Hlavní navigace

Nova odblokovala digitalizaci. Opravdu?

16. 11. 2006
Doba čtení: 9 minut

Sdílet

 Autor: 115393
Stažení kasačních stížností televize Nova proti rozhodnutí Městského soudu v Praze, že se nesmí zúčastnit projednávání dalších žalob neúspěšných žadatelů o digitální licence, je pouhým gestem, na které mohou navázat další obstrukce. Proč by se jinak Nova bránila digitálnímu vysílání na Domažlicku, k němuž nepotřebuje žádné další extra povolení, a místo toho vyhrožuje Radě pro rozhlasové a televizní vysílání žalobou? A kde je jistota, že se po opakovaném udělení digitálních licencí znovu neobrátí na soud?

Vstřícné gesto. Ale co za něj?

Kasační stížnosti Novy byly pochopitelné do doby, než Městský soud v Praze uznal její žalobu proti dubnovému výsledku výběrového řízení na digitální licence. Po zrušení těchto licencí ale postrádaly další smysl. Proč by měla Nova usilovat o to, aby byla účastníkem projednávání dalších podobných žalob jiných společností, když se jí už podařilo udělené licence zrušit a donutit vysílací radu, aby výběr digitálních programů zopakovala? Jedině proto, aby tento opakovaný výběr co nejvíce oddálila, protože jí bylo jasné, že ani po úspěšné soudní při radní zřejmě nezmění názor a digitální licence udělí znovu stejným šesti společnostem, které je získaly už začátkem letošního dubna.

Rada pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV) by ostatně zřejmě neměla na výběr, protože v opačném případě by jí pro změnu hrozily žaloby od původních vítězů licenčního řízení. Nově se tedy podařil husarský kousek: do doby, než by Nejvyšší správní soud rozhodl o kasačních stížnostech, nemohl by Městský soud v Praze řešit další čtyři žaloby proti výsledku licenčního řízení a RRTV znovu hlasovat o digitálních licencích. Vyřízení kasační stížnosti trvá v průměru rok až dva. Proč by se Nova vzdávala této výhody, když právě během následujících dvou let přijde Česká televize o možnost vysílat reklamu a většina peněz od jejích inzerentů by skončila právě u ní? Jedině kvůli nějaké jiné výhodě. O té ale oficiální tiskové prohlášení mlčí.

Bonusová licence. Nebo multiplex.

Nova DVB-T 2005

Vstřícné gesto Novy může být vykoupeno jistotou dalších programových licencí. Jednu by měla mít Nova jistou už podle současného zákona o rozhlasovém a televizním vysílání. Tedy skoro. Televize by ji získala v případě, že by se do devadesáti dnů od data účinnosti letošní novely vysílacího zákona přihlásila k plnění Technického plánu přechodu na zemské digitální vysílání (TPP) od Českého telekomunikačního úřadu (ČTÚ). Podpis pod tímto dokumentem ji měl opravňovat k podání žádosti o bonusovou licenci, již by Nově vydala RRTV. Jenže Nova o žádnou licenci nepožádala (narozdíl od Primy), protože první návrh TPP z letošního srpna neschválila a dokonce ho odmítla i připomínkovat. To znamená, že „prošvihla“ zákonnou lhůtu a ztratila možnost takovou bonusovou licenci získat.

Jenže Nově hraje do karet fakt, že se Rada ČTÚ obávala vydat TPP bez jejích připomínek a celý dokument skončil ve stoupě. V současné době sice probíhá další připomínkové řízení k novému návrhu TPP, ale i kdyby jej Nova podepsala, o bonusovou licenci už žádat nemůže. Nesplnila by devadesátidenní lhůtu od data účinnosti novely vysílacího zákona. Na druhou stranu, pro Novu je jedna programová licence navíc málo. Při neformálních schůzkách s ostatními zájemci o digitální vysílání neskrývá zájem o vlastní multiplex, tedy minimálně čtyři programové pozice. Nedá se ani vyloučit, že získáním vlastního multiplexu podmíní vrácení analogových kmitočtů, na kterých nyní vysílá. Má to i určitou logiku: jestliže dnes může Nova využívat pro šíření svého programu z konkrétních vysílačů „celý kmitočet“, proč by jej nemohla využít i v digitálním vysílání, kdy se na něj vejde kompletní multiplex?

Čas pro lobbing v Parlamentu

Na takové obchody je ale RRTV krátká. Nova si musí bonusové licence vyjednat přímo se zákonodárci. Na tom, že současný vysílací zákon potřebuje urychlenou novelu, se shodnou snad všichni. O tom, že Nova dokáže do zákonů prosadit vlastní zájem, nepochybuje nikdo. Byla to právě Nova, kdo před pěti lety prosadil do tehdejší novely vysílacího zákona formulaci o automatickém prodloužení televizních licencí, aniž by je stát podmiňoval například pozdější spoluprací provozovatele na přechodu k digitálnímu vysílání. Právě automatické prodloužení licencí Novy, ale i Primy a regionálních televizí vedlo k nynějšímu patu, kdy neexistuje žádná účinná páka, jak současné provozovatele donutit k odevzdání analogových kmitočtů, které jsou potřebné pro vystavění nových digitálních sítí.

Novu o analog nepřipraví ani žádná další novela vysílacího zákona nebo posílení pravomocí obou regulačních orgánů, RRTV a ČTÚ. Jednou vydanou licenci nelze zpětně měnit a Nova má podle ní zajištěno analogové šíření signálu až do roku 2017. Proč by se ho vzdávala a uvolnila tak dobrovolně prostor pro konkurenci? Jistě, existují určité mantinely. TPP předpokládá úplné vypnutí zemského analogového televizního vysílání v České republice v říjnu 2010. Evropská komise doporučuje členským státům Evropské unie ukončit analogové televizní vysílání do roku 2012. A mezinárodní federace ITU garantuje ochranu analogových kmitočtů pouze do roku 2015. Jenže: Nova nemusí TPP podepsat a pokud tak učiní, stejně pro ni není závazným dokumentem. Doporučení Evropské komise není vymahatelné. Jediným rizikem je rozhodnutí ITU o ukončení ochrany analogového vysílání.

Analogově až do roku 2015?

V nejhorším případě by tedy Nova mohla vysílat analogově až do roku 2015. Jenže vypnutí analogových vysílačů v tomto roce, tedy dva roky před vypršením současné licence Novy, by mohlo vést k další mezinárodní arbitráži o nedostatečné ochraně investic. Stát přeci Nově prostřednictvím prodloužené licence garantoval možnost vysílat analogově až do roku 2017! Jedinou výjimkou, kdy lze televizi násilně odebrat analogové kmitočty, je vzájemné rušení s vysíláním v sousední zemi. To se aktuálně týká 12. televizního kanálu na Domažlicku a Ústecku. U Domažlic má tento problém analogový program ČT 2, na Ústecku Nova. Stejnou výjimku ale nelze použít pro vypnutí analogového vysílání na celém území České republiky. Analogových kmitočtů se tedy může Nova vzdát jedině sama a dobrovolně.

Jenže to Nova neudělá do chvíle, než bude mít jistotu, že na digitalizaci také něco vydělá. Tedy že do digitálního vysílání vstoupí posilněná o další programy, aniž by musela soutěžit s dalšími zájemci o licence. To je vůči ostatním (novým) provozovatelům sice nefér, ale všechny trumfy drží v rukou Nova, a je to tedy ona, kdo si může diktovat podmínky. Podobně jako v případě digitálního vysílání na Domažlicku. Nova by zde mohla nakrásně vysílat už od 1. listopadu, kdy České radiokomunikace spustily multiplex A z vysílače Vraní vrch (na rozdíl od ČT k tomu nepotřebuje žádné další povolení od RRTV nebo ČTÚ), ale vedení televize spojilo domažlický experiment s žádostí o vyjádření RRTV, zda lze současnou licenci pro celoplošné vysílání Novy použít jak pro analog, tak digitál.

Nově vůbec nejde o Domažlice

Vysílací rada sice v minulosti opakovaně připustila, že licence Novy i Primy jsou „technologicky neutrální“, tedy že platí pro obojí způsob terestrického vysílání; oficiální písemné potvrzení na to ale žádná z televizí nemá. Pokud by rada takové povolení vydala, týkalo by se pouze jedné programové licence, nebo možnosti využívat už jednou vydané analogové kmitočty pro zemské digitální vysílání? Protože to není totéž: v druhém případě by šlo o celý multiplex. Není divu, že se vysílací radě do takového rozhodování nechce. Precedens v případě Novy by vedl ke stejnému nároku Primy, ale i regionálních studií. Kam by se potom vešly nové digitální programy? Jeden multiplex by obsadila Česká televize s Českým rozhlasem, druhý Nova a třetí Prima. Čtvrtá digitální síť má odstartovat později než první tři a skýtá jen čtyři programové pozice.

Není to tedy RRTV, kdo brání Nově v digitálním vysílání na Domažlicku. V případě brněnského nebo ostravského multiplexu A také radní nevydávali Nově nějaké speciální povolení. Předseda RRTV Václav Žák tvrdí, že jej držitelé licencí pro celoplošné terestrické vysílání nepotřebují; stačí, aby se domluvili s provozovatelem multiplexu. Stejným způsobem vysílá i Prima v přechodné digitální síti B v Praze (a pokud by chtěla, mohla by v rámci této nebo jiné digitální sítě vysílat i jinde – samozřejmě pokud by si zaplatila). Diváci na Domažlicku netuší, že se stali rukojmím zájmů Novy a že vysílací rada v tomto případě hraje roli jakéhosi otloukánka a nikoli škůdce, který jim odmítá pustit všechny dostupné programy v digitální formě. Jak by na to ale měli přijít, když jim Nova v tiskové zprávě jakoby oznamuje, že kvůli zákazu vysílat digitálně z Vraního vrchu zvažuje žalobu na RRTV?

Febio a spol. nezačnou dřív než za rok

Ale zpět k „odblokování“ procesu digitalizace. Kdy bychom se tedy mohli dočkat nových digitálních programů? Zanecháme-li úvah o tom, že by Nova i Prima mohly získat vlastní multiplexy, pak po stažení nováckých kasačních stížností čeká Městský soud v Praze rozhodování ještě o čtyřech žalobách proti výsledku licenčního řízení na obsazení programových pozic v multiplexech B a C. Dvě žaloby už soud vyřídil: kromě Novy i stížnost Galaxie sport. Na řadě jsou žaloby společností FTV Premiéra, Minority, Step PR a TV Lyra. Jen těžko se dá očekávat, že by verdikt ve všech případech padnul do konce tohoto roku. Ale teprve po vyřízení všech žalob může RRTV znovu zopakovat výběr provozovatelů digitálních stanic a vydat písemné odůvodnění vítězům i těm, co neuspějí.

Jenže i po opakovaném udělení licencí mohou neúspěšní žadatelé opět podat žalobu k Městskému soudu v Praze. A i kdyby to neudělali, vydáním písemného odůvodnění by začala novým digitálním televizím běžet nová 360denní lhůta pro zahájení vysílání. Většina ze šesti společností, které měly podle původních lhůt odstartovat digitální vysílání do 10. května 2007, přerušila po podání žalob na výsledek licenčního řízení přípravy a nebude schopná tento termín splnit. Ostatně, nikdo je k tomu nebude moci nutit. Ze šesti původních vítězů licenčního řízení je připravena okamžitě vysílat pouze hudební televize Óčko, kterou lze už nyní naladit v experimentálním multiplexu B v Praze. Možná tak ještě regionální zpravodajská síť RTA, ale čtyři zbývající programy – TV Barrandov, Febio TV, TV Pohoda a Z 1 – tak rychlé rozhodně nebudou. Jejich start by se dal čekat nejdříve koncem června, ale spíše až na podzim 2007.

UX DAy - tip 2

A co další kasační stížnosti?

Nikdo se také neptá, co se stane s dalšími kasačními stížnostmi. Na Nejvyšší správní soud se kromě Novy obrátila také RRTV a všech šest společností, kterým Městský soud v Praze na základě žaloby televize Nova zrušil digitální licence. Všech sedm stížností napadá právě verdikt soudu v případě žaloby televize Nova, ale také její sesterské stanice Galaxie sport. Počkají si autoři těchto stížností na jejich vyřízení, nebo je taky stáhnou? V prvním případě by to znamenalo další zdržení, ovšem také možnost, že Nejvyšší správní soud zruší původní rozhodnutí Městského soudu v Praze, a obnoví tedy v dubnu udělené digitální licence (jenže kdo ví, jak dopadne projednávání zbylých tří žalob?). V druhém případě by se proces znovuudílení digitálních licencí trošku zrychlil.

Sečteno a podtrženo, rozhodnutí Novy netrvat na kasačních stížnostech je sice pozitivní, ale dvouměsíční obstrukce zdrží start nových digitálních programů alespoň o půl roku. A teprve nyní se otevírá možnost jednat o oné tolik očekávané „generální dohodě“ dalšího postupu při zavádění DVB-T v České republice. Jak bude taková dohoda vypadat, záleží hlavně na dalších postojích televize Nova. Už dnes se dá říci, že žádné velké ústupky se od manažerů z Barrandova čekat nedají. Spíše naopak.

Kdy se Radě pro vysílání podaří znovu udělit digitální licence?

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Autor je šéfredaktorem serveru o digitálním vysílání DigiZone.cz a redaktorem týdeníku Reflex.
Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).