Asociaci digitálních televizí (ADT) sdružující šest nových potenciálních hráčů na českém televizním trhu došla už trpělivost s dosavadním průběhem tuzemského přechodu na digitální televizní vysílání. Zástupci televizí Barrandov, Febio, Óčko, RTA, Pohoda a Z 1 na včerejší tiskové konferenci oznámili, že připravují podklady k podání stížnosti vůči postupu českého státu v kauze digitalizace u Evropské komise.
ADT zároveň zkoumá svoje šance v případném arbitrážním řízení, protože součet dosavadních ztrát všech šesti členů dosáhl za rok 1,4 miliardy korun. To jsou doložitelné, vydané a pozastavené investice. Suma zahrnuje všechno: lidi, nákup programů i techniky,
uvedl včera předseda ADT Jiří Balvín. V rozpočítávání nákladů na šest jednotlivých televizí nechtěl být ale kvůli konkurenci podrobnější.
Od udělení nových licencí na pozemní digitální televizní vysílání uplynul jeden rok a stále není vyřešen ani jeden problém, který se k přechodu na digitální televizní vysílání váže,
píše se v prohlášení ADT. Rada pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV) udělila 4. dubna 2006 šesti televizím licenci k DVB-T v přechodných multiplexech B a C. V září stejného roku ale nejprve televize Nova a o týden později Galaxie sport (obě vlastněné americko-bahamskou společností CME) dosáhly u Městského soudu v Praze zrušení licenčního řízení.
Žalob na postup RRTV bylo víc, cestu dalším ale zablokovaly kasační stížnosti Nejvyššímu správnímu soudu (NSS), kde vyřízení jedné žádosti trvá zhruba rok a půl. Výsledek řízení u NSS se proto dá očekávat někdy na jaře 2008, teprve pak může Městský soud projednat žaloby dalších nespokojenců z licenčního řízení.
Vykradené nápady a nerovné podmínky
Dosavadním postupem státu jsou jednoznačně zvýhodňovány již existující televizní subjekty a novým projektům je ve vstupu na trh bráněno,
uvádí dále prohlášení ADT a stěžuje si na vykradení nápadů svých členů: …plánované programové novinky byly často převzaty a použity ve vysílání právě jejich budoucích konkurentů.
Majitel Febio TV Fero Fenič podotkl: Byli jsme kvalitním inspiračním zdrojem pro stávající televizní programy.
Vladimír Kuba, nástupce do Primy odešlého Petra Chajdy na postu ředitele televize Barrandov, byl konkrétnější: Kolik lifestylových pořadů a magazínů o bydlení se po digitálním řízení na (analogových) televizích objevilo?
Nováček Kuba nicméně neztratil ani včera optimismus a víru v lepší zítřky, prohlásil: Naše konkurenceschopnost je zas o kus menší. Ale my se nevzdáme a budeme bojovat.
ADT si stěžuje především na dvojí metr, kterým český stát měří novým a stávajícím provozovatelům televizního vysílání. My chceme od státu rovnost pro podnikání v této zemi, nic víc. Žádné výhody, žádné bonusy,
řekl včera Fero Fenič. Poukázal tak na žádosti televizí Nova a Prima o kompenzační licence za odevzdané analogové kmitočty. Právě Nova je v těchto požadavcích expertem, jak ukázalo prohlášení ředitele Petra Dvořáka v pátek (pro stávající program čtyři místa v multiplexu, k nim pak ještě páté na tematickou stanici, tj. celou jednu síť jen pro Novu) a tisková zpráva z pondělka (Nova žádné analogové kmitočty dobrovolně vracet nebude).
Proč nevysílají aspoň na kabelu a satelitu?
Členové Asociace digitálních televizí jsou často kritizování za to, že jejich programy nezačaly vysílat prostřednictvím jiných cest, než jakou je zemské digitální vysílání. Zástupci jednotlivých stanic včera zopakovali svoji argumentaci, že by se jim takové počínání nevyplatilo, navíc by si do budoucna poškodili image.
Já nerad používám příměr k jiné televizi, ale my bychom neradi dopadli jako Top TV, která je synonymem pro laciný program, na který se většina lidí už jen z principu nepodívá,
uvedl na včerejší tiskové konferenci Fero Fenič a dodal: Febio TV, TV Barrandov a další by si nemohly dovolit vyjet s provizorním programem, jak jsme to na začátku 90. let už dvakrát viděli.
Nové programy na satelitu, kabelu nebo přes IPTV nevysílají, protože by pro ně takový provoz nebyl rentabilní. Spočítali jsme si to a ekonomicky nám to nevyšlo,
řekl Radim Pařízek z tematické dětské televize Pohoda. Důvodem je specifičnost České republiky, kde jsou dvě třetiny lidí závislé na analogovém terestrickém vysílání a kabel se satelit má jen zhruba pětina domácností. Navíc kabelové společnosti UPC a Karneval, od konce prosince 2006 úspěšně sjednocené, nechtějí zařadit nové programy do své nabídky zdarma nebo jim za vysílání dokonce platit, jak je to běžné například u HBO nebo jiných, čistě alternativně šířených televizních programů (tzv. „zásuvkovné“).
Apel na politiky a státní instituce
Prohlášení digitální asociace končí zvýrazněným textem: ADT již poněkolikáté vyzývá státní instituce a Parlament ČR, aby vzniklou situaci řešily. Zdůrazňujeme, že vstup nových subjektů na televizní trh v ČR měl přinést přímé investice ve výši přes pět miliard korun a přímo zaměstnat okolo jednoho tisíce lidí. Mnoho dalších lidí by získalo práci v dodavatelských a přidružených firmách.
Na závěr apelu ADT je nešťastný povzdech: Divák mohl v podstatě zadarmo získat šest nových původních českých programů. Došlo by i ke snížení cen a zvýšení dostupnosti inzerce, což by ve svém důsledku vedlo k rozvoji podnikatelského prostřední zejména v regionech. Byla by posílena pluralita názorů v zemi.
Kde všude stát selhal
Koho reprezentuje politická reprezentace v této zemi? Jsou to zájmy obyvatel České republiky, kteří mohou získat větší programovou nabídku, nebo je to zájem jednoho subjektu?
položil si řečnickou otázku Fero Fenič. Pocit, že stát selhal, má ADT naprosto oprávněný, a to z několika důvodů.
Kmitočtové spektrum je běžně vnímané jako národní bohatství, stejně jako například ropa nebo zemní plyn. Je to zdroj, kterého není dost pro každého, a proto se do role jeho koordinátora staví stát. On rozhoduje prostřednictvím svých orgánů (v Česku jsou jimi Rada pro rozhlasové a televizní vysílání a Český telekomunikační úřad), kdo a kde může vysílat. Pokud nadáváte televizi Nova, že se chová nemorálně, máte pravděpodobně pravdu, ale větší vinu nesou politici a státní úředníci. Právě oni dopustili, aby na trhu vznikl gigant a že mu nikdo nový nemůže konkurovat.
Zkuste si tipnout, z jakého roku je následující věta: Přechod na digitální televizní vysílání je jediný možný způsob, jak do budoucna dále zlepšovat kvalitu obrazu a zvuku a především jak hospodárně využívat kmitočtové spektrum přidělené pro televizní vysílání.
Najdete ji ve výroční zprávě tehdy ještě Rady ČR pro rozhlasové a televizní vysílání (RČRRTV) za rok 1997. RČRRTV popsala už před deseti lety Stále komisi Parlamentu ČR digitální vysílání jako technologickou novinku, která se Česku jistojistě nevyhne, a to v textu Problematika Internetu a digitálních elektronických médií. Kdo tehdy v komisi zasedal? Zmínky o DVB-T se od té doby objevují ve výročních zprávách Rady každoročně. Jsou to přitom zprávy, které musí poslanci schvalovat.
Žádná vláda si zřejmě nedovolí technický a programový rozvoj televize nepodporovat nebo dokonce ignorovat,
tipovala RČRRTV v roce 1997. Nevím jak vám, ale mně připadá deset let jako dostatečně dlouhá doba na to, aby mediální zákony mohly být v České republice na proces digitalizace plně připravené. Když je pak realita podobná neradostné dnešní situaci, zbývá jediná otázka.
Proč nás stát okrádá o pestřejší bezplatnou televizní nabídku?
Co jste ochotni udělat pro odblokování české digitalizace?
