Tisková agentura Reuters minulý týden přinesla zprávu o záměrech Evropské komise regulovat poskytovatele informací o zdraví na webu. Představa Unie o podobě regulace by měla být zveřejněna legislativním návrhem druhého prosince. Již dnes je ale jasné, že omezení se budou týkat především možností oslovení spotřebitelů-pacientů farmaceutickými koncerny.
Podle mezinárodní studie Credibility on the Web, kterou na začátku listopadu zveřejnila organizace Consumers International, u 60 procent obsahu na medicínských webech nelze odlišit, zda publikované informace pocházejí z redakce, či od inzerenta nebo sponzora. O tom, že poměr komerčních informací bude nejspíše vysoký, svědčí další závěr studie, podle níž u 41 procent informací o produktech je na zdravotních a farmaceutických webech publikován i odkaz na cenu.
„Výsledky této studie jsou z části alarmující, pokud si uvědomíte, že většina spotřebitelů používá web v domnění, že publikovaným informacím lze důvěřovat,“ prohlásila Anna Fiedlerová, ředitelka kanceláře Consumers International pro rozvojové a transformační ekonomiky. „Spotřebitelé riskují vystavení se matoucím, nepřeným a neúplným informacím. (…) Je potřeba na to spotřebitele upozornit.“
Českými zákony jsou farmaceutické společnosti omezeny již nyní poměrně výrazně, přesto by se po přistoupení České republiky k Unii mohly dočkat omezení i u komunikačního kanálu, který obvykle k propagaci svých léků používají. Farmaceutické společnosti v České republice nemohou jednoduše propagovat své výrobky přímo (například v televizi se reklama na léky smí objevit jen ve zpravodajském bloku), a proto zakládají a podporují neziskové společnosti, které pak „provádějí osvětu“ – příkladem může být třeba web Vše o žloutence zaštítěný Českou společností podpory zdraví.
Snaha Unie je pochopitelná. Průzkumy webu hovoří o tom, že zdravotní a farmaceutické weby patří k nejčastěji navštěvovaným. Podle zmiňované studie o důvěryhodnosti webu se však jen na 49 procentech serverů setkáte s upozorněním, abyste postup léčby konzultovali s lékařem nebo lékárníkem. V Evropě se medicínské weby počítají již na tisíce a podle zjištění Evropské komise mnoho webů publikuje neúplné nebo nekorektní informace, které mohou pacientům uškodit.
Cílem nového předpisu EU je zajistit větší ochranu spotřebitelů. Direktiva bude od webů poskytující informace o zdravotní péči vyžadovat garantování základní kvality a důsledné odlišení redakčního a placeného obsahu. Co to ale bude znamenat pro medicínské servery v České republice? Předně, než republika přistoupí k EU, nejspíš nebude nucena přijímat zvláštní zákonnou normu. Kromě toho odlišení obsahu komerční povahy předepisuje již současné platný zákon 138/2002 Sb.
Zajímavější z mého pohledu bude prokazování garance elementární kvality. Nejen na českém webu informace o zdraví poskytují jak amatérští, tak profesionální vydavatelé. Napadá mě, že zdravotní weby budou muset mít svého odborného garanta. Nebo se weby budou muset registrovat u nějaké centrální autority, která bude zájemcům z řad uživatelů osvědčovat garanci kvality. Nejspíš to ale s tou garancí nebude tak horké. Uvidíme za týden.
(Pozn. editora: autor je členem výboru Sexus – společnosti pro sexuální osvětu)
ČLÁNKY DO MAILU