Hlavní navigace

Hudba z internetu v roce 2015: Souboj Spotify a Applu, ostatní hledají své místo

 Autor: Apple Music
Marek Janouš 22. 12. 2015

Na kolbiště vtrhl letos Apple, ale Spotify nesesadil. To získalo další dávku investic a může nadále růst. Ale ziskovost má stále v nedohlednu.

V roce 2015 se patrně ujasnilo, kdo zůstane světovou jedničkou hudebního streamingu a kdo si rázně vydobyl místo dvojky.

Do streamingu vtrhla finančně nejsilnější technologická společnost na světě, která si může dovolit ztrácet na něm peníze po léta, aniž ji to příliš zabolí. Ale i ona narazila na tvrdou skutečnost toho, že většině lidí se platit nechce.

Všechny samostatné hudební služby dosud prodělávají, zatímco hudební průmysl (natož sami umělci) má ze streamingu ještě pořád menší příjmy (celosvětově) než z jiných způsobů prodeje.

I nehledě na konkurenci od několika technologických obrů jsou samostatné streamingové služby proto mezi dvěma mlýnskými kameny a soupeřem je jim čas: stihnou vyrůst natolik, aby je hudební průmysl začal brát za rozhodujícího partnera, nebo jim dříve dojdou peníze od investorů?

Apple Music na Spotify nedosáhlo

Do světa hudebního streamingu vstoupil svou vahou Apple, když 30. června spustil Apple Music, a to hned pro sto zemí najednou. Na rozdíl od uvedení iTunes Store v roce 2003 nebyl tentokrát průkopníkem, nýbrž přišel po cestách dávno prošlapaných.

Spuštění Apple Music předcházelo převzetí jedné ze stávajících hudebních služeb — Beats Music (a Beats Electronics prodávající zejména sluchátka a reproduktory), v květnu 2014, za tři miliardy dolarů. Beats Music skončila se spuštěním Apple Music.

Apple se od ostatních snaží odlišit živým rádiem Beats 1 a audiovideo blogem „Connect“. Ty a také tematické stanice („rádia“) jsou dostupné i bezplatně.

Ve světě streamingu se opakovaně vynořují spory o výši odměn umělcům. Apple je původně nechtěl vyplácet za tříměsíční zkušební období, které nabízí novým posluchačům; narazil však na odpor od zpěvačky Taylor Swift, která pohrozila, že ze služby stáhne své album ‚1989‘.

A jak Apple Music dopadlo? Ve třech měsících od spuštění spíše zklamalo očekávání než nadchlo (a některé uživatele i pořádně naštvalo). Apple pak v říjnu sice oznámil 6,5 milionu předplatitelů, leč nebylo jisté, zda se někteří jen nezapomněli odhlásit před vypršením zkušební doby. Spotify přitom mělo už v červnu dvacet milionů platících.

Analytik hudebního průmyslu Mike Mulligan odhaduje, že Apple Music bude mít ke konci roku 2015 na osm milionů předplatitelů a že za další rok to bude dvacet milionů.

Spotify má před ostatními obrovský náskok
Zdroj: Business Insider, podle licence: CC BY-ND

Spotify má před ostatními obrovský náskok v počtu předplatitelů

Na spuštění Apple Music se pokusil odpovědět Google Play Music bezplatnou, reklamami podpořenou plnou nabídkou v USA. Ta však nebyla rozšířena jinam.

Google se jinak nezaměřuje na hudbu samostatně, jemu zapadá do celkové nabídky: za jedno předplatné nabízí od letoška (ale jen v USA) také přístup na YouTube Red.

Ještě připomeňme, že v únoru rozšířil možnost nahrát si do Google Music vlastní skladby z nejvýše dvaceti tisíc na nejvýše padesát tisíc skladeb, a to bezplatně, oproti iTunes Match od Applu.

Streaming pořád prodělečný

Nyní už jen světová trojka Deezer v září ohlásil, že zamýšlí vstup na burzu (a sice na pařížský Euronext). To znamenalo, že musil poodkrýt svá čísla a nemlžit o nich.

S akciemi se mělo začít obchodovat 30. října 2015. Nakonec své IPO krátce předtím odvolal, s poukazem na „nepříznivé podmínky na trhu“. Doufal, že se mu podaří získat 300 milionů eur a celkově tak firmu ohodnotit na 1,1 miliardy eur. O úpis akcií za navrženou cenu však patrně nebyl dostatečný zájem (odhadují Financial Times).

Deezer musil kvůli chystanému IPO prozradit, že z jeho 6,34 milionu „předplatitelů“ platí o své vůli a samostatně pouhý milion a půl. Zbylé 4,8 milionu „platících“ získal Deezer v rámci balíčků dojednaných s operátory, a jen milion a půl z takto získaných zákazníků skutečně poslouchá Deezer, zatímco 3,34 milionu toho nevyužívá. (Za aktivního posluchače počítá Deezer každého, kdo si alespoň jednou za měsíc poslechne alespoň 30 sekund z některé nahrávky.) Na to, že je Deezer dostupný ve více než 180 zemích světa, tyto výsledky potenciální akcionáře zjevně neoslnily.

Za rok 2014 utržil 141,9 milionu eur a měl přitom čistou ztrátu 27,2 milionu eur. V prvním pololetí 2015 utržil celkem 93 milionů eur a čistou ztrátu snížil na necelých 9 milionů za pololetí.

Přitom 96 % příjmu Deezeru pochází právě z předplatného, jen zbytek je z reklamy přehrávané neplatícím (a to asi deseti milionům). Vlastníkům práv odvedl v prvním pololetí 2015 ze svých příjmů 76,4 %, tedy větší podíl než Spotify (jež tvrdí, že odvádí necelých 70 %) nebo Apple (ten prý platí 71,5 %).

Spotify prodělalo v roce 2014 162,3 milionu eur (čisté ztráty; €165,1 milionu provozní ztráty), a to při tržbách 1,08 miliardy eur. Ty vzrostly meziročně o 45 %, ale čistá ztráta Spotify se meziročně takřka ztrojnásobila (z €55,9 milionu o rok dříve).

Spotify svou ztrátu vysvětluje výdaji na vývoj produktu, na mezinárodní expanzi a na přijímání nových zaměstnanců.

Připomeňme, že někteří analytici pochybují, zda může být model Spotify vůbec někdy ziskový. Na to se firma totiž musí vejít svými provozními náklady (kromě licencí za hudbu) do těch 30 %, které jí zbývají z tržeb.

Ale na ziskovost se Spotify zaměří nejspíše teprve tehdy, až vyčerpá možnosti růstu, a to se zatím nestalo. Spotify si prozatím myslí nejméně na 40 milionů předplatitelů celosvětově.

Investoři firmě dosud věří — jen krátce před očekávaným spuštěním Apple Music získalo Spotify dalších 526 milionů dolarů. Z pohledu Applu jsou to ovšem drobné.

Deezer byl vždy mnohem opatrnější. Zatím to vypadá, že právě proto zůstal dvojkou až trojkou, a dost možná na to nakonec dojede.

Spotify se od počátku zaměřovalo na trhy obchodně nejzajímavější. Do USA šlo tak brzy, jak mohlo (v roce 2011; trvalo několik let vůbec to vyjednat), bez ohledu na vysoké vstupní náklady na tamní práva (prý ve stovkách milionů dolarů — licenční smlouvy zpravidla vyžadují velké platby předem).

Deezer zprvu sbíral raději trhy menší a okrajové — všude možně po světě — sjednával balíčky s operátory, a pokud mu to dávalo smysl, vyhýbal se Spotify i USA, kam zamířil teprve koncem roku 2014 a soustředil se tam především na oslovení náročných audiofilů, za partnerství s výrobci BoseSonos.

A zjevně se už snaží dotlačit se do zisku, namísto překotného růstu na dluh. Beztak už je dávno pozdě na to, aby ze své současné příčky investoval stejně velkoryse jako Spotify. Deezer pravděpodobně zůstane světově okrajový a jedině brzká ziskovost v rámci nějaké tržní niky mu poskytne přežití.

V rámci přípravy na IPO si Deezer také objednal studii od firmy Enders Analysis a ta mu předpověděla, že světově převáží streaming nad ostatními způsoby prodeje hudby teprve v roce 2018.

V USA už letos streaming překonal prodej nosičů

V USA se příjmy hudebního průmyslu ze streamingu dotahují na prodeje jednotlivých souborů.
Zdroj: RIAA

V USA se příjmy hudebního průmyslu ze streamingu dotahují na prodeje jednotlivých souborů.

V září ohlásila RIAA (americké sdružení nahrávacího průmyslu), že za první pololetí 2015 překonaly příjmy ze streamingu příjmy z prodeje nosičů. Streaming sice ještě nepřevážil nad jednotlivými placenými downloady, ale už se zjevně dotahuje, a pomněme, že to bylo ještě před spuštěním Apple Music. (Už v pololetí přišli s obdobným závěrem Nielseni.)

USA je ovšem trh vyspělý a pro hudební průmysl světově klíčový a nejvýnosnější.

Výhled světového růstu proudového šíření hudby až po rok 2020 předkládá Statista.

Kde jsou největší tržby ze streamingu. V USA to letos bude 1,5 miliardy dolarů. Pro srovnání: Německo 267 milionů, Švédsko 194 milionů, Francie 110 milionů, Česko 6 milionů dolarů.
Autor: Statista

Kde jsou největší tržby ze streamingu. V USA to letos bude 1,5 miliardy dolarů. Pro srovnání: Německo 267 milionů, Švédsko 194 milionů, Francie 110 milionů, Česko 6 milionů dolarů.

Rdio zkrachovalo, technologie koupí Pandora

Rdio, jedna z menších služeb, spuštěná v roce 2010 zakladateli Skypu (do Česka vstoupila v roce 2013, ze zahraničních patrně jako druhá po Deezeru), nevydržela a v listopadu podala žádost o ochranu před věřiteli.

Přitom oznámilo internetové rádio Pandora úmysl odkoupit za 75 milionů dolarů duševní vlastnictví a technologie Rdia, a také zaměstnat mnohé lidi z Rdia. TechCrunch upozornil, že investoři do Rdia nalili postupně nejméně 125 milionů dolarů a že tedy prodělají. Rdio jako takové dohrálo 22. prosince.

Pandora je obchodována na burze už od roku 2011. Dostupná je pouze v USA, v Austrálii a na Novém Zélandě. Také je stále ztrátová, nicméně Mike Mulligan dovozuje, že Pandora by už mohla být v zisku, ale rovněž tlačí na růst i za cenu ztrátovosti.

Pandora není streaming plně na vyžádání, vysílá jen „stanice“ uzpůsobené sice na míru pro každého posluchače, ale s omezenými možnostmi přeskakovat skladby. Díky tomu má jiné licenční podmínky a může dříve zařadit i velmi žádaný obsah (jako například album „25“ od Adele), jelikož posluchačům Pandory (na rozdíl od Spotify nebo Deezeru) v zásadě zůstává důvod koupit si to, co si chtějí poslechnout kdykoli.

Oproti Spotify odvádí Pandora držitelům práv nyní jen asi 48 % svých tržeb. Platí totiž pevnou částku za každé přehrání skladby, jako kdyby byla rádiem. (A vychází to na zlomek toho, co za jedno přehrání v průměru odvede Spotify.) Podíl nákladu na obsah na celkových tržbách se Pandoře dlouhodobě snižuje, její obchodní model je mnohem příznivější než model Spotify, Deezeru a spol. Podrobně to popisuje na svém blogu Mark Mulligan.

A to přestože se předepsaný poplatek za přehrání rok od roku zvyšuje a Pandora zmůže vyjednat nanejvýše to, že se nezvýší o tolik, o kolik by si ho přál zvýšit zástupce držitelů práv, SoundExchange. Od příštího roku bude muset Pandora za každé přehrání zaplatit o 15 % více (podle vlastního výpočtu).

Jenže Pandora chce využít technologií Rdia a nejspíše se přiblížit streamingu na vyžádání, nebo přijít s něčím velice podobným, a to asi do konce roku 2016 — jestliže se jí na to podaří dojednat licence.

Vydavatelé vymazali ze světa Grooveshark

Služba od svého počátku v roce 2006 právně na hraně, která své bytí musela neustále obhajovat u soudů, byla nakonec na jaře 2015 donucena vymazat své servery a předat veškeré své duševní vlastnictví a rovněž doménu nahrávacímu průmyslu jako součást dohody o vyrovnání.

Grooveshark sice následně „obnovil fanoušek“ — postupně na několika doménách, jak mu je průmysl dokázal zavírat — ale to už je jen obyčejné pirátství, ne snaha o udržitelné podnikání.

Vzpomeňme pak, že jeden ze zakladatelů Groovesharku, Josh Greenberg, byl v červenci nalezen mrtev ve své posteli, bez zjevné příčiny úmrtí, a v pouhých 28 letech.

Vyhlídky na rok 2016 a dále

Zdá se být víceméně jasné, že jedničkou zůstane Spotify, třebaže o to bude muset svést ještě tuhý boj a bude to stát ještě hodně peněz. Apple Music patrně upevní své postavení jako světová dvojka, a zbylí budou spíše živořit, přežívat, nebo si hledat niky, nebo nakonec zavřou krám.

MIF16

Otázkou zůstává, zda už půjde Spotify na burzu, nebo zda ho ještě předtím přece jen nekoupí někdo opravdu velký se spoustou peněz, ačkoli vhodná příležitost k tomu už nejspíše unikla, poslední investiční kolo ocenilo Spotify už na osm a půl miliardy dolarů, a navíc Daniel Ek (CEO a spoluzakladatel) se ani nezdá být nakloněn prodeji. 

Nejen on, ale i analytik Mike Mulligan soudí, že je také v zájmu hudebního průmyslu samého, aby streaming neovládly ty firmy, které si mohou dovolit na hudbě prodělávat, ježto jim jen doplňuje nabídku, zatímco vydělají na něčem jiném.

Našli jste v článku chybu?
Vitalia.cz: dTest odhalil ten nejlepší kečup

dTest odhalil ten nejlepší kečup

Vitalia.cz: Když všichni seli řepku, on vsadil na dýně

Když všichni seli řepku, on vsadil na dýně

Vitalia.cz: Muž, který miluje příliš. Ženám neimponuje

Muž, který miluje příliš. Ženám neimponuje

Lupa.cz: Blíží se konec Wi-Fi sítí bez hesla?

Blíží se konec Wi-Fi sítí bez hesla?

DigiZone.cz: Sony MP-CL1A: miniaturní projektor

Sony MP-CL1A: miniaturní projektor

Vitalia.cz: Když bílkoviny, tak jíme ty nekvalitní

Když bílkoviny, tak jíme ty nekvalitní

Lupa.cz: Patička e-mailu závazná jako vlastnoruční podpis?

Patička e-mailu závazná jako vlastnoruční podpis?

DigiZone.cz: Test: brýle pro virtuální realitu Exos Urban

Test: brýle pro virtuální realitu Exos Urban

DigiZone.cz: O2 TV doplnilo kanály HBO v HD

O2 TV doplnilo kanály HBO v HD

Vitalia.cz: Inspekce našla nelegální sklad v SAPĚ. Zase

Inspekce našla nelegální sklad v SAPĚ. Zase

Vitalia.cz: Tohle jsou nejlepší česká piva podle odborníků

Tohle jsou nejlepší česká piva podle odborníků

DigiZone.cz: LG OLED65E6: první pohled

LG OLED65E6: první pohled

Podnikatel.cz: Byla finanční manažerka, teď cvičí jógu

Byla finanční manažerka, teď cvičí jógu

Měšec.cz: TEST: Vyzkoušeli jsme pražské taxikáře

TEST: Vyzkoušeli jsme pražské taxikáře

120na80.cz: Hrbatá prsa aneb mýty o implantátech

Hrbatá prsa aneb mýty o implantátech

DigiZone.cz: Nova opět stahuje „milionáře“

Nova opět stahuje „milionáře“

Lupa.cz: Jak se prodává firma za miliardu?

Jak se prodává firma za miliardu?

DigiZone.cz: Parlamentní listy: kde končí PR...

Parlamentní listy: kde končí PR...

120na80.cz: Co je padesátkrát sladší než cukr?

Co je padesátkrát sladší než cukr?

Podnikatel.cz: Znáte už 5 novinek k #EET

Znáte už 5 novinek k #EET