Hlavní navigace

Call centrum Netboxu zaměstnává zdravotně postižené

17. 3. 2005
Doba čtení: 9 minut

Sdílet

Brněnský provider Netbox vybudoval svou technickou podporu jako chráněnou dílnu, zaměstnávající zdravotně a tělesně handicapované osoby. Postižení mohou také dálkově studovat na univerzitách v Brně a Karviné a server Stejnasance jim má pomoci s hledáním zaměstnání. Je teleworking ideální formou zaměstnání pro handicapované?
minulém článku jsme vám přinesli především informace o technických novinkách, uvedených na konferenci Internet a informační systémy pro osoby se specifickými potřebami (INSPO). Odpolední program se rozdělil na dva proudy, a zatímco jeden se věnoval tvorbě bezbariérových stránek a optimalizaci stránek pro SEO a SEM, druhá sekce měla na programu využití Internetu a informačních technologií pro práci a výuku.

Internet a postižení na univerzítách

Nejdříve se představila se svým e-learningovým programem Slezská univerzita v Opavě, která prvním rokem otevřela několik oborů pro distanční studium – konkrétně na Obchodně podnikatelské fakultě Karviná program Ekonomika a management ve dvou studijních oborech, a také obor ve studijním programu Hospodářská politika a správa. Jedná se o tříleté bakalářské studium, prvních 40 studentů zahájilo studium loni na podzim a mají za sebou již zimní semestr včetně tří dvoudenních prezenčních soustředění. Distanční studium umožňuje studium a část testů absolvovat dálkově, ovšem je samozřejmě doplněné o prezenční soustředění a závěrečné testy.

Studenti mají k dispozici webovou aplikace LMS Moodle, ve které jsou uloženy všechny podrobnosti ohledně studia, veškeré studijní materiály, je možné prostřednictvím aplikace také komunikovat s tutory – učiteli, apod. Možnost využití pro studium handicapovaných je v tomto případě tak trochu vedlejším efektem samotného principu, byť je i při přípravě materiálů dbáno na to, aby neobsahovaly zbytečně prvky, které by například nemohl využít nevidomý a podobně. Univerzita předpokládá, že tuto formu studia budou využívat především výdělečně činní lidé, ženy na mateřské dovolené, lidé pečující o dítě či příbuzné a také právě handicapovaní.

V další přednášce Petr Pěnáz a Svatoslav Ondra přiblížili, jaké zkušenosti mají na Masarykově univerzitě v Brně po pěti letech programu celoživotního vzdělávání zrakově postižených. Tento program běží již od roku 2000 a počet frekventantů se zvýšil z původních deseti v prvním semestru na 70 těžce zrakově postižených v současné době, z nichž je polovina je nevidomých.

Program je rozdělen na dvě části, akademickou, která je především pro zájemce o další studium na vysoké škole, a slouží tak především ke zlepšení postavení frekventanta, část neakademická je zaměřená spíše na zájemce z vyšších věkových skupin a jejím cílem je překlenout nedostatky omezující uplatnění profesní nebo společenské. Účast na kursech není podmíněná studiem na MU.

Nás bude nejvíce zajímat první program, který je zaměřen na informační technologie pro zrakově postižené a který se ve dvou semestrech zabývá hlasovým a hmatovým rozhraním pro nevidomé, základní navigací v operačním systému pro nevidomé i slabozraké, ovládáním základních programů a používání Internetu, prací s texty či počítačovými hrami pro nevidomé.

Další dva programy jsou zaměřeny na cizí jazyk a literaturu a matematiku – druhý program je určen jenom pro akademické kurzy, neboť pouze zvládnutí technických pomůcek pro nevidomé v oblasti matematiky umožní zdárné odborné studium.

Maximální jednoduchost kurzů je pro frekventanty dána například „paper-less“ provozem, kdy je úřední agenda vyřizována elektronicky a telefonicky, studium je individuální prezenční (studenti jsou ve skupinkách maximálně po třech – jsou rozděleni podle svých schopností), doplněné e-learningovým cvičením.

Za několik let provozu kurzů byla shromážděna řada zajímavých praktických poznatků, které však zcela překračují rámec tohoto článku i zaměření serveru. Lze však konstatovat, že ani osvojení informačních technologií nevede u nevidomých vždy k vhodnému uplatnění na pracovním trhu a že pouze cílevědomá celoživotní výchova je nejlepším prostředkem k dobrému uplatnění.

Jak funguje technická podpora u Netboxu?

Společnost Smart comp, provozující brněnskou síť Netbox, se po předchozí spolupráci s městskou částí Brno-Vinohrady, v rámci které byl k Internetu zdarma připojen bezbariérový dům s pečovatelskou službou (využívá 36 uživatelů), rozhodla v tomto domě také umístit technickou podporu své sítě a zaměstnávat osoby se zdravotním nebo tělesným handicapem. Zde je vhodné upozornit, že každá větší organizace má ze zákona povinnost zaměstnávat osoby se změněnou pracovní schopností a nebo odebírat služby od organizace tyto osoby zaměstnávající.

Zjednodušeně se dá konstatovat, že projekt funguje obdobně, jako kdyby byli zaměstnáváni nehandicapovaní pracovníci. Pouze v tomto případě byli zaměstnanci vyhledáváni ve spolupráci s pracovním úřadem a bylo nutné, aby zájemci splňovali určité minimální znalostní požadavky (práce s PC, znalost principů Internetu) a aby bylo schopni pracovat s PC, ať již vybaveným standardně nebo s pomůckami (například zrakově postižení). S tím také souvisí vybavení pracoviště, které je přizpůsobeno podle potřeb postižených.

Všichni byli zaškoleni jak do technických aspektů, tak do potřebných marketingových základů, a technická podpora nyní provádí řadu činností souvisejících bezprostředně s provozem sítě (monitoring, hlášení výpadků technikům, telefonická podpora klientům, zodpovídání e-mailových technických dotazů) a také slouží jako podpora pro techniky v terénu. Pracoviště funguje v nepřetržitém třísměnném provozu, kdy se zde „točí“ osm pracovníků vždy po dvou na směnu. Část pracovníků bydlí přímo ve zmíněném domě, část jich dojíždí.

Je jistě užitečné, že společnost Smart Comp poskytla na tomto pracovišti spíše intelektuálně než ryze manuálně orientovanou práci (například navlékání korálků a podobné obvyklé práce ve chráněných dílnách), čímž umožnila těm z pracovníků, kteří mají vyšší ambice, se lépe vzdělávat v daném směru, jedná se však o oboustranně výhodný počin – díky podpoře a dotacím může být v ideálním případě call centrum provozováno s nižšími náklady, než kdyby zaměstnávalo nehandicapované zaměstnance.

Teleworking, nejlepší pro handicapované?

Příspěvek Josefa Trčky ukázal možnost zapojení do práce přímo z pohledu postiženého – pan Trčka v roce 1998 utrpěl při amatérských závodech po skoku do mělkého bazénu úraz krční páteře, následky čehož ochrnul od ramen dolů a jako kvadruplegik zůstal na invalidním vozíku. Po pořízení osobního počítače získal pomocí projektů Nadace Charty 77 a Centra Paraple jak potřebné softwarové vybavení, tak znalosti v oblasti kancelářských a grafických programů. Jelikož se úraz stal při závodě, pořádaném MF Dnes, byl pan Trčka osloven při zrodu projektu „S vozíkem na cestách“, což byl společný počin Svazu paraplegiků a iDnes, a stal se jeho vedoucím za iDnes. V roce 2002, po konci projektu, přešel do IN magazínu Hospodářských novin, kde má na starosti internetovou verzi magazínu a od roku 2004 se také stará o kulturní rubriku.

Práci tak je možné vykonávat přímo z domova pomocí počítače a připojení k Internetu, jak ostatně funguje i řada jiných pracovníků v podobných pozicích. Pro část handicapovaných je teleworking rozhodně vhodnou pracovní příležitostní, ať již na pozicích vyžadujících hlubší technologické vzdělání, či naopak v oblastech, které nemají s IT samotným tolik společného, jako je účetnictví, správa dat a další. Uplatnění tak do vysoké míry závisí jak na dostupnosti technických prostředků (počítače a vhodné trvalé připojení k Internetu), tak i na ochotě zaměstnavatelů vytvářet pracovní místa, kde není nutná fyzická přítomnost zaměstnance.

Stejnasance.cz

Projekt Stejnasance.cz vznikl v občanském sdružení Rytmus pro podporu uplatnění postižených lidí na otevřeném trhu práce a také pro motivaci zaměstnavatelů k zaměstnání osob s postižením, včetně informování o možných výhodách. Stránky tak plní jak roli prostředníka mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem, tak informační úlohu vůči zaměstnavatelům. Vznik stránek byl umožněn finančními prostředky z EU a českého rozpočtu, přidělených na projekt „Šíření dobré praxe v podporovaném zaměstnávání“ z rámci evropské Iniciativy Equal. Stránky byly vytvářeny v polovině loňského roku, od září 2004 přešly do ostrého provozu. Partnery při vzniku byly firmy Adventures (především v oblasti koncepce, designu, struktury) a Jobpilot, který umožnil vznik stránek a trvale poskytuje všestrannou technickou podporu.

Server umožňuje vkládat do systému nabídky jak ze strany zaměstnanců, tak zaměstnavatelů, a samozřejmě oběma skupinám umožňuje prohlížet zadané nabídky. Bohužel trvale je evidentní převis poptávky po pracovních místech nad nabídkou, což podle všeho především souvisí s vnímáním zaměstnávání postižených osob: zaměstnavatelé jsou stále málo ochotní překonávat případné překážky a handicapované zaměstnávat. Situace se ze strany zaměstnavatelů nezlepšila ani přes aktivní marketingovou podporu, například při příležitosti vstoupení v platnost nového zákona o zaměstnanosti či prostřednictvím Hospodářské komory nebo Českého rozhlasu.

Přestože v dubnu tohoto roku bude ukončeno financování z Iniciativy Equal, bude se Rytmus snažit i nadále udržet stránky v provozu prostřednictvím sponzorských příspěvků, reklamy a podobně. V daný okamžik se jedná o jediný specializovaný server, který se na problematiku zaměstnávání handicapovaných orientuje a je schopen korektně podporovat jak zaměstnance, tak zaměstnavatele. Doufejme, že pokud už nejsou zaměstnavatelé ochotni častěji zaměstnávat handicapované, najdou se alespoň prostředky na provoz serveru.

Neslysici.cz

Sdružení Neslysici.cz se zaměřuje na internetové služby pro sluchově postižené, situaci sluchově postižených na českém Internetu shrnul předseda sdružení Tomáš Wirth. V ČR žije zhruba půl milionu sluchově postižených, největší část tvoří staří lidé, u nichž se sluch zhoršil věkem. Zhruba 15.000 sluchově postižených se s vadou již narodilo nebo vada vznikla v dětství. Není přesně známo, kolik sluchově postižených Internet využívá, podle statistik návštěvnosti serveru pravidelně používá zhruba deset procent sluchově postižených a pět procent má připojení z domova. Nejvíce využívají Internet mladí ve věku do 25 let, obvykle ve vzdělávacích institucích, neslyšící ve věku 25–35 let ho používají méně, zpravidla kvůli vlastnímu zájmu se něco dozvědět, starší osoby nepoužívají Internet takřka vůbec.

Neslyšící vyhledávají na Internetu jak informační, tak komunikační služby, přičemž jejich zapojení do komunikace má svá specifika – například na diskusních serverech či na chatech se podle pana Wirtha zapojují minimálně, neboť mají obavy ze svého psaného projevu – ať již chyb či problematického formulování názorů. Rádi však diskuse sledují. Stejně tak pociťují ostych při použití e-mailu, neboť ho považují za formální komunikační prostředek. Naproti tomu „komunikátory“ typu ICQ či MSN, kde se jedná o přímou komunikaci s konkrétním člověkem, jim podle všeho problémy nečiní.

Internet je potenciálně velmi vhodným nástrojem pro neslyšící a pan Wirth navrhuje zařadit Internet mezi kompenzační pomůcky jakožto prostředek pro získávání informací přístupnou cestou, a bylo by možné podpořit v používání i ty ekonomicky slabší. To předpokládá intenzivní výuku používání Internetu v každodenním životě, jak pro děti a mládež, tak pro již dospělé. Bohužel se ani prostřednictvím Internetu nedaří nacházet pracovní příležitosti pro sluchově postižené – například z důvodů obav slyšících před komunikací s neslyšícím, a pravděpodobně také naopak.

UX DAy - tip 2

A tak zatímco nevidomí dokáží Internet pravidla „ovládnout“ ke svým potřebám, zdá se, že u neslyšících to je, díky charakteru jejich postižení a s tím souvisejících komunikačních problémů, o něco složitější. I zde je asi potřeba klást důraz na správnou výchovu od raného věku, tak, aby následné osvojení si na textu založené komunikace činilo co nejmenší problémy.

Tak jako program konference, ani tento článek nemohl zdaleka postihnout všechny stránky dané problematiky. Je nesporné, že Internet postiženým pomáhá v řadě oblastí, je jejích nástrojem pro získávání informací, studium, práci, a v neposlední řadě sociální integraci. Je také velmi pozitivní, že existuje řada institucí a osob, které mají zájem na lepším využívání IT a Internetu pro handicapované, jako ve všech oblastech je však potřebný také zájem a vůle postižených a jejich bezprostředního okolí. Nezbývá než doufat, že díky technologickým inovacím, jako je hlasové ovládání či ovládání očima, a díky snahám veřejného sektoru se podaří zvyšovat obecnou vzdělanost a počítačovou gramotnost mezi handicapovanými. Je však nezbytné, aby se své úlohy důsledně ujal také komerční sektor a dokázal se přizpůsobit jejich potřebám – protože pouze plným integrováním handicapovaných do všech stránek fungování společnosti se může podařit jim alespoň z části nahradit to, oč je připravila příroda či člověk. Snad se na příští konferenci INSPO budeme moci přesvědčit, zda se tempo vývoje v IT prosazuje i v této oblasti.

Je pro vás teleworking zajímavou formou práce?

  • Ano, již tak pracuji
    16 %
  • Ano, rád bych využil ve stávající práci
    35 %
  • Ano, ale v současném zaměstnání to není možné
    16 %
  • Jen pokud by nebyla jiná možnost
    16 %
  • Nikoliv
    16 %

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Autor se již dlouhá léta šťourá v Macích, mobilních technologiích a Internetu a provozuje svůj osobní technický blog www.maler.cz.
Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).