Hlavní navigace

Budu si na vás stěžovat! Vážné i kuriózní podněty k vysílání českých stanic

Autor: Česká televize
Filip Rožánek

Češi si stěžují hodně a rádi a ani televizní nebo rozhlasové vysílání nezůstává stranou. Posílají své stížnosti do televize, do rádia i oběma mediálním ombudsmanům. Co diváky a posluchače nejčastěji pálí? A jak to může ovlivnit plat generálního ředitele?

Doba čtení: 8 minut

Sdílet

Když se rozhoduje o pololetní odměně generálního ředitele Českého rozhlasu, berou radní v úvahu také to, jestli se veřejnoprávní rádio neprovinilo proti svému vlastnímu kodexu. Tato povinnost má na výši odměny významný vliv – dodržování kodexu a zákonů může ovlivnit až polovinu sumy. Pokud se objeví problémy, může rada odměnu částečně seškrtat. A to se také děje, pokud se objeví stížnost, u které radní zjistí, že rozhlas nedodržel své vlastní zásady.

Na posledním zasedání Rady Českého rozhlasu, které bylo na konci června, se objevil problém s jedním vydáním pořadu Názory a argumenty na stanici Český rozhlas Plus. Podle posluchačské stížnosti, které nakonec dala rada za pravdu, nebyla diskuse v pořadu vyvážená. Miloš Sapák si stěžoval na debatu, v níž se rozebírala situace kolem ministra kultury Antonína Staňka. Rada si pořad poslechla a došla k závěru, že měl moderátor pořadu reagovat „na naprosto neomalené a zesměšňující výroky“ komentátora Petra Honzejka o ministrově vizáži a vyjadřování.

Rada v té souvislosti upozornila na pasáž Kodexu Českého rozhlasu, která zdůrazňuje, aby hlavní názorové proudy sporu dostaly rovnoměrný prostor k vyjádření. Pokud to není možné zajistit, musí roli kvalifikovaného oponenta sehrát moderátor, jenž má dodržet pravidla čestné diskuse. Právě v tom ale moderátor podle radních selhal a šest ze sedmi přítomných členů rady rozhodlo, že má posluchač ve svém podnětu pravdu.

Obsah stížností na Český rozhlas je veřejný, rada už mnoho let zveřejňuje všechny vyřízené podněty včetně těch, které se nakonec ukážou jako neoprávněné.

Kdo si stěžuje na televizi

Stížnosti na vysílání České televize tak snadno dohledatelné nejsou. Částečně je to dané tím, že jich většinu pohltí kontaktní centrum pro diváky. Přímo radě jsou adresované jen některé – a ta na rozdíl od rozhlasových kolegů tvrdí, že kvůli ochraně osobních údajů podrobnosti ke stížnostem nezveřejňuje.

Každý zápis ze zasedání Rady České televize tedy doprovází tabulkový přehled projednávané agendy od diváků nebo právníků se stručnou informací o datu obdržení stížnosti, zkráceným popisem jejího obsahu a případným postupem vyřízení. Nad rámec toho rada na internetu nic nepublikuje a stížnosti probírá při svém zasedání se souhrnným usnesením, že bere na vědomí jejich vyřizování. Třeba při červnovém jednání rady šlo o ryze formální bod trvající asi půl minuty.

Fotografie, které tým České televize používal pro propagaci seriálu Most na sociálních sítích.
Autor: Česká televize

Diváci si stěžovali třeba na seriál Most!.

Z posledního přehledu k 26. červnu 2019 vyplývá, že si Rada ČT dává s vyřízením některých stížností na čas. Nejstarší nevyřízená je z 12. září 2018 a týká se informací vysílaných v pořadu Reportéři ČT v srpnu loňského roku. Lednová stížnost Aliance pro rodinu na dětský animovaný seriál Doktorka Plyšáková je i přesně po šesti měsících stále v řešení. Ale i když pomineme komplikované podněty, u nichž se dá odhadnout, že rada může čekat na právní nebo odborná stanoviska, není tempo právě nejrychlejší.

Už na konci února dostali radní stížnost na seriál Most!, od té doby u ní není žádný postup. V dubnu napsal divák kvůli pořadu Černé ovce, ani tam zápis žádný posun neuvádí. Stížnost Expobank na Otázky Václava Moravce z konce května je ve stejném stavu. Kvůli výše zmíněným pravidlům televizní rady však jejich obsah a souvislosti nemůžeme zhodnotit, pokud podněty nezveřejní sami stěžovatelé.

Na druhou stranu, některé podněty rada odbavila ještě v tom samém měsíci, kdy je dostala. Odpověděla třeba poslanci Václavu Klausovi mladšímu na jeho červnové výhrady k výrokům moderátorky Nory Fridrichové na jejím osobním twitterovém účtu. Do měsíce stihla také odpovědět na podnět z půlky dubna pod názvem „Česká vlajka“ (znovu není jasné, o co šlo). Část podnětů předala k přímému vyřízení generálnímu řediteli.


Autor: Česká televize

Ani Nora Fridrichová neušla stížnostem. 

Co a jak Rada ČT divákům přesně odpovídá, tedy nevíme. A nutno podotknout, že ji zákon ani nenutí cokoliv zveřejnit. Přístup, který zvolili její rozhlasoví kolegové, je vstřícností nad rámec zákona. Rada ČT tedy postupuje v souladu se zákonem i při poskytování jen základního přehledu ke stížnostem.

Podle nejužšího výkladu zákona by ani Rada ČT, ani Rada ČRo nemusely řešit žádné jiné stížnosti než takové, které se týkají generálních ředitelů. Zákon žádnou lhůtu pro vyřizování stížností radami neurčuje, proto může být takový rozdíl ve lhůtách odpovědí na Vinohradské 12 a na Kavčích horách. Zatímco rozhlasoví radní odpovídají celkem svižně, televizní radní jsou ve srovnání s nimi pomalejší, přestože ve svých vlastních pravidlech mají napsáno, že budou divákům odpovídat bezodkladně.

Rada České televize není oprávněna nařizovat generálnímu řediteli konkrétní kroky, nebo dokonce udělovat sankce. „V případě, že shledá stížnost oprávněnou, doporučí generálnímu řediteli, aby přijal opatření k nápravě a informoval ji o zvoleném postupu či výsledku,“ píše se v její výroční zprávě.

Volejte ombudsmanovi

Spektrum stížností je velmi široké, sahá od okamžitých naštvaných reakcí na právě běžící vysílání po propracované žádosti advokátních kanceláří. Jak už jsme zmínili, ne všechny se dostanou do rukou radním: diváci a posluchači je adresují různým místům.

Český rozhlas i Česká televize mají své ombudsmany, kteří mají za úkol stát na straně posluchačů a diváků a přispívat ke zlepšování kvality vysílání i tam, kde k tomu rady nemají kompetence. Ani Rada České televize, ani Rada Českého rozhlasu totiž ze zákona nesmějí zasahovat do tvorby pořadů. Ombudsmani však mohou dovnitř obou institucí předat informace o tom, co veřejnost citlivě vnímá a vyžaduje.

V televizi největší nápor dotazů odbaví běžné Divácké centrum, kontaktní místo pro telefonáty, dopisy a e-mailové reakce. Sem proudí pochvaly i výhrady, technické dotazy i žádosti o autogram. Rozhlas má podobně svou infolinku a obecný e-mailový kontakt.


Autor: Český rozhlas

Rozhlasový ombudsman Milan Pokorný

Rozhlasovému ombudsmanovi chodí výhrady k výslovnosti, technické kvalitě vysílání, užívání přechodníků nebo dotazy k programové struktuře stanic. Funkce ombudsmana vznikla až s nástupem Reného Zavorala na pozici generálního ředitele. Posluchačům odpovídá Milan Pokorný a podobně jako v případě Rady Českého rozhlasu jsou jeho stanoviska veřejně k dispozici.

Televizní ombudsman Čestmír Franěk se své pozice ujal od srpna 2018. Kavčí hory jeho funkci chápou jinak než Vinohradská 12. Zatímco Milan Pokorný odpoví prakticky na všechno včetně bizarních výhrad, Čestmír Franěk je svými slovy „jakousi poslední instancí, místem, kam se lze obrátit, když reakce na stížnost nebo kritiku, podle názoru pisatele, nebyla ze strany pracovníků České televize adekvátní, nebo dokonce žádná“.

Na oficiálních stránkách televizního ombudsmana je zveřejněno pět vybraných podnětů za rok fungování. „Mým hlavním úkolem je zhodnotit adekvátnost reakcí kompetentních pracovníků ČT na stížnosti. Pokud shledám nějaké pochybení, tedy že stížnost je třeba jen částečně opodstatněná, upozorním odpovědné a snažím se zjednat nápravu – pokud pochybení neshledám, sdělím to divákovi, čímž je stížnost považována za irelevantní a vyřešenou,“ přibližuje svou roli hned v první odpovědi.

Co to máte v klopě za sluníčka?!


Autor: Česká televize

Televizní ombudsman Čestmír Franěk

Rada České televize loni dostávala podněty na vysílání zajímavých pořadů v pozdních nočních hodinách, časté reprízy, ale typicky také na údajnou nevyváženost a neobjektivitu zpravodajství. Došlo také na problémy s digitálním vysíláním, popřípadě technické nedostatky přijímaného signálu. Stížnosti chodily na zpravodajství a publicistiku celkově i na jednotlivé zpravodajské a publicistické pořady (Události, Události v regionech a Události, komentáře, 168 hodin, Reportéři ČT, Otázky Václava Moravce, Nedej se plus, Máte slovo a také moderování pořadu Objektiv ve slovenštině).

Zato ombudsman se musel v květnu vypořádat se stížností, aby si moderátor ČT24 sundal „stužku se sluníčkem [PDF]“, protože do nezávislé televize žádné stužky nepatří. Divák totiž nepochopil, že „sluníčko“ (ve skutečnosti měsíček lékařský) je symbolem nejstarší české sbírky proti rakovině.

Čestmír Franěk hájil také moderátora Bohumila Klepetka, kterému stížnost vyčítala neobjektivní Hydepark [PDF], protože v něm byly jenom „zastánkyně zimního času“. Prý to jen potvrzuje, že ČT24 propaguje diktát menšin. Vyšlo však najevo, že Bohumil Klepetko tento pořad ani nemoderoval – a skutečný průvodce Jiří Václavek prezentoval i argumenty zastánců letního času. „Žádám Vás, byť nejste koncesionářem, abyste se napříště vyjadřoval v mezích alespoň elementární slušnosti a úcty k lidem,“ napomenul [PDF] ombudsman stěžovatele.

Rozhlasový ombudsman v dubnu například vysvětloval, proč rádio informuje, že se zhorší počasí, když má pršet. „V situaci, kdy se z deště stává vzácný statek a z rostoucích teplot jedna z největších hrozeb, je rétorika, která prezentuje sucho a přes 20 stupňů v březnu jako krásné počasí, nehorázná, buranská, skandální,“ rozčílila se posluchačka. Dostala odpověď na pomezí psycholingvistiky.

Údiv jiné posluchačky vyvolalo, že v playlistu dětského Rádia Junior omylem zůstaly dvě vánoční koledy. Kromě přátelsky laděných, úsměvných i kuriózních podnětů ale ombudsman řeší také vážnější témata. V poslední době se posluchači vyjadřují k programovým změnám na stanici Dvojka, k vysílání Radia Wave a jeho spolupracovníkům, stranou pozornosti nezůstal ani konec Petra Fischera na pozici šéfredaktora stanice Vltava.

Agendu Rady Českého rozhlasu loni tvořilo 95 stížností. Mohou za to především dvě kauzy – reportáž Janka Kroupy o údajně neoprávněném hospodaření Agrofertu na pozemcích nejasných vlastníků a domnělé odvysílání pornografie v dopoledním programu kulturní stanice Vltava. Třetím velkým okruhem bylo neprodloužení smlouvy Petru Fischerovi, tuto agendu ale rada řešila především v lednu letošního roku. Ve všech třech případech se objevily jak kritické, tak pochvalné podněty.

„Rada ČRo iniciativně vyřizuje všechny stížnosti posluchačů včetně těch, které tematicky nespadají do její kompetence, ale jsou nejčastější. Jedná se o stížnosti na různé aspekty vysílání, které posluchačům vadí, ale přitom neporušují Kodex Českého rozhlasu či příslušný zákon,“ píše rada ve své výroční zprávě.

WT100 obecný tip

Obloukem se tak vracíme k nejvážnějším stížnostem na porušení kodexu, o kterých je řeč v úvodu článku. Právě kvůli tomuto prohřešku předloni přišel generální ředitel rozhlasu René Zavoral o desetinu odměny za druhé pololetí. Zodpovídá radě nejen za to, co dělá sám, ale i za to, co dělá rozhlas pod jeho vedením jako celek.

Aktualizováno 23. 7. 2019: Upřesnili jsme pasáž o podnětech zveřejněných na webových stránkách televizního ombudsmana. Pět zveřejněných podnětů z korespondence slouží pouze jako příklad. Podle dodatečného sdělení České televize vyřídil Čestmír Franěk za necelý rok od svého nástupu více než 220 podnětů a stížností.