Hlavní navigace

Cenzura v Číně se prohlubuje

David Antoš

Olympiáda v Pekingu se blíží, Čína o sobě však dává spíše vědět zostřováním cenzury na Internetu. Otevřenost tohoto mladého média ovšem není trnem v oku pouze její vlády, příklady cenzury se objevují všude po světě - od Íránu přes Vietnam až po Maledivy.

David Antoš - karikatura. Autor: Nenad Vitas

Ilustrace: Nenad Vitas

Možnost kohokoliv publikovat pomocí světové sítě jakékoliv informace a názory je vnímána jako nebezpečí pro stabilitu státu. Podobné úvahy se však rozhodně nevyhýbají ani vyspělým zemím, v Evropě bývá běžné odstraňování nacistického obsahu.

Divoké prostředí Internetu se zdá být téměř nemožné dostat pod kontrolu. Zvláště čínská cenzura je však značně efektivní. Pomocí sofistikovaných filtrů a přímého vlivu na lokální poskytovatele připojení komunistická vláda blokuje uživatelům přístup k řadě „pobuřujícího“ materiálu. Vedle pornografie to jsou třeba i informace o masakru na náměstí Nebeského klidu, o hnutí Falun Gong nebo nezávislé komentáře lokálních politických událostí. Blokována je i otevřená encyklopedie Wikipedie.

Problematický je přístup západních internetových společností k čínské cenzuře. Žádný z velkých hráčů není tento nejperspektivnější světový trh ochoten ignorovat. Nezbytně přitom narážejí na stejné restrikce, kterými se řídí místní firmy. Čínská vláda má přitom celou řadu pák, jak si spolupráci vynutit – úplným zablokováním stránek dané společnosti či zákazem fyzického umístění serverů přímo na čínském území, a tedy podstatným zhoršení jejich dostupnosti a rychlosti.

Například Google tak z výsledků svého vyhledávače odstraňuje odkazy na ty stránky, které jsou stejně čínskými filtry blokovány. Kritice se přitom brání ohledy na uživatelské pohodlí. Něco podobného navíc neuplatňuje pouze v totalitní Číně. V Německu před nedávnem odstranil odkazy na jeden z pornoklonů YouTube – YouPorn.

WT100

Ještě problematičtější je spolupráce s čínskou vládou při odhalování identit uživatelů. Společnosti Yahoo a Microsoft v Číně provozují oblíbené blogovací služby a na cenzuře se podílejí aktivním mazáním nežádoucího obsahu. Nově navíc podepsaly dohodu, podle které budou po uživatelích vyžadovat uvádění jejich osobních údajů a po vyžádání je sdílet s vládou. V takových kauzách si přitom myjí ruce tím, že neprovozují své lokální pobočky přímo – portál yahoo.cn je vlastněn čínskou společností Alibaba, ve kterém však Yahoo drží 40% podíl.

Podobnou cestou se vydává i Google. Ten se zavázal, že žádnou svou službu kromě vyhledávání neumístí na servery v Číně, aby nemusel předávat osobní data o svých uživatelích. Koupil proto nespecifikovaný podíl v komunitním portálu Tianya a pravděpodobně jej využije na černou práci – aktivní spolupráci s čínskou vládou. Zatímco všechny technologie bude dodávat a vyvíjet sám, provozovatelem bude Tianya a Google se tak opticky zbaví odpovědnosti za cenzuru.

Anketa

Spolupracují západní společnosti s čínskou vládou příliš ochotně?

Našli jste v článku chybu?