitálních zařízení – ať již čteček či tabletů a mobilních telefonů – nikdy nebylo tak populární jako dnes. Byla by proto škoda těchto možností nevyužít. A to si ostatně tvůrci většiny služeb dobře uvědomují.
