Jak jsem již předeslal, sdružení CESNET (Czech Educational and Scientific Network) oslavilo minulý měsíc své kulaté výročí. Před deseti lety, přesněji dne 6. března 1996, byl zástupci 27 českých univerzit a Akademie věd založen CESNET, zájmové sdružení právnických osob. Při příležitosti letošního jubilea se také konala mezinárodní odborná konference s názvem CESNET Conference 2006, na kterou se do Prahy sjeli odborníci na sítě a síťové technologie z mnoha zemí celého světa (celkem bylo registrováno 111 účastníků ze 16 zemí), přičemž řada z nich vystoupila v průběhu sympozia se svými přednáškami a prezentacemi. Zajímavé také je, že toto byla vůbec první konference, kterou CESNET organizoval.
Konference měla šest základních témat: optické sítě, IPv6, middleware, monitorování, gridy a aplikace. Pro úplnost jen přidám několik vět na vysvětlení: IPv6 je šestá verze internetového protokolu, která se snaží nahradit již letitý a nedostačující protokol IPv4 (který je ale na Internetu stále suverénně nejrozšířenější). Middleware je určitý balík nástrojů a programů, který zajišťuje vzájemnou komunikaci mezi operačním systémem a aplikacemi. A gridy? Inu, gridy se dají definovat jako distribuované výpočetní systémy. Přeloženo do lidské řeči si to lze představit jako síť vzájemně propojených počítačů, které mohou sdílet a využívat své zdroje a výpočetní sílu. Během konference se také velice často operovalo s termínem „dark fibers / temná vlákna“, což jsou vlákna, která vlastní národní akademická síť sama a sama také zajišťuje technologie pro jejich zprovoznění, tzv. ‚osvícení‘. V opačném případě vlastní a provozuje síť nějaký poskytovatel.
Zatímco v pondělí 6. března proběhla pouze slavnostní úvodní recepce v Obecním domě, kde se jedlo, pilo a slavilo deset let CESNETu, samotná konference probíhala až následující dva dny v Modré posluchárně v Karolinu. Předneseno byla celkem 21 odborná prezentace, a většina z nich od zahraničních účastníků. A ačkoliv nerad předbíhám, musím už nyní zmínit, že organizačně to CESNET zvládl na jedničku.
A nyní již k samotnému obsahu. Jak už to obvykle chodí, na počátku je úvod. Úvodní projev měl Ing. Josef Kubíček, předseda představenstva CESNETu, který záhy předal slovo vzácnému hostu – ministryni školství, mládeže a tělovýchovy, paní JUDr. Petře Buzkové, která ve svém krátkém proslovu zmínila dlouholetou spolupráci sdružení CESNET a Ministerstva školství (MŠMT) ČR a podtrhla význam CESNETu pro výzkum a vzdělání. Jako poslední vystoupil se svým krátkým uvítáním doc. RNDr. Luděk Matyska, CSc., emeritní děkan Fakulty informatiky Masarykovy univerzity v Brně, a zároveň předseda dopolední části prvního dne konference. Jeho přivítání „welcome in Brno“ vyvolalo zasloužený spontánní potlesk, a jistě se mezi síťovými odborníky stane legendou…
Ale zpátky k průběhu konference. Po obligátních úvodních formalitách vystoupil jeden z nejvýznamnějších zahraničních hostů, pan Klaus Ullmann, přední odborník na internetové technologie, předseda představenstva DFN (Deutsche Forschungsnetz, německá akademická síť – obdoba CESNETu), předseda představenstva DANTE (Delivery of Advanced Network Technology to Europe) a konsorcia GEANT2. Jeho přednáška se týkala národních a evropských sítí pro vzdělání a výzkum (tzv. NREN = National Research & Education Network), jejich současného stavu, a předpokládaného vývoje v horizontu deseti let. Po té vystoupil Ing. Jan Gruntorád, CSc., generální ředitel sdružení CESNET, a podobně jako Klaus Ullmann člen představenstva DANTE a výkonného výboru GEANT2. Jan Gruntorád nejprve pohovořil o historii CESNETu (a historii Internetu v ČR, což spolu nedílně souvisí) a následně se zaměřil na současné aktivity sdružení a jeho výzkumné plány.
Pan M.Sc. Mathieu Goutelle z CNRS (The Centre National de la Recherche Scientifique) a UPMC (Université Pierre et Marie Curie) v Paříži hovořil o významu výkonných sítí pro funkční gridy a o projektu EGEE (Enabling Grids for E-SciencE). M.Sc. Loukik Kudarimoti ze skupiny DANTE také hovořil o sítích a o projektu EGEE, nicméně zaměřil se zejména na problematiku monitorování. Výsledkem dlouhé spolupráce několika organizací (Geant2, Internet2 a dalších) je infrastruktura pro monitorování sítí, PerfSONAR (PERFormance Service Oriented Network-monitoring Architecture).
Předsedou odpolední sekce byl pan Diego Lopez ze sdružení RedIRIS (španělská NREN) a jako první předal slovo profesoru Mironu Livnému z Computer Sciences Department z University of Wisconsin-Madison, jehož prezentace se týkala umisťování a ukládání dat v distribuovaných prostředích. Dr. Erwin Laure z organizace CERN (Conseil Europeen pour la Recherche Nucleaire), což je evropská laboratoř pro fyziku částic v Ženevě, pohovořil o gridech (a jejich příkladech v Evropě a ve světě) a opět zopakoval některé informace o projektu EGEE, jehož je také technickým ředitelem. Mgr. Lukáš Hejtmánek z Fakulty informatiky MU v Brně přednesl příspěvek zabývající se tématem distribuovaného ukládání dat a zmínil související otázky sdílení a verzování souborů a práce s tzv. nekonečnými soubory. Pan Lukas Hämmerle ze sdružení SWITCH (švýcarská NREN) hovořil o projektu jednotné správy identit, který je založen na projektu Shibboleth amerického Internetu2. Výsledkem je autorizační infrastruktura SWITCHaai (AAI = Authentication & Authorization Infrastructure).
Po krátké přestávce přišly na řadu dvě videokonference. První byla naprosto ‚klasická‘ a z University of Tennessee (Knoxville, USA) se připojila Ana Preston, M.A. Její prezentace se zabývala mnoha oblastmi a tématy, zejména projektem Internet2, páteřní sítí Abilene, společností FiberCo a projekty HOPI (The Hybrid Optical and Packet Infrastructure Project) a NLR (National LambdaRail). To, že první videokonference byla ‚klasická‘, jsem zdůrazňoval záměrně – ta druhá byla totiž zcela unikátní: jednalo se o videokonferenci v HD kvalitě, a byla to první ukázka této technologie v České republice. Účastníky této akce byli Jim DeRoest a Michael Wellings z organizace ResearchChannel v Seattle. Tito dva pánové popisovali zejména projekt iHDTV (Internet High Definition TeleVision), umožňující přenos videa ve vysokém rozlišení po Internetu, a projekt DigitalWell, systém řízení digitálních prostředků v sítích.
Druhý den konference zahájil Ing. Jan Gruntorád, který byl zároveň i předsedou dopolední části. Nejprve vystoupil Ing. Jan Kořenek z Fakulty informačních technologií Vysokého učení technického v Brně a představil projekt Liberouter, jehož je členem. Projekt se zabývá vývojem duálního (IPv4/IPv6) routeru, hardwarového akcelerátoru COMBO6 (Communication Multiport Board for IPv6), a dalšími oblastmi, ale přednáška se týkala zejména pasivního síťového monitorovacího adaptéru v rámci projektu SCAMPI (Scaleable Monitoring Platform for the Internet). Jako druhý si připravil svoji přednášku Mgr. David Šafránek z Fakulty informatiky MU v Brně, další účastník projektu Liberouter, a zabýval se popisem a testováním komponenty FIFO BRAM (First In / First Out Buffer Random Access Memory). Posledním členem této ‚české sekce‘ byl Mgr. David Antoš (také FI MU Brno a opět člen týmu Liberouter), který hovořil o filtrování paketů v souvislosti s akcelerátory na bázi FPGA (Field Programmable Gate Array).
Dan Nae z California Institute of Technology vystoupil s prezentací projektu UltraLight. Cílem UltraLightu jsou pokroky v síťování a síťových technologiích, a celý projekt je financován NSF (National Science Foundation). Opět byl zdůrazněn význam monitorování – UltraLight pro tento účel používá systém MonALISA (MONitoring Agents using a Large Integrated Service Architecture). M.Sc. Artur Binczewski z Poznan Supercomputing and Networking Centre (Polsko) představil projekt LUCIFER. Jedná se o experimentální evropskou síť propojenou do tvaru pentagramu. Ale vážně; zmíněná zkratka znamená Lambda User Controlled Infrastructure For European Research. Jako další vystoupil Ing. Miroslav Karásek, DrSc. z Ústavu radiotechniky a elektroniky Akademie věd a hovořil o parametrickém zesilování a konverzi vlnových délek… jednodušeji o vzájemném ovlivňování signálů v rámci vlákna.
Také středeční odpolední sekce měla svého předsedu. Byl jím pan Hans Döbbeling, Ph.D., z generálního ředitelství DANTE. První prezentaci (kterou ještě uváděl Jan Gruntorád) měl Ing. Jiří Cihlář z firmy Intercom Systems, a.s., který hovořil o návrhu a rozmístění DWDM (Dense Wavelength Division Multiplexing) páteřní sítě v rámci CESNET2, což umožní zvyšování kapacity připojení. Pan Fabio Vena (SWITCH) měl prezentaci týkající se e-konferencí, a to včetně připravené ukázky, během níž se spojil se svojí kolegyní (v předalekém Švýcarsku) a předvedl video-hovor včetně sdílení dokumentů. Další v pořadí byl Mgr. Michal Procházka z Ústavu výpočetní techniky (MU Brno), který přednášel o sítích aktivních prvků a o jejich výhodách a typech (centralizované, decentralizované, hybridní). Z UVT MU ( http://www.ics.muni.cz ) byl i další účastník konference, Mgr. Karel Slavíček, Ph.D., který primárně hovořil o projektu MEDIMED. Jeho cílem je rozšířit mezi lékařskou veřejnost systém PACS (Picture Archiving and Communication System) pro výměnu a archivaci lékařských dat. S poslední odbornou prezentací vystoupil po krátké přestávce Simon Leinen ze sdružení SWITCH a hovořil o designu akademických a výzkumných sítí (NRENů). Zmiňoval rozdíly mezi paketovým přepínáním a přepojováním okruhů a také se (podobně jako Michal Procházka) dotkl architektury P2P sítí.
Závěrečné slovo pronesli (a navzájem si předávali) Ing. Jan Gruntorád, CSc., a doc. RNDr. Luděk Matyska, CSc., kteří stručně zhodnotili celou konferenci, poděkovali přítomným účastníkům, organizační i programové komisi, a samozřejmě také sponzorům. Veliké poděkování směřovalo i PhDr. Gabriele Krčmářové, která se na organizaci významnou měrou podílela. Jan Gruntorád vyjádřil spokojenost nad průběhem celé konference a nevyloučil možnost, že se podobné akce budou konat i nadále. Poté již byla konference oficiálně ukončena.
Na závěr tohoto článku bych ještě rád dodal, že na oficiálních stránkách CESNET Conference 2006 je k dispozici celá řada dalších informací, kupříkladu podrobný program, kde je možné si i stáhnout jednotlivé prezentace (většinou ve formátu .pdf) a dokonce i videozáznamy, rozsáhlé fotogalerie a další. V souvislosti s konanou konferencí vydal CESNET i dvě oficiální tiskové zprávy – jedna obsahuje celkové shrnutí konference a druhá pojednává o unikátní videokonferenci v HD kvalitě.
ČLÁNKY DO MAILU