Blogy nejsou rozhodně ničím novým, ty čtenářské zde na Lupě už vůbec ne. Aktivita tištěných periodik na blogerském území ale zajímavá je. Není to tak dávno, kdy se do této oblasti jako první pustily Lidové noviny, jejich soutěž BigBloger ovšem moc velký otvor do světa neudělala, nicméně alespoň novinám naznačila cesty, které (ne)vedou k úspěchu.
S odvážnou ideou teď přichází Respekt a jeho blog.respekt.cz. Na rozdíl od Lidovek příliš neexperimentuje a přichází s vyzkoušenou praxí u slovenského deníku SME. O blogerském projektu východních sousedů jste si mohli na Lupě přečíst.
Proč noviny chtějí blogy
Přes výše uvedené předchůdce blogů na Respektu by bylo mylné se domnívat, že mezi sdělovacími prostředky vzniká nová „blogománie“. Faktem ale je, že po diskusích na téma využitelnosti blogů médii se z apriorního negativního přístupu začíná klubat postoj vstřícnější. Vše ale začíná a končí u lidí. Proto nepřekvapí, že za blogy Respektu stojí Adam Javůrek (který „blogistiku“ studuje a psal právě o projektu SME), vedoucí internetových projektů listu, a známý novinář Miloš Čermák (nyní ředitel strategie týdeníku), který se blogům a vůbec internetovému obsahu rovněž nejednou věnoval ve svých komentářích. Ostatně právě od Miloše Čermáka impuls k založení čtenářských blogů vzešel.
Co tím vlastně Respekt a další média, která čtenářské blogy hostí, sledují? Především se jedná o další způsob, jak využít web, posílit čtenářskou komunitu a rozšířit obsahovou nabídku bez velkých investic. Tím, že média umožní svým čtenářům snadno publikovat, si rozšíří záběr a mohou získat nové podněty. Ze skupiny blogerů si mohou vybrat nejzajímavější autory, kteří jsou schopni psát o tématech, na která se jinak běžně nedostává. Média tak najednou disponují kvantem publicistů – reportérů, kteří zadarmo generují obsah, jenž může médium využít ve svůj prospěch. Třeba v tištěném vydání nebo jako nový reklamní prostor.
Bloger, který se do blogerské stáje zařadí, na oplátku získává zajímavou podporu nejen technického rázu; jeho blog prakticky ihned zaznamená vyšší návštěvnost a pozornost, než kdyby začal psát kdekoli jinde. Rovněž má také vidinu podílet se na tvorbě obsahu známého média, byť většinou malým dílem. Kromě dobrého pocitu může bloger získat i „hmatatelné“ postavení v blogerské komunitě či motivační finanční příspěvek, který uděluje naše Lupa, stejně jako Respekt.
To je ve stručnosti ryzí teorie. Praxe bývá o něco méně růžová, protože se ukáže, že jen malé procento lidí dokáže dlouhodobě, atraktivně a fundovaně psát. Také proto v ČR nikdy nedosáhly blogy takového významu třeba v občanské žurnalistice jako v anglosaském světě Internetu.
Blogy, které mají Respekt
České blogy, které se stávají informačním zdrojem pro netechnická média nebo získaly větší porci vlivu, bychom spočítali nejspíš na pár prstech. Ostravak budiž výjimkou z pravidla. Mohli by ho napodobit blogeři Respektu?
Prvním předpokladem pro kladnou odpověď je přijímací politika. Stejně jako na Lupě jsou vyžadovány tématicky spřízněné blogy, na serveru Respektu nemůže blogovat každý – dveře mají uzavřeny píšící fanoušci a fanynky Tokio Hotel (a nejspíše i jiných skupin) i další blogy, které příliš nezapadají do konceptu Respektu. Sami autoři projektu doporučují takovým uživatelům konkurenční systémy pro „masy“: Bloguje.cz, Blog.cz, Sblog.cz a jiné.
Registrace tedy není automatická. Podmínky (kodex blogera) vycházejí z vyzkoušeného blog.sme.sk, kterým je inspirován celý projekt. Zajímavé je, že Respekt vyžaduje, aby blogeři publikovali pod svým pravým občanským jménem, což obecně není na českém Internetu příliš obvyklé, ale toto opatření má jistě naději obsah blogů kultivovat. Dalšího tajemného Ostravaka se tak v Respektu asi nedočkáme, provozovatelé si nicméně ponechali zadní vrátka pro udělení výjimky.
Karma blogerů
Po registraci a překonání prvního síta čekají blogery další „čistící“ funkce, které mají odlišit kvalitu od nekvality. Vitrínou a z ní vyplývající vyšší návštěvnost je samozřejmě homepage blog.respekt.cz, jejíž součástí se nestávají automaticky všechny příspěvky, ale ty, které vybírají správci (postupně by tyto funkce měli převzít VIP blogeři). Správci jsou mimochodem momentálně dva – Adam Javůrek a webeditor Aleš Balcar.
Další funkce, která ovlivní sociální život v blogosféře Respektu, je karma, tedy hodnocení článků, které má vyzdvihnout nejpovedenější texty. Odměnou jim bude odkaz na viditelném místečku v pravém sloupci. Ti nejúspěšnější si mohou brousit zuby také na finanční odměnu – tři nejlepší příspěvky týdně budou honorovány. Upřímně, vybírat ‚Zápisky týdne‘ je menší legrace, než jsem si myslel. Se sebou se vždycky strašně pohádám,
přiznává Adam Javůrek.
Kdo bloguje s Respektem?
Aby Respekt zajistil od počátku svému projektu důstojný obsah, oslovil některé známé persony. Z 49 osobností souhlasilo s blogováním 34 lidí. Někteří stále ještě váhají, vyslovené ‚ne‘ řeklo jen osm lidí, a to většinou z časových důvodů. Mě osobně zaujalo, že dva oslovení by rádi blogovali, ale spolupracují s jinými médii a ta jim to zakázala,
říká Adam Javůrek.
Tématika blogů na Respektu je značně různorodá. Mezi nejzajímavější blogery patří třeba Martin Kopta z Dobrého webu, hudební publicista Pavel Klusák, europoslankyně Jana Hybášková, zahraniční politický komentátor Zbyňek Petráček a řada dalších, včetně Adama Javůrka a Miloše Čermáka. Však se sami podívejte.
Měl jsem několik očekávání: například že řada z těch autorů bude psát velmi nepravidelně, že mě to bude bavit číst a že někteří se budou muset krapet otrkat a setřást ze sebe respekt z Respektu. Zatím to tak opravdu je,
říká Adam Javůrek a dodává, že pokud si blogeři udrží současnou kvalitu, bude spokojen.
Zároveň platí i to, že někteří autoři mají tendenci ze začátku psát skoro až eseje než zápisky do blogu. Jako by na ně při startu doléhala tíha, že když je to pod webem Respektu, tak to musí být dlouhé a ještě delší. Ale naštěstí se rychle otrkávají a píší svižněji,
libuje si Adam Javůrek.
A jakou návštěvnost blogů by si Adam Javůrek představoval? Moje osobní zkušenost z blogování je taková, že jsem vždycky radši, když se moje zápisky dostanou k těm lidem, které chci oslovit. Pokud je to třeba dvě stě lidí, tak mi jde o to, aby to bylo těch ‚správných‘ dvě stě lidí,
říká Adam Javůrek a dodává: Startovní pozice blog.respekt.cz je obtížnější než třeba blog.sme.sk – ta může těžit ze své hojně navštěvované homepage. Tuhle výhodu my nemáme. Řekněme, že budu spokojen, pokud si velmi kvalitní zápisky v budoucnu přečte během týdne třeba tisícovka lidí. Samozřejmě se nebudu bránit případným vyšším číslům.
Budou mít blogy Respektu respekt?
Jak už to bývá, na odpovědi si u nových projektů budeme muset ještě nějaký čas počkat. Vše se bude odvíjet od toho, jak kvalitní autory blogerský systém Respektu přitáhne. Jisté je, že Respekt svou relativně přísnou politikou (registrace, uvedení jména a fotky) podporuje serióznost. Seriózních blogů směru „ne IT“ je v české blogosféře jako šafránu. Na stranu druhou bere autorům „romantiku“, kterou Internet nabízí – publikování pod přezdívkou a z ní vyplývající nespoutané tvůrčí (až investigativní?) možnosti.
Integrace klasických a internetových médií může vesele pokračovat. Autoři projektu deklarují, že s plánovanými změnami v papírovém Respektu se dostane jedné stránky v týdeníku i blogerům.
Blogujete?
