Řízení digitalizace českého státu prochází proměnou. Kromě toho, že oblast řídí přímo předseda vlády, mají se změnit i další procesy jejího řízení. Na konferenci Digitální Česko 2026 to řekl první náměstek ministra vnitra Lukáš Klučka. Mluvil i o tom, které projekty dostanou přednost.
Hlavním podpůrným nástrojem premiéra bude nově Rada vlády pro informační společnost (RVIS), která podle Klučky v poslední době fungovala jen jako poradní orgán bez reálných kompetencí a nástrojů.
Vláda ale začátkem února změnila statut RVIS (pdf), který jí má posunout k více exekutivní roli. Radu řídí předsednictvo, jehož členy jsou kromě předsedy také vládní zmocněnec pro digitalizaci a strategickou bezpečnost, vládní zmocněnec pro umělou inteligenci, zástupce ministerstva vnitra, zástupce ministerstva průmyslu a obchodu a zástupce ministerstva zahraničních věcí.
Výkonnou složkou Rady je pak nově vytvořené grémium, ve kterém navíc působí ředitel Digitální informační agentury, předsedové Českého statistického úřadu, Českého úřadu zeměměřického a katastrálního, Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, Správy státních hmotných rezerv, ředitel Národního bezpečnostního úřadu, předseda rady Českého telekomunikačního úřadu, předsedy Úřadu pro ochranu osobních údajů a ředitel Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost.
Centrální řízení digitalizace podřízené přímo předsedovi vlády si Andrej Babiš vyzkoušel už ve svém předchozím kabinetu v roce 2018. Na postu vládního zmocněnce pro tuto oblast tehdy působil Vladimír Dzurilla.
22 projektů z pěti set
Prvním úkolem nové RVIS má být podle Klučky stanovení toho, které digitalizační projekty mají dostat nejvyšší prioritu. „Převzali jsme více než 500 projektů,“ podotkl náměstek. „Nejvyšší prioritu mají projekty, které vycházejí přímo z programového prohlášení vlády. Dál jsou to projekty, které mají jednoznačně ukotvený legislativní termín. A ve třetí skupině určíme projekty, které mají přínos pro občany a nedostaly se do dvou předchozích kategorií,“ naznačil, jak bude RVIS priority určovat.
Celkem se jedná o 22 strategických projektů a programů, které má grémium RVIS projednat a schválit v pondělí 16. března. „Následně sestavíme a velmi brzy představíme konkrétní roadmapu, jak těchto 22 projektů a programů doručíme, s jednoznačnými termíny a hlavně s odpovědnými manažery, kteří budou za kvalitní doručení těchto projektů ručit,“ doplnil. Těmito manažery mají být obvykle šéfové IT odborů na jednotlivých úřadech, kterých se budou projekty týkat, doplnil Klučka pro Lupu.
Nejdůležitějšími oblastmi, kde se má transformace rozjet, jsou podle něj digitalizace zdravotnictví a naplnění požadavků zákona o právu na digitální služby. Podle jeho původního znění měly být všechny služby státu digitálizovány do února 2025. Přestože na to úřady měly čas od roku 2020, kvůli zpoždění přijala bývalá vládní koalice koncem roku 2024 odklad termínu o dva roky.
„Rozhodli jsme se, že nechceme zákon dále posunovat a stanovil jsme si velmi ambiciózní cíl, že zákon do roka a do dne naplníme,“ potvrdil Klučka to, že další odklad termínu není v plánu a úřady mají dodržet deadline v únoru 2027. Dosavadní plán podle něj u některých agend počítal s digitalizací až v roce 2029.
Kromě změn v systému řízení digitalizace vláda provádí také personální změny. Tento týden překvapivě z funkce odvolala ředitele Digitální a informační agentury (DIA) Petra Kuchaře, kterého nahradil Bohdan Urban.
Podle Hospodářských novin se také chystá hromadné propouštění v IT odboru ministerstva pro místní rozvoj, které připravuje například digitalizaci stavebního řízení.
ČLÁNKY DO MAILU